Christian Lindner
Přeshraniční fúze jsou žádoucí, řekla Lagardeová v reakci na UniCredit
30.09.2024 Fúze evropských bank z různých členských států EU jsou žádoucí, řekla dnes v Evropském parlamentu (EP) prezidentka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová v odpovědi na otázku ohledně možného spojení italské UniCredit a německé Commerzbank. Italský vicepremiér Matteo Salvini dnes nicméně vyjádřil obavy z možného přesunu centrály do Německa, Řím by v takovém případě podle něj musel zaujmout ke spojení negativní stanovisko. Informovala o tom agentura Reuters.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
10.09.2024 1) Ropa dnes výrazně zlevňuje kvůli zhoršujícím se vyhlídkám pro poptávku a obavám z nadbytečných dodávek suroviny na trh. Cena severomořské ropy Brent ztrácí zhruba tři procenta, poprvé od konce roku 2021 tak sestoupila pod 70 dolarů za barel. Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) dnes snížila odhad celosvětové poptávky po ropě na letošní i příští rok.
Německý ministr financí představil návrh rozpočtu s masivními investicemi
10.09.2024 Německý ministr financí Christian Lindner dnes ve Spolkovém sněmu představil vládní návrh rozpočtu na příští rok. Počítá s výdaji téměř 490 miliard eur (12,3 bilionu Kč). Více než desetina z toho, celkem 51,3 miliardy eur, má pocházet z půjček. Podle Lindnera obsahuje návrh také rekordní investice 81 miliard eur. Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory, nyní posoudí poslanci, kteří by ho mohli schválit v listopadu.
Pomoc Ukrajině nebude omezena, uklidňuje Berlín po kritice
20.08.2024 Německá vláda včera odmítla tvrzení, že Berlín kvůli rozpočtovým škrtům omezí svou pomoc Ukrajině, která se brání ruské agresi. Nadále platí, že bude pomáhat, dokud bude potřeba, ujistil podle agentury DPA mluvčí vlády.
Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes přijala dlouho očekávaný návrh rozpočtu na příští rok v objemu 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Návrh, jehož vznik provázely vleklé koaliční spory o podobu výdajů, nyní posoudí poslanci Spolkového sněmu, kteří by ho mohli schválit v listopadu. Opozice podobu rozpočtu kritizuje.
Německo schválí dlouho očekávaný návrh rozpočtu pro rok 2025
17.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes schválí návrh rozpočtu pro nadcházející rok, který počítá s výdaji ve výši 480,6 miliardy eur (12,2 bilionu Kč). Kabinet chce zároveň přijmout návrh rozpočtového dodatku pro letošní rok, který již schválené výdaje o objemu 476,8 miliardy eur (12,1 bilionu Kč) navýší o půjčku zhruba 11 miliard eur (278 miliard Kč).
Německá vláda čelí rostoucímu tlaku, aby se dohodla na rozpočtu
04.07.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze se dostává pod tlak, aby urychlila přípravy návrhu rozpočtu pro rok 2025. Scholzovi sociální demokraté (SPD) naléhají na kabinet, aby k dohodě dospěl ještě do pátku, naopak ministr financí z liberálních svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner požadavky na rychlé řešení tlumí. Sporným bodem vznikajícího rozpočtu je otázka takzvané dluhové brzdy, kterou by SPD a Zelení rádi uvolnili, naopak Lindner na udržení rozpočtové disciplíny trvá.
MMF: Německo by mělo zvážit, zda neuvolnit dluhovou brzdu
28.05.2024 Německo by kvůli rostoucím dluhovým tlakům mělo zvážit, zda neuvolnit takzvanou dluhovou brzdu, uvedl dnes Mezinárodní měnový fond (MMF). Podle zdrojů agentury Reuters se však lidé na ministerstvu financí obávají, že takový krok může zhoršit inflaci. Změna pravidel dluhové brzdy, která nařizuje, že deficit veřejných financí nesmí přesáhnout 0,35 procenta hrubého domácího produktu (HDP), by vyžadovala schválení dvoutřetinovou většinou v horní i dolní komoře německého parlamentu.
Německý ministr financí varoval před obchodní válkou s Čínou
24.05.2024 Německý ministr financí Christian Lindner dnes varoval před obchodní válkou s Čínou. Obchodní války podle něj nemají vítěze, pouze poražené. Lindner to uvedl na zasedání ministrů financí skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7.
Macron je v ofenzivě vůči Německu, Čína tleská
10.05.2024 Francouzský prezident Emmanuel Macron tuší příležitost. Vnímá ekonomické i politické slábnutí Německa, které se chytlo do pasti závislosti na ruských energiích a své nezvládnuté energetické přeměny, Energiewende. Z Německa je dnes opět „nemocný muž Evropy“ a Macron podniká ofenzivu. Nemastná neslanost kancléře Olaf Scholz mu ji jen usnadňuje.
Německo zřejmě upustí od prověřování čínských investic v zemi. Bojí se, že o ně přijde
28.04.2024 Německá vláda kancléře Olafa Scholze zvažuje, že přehodnotí své záměry ohledně legislativy, která měla ustanovovat povinnost zevrubného prověřování čínských investic v zemi z bezpečnostního hlediska. Zprávu přináší Wall Street Journal.
Lindner: Německo potřebuje reformaci hospodářství
28.04.2024 Německo potřebuje reformovat hospodářství, aby si zachovalo své geopolitické postavení. Ministr financí a předseda svobodných demokratů (FDP) Christian Lindner to včera podle agentury Reuters uvedl na sjezdu své strany.
Německá ekonomika letos vykáže slabý růst
21.02.2024 Německá ekonomika letos podle aktualizovaného odhadu vlády vykáže růst jen o 0,2 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil spolkový ministr hospodářství Robert Habeck. Za důvody zhoršení výhledu označil hospodářské dopady války na Ukrajině a také pokles světového obchodu, na kterém německá ekonomika závisí. Ještě loni v říjnu vláda čekala na letošek růst o 1,3 procenta. Výraznější oživení německé ekonomiky nastane podle Habecka až v příštím roce, kdy by se hrubý domácí produkt (HDP) mohl zvýšit o jedno procento a kdy míra inflace podle odhadu klesne na dvě procenta.
Ministr: Vystoupení Německa z EU by bylo pro jeho ekonomiku zničující
12.02.2024 Vystoupení Německa z Evropské unie (EU) by bylo pro jeho ekonomiku zničující. Agentuře Bloomberg to řekl německý ministr financí Christian Lindner. Reagoval na návrh pravicově populistické strany Alternativa pro Německo (AfD), aby Německo šlo cestou Británie a vyhlásilo o členství v Evropské unii referendum.
Bloomberg: Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se možná chýlí ke konci
12.02.2024 Produkce německého zpracovatelského průmyslu vykazuje od roku 2017 sestupnou tendenci, která kvůli klesající konkurenceschopnosti nabírá na tempu. Dny Německa jakožto průmyslové supervelmoci se tak možná chýlí ke konci, uvedla agentura Bloomberg.
