Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná

Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.

Nynější energetická nejistota je jedním z dopadů ruské invaze na Ukrajinu. "Společně jsme ruskou agresi odsoudili a společně jsme řekli, že stojíme jednotně za (německými) politickými představiteli. To se nezměnilo, nadále zůstáváme loajální," řekl Dulger o postojích BDA k ruské invazi. Poznamenal, že německé hospodářství prošlo těžkým obdobím v době karanténních uzávěr a tvrdých pandemických omezení. "To se podařilo zvládnout i díky kurzarbeitu," řekl.

Kurzarbeit, který je ochranným režimem pracovních míst, kdy stát přispívá na mzdy zaměstnanců s nuceně zkrácenou pracovní dobou, ale podle Dulgera není v současné situaci hlavním obranným nástrojem. "Peníze vyplácené na kurzarbeit jsou dobré, když mohou podnikům poskytnout světlo na konci tunelu," vysvětlil. Takové světlo ale nyní Dulger nevidí.

"Kdybych byl pekařem a rozhodoval se, zda se dnes zadlužit, abych krizi přečkal, nebo zavřít, tak zavřu," řekl. Podle něj totiž není jasné, jak dlouho zůstanou ceny energií vysoké a jak moc by se musely pekárny zadlužit. Zároveň poukázal na to, že pokud pekárna třeba dočasně na několik týdnů, případně na celou zimu zavře, tak už otevírat nemusí. "Už nebude potřeba, zákazníci už budou pryč," řekl.

"Je to mimořádně komplexní situace, ve které malé a střední podniky potřebují světlo na konci tunelu. Tuto naději zatím nemají," řekl Dulger. Pokud vláda stanoví limity na ceny energií, bude to podle něj správný krok. "Toto opatření by velmi pomohlo. Samozřejmě není cílem stanovit ceny z předkrizového období, ale ceny nemohou být desetinásobné," řekl.

Německá média nepochybují, že vláda kancléře Olafa Scholze k regulaci cen energií míří. Představitelé koaličních stran, kterými jsou Scholzovi sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP), o takovém kroku hovoří. Chtějí také, aby vláda ustoupila od nového poplatku za obstarání plynu, který se na odběratele bude vztahovat od října. Nahradit by ho mohla právě regulovaná cena plynu. Liberální ministr financí Christian Lindner zrušení poplatku neodmítá a nevylučuje ani zastropování cen plynu, trvá ale na dodržení rozpočtové dluhové brzdy.

Problémy kvůli cenám a dostupnosti energií mají podle Dulgera nejen menší podniky, jako jsou pekárny či prádelny, ale také energeticky náročné průmyslové provozy vyrábějící základní suroviny pro další zpracování. Pokud bude muset chemický průmysl odstavit část provozu, bude to mít tvrdý dopad na další návaznou výrobu. "Pokud chemický průmysl nebude moci vyrábět třeba močovinu, což je proces náročný na spotřebu plynu a dalších energií, tak nebude nejen močovina. Nebude ani oxid uhličitý, který je odpadním produktem a který už teď chybí v pivovarnictví a v produkci limonád. Zemědělství nebude mít hnojiva, nebudou ani lepidla, které potřebuje nábytkářský průmysl," řekl.

Takovéto nedostatky už podle Dulgera průmysl zažívá. "Všichni jsme závislí na základních průmyslových surovinách. Pokud je mít nebudeme, ztratíme průmysl, který odejde do zahraničí a už se nikdy nevrátí," varoval.

Jako potřebné proto vidí pomoc státu firmám i státní zásahy, jakým bylo například převzetím kontroly nad společností Uniper, která je největším dovozcem ruského plynu do Německa. "Bylo to nezbytné kvůli zajištění energetické bezpečnosti," řekl Dulger. Nadále ale podle něj platí, že stát není dobrým hospodářem. Opačný názor má naopak sociálnědemokratická šéfka Spolkového sněmu Bärbel Basová, která v rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung prohlásila, že vodu, elektrickou energii a plyn by měl mít pod kontrolou stát.

"Kde jsou zisky, tam se privatizuje. Když přijdou problémy, musí přijít stát. To je ale špatný přístup. Pokud jde o vodu, elektřinu a plyn, tak je třeba se ptát, zda by zásobování nemělo být ve státních rukou. Já jsem pro," řekla Basová.

Německo stejně jako další evropské země se nyní podle Dulgera musí zbavit závislosti na plynu z Ruska. "Náhrada je možná díky terminálům na zkapalněný zemní plyn," řekl. "Musíme být solidární i k našim sousedům v regionu, extrémně postiženo je Česko," uvedl. "Řešení existují, ale potřebují čas," uvedl s tím, že náprava situace si vyžádá přinejmenším letošní zimu. "Je ale otázka, jaké pak budou ceny, zda budeme konkurenceschopní," dodal.

