Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice

Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.

"Tato vláda má dost," uvedla opoziční Křesťanskodemokratická unie (CDU) Friedricha Merze o potížích, které otřásají základy Scholzovy koalice. Nebývale kritická jsou také německá média. "Koalice odpovídá za největší rozpočtovou katastrofu, se kterou se kdy musela spolková vláda v historii Německa potýkat," napsal bulvární deník Bild, který je nejprodávanějším německým listem. "Pokud by byl kancléř šéfem nějaké firmy, musel by svůj post vyklidit," uvedl magazín Focus.

Zpravodajská relace Tagesschau veřejnoprávní televize ARD si položila otázku, zda vláda vůbec najde cestu z rozpočtové krize, když si o jednotě může nechat jen zdát. Například agentura DPA napsala, že rozpočet pro nadcházející rok je nyní u ledu. Původně chtěl Spolkový sněm o rozpočtu na rok 2024 rozhodnout za týden v pátek, nyní je ale stále více jasné, že se tak nestane. Vyloučeno dokonce není ani to, že Německo do nového roku vstoupí s rozpočtovým provizoriem.

Scholz nicméně očekává, že poslanci jednání o rozpočtu na rok 2024 brzy uzavřou, ačkoli možný termín s odkazem na respekt vůči Spolkovému sněmu nezmínil. "Mělo by to být rychle a brzy a může to být rychle a brzy," řekl ve středu večer na společné tiskové konferenci s italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou, která se v Berlíně zúčastnila mezivládních konzultací.

Opoziční unie CDU/CSU mezitím na kancléře tlačí, aby vzhledem k rozpočtové a koaliční krizi vystoupil v parlamentu s vládním prohlášením. Lze očekávat, že takové zasedání by opozice využila k tvrdé kritice vlády.

Ranou finančním plánům německé vlády byl verdikt ústavního soudu, který před týdnem ve středu označil převod 60 miliard eur do klimatického fondu za protizákonný, tedy neplatný. Vláda proto nemůže tyto peníze používat, zároveň ale musí z jiných zdrojů nahradit to, co se už z této sumy zavázala vyplatit.

Zmíněných 60 miliard eur jsou peníze, které byly v podobě zmocnění k půjčkám vyčleněny v rozpočtu na rok 2021 pro boj s následky covidu-19. Německo je ale k původnímu účelu nevyužilo, proto se je vláda rozhodla převést do klimatického fondu, tedy na zcela jiné využití, než parlament schválil. Tím ale kabinet obešel takzvanou dluhovou brzdu, která brání přílišnému zadlužování země. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU postup zažalovala a ústavní soud jí dal za pravdu.

Otazník se nyní vznáší nad dalšími desítkami miliard eur ve stabilizačním fondu, ve kterém Německo v roce 2022 vyčlenilo na regulaci vysokých cen energií a na financování úlev 200 miliard eur (4,9 bilionu Kč). Tyto peníze vláda zamýšlela používat až do roku 2024. Už v říjnu 2022 ale Spolkový účetní dvůr označil financování za "problematické v mnoha ohledech". Poznamenal, že kvůli zvláštnímu fondu se zvyšuje neprůhlednost řádných rozpočtových plánů a že předzásobení se půjčkami na příští roky porušuje zásadu ročních rozpočtů. Dvůr také poukázal na to, že přinejmenším z části je postup v rozporu s ústavou.

Magazín Focus k problémům s WSF napsal, že vládě tak může v nejhorším případě chybět až 105,1 miliardy eur (2,56 bilionu Kč). Vedle už zablokovaných 60 miliard eur v klimatickém fondu to jsou ve WSF 31,2 miliardy eur (761 miliard Kč) z letošního roku a 13,9 miliardy eur (339 miliard Kč) z nadcházejícího roku.

Německá vláda stále vyhodnocuje dopady verdiktu ústavního soudu a rovněž prověřuje financování dalších zvláštních fondů. Média už dříve informovala, že mezi ministerstvy se rozhořel boj o peníze, protože ministr financí Christian Lindner zablokoval řadu rozpočtových položek. Členové vlády rovněž debatují o podobě dluhové brzdy, kterou Lindner z liberálních svobodných demokratů (FDP) požaduje dodržovat. Naopak Scholzovi sociální demokraté (SPD) a koaliční Zelení by mechanismus chtěli reformovat, aby umožňoval pružnější úpravu výdajů. Pro takovou změnu je ale potřeba změnit ústavu.

Ačkoli přesné dopady rozpočtové krize prozatím nejsou známé, ministr hospodářství Robert Habeck za Zelené nevyloučil ohrožení financování regulovaných cen elektřiny a plynu, což by pro odběratele znamenalo zdražení. Parlamentní tajemník Michael Kellner, který ve Spolkovém sněmu zastupuje Habecka, hovořil také o nejistých dotacích pro továrny na čipy v Magdeburku a Drážďanech. Magdeburk si pro svůj závod vybrala americká společnost Intel a v Drážďanech rozšiřuje výrobu německá společnost Infineon Technologies. Svou první továrnu na čipy v Evropě tam chystá tchajwanský výrobce TSMC.