DE40: DAX se blíží svým historickým maximům kolem 17 100
26.01.2024 Evropské akciové indexy během páteční obchodní seance jednoznačně posilují. Silný nárůst je patrný v sektoru luxusního zboží a také v sektoru energetiky a paliv. Poklesy jsou však pozorovány v technologických společnostech, automobilovém průmyslu a IT. Pozornost investorů se nadále soustředí na čtvrtletní výsledky společností z Evropy a Wall Street. Výsledky na jedné straně zlepšují sentiment jako v případě včerejší zprávy společnosti LVMH a také se zhoršují jako v případě slabších výsledků Tesly.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
19.01.2024 1) Většina z 11 investičních fondů na spotové bitcoiny obchodovaných na burze (ETF), které minulý týden schválila americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), nepřežije. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to v rozhovoru s televizí CNBC řekl šéf společnosti Grayscale Michael Sonnenshein. Bitcoin dnes dál oslabuje a klesl pod 41.000 USD (asi 933.700 Kč).
Německo není nemocným, ale unaveným mužem Evropy, řekl ministr Lindner
19.01.2024 Německo není nemocným, ale unaveným mužem Evropy. Na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu to dnes v panelové diskusi řekl německý ministr financí Christian Lindner. Německo teď potřebuje hlavně silnou kávu, dodal obrazně ministr s odkazem na přetrvávající ochablost německé ekonomiky a nutnost strukturálních reforem.
Německo předčasně ukončí regulaci cen energií, podle Scholze už to není třeba
28.11.2023 Německo kvůli rozpočtové krizi předčasně ukončí regulaci cen elektřiny, plynu a dálkového tepla, které původně plánovalo dotovat do března 2024. Kancléř Olaf Scholz dnes ve Spolkovém sněmu prohlásil, že takzvaná brzda na ceny energií už není potřeba. Zároveň ale slíbil, že v případě prudkého růstu cen vláda zasáhne. Kancléř také veřejnost ujistil, že rozpočtová krize nebude mít žádný vliv na každodenní výdaje státu. To mimo jiné znamená, že senioři budou nadále dostávat penze a že stát bude vyplácet příspěvky na bydlení.
Německý kancléř Scholz promluví v parlamentu o rozpočtové krizi
28.11.2023 Německý kancléř Olaf Scholz bude dnes dopoledne před poslanci Spolkového sněmu hovořit o rozpočtové krizi, která má hluboké dopady na hospodářství země. Důvodem je chybějících 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) v klimatickém fondu, které v polovině listopadu zablokoval ústavní soud. Nejistý je také osud dalších desítek miliard eur v hospodářském fondu a rozpočet pro nadcházející rok.
Německá vláda podle Scholze usilovně opravuje rozpočet pro rok 2024
24.11.2023 Německý kancléř Olaf Scholz v dnešním videoprojevu na síti X ujistil veřejnost, že spolková vláda usilovně pracuje na změnách rozpočtu na rok 2024, aby ho parlament mohl ještě letos schválit. Německo se dostalo do rozpočtové krize, když ústavní soud před týdnem rozhodl, že přesun 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) z covidových půjček do klimatického fondu byl protizákonný, tedy neplatný. Rozsudek vyvolal pochyby o tom, zda vláda s dalšími desítkami miliard eur z mimořádných fondů hospodaří ve shodě s ústavou.
Německo upraví letošní rozpočet dodatkem, aby zajistilo cenový strop energií
23.11.2023 Německá vláda upraví rozpočet pro letošní rok dodatkem, aby tak po verdiktu ústavního soudu zajistila financování programů, zejména pak regulovaných cen elektrické energie a plynu. Dnes to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner s tím, že bude nutné schválit výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Ústavní soud před týdnem zablokoval 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které podle verdiktu vláda protizákonně převedla do klimatického fondu. Pochybné je také financování cenových stropů z Hospodářského stabilizačního fondu (WSF).
Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice
23.11.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.
Verdikt německého soudu ke klimafondu by mohl ohrozit dotace továrnám na čipy
21.11.2023 Verdikt německého ústavního soudu o nezákonném převodu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč) do klimatického fondu dolehne nejvíce na východ země, ohrožena je mimo jiné budoucnost dotací pro velké továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. V rozhovoru s mediálním domem RND to prohlásil parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje ministra hospodářství Roberta Habecka. Spolková vláda kancléře Olafa Scholze nyní vyhodnocuje, jaké dopady na rozpočet bude rozsudek mít a jak chybějící peníze nahradit.
Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky
09.11.2023 Německá vláda kvůli vysokým cenám elektřiny podpoří průmyslové podniky, dohodla se kvůli tomu na pětiletém balíku opatření. Kancléř Olaf Scholz dnes řekl, že firmy jen příští rok pocítí úlevu až 12 miliard eur (přes 295 miliard Kč). Opatření jsou financována v rámci takzvané dluhové brzdy, uvedl ministr financí Christian Lindner.
Německý průmysl požaduje dostupné ceny energií k udržení konkurenceschopnosti
26.09.2023 Německý průmysl chce dosáhnout klimatických cílů co nejrychleji, kvůli příliš vysokým cenám energií ve srovnání s ostatními evropskými státy se však obává ztráty konkurenceschopnosti a zániku. Dnes to na klimatické konferenci Svazu německého průmyslu (BDI) prohlásil šéf svazu Siegfried Russwurm. Spolkový ministr hospodářství a ochrany klimatu Robert Habeck zástupce průmyslu ujistil, že dostupné ceny elektrické energie jsou i jeho cílem, protože ochrana klimatu jde ruku v ruce s hospodářskou prosperitou.
Německý ministr financí vyzval ke konsolidaci rozpočtu, schodek má klesnout
05.09.2023 Německý ministr financí a šéf liberální strany FDP Christian Lindner dnes vyzval k návratu k fiskální realitě a ke konsolidaci rozpočtů. Podle tiskových agentur to řekl ve Spolkovém sněmu při rozpravě o návrhu státního rozpočtu na příští rok. Lindner navrhuje, aby schodek v roce 2024 činil 16,6 miliardy eur (401,3 miliardy Kč), což je o 30 miliard eur méně než letos. Vládu však kritizuje účetní dvůr za to, že čím dál častěji používá speciální fondy, které hospodaření státu zdánlivě vylepšují.
Berlín schválil balíček daňových úlev za 32 mld. eur na restart ekonomiky
30.08.2023 Německá vláda dnes schválila čtyřletý balíček daňových úlev pro firmy za 32 miliard eur (770,4 miliardy Kč), který má znovu nastartovat růst tamní slábnoucí ekonomiky. Informovala o tom agentura Reuters. Balíček zahrnuje dotace na pokrytí 15 procent nákladů na ekologické investice společností. Kancléř Olaf Scholz zdůraznil, že vláda si musí dát pozor, aby její stimulační opatření nepodnítila inflaci. Německo je největší ekonomikou v Evropě a největším obchodním partnerem České republiky.
