Ukrajinský parlament schválil zvýšení válečných daní
Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky.
Členové parlamentu návrh zákona schválili ve druhém čtení. Pro jich hlasovalo 247 ze 450.
Ukrajinská vláda v červenci zvýšila vojenské výdaje o 500 miliard hřiven (278 miliard Kč) změnou zákona o státním rozpočtu na rok 2024. Nyní schválené zvýšení daní nemusí stačit na pokrytí výpadku rozpočtu na obranu, píše agentura Bloomberg.
Zdroj: Reuters, ČTK, Bloomberg
Klíčová slova: Daně | Bloomberg | Banky | Reuters | Agentura Reuters | Firmy | Agentura Bloomberg | ČTK | Výdaje | Návrh zákona | Více peněz | Ukrajinský parlament | Ukrajinská vláda | Zvýšení daní | Vice | ProCent | Rok 2024 |
Čtěte více
-
Ukrajinská krize zhoršuje vyhlídky Německa
Ukrajinská krize má čím dál větší dopady na německé hospodářství. Svaz německého strojírenského... -
Ukrajinská měna klesá na čtyřletá minima
Kurz ukrajinské měny (UAH) dnes klesl na čtyřleté minimum a cena pojištění proti nesplacení ukrajinských... -
Ukrajinská státní společnost Naftogaz je v platební neschopnosti
Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před včerejším vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters. -
Ukrajinská vláda nařídila Naftogazu nová jednání o restrukturalizaci dluhu
Ukrajinská vláda nařídila státní energetické společnosti Naftogaz, aby zahájila druhé kolo jednání s držiteli svých dluhopisů o restrukturalizaci dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vlády. -
Ukrajinská vláda ohlásila na září rozsáhlou privatizaci
Ukrajinská vláda ohlásila na 1. září rozsáhlou privatizaci. Občanům v ní budou nabídnuty především nevyužívané objekty a provozovny, uvedl v prohlášení zveřejněném na serveru ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal. -
Ukrajinská vláda usiluje o dohodu s MMF o novém úvěrovém programu
Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko. -
Ukrajinské devizové rezervy výrazně klesly
Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42... -
Ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruský závod na výrobu elektroniky
Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl včera server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září. -
Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, řekl premiér Šmyhal
Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce," řekl. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že situace ve městě je zoufalá a její eskalace by mohla vést ke konci mírových jednání. -
Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa
Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin. -
Ukrajinský podnik Naftogaz požádal mezinárodní věřitele o odklad splátek
Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda. -
Ukrajinský premiér Šmyhal se vypraví do Washingtonu na zasedání MMF
Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se příští týden zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu, napsala včera agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Do USA se Šmyhalem vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou tak mít poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu možnost jednat osobně s vysokými finančními činiteli ze západních zemí. -
Ukrajinský prezident navrhl nového šéfa centrální banky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu schválit do čela centrální banky Kyryla Ševčenka, který posledních pět let byl šéfem státní Ukrgazbanky. Oznámily to včera tiskové agentury s odvoláním na parlamentní web. Nominace by se podle listu Ukrajinska pravda měla ve čtvrtek dostat na pořad příslušného výboru. -
Ukrajinský prezident požádal Japonsko, aby zavedlo embargo na ruské zboží
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Japonsko, aby vystupňovalo tlak na Moskvu a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Prezident Ukrajiny v projevu k japonskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu rovněž poděkoval Japonsku, že odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo vůči Moskvě sankce. -
Umělá inteligence (AI) může vést k vyhynutí lidstva, varovali experti
Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informoval o tom dnes server BBC News s odkazem na prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů. -
UNCTAD: Daňová reforma by mohla do USA přitáhnout dva biliony USD
Americké podniky by v důsledku daňové reformy prezidenta Donalda Trumpa mohly převést do Spojených států téměř dva biliony dolarů (zhruba 40 bilionů Kč), které nyní drží v zahraničí. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). -
UNCTAD: Globální ekonomika letos vzroste o 4,7 procenta
Globální ekonomika by se letos měla zotavit, očkování a expanzivní měnová politika totiž pomáhají napravit škody způsobené pandemií, která zničila více než čtvrt miliardy pracovních míst. Celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) by se letos mohl zvýšit o 4,7 procenta po loňském propadu, který byl nejhlubší od druhé světové války. Ve své zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). -
UNCTAD: Globální příliv přímých zahraničních investic loni klesl o třetinu
Globální hodnota přílivu přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadla o 35 procent na bilion dolarů (21,4 bilionu Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Dodala, že v letošním roce očekává nárůst o deset až 15 procent. V České republice loni podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic klesl o zhruba 38 procent na 6,293 miliardy dolarů (135 miliard Kč) z 10,108 miliardy dolarů v roce 2019. -
UNCTAD: Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
Objem přímých zahraničních investic loni ve světě klesl o 13 procent na 1,3 bilionu dolarů (zhruba 29,5 bilionu Kč). Pokles tak vykázal už třetí rok za sebou. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za poklesem podle UNCTAD stály vládní zásahy, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a daňová i obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa. -
UNCTAD: Globální toky přímých zahraničních investic letos mírně porostou
Globální toky přímých zahraničních investic (FDI) by mohly letos mírně vzrůst. Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Loni přímé zahraniční investice podle předběžných odhadů nepatrně stouply, a to o tři procenta na 1,37 bilionu USD (31,2 bilionu Kč), díky vyšším investicím v některých evropských zemích.