Zdroj: Reuters, ČTK, ARD, DPA

Čtěte více

• Německo: Spotřebitelská nálada stagnuje
  Spotřebitelská nálada v Německu se nadále drží na nejlepší úrovni za posledních sedm let. Oznámila to dnes...
• Německo: Spotřebitelské ceny rostly jen pozvolna
  Spotřebitelské ceny v Německu rostly v březnu nejpomaleji od prosince 2010. Meziroční tempo růstu...
• Německo: Spotřebitelské ceny rostly pomalu
  Spotřebitelské ceny v Německu vzrostly loni v průměru o 1,5 procenta, což byl nejpomalejší růst od roku...
• Německo: Stranu proti euru by podpořila čtvrtina voličů
  Každý čtvrtý německý volič si dovede představit, že by v zářijových parlamentních volbách dal hlas takové...
• Německo šetří energií od ruské invaze, odebrání nadměrných zisků připravuje
  V Evropské unii začnou ve čtvrtek platit nová opatření, jejichž cílem je mimo jiné omezit spotřebu elektřiny. Německo s úsporami nejen elektrické energie začalo už krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Od září pak šetrné využívání energií přikazuje nařízení vlády. Dalších úspor chce vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze dosáhnout tím, že regulované ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i podniky se budou týkat jen části jejich předchozího průměru roční spotřeby. Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.
• Německo teží ze slabšího eura i levné ropy
  Nedávný prudký pokles cen ropy společně se slabším eurem zvýší v příštím roce tempo růstu německé...
• Německo trvá na původní řecké privatizaci
  Německo odmítá ustoupit Řecku v otázce privatizace a nehodlá přistoupit na snížení privatizačního cíle...
• Německou ekonomiku podle ministerstva hospodářství zatím nečeká trvalé oživení
  Německá ekonomika v příštích měsících trvalé oživení pravděpodobně ještě nezaznamená. Naznačují to počáteční ukazatele, jako jsou nové zakázky a podnikatelské klima. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou dnes zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
• Německo upraví letošní rozpočet dodatkem, aby zajistilo cenový strop energií
  Německá vláda upraví rozpočet pro letošní rok dodatkem, aby tak po verdiktu ústavního soudu zajistila financování programů, zejména pak regulovaných cen elektrické energie a plynu. Dnes to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner s tím, že bude nutné schválit výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Ústavní soud před týdnem zablokoval 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které podle verdiktu vláda protizákonně převedla do klimatického fondu. Pochybné je také financování cenových stropů z Hospodářského stabilizačního fondu (WSF).
• Německo uvažuje o dalším zhoršení hospodářského výhledu
  Německá vláda uvažuje o dalším zhoršení odhadu růstu domácí ekonomiky pro příští rok.
• Německo uvolní deset miliard eur na podporu rozvoje technologických start-upů
  Německo uvolní deset miliard eur (255,4 miliardy Kč) na podporu rozvoje technologických start-upů. S odkazem na dnešní vyjádření ministrů financí a hospodářství o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je toto odvětví klíčové pro tvorbu pracovních míst v největší evropské ekonomice.
• Německo uvolní 20 mld. eur na investice
  Německá vláda uvolní v příštích čtyřech letech 20 miliard eur na investice do infrastruktury, rozvoje měst...
• Německo varuje ECB před nákupem dluhopisů
  Německý ministr hospodářství Philipp Rösler varoval Evropskou centrální banku (ECB) před jakýmikoli...
• Německo varuje před brexitem bez dohody
  Odchod Británie z Evropské unie bez dohody by snížil hrubý domácí produkt (HDP) Německa minimálně o půl procenta. Předpověděl to dnes šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Joachim Lang. "Znamenalo by to o zhruba 17 miliard eur (384 miliard Kč) menší ekonomickou sílu v samotném letošním roce," dodal. Británie by podle něj v případě brexitu bez dohody pravděpodobně upadla do hospodářské recese, napsala agentura Reuters.
• Německo varuje před nízkými úroky ECB
  Nízké úrokové sazby Evropské centrální banky (ECB) vytvářejí značná rizika pro finanční stabilitu a mohly by...
• Německo varuje před sankcemi proti Rusku
  Německá obchodní a průmyslová komora (DIHK) varuje před zavedením tvrdých evropských sankcí proti Rusku...
• Německo varuje USA před následky cel
  Již uvalená a zvažovaná americká dovozní cla se obrátí proti samotným Spojeným státům, varují před schůzkou šéfa Evropské komise Jeana-Claudea Junckera a amerického prezidenta Donalda Trumpa německé průmyslové svazy. Hlava Svazu německého průmyslu (BDI) Dieter Kempf řekl listu Welt am Sonntag, že cla by měla být zrušena. Připojil, že německý průmysl dává v USA práci více než 118.000 lidí a 60 procent toho, co tam vyrobí, se vyváží do jiných zemí.
• Německo věří ve smírné řešení sporů o obchod s USA
  Německý ministr financí Wolfgang Schäuble věří, že otázka mezinárodního obchodu bude na letním summitu skupiny největších světových ekonomik G20 vyřešena "nekonfrontačně". Schäuble to řekl po dnešním setkání se svým americkým protějškem Stevem Mnuchinem ve Washingtonu. Šéf německé centrální banky Jens Weidmann uvedl, že finanční představitelé G20 se dnes shodli na významu otevřených trhů. Němečtí činitelé to označili za další signál zmírnění sporů o obchod mezi Evropou a novou americkou vládou.
• Německo v eurozóně dál trvá na úsporách
  Německo požaduje po zemích eurozóny ohrožených dluhovou krizí další ekonomické reformy...
• Německo ve 3. čtvrtletí zřejmě nečekaně rostlo
  Německá ekonomika vykázala ve třetím čtvrtletí podle všeho překvapivý růst.