Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě

Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.

"Nad inflačním očekáváním se Česko pohybuje již dva roky a tuzemskou ekonomiku to ničí. To je něco, co jsme si neuměli představit," řekl v České televizi Hampl. Vysoká inflace podle něj dopadá jak na střadatele, tak na veřejné rozpočty. ČNB na to reaguje se zpožděním, když nezvyšuje úrokové sazby, dodal a doufá, že ČNB nevyslyší volání po snižování úrokových sazeb. "Věřím, že se Česká národní banka bude držet svého mandátu a inflační mor z ekonomiky vyžene tak rychle, jak je to jenom možné," uvedl Hampl.

ČNB podle jeho slov "nekouká dopředu" a je zneklidněn úvahou, že se budou stanovovat úrokové sazby podle toho, jak se bude vyvíjet inflace. "Říkám explicitně, a exkolegové v ČNB mě za to nebudou mít rádi, ale jako makroekonom jsem zneklidněn, že si na dlouhodobě vysokou inflaci zvykáme a ČNB, která má mandát udržovat stabilitu, vlastně říká, nějak to nejde," uvedl Hampl.

V současné ekonomice podle něj posiluje trend neustále zvyšovat deficit státního rozpočtu na místo toho, aby se usilovalo o stabilizaci veřejných financí, řekl Hampl. Politická realita se podle něj změnila, voliči reformy nechtějí. Zásahy do státního rozpočtu jsou ale nezbytně nutné, doplnil. "Vláda by se neměla ukolébat tím, že situace není tak zlá," uvedl Hampl.

Švejnar by úrokové sazby naopak nezvyšoval. Vysokou inflaci podle něj nastartovalo rychlé zvýšení úrokových sazeb z roku 2021, což označil za chybný manévr, a stojí za ní i silná inflační očekávání. Recese v Česku bude delší než ve zbytku Evropy, doplnil.

Podle ČNB by se inflace v roce 2023 měla pohybovat okolo 11 procent a očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. Letošní schodek veřejných financí bude letos podle ČNB činit 4,5 procenta HDP. Na podzim očekávala, že schodek bude 3,8 procenta HDP.

