Handelsblatt: Koronavirus vrhá rozvíjející se země zpět do bídy

Rozvíjející se země, včetně některých států ve východní Evropě, budou pociťovat následky koronaviru déle než ty rozvinuté. Rostoucí zadlužení by mnohé z nich mohlo dohnat až na hranici bankrotu, píše na svém webu německý hospodářský deník Handelsblatt.

Nejprve utrpěly koronavirový šok rozvíjející se státy v Asii, kam se přenesla nákaza z Číny. Nyní už ale virus zasáhl hospodářství rozvíjejících se zemí po celém světě. Například v Rumunsku pandemie nemoci covid-19 náhle přerušila boom posledních let. Bez práce je v zemi milion lidí a dalších 950.000 čeká, jestli se do ní bude moci vrátit. Jen za březen se hospodářský výkon této největší země na jihovýchodě Evropy s 19 miliony obyvatel snížil o 30 procent.

V Turecku - zemi, která se právě začínala vzpamatovávat z hospodářského oslabení - přerušil od začátku roku provoz každý třetí dodavatel automobilových součástek, řekl listu Alper Kanca, prezident jejich svazu Taysad. Turecké podniky jsou těsně napojené na evropské dodavatelské řetězce. Do Evropy putuje 75 procent veškerého exportu. "Když tam závody zůstávají zavřené, nemůžeme tu vyrábět ani my," říká Kanca. Podobně je na tom cestovní ruch: většina hostů přijíždí do Turecka z evropských zemí.

Ať už je to Rumunsko, Turecko, Rusko, Indonésie, Egypt, Jihoafrická republika, Brazílie nebo Mexiko - všem hrozí, že se kvůli pandemii propadnou zpátky do bídy. Virus v nich totiž útočí na více frontách než v průmyslově vyspělých zemích. Ekonomiku nesráží jen omezení volného pohybu, ale země a jejich firmy jako dodavatelé doplácí i na chybějící poptávku z vyspělých států. A podobně jako za dřívějších krizí i nyní reagují zahraniční investoři obavami a masivně stahují kapitál.

A následky jsou drastické. Místní měny se propadají vůči hlavní světové měně, tedy dolaru. Státní rozpočty tak mohou těžko splácet zahraniční dluhy a firmy jen těžce obhospodařovat úvěry, které mají v devizách. Hospodářství proto kolabuje výrazněji, déle a o to více, pokud je - jako třeba v Rusku - závislé na vývozu surovin.

V koronavirové krizi se k tomu přidružuje další drama: zdravotnictví viru čelí ještě hůře než v Itálii, Španělsku nebo ve Francii, tvrdě zasažených zemích západní Evropy. Situaci dokládá opět třeba příklad Rumunska. "Zdravotnický systém prochází zátěží kvůli špatnému řízení, odchodu zdravotníků do zahraničí a ve srovnání se zbytkem Evropské unie nejhoršímu financování," řekl listu bukurešťský analytik Radu Magdin.

Situace v rumunských nemocnicích je zatím ještě pod kontrolou. "Ale pokud by se infekce rychle navýšily, dostal by se systém rychle na hranici kapacit," říká vedoucí nadace Konráda Adenauera v Bukurešti Martin Sieg. Počet zdravotníků, kteří za prací odešli do ciziny, se pohybuje kolem 20.000. V rumunských domovech pro seniory chybí pečovatelé.

Vláda pod vedením konzervativního premiéra Ludovica Orbana proto zakázala, aby si Německo a Rakousko letadly z Rumunska dovážely sociální pracovníky a zdravotnický personál. Vyhlásila stav nouze, kdy zdravotníci nesmí podávat výpovědi.

Zdravotnictví se dostává na hranici možného také na Ukrajině. Stále více lékařů a sester se o své kolegy musí starat v nemocnicích jako o pacienty: 784 členů zdravotnického personálu už onemocnělo covid-19, jen ve středu jich přibyla stovka. To představuje v poměru ke 4161 případům nákazy v zemi vysoký podíl. Ukrajina a další méně rozvinuté země nemohou při nákupu zdravotnických masek za horentní sumy v Číně konkurovat bohatým státům Perského zálivu a rozvinutým zemím, připomíná Handelsblatt.

Hospodářství východní Evropy by podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) mělo letos stejně jako to latinskoamerické klesnout o 5,2 procenta. "Předpokládáme, že mnohé země budou v příštích měsících nuceny čerpat mezinárodní pomoc," řekla listu ekonomka Elina Ribakova z lobbyistické organizace Institute of International Finance.