Německá vláda schválila návrh rozpočtu, Lindner ho označil za návrat k realitě
05.07.2023 Německá vláda dnes schválila návrh rozpočtu na příští rok, počítá v něm s výdaji 445,7 miliardy eur (10,6 bilionu Kč) a s novým zadlužením v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč). Na dnešní tiskové konferenci to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner, podle kterého se hospodaření po letech rychlého zadlužování vrací k fiskální realitě. Poznamenal, že i přes složitou ekonomickou situaci se rozpočet obejde bez zvyšování daní a zároveň umožní rekordní investice.
Německá vláda bude schvalovat návrh rozpočtu na příští rok
05.07.2023 Německá vláda dnes bude rozhodovat o rozpočtu na rok 2024, který následně veřejnosti představí ministr financí Christian Lindner. Návrh rozpočtu počítá s novými dluhy v objemu 16,6 miliardy eur (394 miliard Kč), což je asi o 30 miliard eur (712 miliard Kč) méně, než je plánováno na letošní rok. Současně s návrhem rozpočtu na příští rok chce vláda schválit i finanční plán do roku 2027.
Intel investuje do továrny na čipy v německém Magdeburku přes 30 miliard eur
19.06.2023 Americká společnost Intel investuje do továrny na čipy v německém Magdeburku přes 30 miliard eur (713 miliard Kč). Firma to oznámila v prohlášení po podpisu dohody o společném záměru s německou vládou. Ta podle dřívějších informací ekonomických médií podpoří výstavbu zhruba deseti miliardami eur (asi 238 miliard Kč). Prohlášení přesnou výši podpory nezmiňuje, konkrétní sumu německá vláda zatím oficiálně neoznámila. Intel uvedl, že produkce polovodičů začne v rozmezí čtyř až pěti let. Nezbytný je ale souhlas Evropské komise s německou státní podporou.
Německo podle ministra financí dá v příštím roce na armádu dvě procenta HDP
14.06.2023 Německo v roce 2024 splní závazek členů Severoatlantické aliance vydávat na obranu nejméně dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes schválila národní bezpečnostní strategii, která s dodržováním aliančního cíle dvou procent HDP počítá ve víceletém průměru.
Německá vláda kancléře Scholze představí národní bezpečnostní strategii
14.06.2023 Německá vláda kancléře Olafa Scholze chce dnes schválit a veřejnosti představit národní bezpečnostní strategii. Dokument se věnuje vnějším i vnitřním hrozbám, vojenským rizikům, kybernetické bezpečnosti, citlivosti infrastruktury a také ochraně klimatu. Ve čtvrtek pak budou o strategii debatovat poslanci Spolkového sněmu.
Německý vicekancléř chce regulovat cenu elektřiny pro průmysl do roku 2030
22.05.2023 Německý vicekancléř a ministr hospodářství Robert Habeck navrhuje, aby měl průmysl od příštího roku do roku 2030 zajištěn dostupnou elektrickou energii, konkrétně za cenu šesti centů (1,4 Kč) za kilowatthodinu do výše 80 procent spotřeby. Dnes to prohlásil na tiskové konferenci po jednání se zástupci průmyslových podniků, svazů a odborů. Do jara roku 2024 v Německu platí regulované ceny elektřiny, které pro průmysl činí nejvýše 13 centů (3,1 Kč) za kilowatthodinu do 70 procent předchozí spotřeby.
Reuters: Vývoz z Německa do zemí sousedících s Ruskem dál prudce roste
17.05.2023 Vývoz z Německa do zemí sousedících s Ruskem v prvním čtvrtletí opět prudce vzrostl, uvedla s odkazem na data německých statistiků agentura Reuters. Množí se tak podezření z obcházení sankcí za válku na Ukrajině prostřednictvím reexportu. Zatímco vývoz z Německa do Kyrgyzstánu se od ledna do března meziročně zvýšil o 949 procent na 170 milionů eur (čtyři miliardy Kč), vývoz z Německa do Ruska ve stejném období o více než 47 procent klesl. Na vině byly právě přísné obchodní sankce uvalené Evropskou unií a dalšími západními zeměmi.
ZEW: Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se nečekaně zhoršila
18.04.2023 Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku se v dubnu nečekaně zhoršila, finanční trhy v následujících měsících očekávají přísnější úvěrové podmínky. V dnešní zprávě to uvedl německý hospodářský institut ZEW. Jeho index ekonomické nálady klesl ve srovnání s minulým měsícem o 8,9 bodu na 4,1 bodu. Analytici naopak očekávali, že hodnota za duben se výrazně zvýší a dostane se na 15,3 bodu.
Zprávy z Číny vyvolaly prudký růst evropských akciových trhů
04.01.2023 V úterý se hlavní západoevropské akciové indexy obchodovaly stabilně v zeleném pásmu. Evropské trhy obchodovaly výš, protože investoři hodnotili znovuotevření Číny a uvolnění jejích covidových restrikcí. Růst hlavního indexu podpořily potravinářské a farmaceutické společnosti.
Bloomberg: Německo je ochotno použít zabavený ruský majetek na obnovu Ukrajiny
03.01.2023 Německo je ochotno použít prostředky ze zabaveného ruského majetku na poválečnou obnovu Ukrajiny. Berlín podporuje požadavek kyjevské vlády na válečné reparace. S odkazem na své zdroje z německých vládních kruhů o tom píše agentura Bloomberg. Dříve než německá politika ke kroku přistoupí, musí podle zdrojů ale vyřešit právní záležitosti a chce také postupovat ve shodě se spojenci.
Inflace v Německu v prosinci výrazně zpomalila, za celý rok činila 7,9 procenta
03.01.2023 Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu v prosinci výrazně zpomalilo, míra inflace se tak dostala na 8,6 procenta z listopadových deseti procent. Dnes to v předběžné zprávě oznámil Spolkový statistický úřad. Za celý loňský rok pak míra inflace podle předběžných propočtů činila 7,9 procenta. To je rekord v novodobých dějinách spolkové republiky.
Institut Ifo: Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci výrazně zlepšila
19.12.2022 Podnikatelská nálada v Německu se v prosinci proti listopadu výrazně zlepšila a firmy hodnotí lépe nejen současnou situaci v ekonomice, ale také výhled očekávaného vývoje. Dnes to oznámil mnichovský ekonomický institut Ifo.
Ekonomové v Německu očekávají výraznější zpomalení inflace
15.12.2022 Inflace v Německu by mohla v prosinci výrazně zpomalit, a dostat se tak na jednociferné číslo. Očekávají to ekonomové, kteří za příznivé opatření označují rozhodnutí vlády převzít za domácnosti a menší podniky platbu prosincových záloh na zemní plyn a dálkové teplo. O opatrném optimismu dnes hovořil také spolkový ministr financí Christian Lindner.
Soud: Německo může použít 60 miliard eur převedených do klimatického fondu
08.12.2022 Německá vláda může prozatím nadále používat 60 miliard eur (1,5 bilionu Kč) v klimatickém fondu. Dnes o tom ve zrychleném řízení rozhodl ústavní soud, který ale ještě případ podrobně prověří v hlavním řízení. Zmíněných 60 miliard eur bylo původně součástí schváleného zadlužení pro rozpočet roku 2021, peníze ale Německo nevyužilo, proto se vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze rozhodla sumu převést do klimatického fondu. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU to ale považovala za obcházení dluhové brzdy.
