Kroky prezidenta Bidena nyní schvaluje 38 procent Američanů, méně než v zimě

Popularita amerického prezidenta Joea Bidena v březnu klesla na 38 procent, v uplynulých měsících se přitom pohybovala nad 40 procenty, v únoru byla dokonce 45procentní. Vyplývá to z průzkumu agentury AP a centra NORC. Příčinou poklesu je podle nich především postoj lidí k Bidenově hospodářské politice. Průzkum agentury provedly mezi 16. a 20. březnem, tedy krátce po pádu amerických bank Silicon Valley Bank a Signature Bank.

Biden zatím neoznámil, zda se bude o prezidentský úřad ucházet příští rok znovu, lidé z jeho okolí však médiím v několika případech naznačili, že prezident to plánuje a kandidaturu pravděpodobně oznámí v létě. Historicky nejnižší podporu měl Biden u Američanů podle průzkumů loni v červenci. Jeho kroky tehdy schvalovalo jen 36 procent lidí. Bylo to období, kdy na americké domácnosti nejvíce dopadaly vysoké ceny paliv a potravin. Hospodářská politika ale ovlivňuje výrazně Bidenovu oblíbenost v průzkumech už od konce roku 2021.

Bidenovu hospodářskou politiku nyní podle AP schvaluje jen 31 procent lidí. Například 51letý Michael McComas, který v roce 2020 volil republikány, Bidena v tomto ohledu pospal takto: "Nijak skvělý, průměrný, řekl bych." AP v této souvislosti uvádí, že postoj k prezidentovi u lidí běžně není rozdílem mezi absolutní loajalitou a agresivním odporem, většina jich má umírněnější názory. McComas také uvedl, že je podle něj nynější americká - zhruba šestiprocentní - inflace způsobena výdaji Bidenovy vlády, která se programem za 1,9 bilionu dolarů (zhruba 41 bilionů korun) snažila zmírnit dopady pandemie onemocnění covid-19 a znovu po ní nastartovat ekonomiku.

Prezident i členové jeho kabinetu při cestách napříč USA svoji politiku obhajují. Mnozí Američané však podle AP mají dojem, že americká ekonomika je ohrožena po pádu dvou amerických bank a poté, co USA v lednu vyčerpaly svůj limit pro zadlužení.

Rozdíl mezi Bidenovou celkovou podporou a podporou jeho hospodářské politiky je citelný u voličů Demokratické strany, ke které Biden patří. Podle AP 76 procent demokratů podporuje jeho prezidentskou práci, ale jen 63 procent jeho hospodářské kroky. U demokratů pod 45 let pak celková podpora prezidenta Bidena klesá na 66 procent a podpora jeho hospodářské politiky na 54 procent. U republikánů je podpora nižší v obou zmíněných kategoriích.

Bidenovu zahraniční politiku pak schvaluje 39 procent lidí a jeho přístup k řešení klimatické změny 41 procent. Čísla se pak výrazně liší mezi demokraty a republikány: Bidenovu zahraniční politiku podporuje jen devět procent republikánů, ale 74 procent demokratů; jeho přístup ke klimatu 17 procent republikánů, ale 67 procent demokratů.

Průzkum provedla AP a centrum NORC mezi 16. a 20. březnem na reprezentativním vzorku americké populace se statistickou chybou čtyř procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP, NORC

Čtěte více

• Krize kolem Řecka vrcholí
  Řecká dluhová krize se dnes po turbulentním víkendovém vývoji ještě citelněji zdramatizuje, protože po...
• Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
  Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
• Krize se stupňuje; Euro opět padá
  Americký dolar znovu posiluje proti většině ostatních hlavních měn.
• Krize v eurozóně prý ještě neskončila
  Dluhová krize v eurozóně ještě neskončila navzdory příznivější situaci na finančních trzích...
• Krize v eurozóně snížila zájem o euro
  Dluhová krize v eurozóně má negativní dopady na atraktivitu eura. Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila...
• Krize v eurozóně šetří peníze Německu i jiným zemím
  Političtí lídři v zemích na severu Evropy od začátku dluhové krize v eurozóně prohlašovali, že nebudou trpět...
• Krize v eurozóně zůstává brzdou světové ekonomiky
  Dluhová krize v eurozóně zůstává největší brzdou světové ekonomiky, ačkoli se již situace v tomto regionu výrazně...
• Krize v Evropě pomalu narůstá a JPY posiluje
  Intervence Bank of Japan z minulého týdne by tak poměrně rychle ztratila svou účinnost.
• Kroky ECB by korunu příliš ovlivnit neměly
  Případné zahájení odkupu státních dluhopisů Evropskou centrální bankou by nemělo příliš vychýlit nynější kurz koruny. Investoři totiž již delší dobu s tímto krokem počítají. Vyplývá to z odhadů analytiků oslovených ČTK. Podle nich je téměř jisté, že ECB ve čtvrtek zahájení takzvaného kvantitativního uvolňování oznámí.
• Kroky Německa a Francie proti nezaměstnanosti
  Německo a Francie dnes představily nové kroky, které mají pomoci snížit nezaměstnanost mládeže v Evropě...
• K růstu inflace v září přispěl růst cen potravin
  Spotřebitelské ceny v září meziročně vzrostly o 2,6 procenta po srpnovém růstu o 2,2 procenta. Proti předchozímu měsíci se ale ceny o 0,4 procenta snížily. Vývoj ovlivnily hlavně ceny potravin a pohonných hmot, vyplývá z informací, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků meziroční vývoj ovlivnilo srovnání s loňskem, kdy ceny rychle klesaly. Tento efekt bude podle nich působit i ve zbytku roku, kdy by v jeho důsledku mohla inflace dosáhnout až tří procent. Zářijová inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než očekávala Česká národní banka (ČNB), nad očekávání rostly zejména ceny potravin, nápojů a tabáku.
• Krveprolití na ropě
  Cena ropy opět prudce klesá. Situace, která nastala na ropě Brent, je nyní stejná i na ropě WTI. Cena ropy...
• Krym zatím ekonomiku eurozóny neovlivnil
  Napětí kolem Krymu zatím k významnému rozkolísání finančních trhů nevedlo a nemělo vliv ani na reálnou ekonomiku...
• Kryproměny posilují, ethereum je na rekordu a bitcoin se mu blíží
  Kryptoměny zahájily týden růstem. Bitcoin překonal 66.000 dolarů (přes 1,4 milionu Kč) a pohybuje se poblíž rekordu, zatímco druhá největší kryptoměna ethereum vystoupila na dosavadní maximum. Podle analytiků k tomu přispívají pozitivní zprávy ohledně kryptoměn a také obavy z inflace.
• Kryptoburza Binance neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku
  Společnost Binance, která provozuje největší kryptoměnovou burzu na světě, neplánuje jednostranně zmrazit uživatelské účty v Rusku, jak ji o to dříve požádala Ukrajina. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zástupce společnosti. Ukrajinská vláda po výzvě na twitteru ke dnešku vybrala kryptoměny v hodnotě 13 milionů dolarů (289,5 milionu Kč), uvádí společnost Elliptic, která se zabývá analýzou blockchainu.
• Kryptoburza Binance prodá své aktivity v Rusku nově vzniklé burze CommEX
  Společnost Binance, která je největší kryptoměnovou burzou na světě, prodá své aktivity v Rusku nově vzniklé burze CommEX. Firma o tom dnes informovala na svém webu. Finanční podrobnosti transakce nezveřejnila. Binance zdůraznila, že nebude mít pravidelný podíl z tržeb CommEX a nemůže v budoucnu koupit zpět akcie prodaného podniku.
• Kryptoburza Crypto.com sníží počet pracovních míst o 20 procent
  Kryptoburza Crypto.com oznámila, že sníží svou pracovní sílu zhruba o 20 procent. Odvětví kryptoměn se od loňského krachu společnosti FTX potýká s problémy. Panují obavy ohledně rezerv a solventnosti firem z tohoto sektoru, připomněl zpravodajský server CNBC.
• Kryptoburzou FTX se zabývá bahamská policie, spolupráci s ní přerušila Visa
  Kauzou kryptoburzy FTX, která v pátek vyhlásila bankrot, se zabývá bahamská policie, napsala dnes agentura Reuters. Firma na Bahamských ostrovech sídlí. Skandál otřásl celým odvětvím kryptoměn, bitcoin se zotavuje z poklesu na dvouleté minimum. Konec spolupráce s kryptoburzou ohlásila společnost Visa. Šéf největší kryptoburzy Binance vyzval k regulaci odvětví.
• Kryptoměna bitcoin se blíží svému maximu
  Nejstarší a největší kryptoměna bitcoin se blíží dosavadnímu maximu. Podle specializovaného serveru CoinDesk její cena po poledni vykazovala růst zhruba o čtyři procenta na 71.240 dolarů (1,7 milionu Kč). Investoři očekávali, že bitcoin výrazně posílí už v létě, to se však nestalo. Nyní má šanci na nové maximum díky odhadům, že prezidentské volby ve Spojených státech vyhraje Donald Trump, uvedla agentura DPA. Na maximum 73.738 USD se bitcoin dostal 13. března.
• Kryptoměna bitcoin výrazně oslabila, její sestup kopíruje také ethereum
  Cena nejznámější kryptoměny bitcoin dnes odpoledne výrazně klesla, podle záznamů na specializovaném webu CoinDesk spadla až na 42.921 USD (919.771 Kč), což byl za posledních 24 hodin propad asi o 19 procent. Její pohyb kopíruje i druhá největší kryptoměna ethereum. Bitcoin dnes za oficiální platidlo jako první země na světě přijal středoamerický Salvador.