Zdroj: Reuters, ČTK, BDA

Čtěte více

• Kreml: Rusko nevydírá, nadále je spolehlivým dodavatelem plynu a ropy
  Požadavek platit za dodávky ruského plynu v rublech není vydíráním, prohlásil dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentury TASS. Rusko podle něj obnoví dodávky plynu Polsku a Bulharsku, jakmile za ně tyto země "náležitou formou" zaplatí. Rusko zůstává spolehlivým dodavatelem energetických surovin, dodal mluvčí.
• Kreml si stěžuje na nepředvídatelnost USA v otázce sankcí
  Rusko si dnes postěžovalo na "nepředvídatelné chování" Spojených států v otázce sankční politiky. Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov novinářům řekl, že postup USA nutí Moskvu "být neustále na pozoru". Reagoval na zveřejnění seznamu ruských politiků a oligarchů, jimž v USA v minulých dnech sankcemi pohrozily.
• Kreml sleduje zprávy o nových možných sankcích, uvedl Peskov
  Kreml sleduje zprávy o možném téměř plném zákazu exportu do Ruska ze strany západních zemí, uvedl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Nové sankce by podle něj poškodily světovou ekonomiku. Reagoval tak na zprávy agentur Bloomberg a Kjódó, podle nichž někteří klíčoví spojenci Ukrajiny, včetně Spojených států, zvažují téměř úplný zákaz vývozu do Ruska.
• Kreml: USA vedou proti Rusku ekonomickou válku
  Moskva bude na americké sankce vůči Rusku reagovat opatřeními, která budou v souladu s jejími zájmy. Podle serveru Kommersant to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Spojené státy podle něj vyhlásily Rusku ekonomickou válku. Americký prezident Joe Biden ve středu oznámil, že USA zakazují dovoz ropy, zkapalněného zemního plynu a uhlí z Ruska kvůli jeho invazi na Ukrajinu.
• Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord, zjistila analýza
  Kriminalita kolem kryptoměn se loni vyšplhala na rekord. Na nelegální adresy odešlo v digitálních měnách v přepočtu 14 miliard dolarů (přes 303 miliard Kč), což je meziročně o 79 procent více. Podíl nezákonných aktivit na celkovém objemu transakcí s kryptoměnami ale zůstal nízký, činil 0,15 procenta. Zjistila to analýza společnosti Chainalysis, na kterou se dnes odvolává agentura Reuters.
• Kriminality spojené s kryptoaktivy ubylo, ale narostl objem plateb útočníkům
  Kriminality spojené s kryptoaktivy letos v prvním pololetí po celém světě ubylo, ale objem plateb útočníkům na výkupné prudce vzrostl a je na cestě k dosud druhému největšímu ročnímu objemu. Informovala o tom dnes analytická společnost Chainalysis. Příliv kryptoměn do nelegálních služeb se podle ní meziročně snížil o 65 procent na 2,8 miliardy dolarů (zhruba 60 miliard Kč).
• Kristalina Georgievová pracovala na vysokých postech SB i EK
  Vizitka Bulharky Kristaliny Georgievové (66), která by se měla stát novou šéfkou Mezinárodního měnového fondu (MMF; dosavadní šéfka MMF Christine Lagardeová 12. září na svou funkci rezignuje, protože dostala nabídku stát se prezidentkou Evropské centrální banky):
• Krize eura a ceny ropy: Začíná summit G8
  Hospodářské problémy Evropy (krize eura) v době obav z dopadů řecké krize budou na pořadu jednání na summitu velkých světových ekonomik skupiny G8, který bude dnes a v sobotu na venkovském sídle amerických prezidentů v Camp Davidu.
• Krize již stála eurozónu 3,8 milionu míst
  Krize již stála eurozónu 3,8 milionu pracovních míst. Nezaměstnanost se v letech 2007 až 2014 snížila...
• Krize kolem Řecka vrcholí
  Řecká dluhová krize se dnes po turbulentním víkendovém vývoji ještě citelněji zdramatizuje, protože po...
• Krize se stupňuje; Euro opět padá
  Americký dolar znovu posiluje proti většině ostatních hlavních měn.
• Krize v eurozóně prý ještě neskončila
  Dluhová krize v eurozóně ještě neskončila navzdory příznivější situaci na finančních trzích...
• Krize v eurozóně snížila zájem o euro
  Dluhová krize v eurozóně má negativní dopady na atraktivitu eura. Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila...
• Krize v eurozóně šetří peníze Německu i jiným zemím
  Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět...
• Krize v eurozóně zůstává brzdou světové ekonomiky
  Dluhová krize v eurozóně zůstává největší brzdou světové ekonomiky, ačkoli se již situace v tomto regionu výrazně...
• Krize v Evropě pomalu narůstá a JPY posiluje
  Intervence Bank of Japan z minulého týdne by tak poměrně rychle ztratila svou účinnost.
• Kroky ECB by korunu příliš ovlivnit neměly
  Případné zahájení odkupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by nemělo příliš vychýlit nynější kurz koruny. Investoři totiž již delší dobu s tímto krokem počítají. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich je téměř jisté, že ECB ve čtvrtek zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování oznámí.
• Kroky Německa a Francie proti nezaměstnanosti
  Německo a Francie dnes představily nové kroky, které mají pomoci snížit nezaměstnanost mládeže v Evropě...
• Kroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě
  Popularita amerického prezidenta Joea Bidena v březnu klesla na 38 procent, v uplynulých měsících se přitom pohybovala nad 40 procenty, v únoru byla dokonce 45procentní. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a centra NORC. Příčinou poklesu je podle nich především postoj lidí k Bidenově hospodářské politice. Průzkum agentury provedly mezi 16. a 20. březnem, tedy krátce po pádu amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank.
• K růstu inflace v září přispěl růst cen potravin
  Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Proti předchozímu měsíci se ale ceny o 0,4 procenta snížily. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční vývoj ovlivnilo srovnání s loňskem, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude podle nich působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent. Zářijová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku.