Čína zvýší odvetná cla na dovoz z USA na 125 procent

Čína od soboty navýší odvetná cla na americké zboží z 84 na 125 procent. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním čínské ministerstvo financí. Americký prezident Donald Trump ve středu oznámil navýšení cla, které označuje jako reciproční, na 125 procent. V součtu s předchozími cly uvalenými v souvislosti s fentanylovou krizí činí celní zátěž čínského dovozu do USA 145 procent.

"Uvalení abnormálně vysokých cel na Čínu ze strany USA vážně porušuje mezinárodní a hospodářská obchodní pravidla, základní ekonomické zákony a zdravý rozum a je zcela jednostranným šikanováním a nátlakem," zdůraznilo podle agentur čínské ministerstvo financí.

Čína nikdy neustoupí "nerozumnému chování", uvedl čínský prezident Si Ťin-pching podle hongkongského serveru South China Morning Post. Čínský lídr se k celní válce vyjádřil po jednání se španělským premiérem Pedrem Sanchezem. Zároveň vyzval Evropskou unii, aby s Čínou "společně čelila jednostranné šikaně" ze strany USA.

Čínský prezident také poznamenal, že jeho země se tlaku nebojí. "V celní válce není vítězů a pokud se někdo postaví proti světu, ocitne se nakonec v izolaci," citovala státní tisková agentura Nová Čína.

Čína už minulý týden pozastavila dovozní povolení šesti firmám "spojeným s USA" a zavedla omezení vývozu u dalších 16 amerických společností. Současně oznámila omezení na vývoz některých nerostů vzácných zemin.

Peking ve středu oficiálně zahájil spor u Světové obchodní organizace (WTO). Čína je přesvědčena, že Washington porušuje závazky, které vyplývají ze všeobecné dohody o clech a dalších ujednání.

Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na 20 procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Při oznámení takzvaných recipročních cel, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Poté, co Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump takzvané reciproční clo na 84 procent. Ve středu jej opět navýšil na 125 procent, což v součtu s fentanylovým clem znamená celní zátěž 145 procent.

Čínské ministerstvo obchodu tento týden zveřejnilo rozsáhlou analýzu obchodní výměny s USA, v níž Bílý dům obviňuje ze zavádějících tvrzení. V dokumentu se podle AP uvádí, že při započtení obchodu se službami a čínských poboček amerických firem, je obchod mezi oběma zeměmi "zhruba v rovnováze".

Podle dokumentu měla Čína v roce 2023 deficit obchodu se službami s USA ve výši 26,57 miliardy USD (606 miliard Kč), mimo jiné v odvětvích jako pojišťovnictví, bankovnictví nebo účetnictví. Cílem Trumpových cel bylo odstranit deficity obchodu se zahraničím, ty však byly vypočítány pouze na základě obchodů s fyzickým, hmotným zbožím, zdůraznil Peking.

Vysoká cla zmrazila obchodní výměnu mezi USA a Čínou

Navýšení cel na dovoz z Číny americkým prezidentem Donaldem Trumpem výrazně nad 100 procent v podstatě zastavilo většinu obchodu mezi oběma zeměmi. Televizi CNBC to řekla ekonomka Erica Yorková z think-tanku Tax Foundation. Peking dnes uvedl, že americké zboží je v tuto chvíli v Číně neprodejné, a proto bude napříště ignorovat případné další navyšování amerických cel. Celní sazby na čínský dovoz do USA nyní dosahují 145 procent. Peking dnes oznámil navýšení odvetného cla na 125 procent. Čína byla přitom dosud třetím největším obchodním partnerem USA.

"Stále mohou existovat některé věci bez náhrady, které musí společnosti prostě zaplatit, ale většina se utne," uvedla Yorková.

"Při současných celních sazbách již americké zboží vyvážené do Číny nemá na trhu žádnou životaschopnost," uvedla dnes pekingská celní komise podle hongkongského listu South China Morning Post s tím, že případné další "celní hry" Washingtonu bude ignorovat. "I kdyby USA dále zvýšily cla na ještě vyšší úroveň, bylo by to ekonomicky bezvýznamné a nakonec by se staly v dějinách světové ekonomiky terčem posměchu,“ dodala komise.