Rumunsko, Srbsko, Severní Makedonie, Bělorusko a Ukrajina by nicméně podle Michaela Harmse ze sdružení Ostausschuss der Deutschen Wirtschaft (OA), které se zaměřuje na východní Evropu, mohly těžit z přesunu továren evropských koncernů z Asie do Evropy. Pro Ukrajinu to ale platí jen v případě, když se jí s pomocí MMF podaří vyhnout státnímu bankrotu, zdůraznil Harms.

Zdroj: Reuters, ČTK, Handelsblatt

Čtěte více

• Hackeři ze zkrachovalé burzy FTX ukradli kryptoměny za 415 milionů USD
  Hackeři ze zkrachovalé kryptoměnové burzy FTX ukradli digitální měny za 415 milionů dolarů (9,2 miliardy Kč). Burza to v úterý uvedla ve zprávě pro věřitele. Americká součást FTX je podle někdejšího ředitele burzy Sama Bankmana-Frieda insolventní. Informovala o tom agentura Reuters.
• Hackeři z KLDR mají zřejmě letos na krádežích kryptoměn podíl 20 procent
  Hackeři napojení na Severní Koreu ukradli od ledna do zhruba poloviny srpna letošního roku kryptoměny za 200 milionů USD (4,5 miliardy Kč). To je více než 20 procent všech letos ukradených kryptoměn. Vyplývá to podle serveru CNBC z průzkumu společnosti TRM Labs, která se zabývá blockchainovou analýzou. Tyto peníze se zřejmě používají na financování severokorejského vládního jaderného zbrojního programu.
• Hackeři z KLDR od roku 2017 ukradli z Japonska v kryptoměnách 721 milionů dolarů
  Hackerské skupiny napojené na Severní Koreu od roku 2017 ukradly z Japonska 721 milionů dolarů (15,7 miliardy Kč) v kryptoměnách. Informoval o tom dnes japonský list Nikkei, jenž průzkumem pověřil společnost Elliptic zabývající se analýzou blockchainu. V regionu se hackeři z KLDR zaměřují ještě na Vietnam.
• Hackeři zneužili reklamy na YouTube k těžbě kryptoměny
  Hackerům se pomocí reklam podařilo zneužít videoportál YouTube k těžbě kryptoměny monero. Včera o tom informovala stanice Fox News s tím, že s reklamami se škodlivým kódem se potýkali uživatelé v Japonsku, Francii, Tchaj-wanu, Itálii a Španělsku.
• Hammond: Dohoda o brexitu je nejlepší variantou pro ekonomiku
  Předběžná dohoda o podmínkách odchodu Británie z Evropské unie, kterou sjednala britská premiérka Theresa Mayová, je nejlepším dostupným řešením pro britskou ekonomiku. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond.
• Hammond: Nejistota kolem brexitu by mohla mít dopad na ekonomiku
  Britská ekonomika by mohla čelit zpomalení kvůli nejistotě způsobené rozhodnutím Británie opustit Evropskou unii. Uvedl to včera britský ministr financí Philip Hammond. První návrh rozpočtu od hlasování o brexitu tak podle něj bude usilovat o to, aby byla ekonomika připravena na případné problémy s tím spojené, a na pomoc rodinám překonat obtížné časy.
• Hampl: Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě
  Česká ekonomika by se měla co nejdříve navrátit k cenové stabilitě, "jinak bude trpět," řekl včera v Otázkách Václava Moravce v České televizi předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Nesouhlasí proto se snahou České národní banky (ČNB) zanechat úrokovou sazbu na současných sedmi procentech. Měla by ji zvýšit, ale nedělá nic, doplnil. Podle Jana Švejnara, ředitele Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu, je česká ekonomika ve výjimečné situaci, když prochází recesí, ale zároveň má vysokou jádrovou inflaci.
• Hampl je pro pozdější ukončení intervencí
  Viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl je pro ukončení intervencí proti posilování koruny později než v polovině letošního roku. Řekl to v rozhovoru pro dnešní Hospodářské noviny (HN), takový postup by byl podle něj bezpečnější. Dosud členové bankovní rady ČNB opakovaně uváděli, že jako pravděpodobný termín ukončení intervencí vidí polovinu roku.
• Hampl: Vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než příjmech rozpočtu