Německý parlament schválil rozpočet na příští rok, dodrží dluhovou brzdu
25.11.2022 Německo bude v příštím roce hospodařit s částkou 476,3 miliardy eur (11,6 bilionu Kč), rozpočtový schodek pak počítá s částkou 45,6 miliardy eur (1,1 bilionu Kč). Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu. I přes tento deficit ale Německo dodrží rozpočtovou disciplínu zakotvenou v ústavě, což se doposud od vypuknutí pandemie nemoci covid-19 nepodařilo.
Německý parlament schválil balík inflačních úlev za 18,6 miliardy eur
10.11.2022 Na 48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. Dnes o tom rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti. Ministerstvo financí uvádí, že balíček inflačních úlev znamená pro obyvatele na příští rok přínos přes 18,6 miliardy eur (453 miliard Kč) a v roce následujícím dalších 31,8 miliardy eur (774 miliard Kč).
DPA: Německo chce v příštím roce dát na regulaci cen energií 83 miliard eur
07.11.2022 Německo se v příštím roce chystá vynaložit na regulaci cen energií pro domácnosti a firmy přibližně 83 miliard eur (dva biliony Kč). Vyplývá to z hospodářského plánu spolkového ministerstva financí, na který se odvolává agentura DPA. Německo v reakci na vysoké ceny energií zřídilo fond v objemu až 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč), ze kterého chce hradit kompenzační opatření do roku 2024.
Německá vláda schválila provoz jaderných elektráren do jara příštího roku
19.10.2022 Německá vláda kancléře Olafa Scholze dnes vyslovila souhlas se změnou zákona tak, aby poslední tři německé jaderné elektrárny mohly fungovat až do 15. dubna příštího roku. Na twitteru to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner. Německo původně plánovalo na konci letošního roku s výrobou elektřiny v nukleárních elektrárnách skončit, kvůli energetické krizi ale muselo rozhodnutí přehodnotit.
Německý parlament schválil snížení DPH u plynu a dálkového tepla na sedm procent
30.09.2022 Německo od soboty sníží daň z přidané hodnoty (DPH) u zemního plynu a dálkového tepla z běžné 19procentní sazby na sedm procent. Návrh vlády kancléře Olafa Scholze dnes schválili poslanci Spolkového sněmu. Opatření, které vláda navrhla jako dočasnou úlevu spotřebitelům od vysokých cen energií, potrvá do konce března 2024.
Krize se podle šéfa německých zaměstnavatelů bez zásahu státu nepřekoná
27.09.2022 Malé a střední podniky v nynější energetické krizi potřebují světlo na konci tunelu, které zatím vidět není. V rozhovoru se zahraničními novináři to prohlásil šéf Spolkového svazu zaměstnavatelů (BDA) Rainer Dulger, podle kterého by mohla být správným krokem regulace cen energií. Bez pomoci státu a zajištěných dodávek energií se ale podle něj neobejdou ani velké průmyslové podniky, zejména ty energeticky náročné, které vyrábějí základní suroviny pro zpracování v dalších odvětvích.
Kvůli energetické krizi v Německu sílí známky recese, uvedla centrální banka
19.09.2022 Německá ekonomika vykazuje čím dál více známek blížící se recese, důvodem je zejména energetická krize. Ve své pravidelné měsíční zprávě to dnes uvedla německá centrální banka. Předpověděla, že situace u dodávek zemního plynu zůstane v příštích měsících velmi napjatá. Německý ministr hospodářství Robert Habeck nicméně upozornil, že zásobníky plynu v Německu jsou už plné téměř z 90 procent. V případě příznivého vývoje v oblasti úspor plynu a dobrého počasí má podle něj Německo šanci zimu úspěšně přestát. Informuje o tom agentura Reuters.
ZEW: Důvěra investorů v německou ekonomiku v srpnu kvůli inflaci klesla
16.08.2022 Důvěra investorů a analytiků v německou ekonomiku v srpnu mírně klesla. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky dnes zveřejnil německý hospodářský institut ZEW. Index ekonomické nálady na srpen klesl proti červenci o 1,5 bodu na minus 55,3 bodu. Na vině jsou obavy z rostoucích životních nákladů, které se mohou negativně promítnout do soukromé spotřeby. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že se hodnota indexu v porovnání s červencem nezmění.
Německo podle Scholze chystá pro obyvatele další balík inflačních úlev
11.08.2022 Německo chystá další balík opatření, která lidem uleví od vysokých cen energií a vysoké inflace. Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Obyvatele země ujistil, že se na vládu mohou spolehnout.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
10.08.2022 1) Červencová meziroční inflace byla o 1,32 % nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v srpnové prognóze. Nejvýrazněji se na tom podílely ceny potravin, v menší míře pak jádrová inflace, regulované ceny a ceny pohonných hmot, uvedla dnes ředitelka odboru měnové politiky ČNB Dana Hájková. Meziroční inflace v Česku v červenci stoupla na 17,5 %. To je nadále nejvyšší hodnota od prosince 1993.
Německý ministr financí chce kvůli inflaci lidem snížit daně o 10 miliard eur
10.08.2022 Němci by v nadcházejícím roce mohli na daních ušetřit asi 10 miliard euro (244,3 miliardy Kč), z čehož by těžilo na 48 milionů lidí. Dnes to oznámil německý ministr financí Christian Lindner, který představil své plány na vyrovnání dopadů vysoké inflace. Další výhody budou mít rodiče s dětmi, neboť Lindner chce navýšit plošné příspěvky na děti.
Šéf německé opozice Merz navrhl plán proti inflační a energetické krizi
12.07.2022 Okamžitě v Německu rozšířit plochu pro pěstování ovoce a obilí, snížit energetickou daň, více využívat biomasu pro vytápění nebo prozatím udržet v chodu atomové elektrárny - to navrhuje šéf německé opoziční Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz jako recept na překonání současné inflační a energetické krize. Své plány představil v dnešním příspěvku v nejprodávanějším německém deníku Bild, ve kterém kritizoval postup vlády kancléře Olafa Scholze.
Německá vláda spolu s odbory a zaměstnavateli hledá řešení vysoké inflace
04.07.2022 Německý kancléř Olaf Scholz spolu s dalšími členy vlády, zástupci centrální banky, zaměstnavateli, odbory a ekonomy ustavili grémium, ve kterém hledají řešení rychle rostoucí inflace. Jednání, která začala dnes, by měla do podzimu nabídnout konkrétní řešení, uvedl na tiskové konferenci kancléřův mluvčí Steffen Hebestreit. To odpoledne zmínil i Scholz, podle kterého bude úkolem příštích týdnů najít nástroje a cesty, jak na nynější dramatickou situaci reagovat.