Podle Tax Foundation jsou současné obchodní bariéry v USA nejvyšší od 40. let 20. století. Nová Trumpova cla přinesou federálnímu rozpočtu dodatečných 171,6 miliardy USD (3,78 bilionu Kč), což podle Yorkové představuje největší navýšení daňové zátěže Američanů od roku 1993. Tax Foundation je považována za propodnikatelskou a konzervativní organizaci.

Trump nejdříve na dovoz z Číny uvalil desetiprocentní clo. Na začátku března tuto sazbu zdvojnásobil na 20 procent. Odůvodnil to údajným podílem Pekingu na americké zdravotní krizi v souvislosti s drogou fentanyl. Bílý dům tvrdí, že z Číny pochází látky používané pro výrobu tohoto opioidu.

Při oznámení takzvaných recipročních cel, kterými chtěl Bílý dům snížit obchodní deficity s partnery, na Čínu uvalil další dovozní poplatek 34 procent. Poté, co Peking na americký dovoz zavedl odvetné clo ve stejné výši, navýšil Trump takzvané reciproční clo na 84 procent. Ve středu jej opět zvýšil na 125 procent, což v součtu s "fentanylovým clem" znamená zátěž 145 procent.

Zdroj: Reuters, ČTK, CNBC, AP

Čtěte více

• Čína znovu zpomalila, rostla o 7,6 procenta
  Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí opět zpomalila. Hrubý domácí produkt asijské mocnosti...
• Čína zpochybnila zprávu o dluhopisech USA
  Zpráva, že Čína zvažuje útlum či zastavení nákupů dluhopisů americké vlády může být založena na chybné informaci, anebo je zcela vymyšlená. Uvedl to dnes čínský úřad pro regulaci devizového trhu a správu devizových rezerv SAFE. Připustil nicméně, že Čína pracuje na diverzifikaci devizových rezerv s cílem ochránit jejich hodnotu.
• Čína zpřesnila směrem vzhůru údaje o HDP za roky 2014-2018
  Čína zpřesnila údaje o hrubém domácím produktu (HDP) za období 2014 až 2018 o jednu desetinu procentního bodu vzhůru za každý rok. Oznámil to dnes čínský statistický úřad. Podle agentury Reuters tak Peking snáze splní dříve vytyčený cíl zdvojnásobit v letech 2010 až 2020 objem čínské ekonomiky.
• Čína zpřísní pravidla pro firmy, které chtějí vstupovat na zahraniční burzy
  Peking zpřísní pravidla pro čínské firmy, které chtějí vstupovat na zahraniční akciové burzy. Dotknou se technologických společností s více než milionem uživatelů. Ty budou nově muset požádat o schválení úřad pro kybernetickou bezpečnost. O jeho včera zveřejněném návrhu nových pravidel, který potvrzuje dřívější zprávy médií, informuje agentura Reuters. Instituce krok zdůvodnila obavou, že údaje, které firmy před primární veřejnou nabídku akcií (IPO) musejí povinně předávat zahraničním úřadům pro dozor nad burzami, mohou být zneužity zahraničními vládami.
• Čína zpřísní pravidla pro příliv kapitálu
  Čína zpřísní kontroly dovozců a vývozců, kteří do země převádějí peníze ukrývané v podobě obchodních směnek...
• Čína zrušila pojistku proti propadu trhů
  Čínská komise pro cenné papíry a burzy přestane od pátku uplatňovat mechanismus automatického přerušování...
• Čína zrychlila růst, ale je třeba další podpora
  Čínská ekonomika ve druhém čtvrtletí rostla rychleji, než na začátku roku, stále však budou nutná další umírněná...
• Čína zřejmě jako jediná velká ekonomika vzrostla i v loňském roce
  Čína dnes oznámila, že v loňském roce její hrubý domácí produkt (HDP) vzrostl o 2,3 procenta. Je to sice kvůli pandemii covidu-19 nejslabší růst za posledních 44 let, ale i tak je Čína podle tiskových agentur patrně jedinou velkou ekonomikou, která za loňský rok vykázala ekonomický růst.
• Čína zřídí více soukromých bank
  Čínská vláda hodlá podpořit vznik více soukromých bank, které by poskytovaly finanční podporu menším firmám...
• Čína zvýšila kvóty na těžbu vzácných kovů na rekord
  Čína zvýšila kvóty na těžbu vzácných kovů v prvním pololetí o více než 27 procent na rekord. Zpráva by mohla zmírnit obavy z omezení dodávek po prudkém růstu cen skupiny těchto kovů, uvedla dnes agentura Reuters. Čína je největším světovým producentem a vývozcem kovů vzácných zemin, což je skupina 17 nerostů používaných při výrobě široké škály produktů - od elektrických aut přes spotřební elektroniku po vojenské vybavení.
• Čína zvyšuje investice do evropských podniků
  Čína investuje čím dál větší sumy peněz do evropských podniků a jen v loňském roce do nich vložila...
• Čína žádá EU o podporu ve sporu s USA
  Čína vyzvala Evropskou unii, aby ji podpořila v postoji proti protekcionismu Spojených států a pomohla jí prosadit mezinárodní obchodní řád. Agentuře Bloomberg to sdělil vedoucí čínské mise v EU Čang Ming.
• Čína žene asijské měny vzhůru
  Minulý týden vyšlo na povrch, že Čína již několik měsíců stimuluje své hospodářství investičními projekty...
• Činitelé ECB mírní názory, že úroky v eurozóně už se příští týden nezvýší
  Činitelé Evropské centrální banky (ECB) varovali investory, kteří v drtivé většině sázejí na to, že ECB už příští týden úrokové sazby nezvýší. Rozhodnutí je podle části centrálních bankéřů stále ve hvězdách a zvýšení nákladů na úvěry je stále jednou z možností, které jsou na stole. Uvedla to dnes agentura Reuters.
• Činitelé ECB naznačují snížení úrokové sazby
  Evropská centrální banka (ECB) se ve světle nepříznivého vývoje ekonomiky eurozóny blíží dalšímu snížení...
• Činitelé Fedu diskutovali o možných úpravách nákupů dluhopisů
  Představitelé americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání diskutovali o možnostech, jak upravit program nákupu dluhopisů, aby poskytoval větší podporu finančním trhům a ekonomice. Vyplývá to ze zápisu ze zasedání, které se konalo začátkem listopadu.
• Činitelé Fedu mají obavy z nízké inflace
  Mezi představiteli měnového výboru americké centrální banky (Fed) narůstají obavy z příliš nízké inflace. Někteří dokonce zvažují, zda neudělat pauzu ve zvyšování úrokových sazeb, a to do doby, než bude zřejmé, že jde o přechodný trend. Vyplývá to ze zápisu z červencového zasedání výboru. Činitelé Fedu na něm jednomyslně odhlasovali ponechat základní úrokové sazby beze změny.
• Čínská agentura hrozí dalším snížením ratingu USA
  Pokud se Spojeným státům nepodaří zlepšit schopnost obsluhovat dluh, mohla by čínská ratingová agentura...
• Čínská agentura zhoršila rating USA
  Čínská ratingová agentura Dagong Global Credit Rating zhoršila hodnocení úvěrové spolehlivosti Spojených států na stupeň BBB+, dosud u ní měly Spojené státy rating A-. Jedna z předních ratingových agentur v Číně svůj krok zdůvodnila rozhodnutím Washingtonu snížit daně, což podle ní snižuje schopnost země splácet dluh. U předních světových agentur Fitch a Moody's mají Spojené státy nejvyšší rating AAA, u agentury Standard & Poor's druhý nejvyšší AA+.
• Čínská akademie zvýšila odhad růstu HDP
  Čínská akademie sociálních věd, která je považována za přední koncepční centrum v Číně, zvýšila odhad...