Sociální demokraté
ČSOB Data Watch: Německo jako vlak na slepé koleji. Největší evropská ekonomika poklesla druhý rok v řadě
15.01.2025 Trápení německé ekonomiky nebere konce, což dnes potvrdil předběžný odhad HDP za minulý rok. Po poklesu o tři desetiny procenta v roce 2023 se německá ekonomika nevymanila z růstových problémů ani v minulém roce, kdy odepsala 0,2 %. V pasti ne-růstu přitom největší evropská ekonomika zůstává již pátým rokem – od propuknutí Covidu nepřidala k dobru ani procento (viz graf).
Německo jako vlak na slepé koleji. Největší evropská ekonomika zřejmě poklesla druhý rok v řadě
15.01.2025 Trápení německé ekonomiky nebere konce, což dnes zřejmě potvrdí i předběžný odhad HDP za minulý rok. Po poklesu o tři desetiny procenta v roce 2023 se německá ekonomika nevymanila z růstových problémů ani v minulém roce, kdy dle analytického koncensu odepsala 0,2 %. V pasti ne-růstu přitom největší evropská ekonomika zůstává již pátým rokem – od propuknutí covidu nepřidala k dobru ani procento. Německá ekonomika se nachází v útlumu hned z několika důvodů. Za prvé jde o zabrzděnou spotřebitelskou poptávku, jež stále nedosáhla ani předpandemické úrovně.
EUR klesne na samé dno
19.11.2024 Zatímco Bundesbank varuje před riziky globální ekonomické fragmentace, Německo se propadá do recese. Kromě toho na EUR/USD silně doléhají rostoucí politická rizika v zemi. Podle posledních průzkumů si opoziční konzervativci udržují silný náskok. Pokud by se parlamentní volby plánované na únor konaly dnes, Křesťanskodemokratická unie by získala 32,3 % hlasů, zatímco Alternativa pro Německo 18,8 % a sociální demokraté pod vedením Olafa Scholze 15,8 %.
Německá ekonomika letos dle odhadů opět klesne
26.09.2024 Německou ekonomiku letos čeká další pokles, odhadují v dnes zveřejněné společné zprávě přední německé hospodářské instituty. Podle nich se hrubý domácí produkt (HDP) sníží o 0,1 procenta. Loni zaznamenala německá ekonomika pokles o 0,3 procenta a její výkon byl nejslabší ze všech zemí eurozóny. Na příští dva roky instituty předpovídají pouze slabé oživení - v příštím roce ekonomika podle nich vzroste o 0,8 procenta a v roce následujícím o 1,3 procenta.
Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes přijala dlouho očekávaný návrh rozpočtu na příští rok v objemu 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů, nyní posoudí poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu. Opozice podobu rozpočtu kritizuje.
Německo schválí dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro rok 2025
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes schválí návrh rozpočtu pro nadcházející rok, který počítá s výdaji ve výši 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Kabinet chce zároveň přijmout návrh rozpočtového dodatku pro letošní rok, který již schválené výdaje o objemu 476,8 miliardy eur (12,1 bilionu Kč) navýší o půjčku zhruba 11 miliard eur (278 miliard Kč).
Německá vláda čelí rostoucímu tlaku, aby se dohodla na rozpočtu
04.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze se dostává pod tlak, aby urychlila přípravy návrhu rozpočtu pro rok 2025. Scholzovi sociální demokraté (SPD) naléhají na kabinet, aby k dohodě dospěl ještě do pátku, naopak ministr financí z liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner požadavky na rychlé řešení tlumí. Sporným bodem vznikajícího rozpočtu je otázka takzvané dluhové brzdy, kterou by SPD a Zelení rádi uvolnili, naopak Lindner na udržení rozpočtové disciplíny trvá.
Německá vláda se opět potýká se spory kvůli rozpočtovým škrtům
24.06.2024 Německá vládní koalice kancléře Olafa Scholze se při přípravě rozpočtu na nadcházející rok opět potýká se spory o to, zda kvůli chybějícím penězům škrtat, nebo se naopak více zadlužit. Zatímco Scholzovi sociální demokraté (SPD) i koaliční Zelení chtějí finanční disciplínu uvolnit, liberální svobodní demokraté (FDP) ministra financí Christiana Lindnera trvají na dodržení dluhové brzdy. Podle deníku Bild už tři desítky mladých poslanců FDP pohrozily, že v případě utrácení vládu ve Spolkovém sněmu nepodpoří.
Ifo: Úspěch krajní pravice ve volbách může zhoršit konflikty v eurozóně
11.06.2024 Úspěch krajní pravice a radikálních stran ve volbách do Evropského parlamentu může podle šéfa mnichovského ekonomického insitutu Ifo Clemense Fuesta ohrozit spolupráci členských států v obchodní politice. Vyostřit se mohou mimo jiné konflikty ohledně zadlužení členů eurozóny. Fuest to dnes řekl v Drážďanech.
Migrační dohoda EU, kterou Česko podepsalo bez zajištění trvalé výjimky, představuje potenciálně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Ročně může jít o nemalé desítky miliard korun
19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.
Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
12.02.2024 Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
Německý ministr hospodářství chce pokračovat s projekty ze sporných fondů
27.11.2023 Německý ministr hospodářství Robert Habeck a představitelé spolkových zemí chtějí nehledě na rozpočtovou krizi pokračovat s projekty, které jsou financovány ze sporných fondů. Podle Habecka je to nutné k ochraně jádra německé ekonomiky a k udržení konkurenceschopnosti. Habeck rovněž řekl, že tento postoj sdílí se všemi zemskými ministry hospodářství a energetiky, odpovědi na dotaz, zda je to i postoj spolkové vlády, se ale vyhnul. Německu po verdiktu ústavního soudu chybí v klimatickém fondu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu.
Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice
23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.
Německá vláda na výjezdním zasedání jedná o oživení hospodářství a o vztazích
29.08.2023 Nastartovat německé hospodářství bude hlavním tématem dvoudenního výjezdního zasedání vlády spolkového kancléře Olafa Scholze, které dnes začalo na braniborském zámku Meseberg. Scholz novinářům na úvod setkání řekl, že je potřeba pokročit v digitalizaci a odbourávání byrokracie. Ministři budou mít na zámku také příležitost k urovnání vzájemných sporů, které se k nelibosti kancléře dostávají s podrobnostmi na veřejnost. Scholz k tomu dnes řekl, že komunikační strategii je rovněž třeba zlepšit.
Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
03.08.2023 Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku
20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Češi chtějí kratší pracovní týden. Jenže si jej plošně nemohou dovolit, pokud tedy nechtějí skončit jako bouřící se Francouzi – v dluzích a v plamenech
27.03.2023 Hned 70 procent Čechů by si přálo mít kratší pracovní týden. Praktickou zkušeností s ním ale disponuje pouze pětina. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos a společnosti Welcome to the Jungle, který dnes zveřejnila ČTK.
Evropské akcie navzdory počátečnímu poklesu zpevnily, polevil strach o banky
20.03.2023 Evropské akcie dnes navzdory počátečnímu poklesu zpevnily, akcie bankovních titulů se zotavily z tříměsíčního minima. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 nakonec přidal o 0,98 procenta a uzavřel na 440,6 bodu, ačkoli během dne ztrácel téměř dvě procenta. Investoři posuzovali důsledky nedělního oznámení, že největší švýcarská banka UBS převezme svého rivala Credit Suisse, který se ocitl v problémech.
Má stát zvýšit daně, či spíše věk odchodu do penze?
19.02.2023 Vládní politici čím dále častěji vypouštějí balonek, jímž testují, jak veřejnost přijme záměr navyšovat věk odchodu do důchodu. Už loni ministr práce a sociálních věcí, lidovec Marian Jurečka hlásal, že navýšení věku odchodu do důchodu je v ČR nevyhnutelné, a to nejpozději kolem roku 2030. Nyní téma vrací na stůl další vrcholní politici vládní pětikoalice, například šéfka sněmovny Markéta Adamová Pekarová, která ovšem krok podmiňuje širší reformou penzí. Ministr financí Zbyněk Stanjura pak podle materiálu z jednání koaliční rady v minulém týdnu už črtá poměrně konkrétní obrysy toho, co se chystá.
Obrat na EUR/USD
25.11.2022 Eurodolar se odrazil od svého 20letého minima dosaženého v září a od té doby přidává 8 %. Stále více fundamentálních faktorů potvrzuje, že nedávný pohyb kurzu eura proti americkému dolaru by neměla být pouze korekce, ale nový obrat v trendu.
Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
27.09.2022 Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
Ve Švédsku je po volbách, pozornost se přesouvá na Riksbank
15.09.2022 Téměř všechny hlasy odevzdané ve švédských parlamentních volbách byly sečteny a zdá se, že výsledky potvrzují, že koalice pravicových stran (Švédští demokraté, liberálové, umírnění a křesťanští demokraté) zajistila většinu křesel v parlamentu. To znamená přesun moci ve Švédsku, kdy dříve vládnoucí středolevý blok přešel do opozice. Zatímco oficiální výsledky ještě nebyly oznámeny, švédská premiérka Magdalena Anderssonová (sociální demokraté) dnes přiznala porážku a oznámila, že rezignuje na svůj post.
Německo chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev za 65 miliard eur
04.09.2022 Německo chce dalším balíkem opatření o objemu 65 miliard eur (1,6 bilionu korun) ulevit obyvatelům a podnikům od prudce rostoucí inflace a s tím souvisejících vysokých cen energií. Dohodli se na tom vládní sociální demokraté kancléře Olafa Scholze s koaličními Zelenými a liberálními svobodnými demokraty (FDP). Scholz ve večerním rozhovoru s televizí ZDF řekl, že na snížení vysokých cen energií chce využít nadměrné a nečekané zisky energetických společností.
Kancléř Scholz připouští prodloužení životnosti německých jaderných elektráren. Elektřinu by to mohlo zlevnit i Čechům
03.08.2022 Německý kancléř Olaf Scholz dnes uvedl, že prodloužení životnosti tří zbývajících německých jaderných elektráren „může dávat smysl“. Německo zatím plánuje uvedené elektrárny odstavit ke konci letošního roku. Kancléřovo vyjádření je tak poměrně přelomové. Signalizuje, že vládní sociální demokraté už mají pro takový krok předjednánu případnou podporu koaličních Zelených, kteří jsou v Německu hlavní politickou silou dosud prodloužení životnosti odmítající.
Německý ministr hospodářství chce zákonem zakročit proti vysokým cenám benzinu
13.06.2022 Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
Válka na Ukrajině naplno odhalila slabiny a podfinancování německé armády
22.04.2022 Ruská invaze na Ukrajinu naplno odhalila to, na co už odborníci i část médií upozorňují léta - německá armáda je dlouhodobě podfinancovaná a stěží bojeschopná. Potvrzují to i aktuální slova vrcholných německých představitelů, že bundeswehr už prakticky nemá možnost dodávat další zbraně Kyjevu, protože by to mohlo ohrozit německou bezpečnost. I když teď politici slibují dramatické změny, zlepšení armádní připravenosti bude podle expertů trvat léta.
V Německu roste tlak na Schrödera, aby se distancoval od Putina
02.03.2022 V Německu vzrůstá tlak na bývalého kancléře Gerharda Schrödera, aby se důrazně distancoval od ruského prezidenta Vladimira Putina a odešel z pozic ve firmách napojených na jeho režim. Schröder se k tomu ale zatím nemá, a není tak vyloučeno, že ho jeho mateřská sociální demokracie (SPD) potrestá.
Německo chce každý rok přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků z ciziny
21.01.2022 Nová koaliční vláda v Německu chce každoročně přilákat 400.000 kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí. Nutí ji k tomu demografie i nedostatek lidí na trhu práce v klíčových oborech, který by mohl ohrozit hospodářské oživení po pandemii. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
Německý ministr hospodářství změnil formát výroční zprávy, nepíše jen o HDP
09.01.2022 První německý ministr hospodářství za stranu Zelených Robert Habeck mění formát výroční zprávy o hospodářství země. Nově se text bude zaměřovat nejen na samotný hospodářský růst, ale i na udržitelnost a na ochranu klimatu. Napsal to týdeník Der Spiegel.
Německá vláda zahrnula kryptoměny do koaliční dohody
29.11.2021 Nová německá vláda, která nahradí působnost Angely Merkelové po šestnácti letech, zmínila, že v rámci své koaliční dohody zahrne digitální aktiva. To naznačuje, že Německo vnímá kryptoměny vážně.
Nová německá vláda chce konec uhlí do roku 2030 i 400.000 nových bytů ročně
25.11.2021 Němečtí sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) včera představili koaliční smlouvu o vytvoření nové vlády. Přinášíme výběr nejdůležitějších programových bodů:
Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
28.10.2021 Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
Akcie v Evropě oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek voleb zpevnily
28.09.2021 Akcie v Evropě včera oslabily, ty německé ale v reakci na výsledek parlamentních voleb zamířily vzhůru a jejich hlavní index vystoupil na desetidenní maximum. Volby totiž vyloučily možnost, že se v Německu zformuje čistě levicová koalice. Hlavní index frankfurtské burzy DAX vystoupil až na 15.704,05 bodu. Později ale o většinu zisků přišel a obchodování uzavřel růstem o 0,27 procenta na 15.573,88 bodu. Euro na výsledek voleb v největší evropské ekonomice příliš nereagovalo.
Češi pracují déle než obecně lidé v EU. Srovnání s Francouzi ale ukazuje, že kratší pracovní doba k růstu spokojenosti nevede – Češi jsou spokojenější než Francouzi
30.05.2021 Průměrná pracovní doba na plný úvazek se v Česku postupně zkracuje. Za posledních deset let to bylo téměř o hodinu týdně. Přesto lidé odpracují za týden v průměru 41,3 hodiny. Dělají tak o víc než půlhodinu déle než průměrný pracovník v EU. Vyplývá to z údajů Eurostatu.
Související klíčová slova:
Následky Covidu-19 | Analytický tým FXstreet.cz | Deficit veřejných financí | Šéf Ifo | Die Zeit | Výkon | Bruno Le Maire | Hlavní ekonom | Zkušenosti | Cenová hladina | Balík inflačních úlev | Financial Times (FT) | Veřejné finance | EUR | Řecko | Trend | Siemens Energy | Důchody | Německý ministr financí | Výrobní PMI | Hnojiva | Aktiva | Ruské invaze na Ukrajinu | Schodek státního rozpočtu | Němečtí politici | Evropská komise | Sazby daně | Pravděpodobnost | Migrační dohoda | Ruská invaze na Ukrajinu | Lidovci | Analytik společnosti XTB | Plynovody | Nositel Nobelovy ceny | Poplatky | Údaje o maloobchodních tržbách | Financial Times | Expanze | Rostoucí inflace | Nezaměstnanost | Pandemie | Růst cen | Zpráva | ČSÚ | Dolarový index | Strach | Dividendy | Burza | Zahraniční politika | Brexit | Německý rozpočet | Akcie dnes | ČSOB | Švýcarská banka UBS | Konflikty | Růst zaměstnanosti | Ministr hospodářství | Nizozemsko | Vicepremiér | Prudký pokles | BP | DZ Bank | Růst Německa | Uvolnění měnové politiky | Handelsblatt | Výhled | Data Watch | Krypto trh | Průmysl | Inflace | Vývoj měnového páru | Letošní rozpočet | Centrální banky | Michael Kellner | Dohoda EU | Přijetí | Invaze | Reakce trhu | Turecko | Vysoké ceny energií | Válka | Analytici | Předseda Evropské komise | Ceny na čerpacích stanicích | Vice | Nord Stream | Hedgeové fondy | Vládní koaliční partneři | Správci aktiv | G7 | Utahování měnové politiky | Rheinische Post | MIFID | Cointelegraph | Ministerstvo hospodářství | CL | Poslanec | Rozpočtové krize | Ministr práce a sociálních věcí | Zátěžový test | TSMC | Marketingová komunikace | Německá spolková vláda | Ceny elektřiny | Země EU | Domácnosti | Graf | Povinné očkování | Praní špinavých peněz | Prognóza Ministerstva financí | Úsilí | Nerovnováha | Parlamentní volby v Německu | ČSOB Data Watch | Zaměstnanost | Ekonomiky | Evropská rada | Vedení ČEZ | Daň na pohonné hmoty | Maďarsko | Hrubý domácí produkt (HDP) | Economist | Koaliční partneři | Bydlení | Peníze | Největší evropská ekonomika | Hospodářství země | Vystoupení Německa z EU | Ipsos | Politika | Udržitelné financování | Daňové úlevy | Expert | Pohonné hmoty | Největší švýcarská banka | Vyspělé země | Zvýšení sazeb | Zvýšení minimální mzdy | Emise oxidu uhličitého | Výnosy | Invaze na Ukrajinu | Financovat | Negativní dopad | Cena elektřiny | Tlak na Rusko | Vývoj jádrové inflace v eurozóně | Snížení schodku | Lukáš Kovanda | Růst | Deutsche Welle | Příležitosti | Itálie | MiFID II | Postavení na trhu | Armina Lascheta | Prognóza | Zasedání vlády | Trápení | Německý ministr hospodářství | Očkování proti covidu-19 | Obchodní model | Býčí výhled | Uhelné elektrárny | Světové centrální banky | Evropská politika | Pohyb kurzu | Evropské ekonomiky | Národní zájmy | Inflace v eurozóně | Ropné společnosti | Umělá inteligence | Koruna | Národní ekonomická rada vlády | Návrh rozpočtu | Úrokové sazby | Výsledky voleb | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Trh | Digitální aktiva | Adam Tooze | Vývoj ceny plynu | Problémy | Ruský prezident | Vrácení daně | Společnosti | Kapitálový trh | Index | Studie | Parlamentní volby | MMF | Obchodní bilance eurozóny | Vládní koalice | Eura | Komise | Nejistoty | Agentura Reuters | Problémy Credit Suisse | ČSOB Data | Nová německá vláda | Der Tagesspiegel | Index STOXX Europe | Unie | Ceny plynu | Politická rizika | Levné energie | Frankfurter Allgemeine Zeitung | Veřejné investice | Klesající trend | Rozpočtová politika | Vedoucí představitelé | Deficit | Index Stoxx 600 | Nobelovy ceny za ekonomii | Podnikání | Snížení poptávky | Hospodářská politika | Francouzský ministr financí | Eskalace | Nord Stream 1 | Opatření | Podnikatelé | Německá vládní koalice | Akciový index | Pozornost | 3М | Ochrany klimatu | Ekonomické vyhlídky | Bohatství | Volební výsledek | Ifo | Momentum | Demografické změny | Index frankfurtské burzy | Tagesspiegel | Český kapitálový trh | Daně z příjmů | Průmyslové podniky | WSF | Cena plynu | Analytici finančního ústavu | Organizace spojených národů | Analytický tým | Koronavirus | Uniper | Rozpočtová krize | Německý kancléř Olaf Scholz | Objednávky | Největší ekonomika | Finance | Vládní konsolidační balíček | Válka na Ukrajině | Plánování | USA | Velké továrny | Pár EUR/USD | Podnikání na kapitálovém trhu | Ceny benzínu | Británie | Pokles cen | Pandemie covidu-19 | Volby | Výdaje | Deutsche Bank | Klouzavý průměr | Jádrová inflace v eurozóně | Pomoc státu firmám | Investiční aktivita | Hospodářské instituty | Bulharsko | Rozpočtová pravidla | Belgie | Evropský parlament | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Německé hospodářství | UBS | Ekonomové | Televize ARD | Depozitní sazby | Spojené státy | Trading | CDU/CSU | Růst HDP | Zvyšování úrokových sazeb | Volební lídři | Vývoj | Výkon ekonomiky | Český stát | Změny klimatu | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Investiční doporučení | Konkurenceschopnost | Sjednocení Německa | Deutschlandfunk | Politika centrálních bank | Migrační dohoda EU | EUR/USD | Zemědělství | Německé hospodářské instituty | Měnové politiky | Odhad HDP | Superstar | Investiční strategie | Ifo Clemens Fuest | Příliv migrantů | Nobelovy ceny | AI | Sociální demokraté (SPD) | Vládní výdaje | Miliardy korun | Landesbank Baden-Wuerttemberg | Liberální svobodní demokraté | Sazby | Švýcarská banka | The Economist | Investovat | Konsolidační balíček | Liberálové | Landesbank Baden-Württemberg | Berlín | Firmy | Konzervativní unie | Nespokojenost | Danni Hewsonová | Zajištění | Magdalena Anderssonová | Fed | Automobilový průmysl | Trhy | Jiří Tyleček | Německé akcie | Rizika | Velké továrny na čipy | Fond | Alexander Krüger | WirtschaftsWoche | Kancléř Olaf Scholz | Úspory | AJ Bell | Rzeczpospolita | Dánsko | Vysoké ceny | Růst ekonomiky | TradingEconomics | Ministerstvo financí | Bilance | Volby v Německu | Vladimir Putin | Regulační orgány | Španělsko | Christian Dürr | Ekonomický růst | Mzdy | Poradenství | Prezident Ifo | Akcionáři | Analytička | Společnost | Hlavní index frankfurtské burzy | Zadlužování | IWH | Hospodaření | Ztráta | Riksbank | FXstreet | Obchod | Tomáš Raputa | Pracovní trh | Riziko | Umělá inteligence (AI) | Analytik | Emise | Velké investice | Trinity | Credit Suisse | Pražské burzy | FT | Pivot | Hnutí ANO | Transakce | Nástroj | NATO | Plyn | Spekulativní pozice | Německá ekonomika | Pokles akcií | Ceny | Siemens | Financování | Zvýšení ceny | Akcie Credit Suisse | Recese | Pokles | Virtuální měny | Ukrajina | Bundesbank | Proinflační | Předpovědi | DPH | Americká společnost Intel | Divergence | Instituty | Odborníci | Továrny na čipy | Výsledek voleb | Panevropský akciový index | Prezident Vladimir Putin | Commerzbank | Insider | ESG | ČEZ | Německé ekonomiky | Green Deal | LBBW | Trinity Bank | Hospodářský propad | Marian Jurečka | Minulá výkonnost | Vývoj měnového páru EUR/USD | Zastropování cen | Stoxx Europe 600 | CO2 | Ceny energií | Zvyšování daní | Očkování proti covidu | Index STOXX Europe 600 | Německé HDP | Oživení hospodářství | Demokraté | Christian Lindner | Nord Stream 2 | Dovoz | České hospodářství | Obchodování | Prezident | Ministr Jurečka | Francouzský ministr | Evropa | Zprávy | Francie | Předpověď | XTB Jiří Tyleček | Údaje | Eurodolar | DPA | FXstreet.cz | Spolková vláda | Naše ekonomika | xStation5 | ProCent | Zemní plyn | EURSEK | Společnost XTB | Prezident Pavel | Situace | Miliardy eur | Finanční systém | Dluhy | Guvernér | Trader | Tweet | HDP | Ekonom | Krizové situace | Euro | Zkapalněný zemní plyn | Zdanění | Politici | Obchodní bilance | IfW | Slovensko | Měnové unie | Zdraví | Návrh rozpočtu na příští rok | ČTK | Infineon | Stimuly | Ztráty | Dekarbonizace | Regulační rámec | Technický výhled | Akcie | Mzda | Vývoj jádrové inflace | NERV | Pražská burza | Očkování | Podniky | Vývoj ceny | Tým FXstreet.cz | Evropské akcie dnes | SPD | Nedostatek financí | Češi | Německé ministerstvo hospodářství | Reuters | Hospodářská situace | Prognózy | Daně | DNO | Ministři | Jádrová inflace | Úspěchy | Výsledky | Investice | Big Mac | Návrh zákona | Potenciál | Zdravotnictví | Joseph Stiglitz | Konkurence | Švédská koruna | Komunikace | Vnímání | Levice | Zisky | Regulace | Deriváty | Fondy | Hospodářství | Převzetí Credit Suisse | Kontrakce | ODS | Měny | Finanční sektor | Burzy | Hospodářský růst | Opatření na podporu ekonomiky | Ekonomický institut | Export | Rusko | Snížení daně | Partneři | Geopolitická nejistota | Společnost Intel | Organizace | Nervozita | Média | Rozšíření | Ruský prezident Vladimir Putin | Stav ekonomiky | Plány | Spolkový sněm | FDP | Evropské akcie | TIM | Energie | Objem | Investiční | Nálada | Ministr práce | Americké centrální banky | Příjmy | Bloomberg | Kurzarbeit | Ústavní soud | Akcie v Evropě | Rozvoj | Vyhlídky | Evropská ekonomika | Korekce | Tržní ceny | Rosněfť | Výkonnost | Předčasné parlamentní volby | Obchodování s akciemi | Hrubý domácí produkt | Agentura Bloomberg | Stavebnictví | Krize | Institut Ifo | BFM | JDE | MWh | MT4 | Focus | Cena | Německá vláda | Německo | Digitalizace | Zadlužení | Rozpočet | ARD | Česká ekonomika | Co bude | DAX | Infineon Technologies | Rezervy | Debata | Agentura DPA | Fiskální stimuly | Ekonomika | Denní graf | Střední podniky | Schodek | Finanční situace | Práce | Úspěch | Intel | Cíle | Kryptoměny | Bezpečnost | Pokles německé ekonomiky | Důchodový systém | Banky | Předčasné volby | BlackRock | I-Trader | Vlády | Šance | Návrh dividendy | Průlom | Vysoké úrokové sazby | Ministr financí | Zlepšení | ČR | XTB | Pozice | TTF | Dlouhé pozice | Robert Habeck | Stoxx | Lídři | Německé vlády | Náklady na úvěry | Poslanci | Soud | Výroční zprávy | Spokojenost | Volný čas | Řetězce | Experti | Investoři | Spotřebitelé | Zkrocení inflace | Vzdělávání | Polsko | Německá společnost | Auta | Nařízení | Pomalý růst | Měnový pár EUR/USD | Předseda | DIW | Americké ekonomiky | Deficit státního rozpočtu | USD | Občané | Kabinet | Der Spiegel | Roger | CZ | Meziroční vývoj jádrové inflace | Pokles HDP | Propad | Rakousko | ANO | Hospodářské oživení | Americká společnost | Emise CO2 | MiCA | Kanada | Ruská invaze | Pravidla EU | Nejistota | Plný úvazek | Výhled pro EUR/USD | Švédsko | ECB | Stoxx 600 | Spiegel | Měnová politika | Nálada spotřebitelů | Ziskovost | Doporučení | Krypto | Vyšší daně | Evropské země | Jaderné elektrárny | ROCE | Spekulace | Referendum | Cykly | Clemens Fuest | Konzervativci | EU | Bankovní sektor | Redukce | Miliardy | Zpracovatelský průmysl | Poradci | PMI ve službách | Zrušení superhrubé mzdy | Schodek veřejných financí | Pracovní síly | Uhlí | Ukazatele | Měnový pár | Strukturální změny | Banka | Země eurozóny | Banka UBS | Počet zaměstnaných | Olaf Scholz | Německý kancléř | Další pokles
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Obchodování | Banky | Růst | ČTK | Indikátor | Pokles | Trading | Cena | FOREX | Pivot