Ukrajinský podnik Naftogaz požádal mezinárodní věřitele o odklad splátek

Ukrajinská státní plynárenská společnost Naftogaz požádala své mezinárodní věřitele o dvouletý odklad splátek dluhu. Podle agentury Reuters tak vyvolala očekávání, že podobný krok by v brzké době mohla učinit rovněž ukrajinská vláda.

Naftogaz by měl 19. července splatit dluhopisy v hodnotě 335 milionů dolarů (přes osm miliard Kč) a uhradit dvě splátky úroků. Firma však uvedla, že se potýká s nedostatkem hotovosti, protože mnozí její zákazníci nejsou v důsledku ruské invaze schopni platit své účty. Návrh, o kterém by měli držitelé dluhopisů hlasovat do 21. července, by odložil platby související s mezinárodními dluhopisy podniku do července 2024.

Naftogaz je pro ukrajinskou vládu důležitým zdrojem příjmů. V loňském roce se podílet téměř 17 procenty na celkových rozpočtových příjmech Ukrajiny. Před válkou podnik zaměstnával více než 50.000 lidí.

Žádost Naftogazu vyvolává očekávání podobného kroku ze strany ukrajinské vlády, která by měla v září uhradit splátku dluhopisů v hodnotě téměř jedné miliardy dolarů. Vláda nicméně dosud uváděla, že tuto platbu hodlá uskutečnit.

"Mohl by to být návod pro Ukrajinu," řekl o plánu Naftogazu na odklad splátek analytik Viktor Szabó z investiční společnosti abrdn. Podle Jerlana Syzdykova z firmy Amundi Asset Management, která vlastní ukrajinské dluhopisy, by pozastavení splátek prostřednictvím dohody s věřiteli mělo v současné době pro Ukrajinu smysl.

"Čím dříve to udělají, tím větší smysl to bude mít," uvedl Syzdykov.

Zdroj: ČTK, Reuters, Amundi Asset Management

Čtěte více

• Ukrajinská měna klesá na čtyřletá minima
  Kurz ukrajinské měny (UAH) dnes klesl na čtyřleté minimum a cena pojištění proti nesplacení ukrajinských...
• Ukrajinská státní společnost Naftogaz je v platební neschopnosti
  Ukrajinská energetická společnost Naftogaz se stala prvním státním subjektem v zemi, který se od začátku války s Ruskem dostal do platební neschopnosti. Firma před včerejším vypršením odkladného termínu neuhradila dlužné platby za mezinárodní dluhopisy, uvedla agentura Reuters.
• Ukrajinská vláda nařídila Naftogazu nová jednání o restrukturalizaci dluhu
  Ukrajinská vláda nařídila státní energetické společnosti Naftogaz, aby zahájila druhé kolo jednání s držiteli svých dluhopisů o restrukturalizaci dluhu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na zdroj z vlády.
• Ukrajinská vláda ohlásila na září rozsáhlou privatizaci
  Ukrajinská vláda ohlásila na 1. září rozsáhlou privatizaci. Občanům v ní budou nabídnuty především nevyužívané objekty a provozovny, uvedl v prohlášení zveřejněném na serveru ukrajinské vlády premiér Denys Šmyhal.
• Ukrajinská vláda usiluje o dohodu s MMF o novém úvěrovém programu
  Ukrajina potřebuje uzavřít s Mezinárodním měnovým fondem (MMF) dohodu o novém úvěrovém programu, protože její úsilí o odvrácení ruské invaze má tvrdé dopady na veřejné finance. Řekl to ukrajinský ministr financí Serhij Marčenko. K uzavření nové dohody s MMF nedávno vyzval také guvernér ukrajinské centrální banky Kyrylo Ševčenko.
• Ukrajinské devizové rezervy výrazně klesly
  Ukrajinské devizové rezervy klesly k 1. březnu na jedenáctileté minimum 5,625 miliardy dolarů z úrovně 6,42...
• Ukrajinské drony zřejmě zasáhly ruský závod na výrobu elektroniky
  Vedení podniku na výrobu elektroniky Kremnij El v Brjansku na západě Ruska uvedlo, že po útoku ukrajinských dronů v závodě vznikly požáry, uvedl včera server Meduza a dodal, že Kremnij El je jedním z největších ruských závodů na výrobu elektroniky, využívané ve vojenském průmyslu. Podnik v Brjansku, který leží asi 400 kilometrů jihozápadně od Moskvy, se stal terčem ukrajinských dronů už loni v srpnu a září.
• Ukrajinské jednotky budou v Mariupolu bojovat až do konce, řekl premiér Šmyhal
  Ukrajinské jednotky, které zbyly v Mariupolu, i nadále bojují a vzdorují ruskému požadavku, aby se vzdaly. V rozhovoru s americkou televizní stanicí ABC to uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal. "Město stále nepadlo, jsou tam stále naši vojáci, kteří budou bojovat až do konce," řekl. Ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že situace ve městě je zoufalá a její eskalace by mohla vést ke konci mírových jednání.
• Ukrajinský obranný koncern Ukroboronprom má nového šéfa
  Ukrajinská vláda dnes jmenovala nového šéfa státního obranného koncernu Ukroboronprom. Stal se jím Herman Smetanin, jehož úkolem bude mimo jiné navýšit výrobu munice a dalšího vojenského vybavení, uvedl podle agentury Unian na telegramu ministr pro strategická průmyslová odvětví Oleksandr Kamyšin.
• Ukrajinský parlament schválil zvýšení válečných daní
  Ukrajinský parlament schválil návrh zákona o zvýšení válečných daní. Ruskem napadená země potřebuje více peněz, aby udržela v chodu svou ekonomiku a pokryla zvýšené výdaje na obranu. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Jednotlivcům se daně od letošního roku zvednou ze stávajících 1,5 procenta na pět procent. Více odvedou i firmy a banky.
• Ukrajinský premiér Šmyhal se vypraví do Washingtonu na zasedání MMF
  Ukrajinský premiér Denys Šmyhal se příští týden zúčastní jarního zasedání Mezinárodního měnového fondu (MMF) a Světové banky (SB) ve Washingtonu, napsala včera agentura Reuters s odvoláním na informované zdroje. Do USA se Šmyhalem vyrazí rovněž ministr financí Serhij Marčenko a guvernér centrální banky Kyrylo Ševčenko. Budou tak mít poprvé od zahájení ruské invaze na Ukrajinu možnost jednat osobně s vysokými finančními činiteli ze západních zemí.
• Ukrajinský prezident navrhl nového šéfa centrální banky
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj navrhl parlamentu schválit do čela centrální banky Kyryla Ševčenka, který posledních pět let byl šéfem státní Ukrgazbanky. Oznámily to včera tiskové agentury s odvoláním na parlamentní web. Nominace by se podle listu Ukrajinska pravda měla ve čtvrtek dostat na pořad příslušného výboru.
• Ukrajinský prezident požádal Japonsko, aby zavedlo embargo na ruské zboží
  Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyzval Japonsko, aby vystupňovalo tlak na Moskvu a zavedlo obchodní embargo na ruské zboží. Prezident Ukrajiny v projevu k japonskému parlamentu prostřednictvím videopřenosu rovněž poděkoval Japonsku, že odsoudilo ruskou invazi na Ukrajinu a přijalo vůči Moskvě sankce.
• Umělá inteligence (AI) může vést k vyhynutí lidstva, varovali experti
  Umělá inteligence (AI) může vést k zániku lidstva, varovali vedoucí představitelé technologického sektoru, včetně šéfa společnosti OpenAI, která vyvinula chatovacího robota ChatGPT. Informoval o tom dnes server BBC News s odkazem na prohlášení, které podepsaly desítky akademiků, expertů a podnikatelů.
• UNCTAD: Daňová reforma by mohla do USA přitáhnout dva biliony USD
  Americké podniky by v důsledku daňové reformy prezidenta Donalda Trumpa mohly převést do Spojených států téměř dva biliony dolarů (zhruba 40 bilionů Kč), které nyní drží v zahraničí. Vyplývá to ze zprávy, kterou včera zveřejnila Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Globální ekonomika letos vzroste o 4,7 procenta
  Globální ekonomika by se letos měla zotavit, očkování a expanzivní měnová politika totiž pomáhají napravit škody způsobené pandemií, která zničila více než čtvrt miliardy pracovních míst. Celosvětový hrubý domácí produkt (HDP) by se letos mohl zvýšit o 4,7 procenta po loňském propadu, který byl nejhlubší od druhé světové války. Ve své zprávě to uvedla Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD).
• UNCTAD: Globální příliv přímých zahraničních investic loni klesl o třetinu
  Globální hodnota přílivu přímých zahraničních investic se v loňském roce kvůli pandemii covidu-19 propadla o 35 procent na bilion dolarů (21,4 bilionu Kč). Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Dodala, že v letošním roce očekává nárůst o deset až 15 procent. V České republice loni podle UNCTAD příliv přímých zahraničních investic klesl o zhruba 38 procent na 6,293 miliardy dolarů (135 miliard Kč) z 10,108 miliardy dolarů v roce 2019.
• UNCTAD: Globální přímé zahraniční investice vloni opět klesly
  Objem přímých zahraničních investic loni ve světě klesl o 13 procent na 1,3 bilionu dolarů (zhruba 29,5 bilionu Kč). Pokles tak vykázal už třetí rok za sebou. Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Za poklesem podle UNCTAD stály vládní zásahy, nejistota kolem připravovaného odchodu Británie z Evropské unie a daňová i obchodní politika amerického prezidenta Donalda Trumpa.
• UNCTAD: Globální toky přímých zahraničních investic letos mírně porostou
  Globální toky přímých zahraničních investic (FDI) by mohly letos mírně vzrůst. Uvedla to dnes Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Loni přímé zahraniční investice podle předběžných odhadů nepatrně stouply, a to o tři procenta na 1,37 bilionu USD (31,2 bilionu Kč), díky vyšším investicím v některých evropských zemích.
• UNCTAD: Globální veřejný dluh vzrostl na 97 bilionů dolarů
  Celosvětový veřejný dluh se v loňském roce zvýšil o 5,6 bilionu dolarů na rekordních 97 bilionů dolarů (zhruba 2,2 biliardy Kč). Uvedla to včera Konference OSN o obchodu a rozvoji (UNCTAD). Ve své zprávě rovněž poukázala na rychlý růst veřejného dluhu rozvíjejících se zemí.