Letos v lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Hackeři ukradli z burzy Liquid kryptoměny za zhruba dvě miliardy Kč
  Japonská kryptoměnová burza Liquid se stala terčem kybernetického útoku. Oznámila to dnes firma. Podle analytické společnosti Elliptic hackeři při tomto útoku získali kryptoměny v hodnotě přes 94 milionů dolarů (zhruba dvě miliardy Kč), napsal server CNBC.
• Hackeři ukradli z platformy Poly Network kryptoměny v hodnotě 600 milionů dolarů
  Hackeři ukradli z platformy Poly Network kryptoměny v hodnotě kolem 600 milionů dolarů (zhruba 13 miliard Kč). Podle agentury Bloomberg jde zřejmě o největší krádež v tomto odvětví. Podle analytické společnosti Elliptic nicméně hackeři později část ukradených kryptoměn v hodnotě zhruba 258 milionů dolarů vrátili, napsala agentura Reuters.
• Hackeři už letos ukradli kryptoměny za rekordní více než tři miliardy USD
  Přestože ceny kryptoměn v letošním roce výrazně klesly, mezi hackery zájem o ně nadále roste. Podle poradenské společnosti Chainalysis už letos byly ukradeny kryptoměny za více než tři miliardy USD (76,1 miliardy Kč), letošní rok tak bude podle celkové hodnoty hackerských útoků rekordní.
• Hackeři už letos ukradli kryptoměny za téměř miliardu dolarů
  Hackeři za prvních devět měsíců letošního roku ukradli digitální měny za 927 milionů dolarů (téměř 29 miliard Kč). V porovnání se stejným obdobím loni to je nárůst o 250 procent. Vyplývá to ze zprávy americké společnosti CipherTrace, která se specializuje na bezpečnost v kybernetickém prostoru. Hackeři většinou pronikli do burzovních systémů a obchodních platforem, kde se dají bitcoiny a další digitální měny pořídit.
• Hackeři ze zkrachovalé burzy FTX ukradli kryptoměny za 415 milionů USD
  Hackeři ze zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX ukradli digitální měny za 415 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč). Burza to v úterý uvedla ve zprávě pro věřitele. Americká součást FTX je podle někdejšího ředitele burzy Sama Bankmana-Frieda insolventní. Informovala o tom agentura Reuters.
• Hackeři z KLDR mají zřejmě letos na krádežích kryptoměn podíl 20 procent
  Hackeři napojení na Severní Koreu ukradli od ledna do zhruba poloviny srpna letošního roku kryptoměny za 200 milionů USD (4,5 miliardy Kč). To je více než 20 procent všech letos ukradených kryptoměn. Vyplývá to podle serveru CNBC z průzkumu společnosti TRM Labs, která se zabývá blockchainovou analýzou. Tyto peníze se zřejmě používají na financování severokorejského vládního jaderného zbrojního programu.
• Hackeři z KLDR od roku 2017 ukradli z Japonska v kryptoměnách 721 milionů dolarů
  Hackerské skupiny napojené na Severní Koreu od roku 2017 ukradly z Japonska 721 milionů dolarů (15,7 miliardy Kč) v kryptoměnách. Informoval o tom dnes japonský list Nikkei, jenž průzkumem pověřil společnost Elliptic zabývající se analýzou blockchainu. V regionu se hackeři z KLDR zaměřují ještě na Vietnam.
• Hackeři zneužili reklamy na YouTube k těžbě kryptoměny
  Hackerům se pomocí reklam podařilo zneužít videoportál YouTube k těžbě kryptoměny monero. Včera o tom informovala stanice Fox News s tím, že s reklamami se škodlivým kódem se potýkali uživatelé v Japonsku, Francii, Tchaj-wanu, Itálii a Španělsku.
• Hammond: Dohoda o brexitu je nejlepší variantou pro ekonomiku
  Předběžná dohoda o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie, kterou sjednala britská premiérka Theresa Mayová, je nejlepším dostupným řešením pro britskou ekonomiku. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond.
• Hammond: Nejistota kolem brexitu by mohla mít dopad na ekonomiku
  Britská ekonomika by mohla čelit zpomalení kvůli nejistotě způsobené rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond. První návrh rozpočtu od hlasování o brexitu tak podle něj bude usilovat o to, aby byla ekonomika připravena na případné problémy s tím spojené, a na pomoc rodinám překonat obtížné časy.
• Hampl je pro pozdější ukončení intervencí
  Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro ukončení intervencí proti posilování koruny později než v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN), takový postup by byl podle něj bezpečnější. Dosud členové bankovní rady ČNB opakovaně uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku.
• Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
  Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
• Handelsblatt: Jak Orbán oslabuje maďarské hospodářství
  Zatímco Evropská unie debatuje o trendu posilování pravicových stran, hledí ekonomové do Maďarska. Tam se ukazuje, jaké důsledky může mít vláda pravicového populismu, napsal německý hospodářský deník Handelsblatt.
• Handelsblatt: Koronavirus vrhá rozvíjející se země zpět do bídy
  Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše na svém webu německý hospodářský deník Handelsblatt.
• Handelsblatt: Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur
  Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Původně si německá vláda chtěla půjčit 81,5 miliardy eur. Informoval o tom dnes web hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroj. Zvýšení podle listu způsobily náklady na zdravotní péči a ochranu klimatu.
• Handelsblatt: Německý ministr chce z obav před Čínou zpřísnit kontrolu investic
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.
• Handelsblatt: Pololetní výsledky usnadní Flixu vstup na burzu
  Pololetní hospodářské výsledky německé společnosti Flix, která vlastní autobusové dopravce Greyhound v Severní Americe a FlixBus v Evropě, firmě usnadní vstup na burzu, píše německý deník Handelsblatt. Služeb Flixu v tomto období využilo 36 milionů lidí, meziročně přes 50 procent více. Počet cestujících se jen v Evropě zvýšil o tři čtvrtiny na více než 24 milionů.
• Handelsblatt: Přední německé instituty zhoršily výhled, příští rok čekají recesi
  Čtyři přední ekonomické instituty v Německu zhoršily výhled vývoje největší evropské ekonomiky na letošní i příští rok. Nově očekávají, že v příštím roce se Německo propadne do recese. S odvoláním na vládní zdroje to dnes uvedl německý ekonomický list Handelsblatt.
• Handelsblatt: Východní Evropa by z koronaviru mohla těžit
  Krize způsobená šířením koronaviru zasáhne hospodářství zemí východní Evropy obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by ale východoevropské ekonomiky mohly mít ze současné krize prospěch. Předpokládá se totiž, že až krize odezní, zkrátí se dodavatelské řetězce a do regionu by se mohly přemístit asijské výrobní továrny. Z toho by podle německého hospodářského deníku Handelsblatt mohl těžit i německý export.
• Hang Seng - Intradenní výhled 01.11.2022
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 14 830 s cílem na 15 590 a dále pak až na 15 840.