Německo příští rok zatáhne za rozpočtovou brzdu, chce deficit 17,2 miliardy eur
01.07.2022 Německo po třech letech zatáhne za rozpočtovou brzdu, na příští rok vláda přijala návrh rozpočtového deficitu 17,2 miliardy eur (425,7 miliardy Kč). Dnes to na tiskové konferenci v Berlíně oznámil německý ministr financí Christian Lindner. Na letošní rok plánuje Německo hospodařit se schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč).
Německý ministr hospodářství varuje před odstávkou průmyslu pro nedostatek plynu
24.06.2022 Pokud budou dodávky ruského plynu i nadále tak nízké jako nyní, hrozí Německu nedostatek této suroviny, řekl dnes v rozhovoru s časopisem Der Spiegel německý ministr hospodářství Robert Habeck. V případě takové situace by v zimě muselo dojít k pozastavení některých průmyslových odvětví, dodal.
Německý ministr hospodářství chce zákonem zakročit proti vysokým cenám benzinu
13.06.2022 Německý ministr hospodářství za Zelené Robert Habeck chce výrazně zpřísnit protikartelový zákon, aby zabránil petrochemickému průmyslu ve zneužívání dočasného snížení daně z pohonných hmot. Vláda tuto daň od června na tři měsíce snížila, aby obyvatelům kompenzovala vysoké ceny benzinu a nafty. Nehledě na takzvanou tankovací slevu, jak se opatření v Německu říká, se ale ceny na čerpacích stanicích takřka vrátily na květnovou úroveň. Liberální ministr financí Christian Lindner snížení daně hájí jako správný krok, Habeckův návrh ale podporuje.
Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
19.05.2022 Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
Evropské země bojují s růstem cen energií, potravin i pohonných hmot
18.05.2022 Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):
Letošní rozpočet Německa počítá s růstem deficitu až na 138,9 miliardy eur
27.04.2022 Německo bude v letošním roce hospodařit s rozpočtovým schodkem 138,9 miliardy eur (3,4 bilionu Kč). Po dnešním jednání spolkové vlády to oznámilo německé ministerstvo financí. Kabinetu kancléře Olafa Scholze dnes ministr financí Christian Lindner předložil návrh rozpočtového dodatku, který původně plánovaný deficit 99,7 miliardy eur (2,43 bilionu Kč) zvyšuje o 39,2 miliardy eur (962,6 miliardy Kč). Důvodem růstu zadlužení jsou hospodářské následky ruské invaze na Ukrajinu.
Bloomberg: Rozpočtový deficit Německa letos vystoupí alespoň na 140 miliard eur
25.04.2022 Letošní hospodaření Německa skončí s rozpočtovým schodkem nejméně 140 miliard eur (3,4 bilionu Kč). Podle informací agentury Bloomberg s tím počítá německý ministr financí Christian Lindner, který ve středu předloží vládě kancléře Olafa Scholze rozpočtový dodatek zohledňující následky ruské invaze na Ukrajinu. Německo dosud pro letošní rok počítalo s deficitem 99,7 miliardy eur (2,43 bilionu Kč). Mimo rozpočet pak stojí zvláštní fond o objemu 100 miliard eur (2,44 bilionu Kč) na modernizaci armády.
Německo chystá podporu firem dotčených válkou přesahující 100 miliard eur
08.04.2022 Německo chystá balík pomoci firmám postiženým následky války na Ukrajině v hodnotě více než 100 miliard eur (přes 2,4 bilionu Kč). S odvoláním na dokument ministerstev financí a hospodářství o tom dnes informovala agentura Reuters. Ve čtvrtek schválila Evropská komise obdobný balík francouzské vlády ve výši 155 miliard eur.
Státy EU se shodly na zavedení takzvaného uhlíkového cla
15.03.2022 Státy Evropské unie se shodly na podmínkách zavedení takzvaného uhlíkového cla, kterým chce sedmadvacítka zpoplatnit dovoz některých produktů, jejichž výroba zatěžuje životní prostředí. Poplatek se má vztahovat na dovoz železa, oceli, hliníku, elektřiny, hnojiv a cementárenských produktů. Schválili to dnes unijní ministři financí. Členské země musejí nyní dohodnout podrobnosti systému s europoslanci.
Cena plynu v Evropě klesá o 15 %, ale pro obyvatele Evropy se zatím nic nezměnilo
15.03.2022 Dubnové futures kontrakty na zemní plyn v Evropě na začátku pondělního obchodování zlevnily o zhruba 15 % a v době vydání této analýzy se pohybovaly pod hranicí 1 300 USD za 1 000 metrů krychlových. Připomeňme, že odhadovaná cena na konci pátečního obchodování byla na úrovni 1 479 USD.
Německo zatím letos počítá s deficitem 99,7 miliardy eur, připravuje ale dodatek
14.03.2022 Německé ministerstvo financí na letošní rok zatím počítá se základním rozpočtovým deficitem 99,7 miliardy eur (2,48 bilionu Kč) a s dodatečným zadlužením na zbrojení ve výši 100 miliard eur (2,49 bilionu Kč). Ministr financí Christian Lindner už ale podle německých médií připravuje doplňující rozpočet, který bude vycházet z hospodářských dopadů ruské invaze na Ukrajinu a který předloží ke schválení později.
Německý ministr financí slíbil daňové úlevy za 30 miliard eur
03.01.2022 Německá vláda v tomto volebním období poskytne firmám a občanům daňové úlevy nejméně za 30 miliard eur (více než 746 miliard Kč), začít platit by měly od příštího roku. Deníku Bild am Sonntag to řekl nový ministr financí Christian Lindner.
Německá vláda schválila Joachima Nagela jako nového šéfa centrální banky
22.12.2021 Německá vláda schválila Joachima Nagela (55) jako nového šéfa centrální banky. Oznámil to dnes vládní mluvčí Steffen Hebestreit. Nagel od 1. ledna nahradí Jense Weidmanna (53), který se rozhodl funkci opustit ještě před skončením svého mandátu.
5 událostí, které dnes stojí za pozornost
20.12.2021 1) Akcionáři Moneta Money Bank dnes souhlasili se spojením s bankovní částí PPF, kam patří Air Bank, český a slovenský Home Credit a společnost Benxy (Zonky). Valná hromada zároveň schválila financování transakce, tedy navýšení základního kapitálu banky pro úpis nových akcií. Akcionáři odsouhlasili i vyplacení dividend z minulých let v celkové výši 1,53 miliardy korun, což odpovídá třem korunám na akcii. ČTK to řekla mluvčí banky Zuzana Filipová. Spojením vznikne podle počtu klientů třetí největší banka na českém trhu po České spořitelně a ČSOB.
Novým šéfem německé centrální banky se od příštího roku stane Joachim Nagel
20.12.2021 Novým šéfem německé centrální banky se od příštího roku stane ekonom Joachim Nagel (55), který tak ve funkci nahradí Jense Weidmanna (53). Nagela do funkce navrhují nový spolkový kancléř Olaf Scholz a ministr financí Christian Lindner. Ministr to dnes napsal na twitteru, a potvrdil tak dřívější zprávu německého deníku Handelsblatt.