  Současná vysoká inflace se víc projevuje na výdajích než na příjmech státního rozpočtu. ČTK to dnes řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Vítá oznámený krok vlády snížit strukturální deficit rozpočtu o 70 miliard korun. Podle něj to je ale jen první krok ke konsolidaci veřejných financí, protože problém je hlubší.
• Handelsblatt: Jak Orbán oslabuje maďarské hospodářství
  Zatímco Evropská unie debatuje o trendu posilování pravicových stran, hledí ekonomové do Maďarska. Tam se ukazuje, jaké důsledky může mít vláda pravicového populismu, napsal německý hospodářský deník Handelsblatt.
• Handelsblatt: Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur
  Německo si chce příští rok půjčit zhruba 100 miliard eur (asi 2,6 bilionu Kč). Původně si německá vláda chtěla půjčit 81,5 miliardy eur. Informoval o tom dnes web hospodářského měsíčníku Handelsblatt s odvoláním na vládní zdroj. Zvýšení podle listu způsobily náklady na zdravotní péči a ochranu klimatu.
• Handelsblatt: Německý ministr chce z obav před Čínou zpřísnit kontrolu investic
  Německý ministr hospodářství Robert Habeck chystá zákon na zpřísnění kontroly zahraničních investic, píše německý hospodářský deník Handelsblatt. Ministr zvolený za Zelené tak chce omezit rostoucí vliv Číny na německou ekonomiku. Pod větší kontrolou by měly být především oblasti, které se týkají bezpečnosti. Základní body zákona o přezkumu investic jsou podle mluvčí ministerstva aktuálně v připomínkovém řízení.
• Handelsblatt: Pololetní výsledky usnadní Flixu vstup na burzu
  Pololetní hospodářské výsledky německé společnosti Flix, která vlastní autobusové dopravce Greyhound v Severní Americe a FlixBus v Evropě, firmě usnadní vstup na burzu, píše německý deník Handelsblatt. Služeb Flixu v tomto období využilo 36 milionů lidí, meziročně přes 50 procent více. Počet cestujících se jen v Evropě zvýšil o tři čtvrtiny na více než 24 milionů.
• Handelsblatt: Přední německé instituty zhoršily výhled, příští rok čekají recesi
  Čtyři přední ekonomické instituty v Německu zhoršily výhled vývoje největší evropské ekonomiky na letošní i příští rok. Nově očekávají, že v příštím roce se Německo propadne do recese. S odvoláním na vládní zdroje to dnes uvedl německý ekonomický list Handelsblatt.
• Handelsblatt: VW zvažuje přeložit výrobu golfů z Německa do zahraničí
  Německá automobilová skupina Volkswagen (VW) zvažuje přeložit výrobu vozů Golf z Wolfsburgu do zahraničí, píše s odkazem na své zdroje z firmy deník Handelsblatt. Jednou z variant je i Mexiko. Přesun výroby uvedeného modelu do Severní Ameriky představuje podle zdrojů listu jeden ze scénářů. Rozhodnutí zatím nepadlo.
• Handelsblatt: Východní Evropa by z koronaviru mohla těžit
  Krize způsobená šířením koronaviru zasáhne hospodářství zemí východní Evropy obzvlášť silně, ze střednědobého hlediska by ale východoevropské ekonomiky mohly mít ze současné krize prospěch. Předpokládá se totiž, že až krize odezní, zkrátí se dodavatelské řetězce a do regionu by se mohly přemístit asijské výrobní továrny. Z toho by podle německého hospodářského deníku Handelsblatt mohl těžit i německý export.
• Hang Seng - Intradenní výhled 01.11.2022
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 14 830 s cílem na 15 590 a dále pak až na 15 840.
• Hang Seng - Intradenní výhled 01.11.2023
  Intradenní výhledy a analýzy jsou dostupné pouze pro členy VIP zóny FXstreet.cz. Pokud se stanete členem naší VIP zóny, tak získáte přístup ke všem intradenním výhledům a analýzám.
• Hang Seng - Intradenní výhled 01.11.2024
  Preferovaný scénář: Dlouhé (long) pozice nad 20 380 s cílem na 20 810 a dále pak až na 21 080.
• Hang Seng - Intradenní výhled 01.12.2022
  Intradenní výhledy a analýzy jsou dostupné pouze pro členy VIP zóny FXstreet.cz. Pokud se stanete členem naší VIP zóny, tak získáte přístup ke všem intradenním výhledům a analýzám.