Německo vloží do svého klimatického fondu 60 miliard eur
13.12.2021 Německo převede do svého fondu klimatických investic 60 miliard eur (zhruba 1,5 bilionu Kč). Peníze jsou z již schváleného rozpočtového zadlužení na letošní rok, které Německo nakonec nevyužije. O převodu dnes rozhodla vláda nového německého kancléře Olafa Scholze a ve čtvrtek o tom bude jednat parlament. Ministr financí Christian Lindner označil rozpočtovou úpravu za jasný signál, že vláda je připravena plnit ekologické sliby bez nového zadlužování.
Zeit: Nositel Nobelovy ceny varuje před Lindnerem jako ministrem financí
28.10.2021 Nositel Nobelovy ceny za ekonomii varuje předtím, aby se německým ministrem financí stal šéf liberálů Christian Lindner. Joseph Stiglitz a jeho kolega Adam Tooze v příspěvku v týdeníku Die Zeit argumentují tím, že předseda strany FDP přichází s "předpotopní rozpočtovou agendou" a přimlouvají se za to, aby ministra nominovala strana Zelených.
Související klíčová slova:
Partneři | Bitcoin | Brexit | Řecko | Čína | Finance | Peníze | Expert | Akciové indexy | Fitch | Inflace | Rusko | USA | Británie | OPEC | BIS | Evropská unie | HDP | Měnová politika | Německo | Francie | Polsko | Turecko | Španělsko | Spekulace | ETF | Poptávka | Recese | Americká ekonomika | Daně | Rizika | Politika | Export | Import | Ekonomové | Akciové trhy | Spotřebitelské ceny | Rozpočtový deficit | Důvěra investorů | Cenné papíry | Hospodářství | Sazby | Akcie | Aktiva | Analýza | Transakce | Valná hromada | Bloomberg | Bod | Broker | Bundesbank | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | DAX | ECB | Ekonomika | Euro | Eurozóna | Evropská centrální banka | Evropská komise (EK) | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Futures | Fúze | G7 | Indikátor | Investice | Investiční fond | Kotace | Kurz | MIFID | MMF | Maastrichtská kritéria | Marže | Měny | Nástroj | Poplatek | Pozice | Příkaz | Ratingová agentura | Riziko | Ropa | Sentiment | Spotová cena | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Wall Street | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Banky | Doporučení | EUR | USD | Commerzbank | Obchodování | Regulátor | Evropa | Shanghai Composite | Hospodářský růst | Německá ekonomika | FTSE | XTB | Indexy | OSN | Investoři | Fond | Stimulační opatření | EU | Finanční sektor | Ministři financí | Ekonom | Pravděpodobnost | BNP Paribas | Komise pro cenné papíry a burzy | Optimismus | Výsledky | Index nákupních manažerů | Bohatství | Credit Suisse | ČSOB | CAC 40 | Deutsche Bank | Stoxx 600 | Regulace | Financování | Investovat | Český statistický úřad | Obchodní seance | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Wall Street Journal | Financial Times | Ceny akcií | Obchodníci | Index | Investiční strategie | Odpor | Podpora | Průlom | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analýzy | Banka | Brent | Burzovní indexy | Cena | Cena akcií | Čínské investice | Ekonomický růst | Ekonomický výhled | Eura | Finanční plán | Fondy | Frank | GfK | HDP Německo | Hrubý domácí produkt | Investiční | Investiční doporučení | Investing | Jádrová inflace | Maďarsko | Meziroční inflace | Meziroční míra inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Obchodní platformy | Prognóza | Rakousko | Reuters | Ropy | Růst HDP | Société Générale | Státní rozpočet | Stoxx | Švýcarské banky | Trh | Twitter | Volatility | Zemní plyn | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | CNBC | ZEW | Benzín | Komise pro cenné papíry | EBITDA | Elon Musk | Ministerstvo financí | Provozní marže | ROCE | Crédit Agricole | Itálie | Spojené státy | WSJ | Hrubý domácí produkt (HDP) | Tržby | Zaměstnanost | Úvěr | Světové ekonomiky | Tržní sentiment | Komise | Burze | Unicredit | Deutsche Bundesbank | DPA | Institut ZEW | CNN | Home Credit | Institut Ifo | Frankfurter Allgemeine Zeitung | Investing.com | Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) | NATO | Destatis | Agentura DPA | Podnikání | Televize ARD | Der Spiegel | Ministr financí | Rheinische Post | Precedens | Energie | Podnikatelé | BlackRock | Příprava | Moneta Money Bank | Christine Lagardeová | Agentura Reuters | Cena kontraktu | Evropské trhy | Bankovnictví | Futures kontrakty | Referendum | Pozornost investorů | Lídři | Firmy | České firmy | Economist | Inflační tlaky | Ekonomické dopady | Vladimir Putin | Die Welt | S&P Global | Globální ekonomiky | Agentura Bloomberg | Miliardy dolarů | Fitch Ratings | Propad | Bělorusko | Handelsblatt | Ropné společnosti | S&P | Agentura Fitch | Německý DAX | Zahraniční investice | Ztráty | Index CAC 40 | Farmaceutické společnosti | Čínské akciové trhy | Nejistota | Rozpočtová pravidla | Tempo růstu | Akcionáři | Zajištění | FTSE 100 | Šéf společnosti | Tesla | Agentura AFP | Odhodlání | Ekonomický institut | Výhled | Poplatky | Britská vláda | Mzdy | Německý export | Britský FTSE 100 | Francouzský CAC 40 | Ekonomická situace | Světový obchod | Hospodářská situace | Bankovní krize | Krize | Hlavní burzovní indexy | Inflace v Německu | Inflace v Česku | Zpomalení čínské ekonomiky | Česká vláda | Příjmy | Alphabet | xStation | ČTK | Skupina G7 | Belgie | Hlavní ekonom | Očekávání | Index ekonomické nálady | Coinbase | MiFID II | Americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) | Podnikání na kapitálovém trhu | Obchodní války | Zonky | Bitcoiny | Německá centrální banka | Wood Mackenzie | Přijetí eura | Podniky | Inflace v eurozóně | Index Stoxx 600 | Obchodování akcií | Die Zeit | IfW | Cena plynu | IG | Růst úrokových sazeb | Daňové úlevy | EK | Evropská komise | Financial Times (FT) | Hodnota indexu | Majetek | Analytici společnosti | The Wall Street Journal | WEF | Německé banky | Odhad analytiků | Statistický úřad | Podnikatelská nálada | Podnikatelská nálada v Německu | Cena pohonných hmot | Infineon | Infineon Technologies | Ceny pohonných hmot | Akcie firmy | Americké společnosti | Snížení sazeb | Společnost Gazprom | Gazprom | Pokles cen | Akcie automobilky | Zprávy z Německa | Pohonné hmoty | PPF | Italská vláda | Finanční situace | Obchodní praktiky | Snížení daní | Energetické firmy | Kurzarbeit | Hospodářské dopady | Největší ekonomika | Druhá největší ekonomika | Trinity Bank | Hospodářské krize | Automobilky | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Deficit | WIFO | Ceny benzínu | Německá vláda | Trinity | LNG | Objem | Bílý dům | Obchod | Německý průmysl | Obchodní dohody | Nositel Nobelovy ceny | Nobelovy ceny za ekonomii | Achim Wambach | Růst spotřebitelských cen | Cena severomořské ropy Brent | Cena severomořské ropy | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Německé hospodářství | Firma | Růst cen | Studie | BDI | Vysoké riziko | Ceny na čerpacích stanicích | Statistici | Ukrajina | Lagardeová | Vyšetřování | Nálada spotřebitelů | LVMH | Nejbohatší | Miliardy | Legislativa | Blahobyt | Vicepremiér | AFP | FT | Evropští investoři | České hospodářství | Financovat | Hospodaření státu | Průmysl | Na burze | Impuls | Rostoucí náklady | Ceny potravin | Rozvoj | Stavebnictví | Zdražování | Rostoucí mzdy | Problémy | Důvěra investorů v německou ekonomiku | NAFTA | Prognózy | Státy EU | Konzervativci | Plyn | Nálada | Kontrakty | Prohlášení | HDP Německa | Nord Stream | Ústavní soud | Míra | Jaderné elektrárny | Úroky | Měnové politiky | Důchod | Předseda | Ředitelka | Europoslanci | Německý ministr hospodářství | Ministr hospodářství | Bydlení | Ipsos | SPD | Miliardy korun | Průmyslové podniky | Peking | Hospodaření | Francouzský ministr financí | Bruno Le Maire | Míra inflace v eurozóně | Washington | Daimler | Miliardy eur | Ministr zahraničí | Von der Leyenová | Budoucnost | Ifo | Zemědělství | Spolkový statistický úřad | Poradenství | Německá společnost | Ministerstvo práce | Wall Street Journal (WSJ) | Podnik | Růst cen potravin | Obchodní sankce | SAP | Hrubý domácí produkt (HDP) Německa | Inflace v Německu v prosinci | Ceny energií | Vyplácení dividend | Komunikace | Francouzský prezident | Prezident Emmanuel Macron | Emmanuel Macron | Macron | Prezident institutu | Prezident | Koronavirus | Google | 100 miliard dolarů | Trhy | Ursula von der Leyenová | Evropské ekonomiky | Ratingová agentura Fitch | Nejprudší pokles | Pokles | Situace | Odhad letošního růstu HDP | Odhad letošního růstu | Růst inflace | Pandemie | IHNED | Jednatel | Vysoká inflace | Zlepšení | Dovoz z Číny | Úsilí | Obchody | Výdaje | Deník The Wall Street Journal | Akcie automobilky Tesla | Adidas | Americká společnost | SEC | Nižší daně | Poptávky po ropě | Organizace zemí vyvážejících ropu | COVID-19 | Akcie na evropských trzích | Střední podniky | Italský ministr hospodářství | Cestovní kanceláře | Vývoj | Hospodářská politika | Šok | Výkyvy | Masivní nákupy | Olaf Scholz | Profitovat | Opatření vlády | Další vývoj | Karanténní opatření | Restriktivní opatření | Evropské země | Kabinet | Energetické společnosti | Obavy trhu | Nákupy vládních dluhopisů | Spotřebitelé | Spiegel | Německý hospodářský institut | Zásobníky | Další pokles | Deutschlandfunk | Německý ministr financí | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Rozpočet Německa | Hotovost | Pandemie nemoci COVID-19 | Pandemie nemoci | Ministryně financí | Další růst | Růst | Německý parlament | Poslanci | Signál | Instituty | Biliony | Platební neschopnosti | Německý statistický úřad | Ceny elektřiny | Bulharsko | Air Bank | Ekonomiky | Člen představenstva | FAZ | Frankfurter Allgemeine Zeitung (FAZ) | Slovensko | Slovenská vláda | Války | Schodek | Organizace | Deficit veřejných financí | Závislost | Náročná práce | Práce | Zelené energie | Afrika | Údaje | DPH | Prezident Vladimir Putin | Ministři | Cena benzínu | Španělská vláda | Nejvyšší soud | Více peněz | Dodavatelské řetězce | Vedoucí představitelé | Úspory | Hospodářské oživení | Restart ekonomiky | EP | USD za barel | Potravinové krize | Prezident institutu ZEW | ZEW Achim Wambach | Nizozemsko | Nálada spotřebitelů v Německu | Posílení | Náklady na obsluhu dluhu | Grayscale | Čtvrtletní výsledky | Bitcoin dnes | Tempo růstu spotřebitelských cen | Rušení pracovních míst | Pracovní síly | Ministerstvo hospodářství | Hospodářství země | Shell | Zaměstnanci | Soudní dvůr EU | Soudní dvůr | Soud | Karlsruhe | Dovoz | Vývoz | Oživení hospodářství | KfW | Zadlužení | Bezpečnost | Růst EBITDA | Dluhy | Členské státy | Členské země | Německý ekonom | Světové hospodářství | Auta | Vláda v Berlíně | Plynovod Nord Stream | CL | Celní režim | Spolková vláda | Podnikatelské aktivity | Umělé inteligence | Ekologické podmínky | Ekonomický institut Ifo | Mnichovský ekonomický institut | JDE | Unie | ČR | Hospodářský institut | Hospodářský institut Ifo | Spolkový sněm | Krizový plán | Bild am Sonntag | Špatné zprávy | Zvyšování mezd | Francouzský ministr | Berlín | Rozhodnutí soudu | Polský premiér | Mateusz Morawiecki | Nepřipravenost | Vývoz z Německa | Süddeutsche Zeitung | Zpomalení inflace | UFO | WSF | Francouzský index CAC 40 | Japonský parlament | Parlament dnes | Nižší DPH | Subvence | Globální poptávka | Hospodářský propad | Roční míra inflace | Podpůrné programy | Úvěrové podmínky | Covid | Vyšší daně | Pomoc státu firmám | ARD | Velké investice | Jasný signál | MAM | Fond obnovy | Chorvatsko | Leva | Ceny | Spotřební daně | Společnost XTB | Následky pandemie | Supervelmoci | Insolvence | Důvěra | Spotřebitelské ceny v Česku | Ocelářství | Růst vývozu | Hnojiva | Vládní koalice | Výrobce pneumatik | Snížení DPH | Zvýšení daní | Unijní ministři | Odborníci | Zdanění | Snížení emisí | Slabší kurz | Ropa dnes | Elektromobily | Politici | Pracovní místa | Test na koronavirus | Česká republika | Měnový fond | Ceny v Česku | Oživení německé ekonomiky | Nařízení | Intel | Moneta | Státy Evropské unie | Felbermayr | Německý ministr zdravotnictví | Ministr zdravotnictví | Tranzit ruské ropy | Transněfť | Životní prostředí | Siemens | BASF | Continental | Zadlužování | Cenné papíry a burzy | Počasí | Opatření na pomoc firmám | Pomoc firmám | TUI | Evropské centrální banky | Tempo hospodářského růstu | Tržní ceny | Vypuknutí pandemie | Obchodní omezení | Finanční výsledky | Daňové zvýhodnění | Balík pomoci | Elektroauta | Rozhodnutí vlády | Růst Německa | Air | Siemens Energy | Jemenští povstalci | Pandemie covidu-19 | Státní výdaje | Investice společnosti | Výrazný růst | Řecká vláda | xStation 5 | Prudký růst cen | Občané eurozóny | Rostoucí ceny | Benxy | CITIC Securities | Německé společnosti | Podnikatelské klima | Naše hospodářství | Nejbohatší člověk | Evropské společnosti | Plány | Cíle | Dodávky plynu | Konkurence | Zvyšování daní | Akcionáři Moneta Money Bank | Akcionáři Moneta | Regulační úřad | Index podnikatelské nálady | Obchodní výsledky | Gruzie | Krizové situace | Cenové stability | Dodavatelský řetězec | TSMC | AI | Odvětví | Nedostatek potravin | Rekord | Bilion | Silné hospodářské oživení | Chování | Dodávky ruského plynu | Německý stát | Červencová meziroční inflace | Německý výrobce | Rozpočtové opatření | Proočkovanost | Společnosti | Opatření | ANO | Energetika | Ceny plynu | Kompenzace | BNP | CDU/CSU | FDP | Sociální demokraté | Sociální demokraté (SPD) | Konzervativní unie | Zemní plyn (LNG) | TTF | Cenový šok | Energetická krize | Nejnovější zprávy | Minulá výkonnost | Nobelovy ceny | Energetické krize | Vysoké ceny | Bosch | Šéf německé centrální banky | Zdravotnictví | Obilí | Kuny | Pozornost | Ruská společnost | Joseph Stiglitz | Adam Tooze | Robert Habeck | Návrh rozpočtu | Ruský prezident | Veřejné investice | Klima | Francouzský index | IG Metall | Česká národní banka (ČNB) | Daimler Truck | Společnost | Výsledky společnosti | British Petroleum | Dopady inflace | Družba | Americká Komise pro cenné papíry | Investiční balík | TIM | Omikron | 3М | Kazachstán | Postavení na trhu | Cykly | Rostoucí inflace | Annalena Baerbocková | Bundesnetzagentur | Joe Manchin | Joachim Nagel | Národohospodářství | Názory na měnovou politiku | Mimořádný rozpočet | Úpis nových akcií | Benxy (Zonky) | Focus | Zvýšení slevy na poplatníka | Uniper | Reality | Válka na Ukrajině | Omezení dodávek | Christian Dürr | Instituce | Rostoucí ceny plynu | Snížení daně | LHA | LHA.DE | Invaze na Ukrajinu | CITIC | Ruské invaze na Ukrajinu | TotalEnergies | Sankce | Ruský prezident Vladimir Putin | Luhanské lidové republiky | Ruská invaze na Ukrajinu | Ruská invaze | Energiewende | Kyjev | Ruská vojska | Sedmadvacítka | Evropský blok | Situace na Ukrajině | Zkapalněný zemní plyn | Sankce EU | Společnost Google | Invaze | Narušení dodávek | Pokles inflace | Snížení spotřební daně | Invaze ruských vojsk | Invaze ruských vojsk na Ukrajinu | Pat Gelsinger | Řetězec | Řetězce | Světové produkce | Dodávky plynovodem | Nord Stream 1 | Plynovod Nord Stream 1 | Výroby elektromobilů | CBAM | Americká společnost Intel | Společnost Intel | Dopady války na Ukrajině | Opatření v Číně | Britský FTSE | Daň na pohonné hmoty | Inflace v Japonsku | Vysoké ceny energií | Poslanec | Německý kancléř | Německý kancléř Olaf Scholz | Kancléř Olaf Scholz | Der Tagesspiegel | Tagesspiegel | Ruská plynárenská společnost | Plynárenská společnost | Růst cen energií | Ruský majetek | Zákonodárci | Nejbohatší člověk světa | Kiril Petkov | Premiér Kiril Petkov | Boj s inflací | Hladomor | Jednáním ministrů zemí skupiny G7 | Ceny plynu a elektřiny | Šéf německé opozice | Friedrich Merz | Přijetí | Energie z jádra | Řešení vysoké inflace | Evropské akciové indexy | Cenový strop | Marketingová komunikace | Miloš Vystrčil | Balík inflačních úlev | Balík opatření | Pomoc Ukrajině | Německé ekonomiky | Zastropování cen | Fenomén | Úrokové náklady | Neckarwestheim | Neckarwestheim 2 | Isar 2 | Isar | Arménie | Kyrgyzstán | Český statistický úřad (ČSÚ) | Provoz jaderných elektráren | Kurz japonské měny | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Novinky | Války na Ukrajině | Odborová organizace | Vysoké inflace | ERÚ | Line | Další regulace | Energetický regulační úřad | OCI | Obnovitelné zdroje | Plány na obnovu | Média | Počet obyvatel | Spojení | Německý vicekancléř | Vicekancléř | Překážky | Následky Covidu-19 | Vysoké úrokové sazby | Rozpočtová krize | Závazek | Siegfried Russwurm | Soubor opatření | Čtvrtletní výsledky společnosti | Vice | Vývoz do Kazachstánu | Made in Germany | Export zboží | Obchod s Kyrgyzstánem | Potlačení reexportu | Vývoz z Německa do Turecka | Průmyslové zboží | Zhoršení výhledu | Levice | Ochrana klimatu | Největší ekonomiky | Návrh rozpočtu na příští rok | Cla na dovoz | Paříž | Dopady konfliktu | Rozpočtové krize | Budoucnost dotací | Továrny na čipy | Velké továrny na čipy | Velké továrny | Michael Kellner | Objem dotací | Frank Schäffler | FDP Frank Schäffler | Budování továren | Budování továren na čipy | Německá vládní koalice | Verdikt německého soudu | Dotace továrnám | Cenový strop energií | Strop energií | Letošní rozpočet | Letošní rozpočet Německa | Statistický odbor japonské vlády | Odbor japonské vlády | Japonské vlády | Scholzova vláda | Michelin | Výrobce pneumatik Michelin | ProCent | Rok 2024 | Spotové bitcoiny | Komise pro cenné papíry a burzy (SEC) | Americká Komise pro cenné papíry a burzy | Dotace | Michael Sonnenshein | Největší čínský broker | Čínský broker | Značný zájem | Umělé inteligence (AI) | Mluvčí | Průmyslové supervelmoci | Robert Bosch | Omezování výroby | Plány na omezování výroby | Rušení pracovních míst v Německu | EBM-Papst | Klaus Geissdörfer | Maria Röttgerová | Stefan Klebert | GEA | Dny Německa | Vystoupení Německa z EU | Kolo jednání | Suroviny | Ochrany klimatu | Rezervy | Vlády | Občané | Fungování | Liberálové | Nerovnováha | Zdraví | IRIS-T | Mluvčí německé vlády | Německé vlády | Zavedení umělé inteligence | Zavedení umělé inteligence (AI) | Nejvyšší soud Evropské unie | Soud Evropské unie
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot
