Německo šetří energií od ruské invaze, odebrání nadměrných zisků připravuje

V Evropské unii začnou ve čtvrtek platit nová opatření, jejichž cílem je mimo jiné omezit spotřebu elektřiny. Německo s úsporami nejen elektrické energie začalo už krátce po únorové ruské invazi na Ukrajinu. Od září pak šetrné využívání energií přikazuje nařízení vlády. Dalších úspor chce vláda sociálnědemokratického kancléře Olafa Scholze dosáhnout tím, že regulované ceny elektřiny a plynu pro domácnosti i podniky se budou týkat jen části jejich předchozího průměru roční spotřeby. Dotované ceny elektřiny hodlá vláda financovat mimo jiné odebráním nadměrných zisků energetických společností. Podobně chce peníze do rozpočtu získat i Rakousko, které by mohlo příslušnou daň prosadit do konce roku.

"Každá uspořená kilowatthodina energie znamená posílení energetické bezpečnosti Německa," opakovaně prohlašuje spolkový ministr hospodářství Robert Habeck, který je odpovědný za energetické zásobování země. Habeck, který je velký propagátorem úspor, ještě před létem nechal vypnout noční osvětlení budovy svého ministerstva a nařídil méně pouštět klimatizaci.

Od září pak vládní nařízení zavedlo povinné úspory. Až na výjimky, které se týkají zařízení sociálních služeb, škol a školek či nemocnic, se snížila ve veřejných budovách teplota vytápění a vypnulo se noční osvětlení fasád veřejných budov a památek. V neobydlených veřejných budovách nařízení přikázalo odpojit průtokové ohřívače a bojlery, pokud nejsou z hygienických důvodů nezbytné. Opatření rovněž nařizuje vypínat osvětlení reklam a světelné reklamní plochy od 22:00 do 16:00 následujícího dne, což snižuje spotřebu i během špiček. Obchodníci také musí zavírat dveře obchodů, pokud je vytápí.

Ceny elektřiny chce Německo podobně jako ceny plynu regulovat takzvanou brzdou, která bude zavedena od ledna. Cenový strop vláda schválila v pátek. Domácnosti spolu s menšími a středními podniky budou u elektřiny platit 40 centů za kilowatthodinu, a to až do výše 80 procent jejich předchozího ročního průměru spotřeby. Pro průmyslové zákazníky bude stanovena cena 13 centů za kilowatthodinu do 70 procent loňské spotřeby.

Cenovou brzdu bude Německo financovat z odebraných neočekávaných zisků výrobců elektřiny. To se bude týkat zejména producentů elektřiny z obnovitelných zdrojů, kterým výrobní náklady kvůli energetické krizi nevzrostly. Z vysokých cen elektřiny ale těží i provozovatelé uhelných či jaderných elektráren.

Příslušný návrh kabinet připravuje, parlamentu ještě předložen nebyl. Poslanecká frakce vládních liberálních svobodných demokratů (FDP) chce plánované odebírání náhodných zisků v oblasti obnovitelné energie omezit na stávající zdroje elektřiny a nevztahovat jej na ty nové. Podle místopředsedy frakce FDP Lukase Köhlera by taková výjimka byla pobídkou k plnění německých cílů pro budování obnovitelných zdrojů energie.

Chystané odebrání náhodných zisků energetické společnosti kritizují a argumentují právě obavami možného zpomalení tempa výstavby obnovitelných zdrojů. Německý svaz energetického a vodohospodářského průmyslu (BDEW) chce, aby podniky měly zaručené možnosti dalších investic do čistých zdrojů. Podobné obavy vyslovil i finanční šéf koncernu RWE Michael Müller. RWE za první tři čtvrtletí letošního roku ohlásila zisk 2,1 miliardy eur, což je více než dvojnásobek ve srovnání se stejným obdobím loňského roku.

Prozatím není jasná konečná podoba toho, jak bude Německo nadměrné zisky odebírat. O návrhu nyní v mezirezortním posuzování jednají spolková ministerstva. Spolkové ministerstvo hospodářství navrhlo odebrat až 90 procent takových zisků. Původní informace udávaly, že vláda počítá se zpětnou účinností až k letošnímu březnu. Aktuálně posuzovaný návrh období vymezuje od letošního září do června 2023. Právě zpětná účinnost vyvolává v energetické branži značnou kritiku.

Podobně jako Německo chce postupovat také Rakousko. Vláda lidoveckého kancléře Karla Nehammera chce ve shodě s postojem Evropské unie odebrání nadměrných zisků energetických společností prosadit podle deníku Kurier do konce roku. Maximální cena pro výrobce elektřiny bude 180 eur za megawatthodinu. Pokud ale producenti nebudou moci prokázat žádné investice do obnovitelných zdrojů, klesne částka na 140 eur za megawatthodinu. Odebrat pak Rakousko hodlá 90 procent nadměrných zisků. Opatření bude platit od letošního prosince do konce nadcházejícího roku.

Kolik takto Rakousko do rozpočtu získá, vláda přesně neví. Očekává ale, že to bude mezi dvěma až čtyřmi miliardami eur (97,5 miliardy Kč).

Rakouští poslanci připravují zákon, který by ve shodě s EU snížil spotřebu elektřiny ve špičkách o pět procent. Úsporu ve špičkách návrh vysvětluje jako snížení hrubé spotřeby energie, nebo přesunutí spotřeby do jiných částí dne.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Německo snížilo odhad letošního růstu
  Německá vláda dnes mírně snížila svůj odhad růstu domácí ekonomiky pro tento rok. Hrubý domácí produkt...
• Německo snížilo odhad růstu domácí ekonomiky
  Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 0,4 procenta z dříve předpokládaného...
• Německo snížilo odhad růstu ekonomiky
  Německá vláda snížila odhad letošního růstu domácí ekonomiky na 1,0 procenta z dříve předpokládaných 1,8 procenta. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes oznámil ministr hospodářství Peter Altmaier (CDU). Snížení odhadu se očekávalo, už v minulém týdnu o něm informoval list Handelsblatt.
• Německo snížilo odhad růstu ekonomiky
  Německá vláda dnes snížila odhad letošního růstu hrubého domácího produktu na 1,7 procenta z dříve...
• Německo s ohledem na ekologii vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby
  Německo vyzvalo k pozastavení rozvoje hlubokomořské těžby. Není podle něj dostatečně známo, jaký dopad může mít na životní prostředí těžba kovů, které se používají do baterií elektromobilů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. O návrhu předpisů hlubokomořské těžby jedná od pondělí do 11. listopadu Mezinárodní úřad pro mořské dno (ISA), který spadá pod OSN.
• Německo: Spotřebitelská nálada na 6letém maximu
  Nálada mezi německými spotřebiteli nadále roste a znovu překročila nové maximum od září 2007...
• Německo: Spotřebitelská nálada stagnuje
  Spotřebitelská nálada v Německu se nadále drží na nejlepší úrovni za posledních sedm let. Oznámila to dnes...
• Německo: Spotřebitelské ceny rostly jen pozvolna
  Spotřebitelské ceny v Německu rostly v březnu nejpomaleji od prosince 2010. Meziroční tempo růstu...
• Německo: Spotřebitelské ceny rostly pomalu
  Spotřebitelské ceny v Německu vzrostly loni v průměru o 1,5 procenta, což byl nejpomalejší růst od roku...
• Německo: Stranu proti euru by podpořila čtvrtina voličů
  Každý čtvrtý německý volič si dovede představit, že by v zářijových parlamentních volbách dal hlas takové...
• Německo teží ze slabšího eura i levné ropy
  Nedávný prudký pokles cen ropy společně se slabším eurem zvýší v příštím roce tempo růstu německé...
• Německo trvá na původní řecké privatizaci
  Německo odmítá ustoupit Řecku v otázce privatizace a nehodlá přistoupit na snížení privatizačního cíle...
• Německou ekonomiku podle ministerstva hospodářství zatím nečeká trvalé oživení
  Německá ekonomika v příštích měsících trvalé oživení pravděpodobně ještě nezaznamená. Naznačují to počáteční ukazatele, jako jsou nové zakázky a podnikatelské klima. Vyplývá to z měsíční zprávy, kterou dnes zveřejnilo německé ministerstvo hospodářství.
• Německo upraví letošní rozpočet dodatkem, aby zajistilo cenový strop energií
  Německá vláda upraví rozpočet pro letošní rok dodatkem, aby tak po verdiktu ústavního soudu zajistila financování programů, zejména pak regulovaných cen elektrické energie a plynu. Dnes to oznámil spolkový ministr financí Christian Lindner s tím, že bude nutné schválit výjimku z takzvané dluhové brzdy, která brání rychlému zadlužování. Ústavní soud před týdnem zablokoval 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které podle verdiktu vláda protizákonně převedla do klimatického fondu. Pochybné je také financování cenových stropů z Hospodářského stabilizačního fondu (WSF).
• Německo uvažuje o dalším zhoršení hospodářského výhledu
  Německá vláda uvažuje o dalším zhoršení odhadu růstu domácí ekonomiky pro příští rok.
• Německou vládu trápí rozpočtová krize, která ohrožuje soudržnost koalice
  Německá vláda kancléře Olafa Scholze hledá způsob, jak v rozpočtu nahradit ztrátu 60 miliard eur (1,47 bilionu Kč), které v klimatickém fondu zablokoval ústavní soud. Cestu k řešení komplikuje výrazná nejednota vládních stran, která v německých médiích vyvolává spekulace o soudržnosti koalice. Spolkový účetní dvůr (BRH), který je nezávislým kontrolním úřadem, navíc poukazuje na to, že pochybné je i financování Hospodářského stabilizačního fondu (WSF). Nejistota tak visí nad dalšími desítkami miliard eur.
• Německo uvolní deset miliard eur na podporu rozvoje technologických start-upů
  Německo uvolní deset miliard eur (255,4 miliardy Kč) na podporu rozvoje technologických start-upů. S odkazem na dnešní vyjádření ministrů financí a hospodářství o tom informovala agentura Reuters. Podle ní je toto odvětví klíčové pro tvorbu pracovních míst v největší evropské ekonomice.
• Německo uvolní 20 mld. eur na investice
  Německá vláda uvolní v příštích čtyřech letech 20 miliard eur na investice do infrastruktury, rozvoje měst...
• Německo varuje ECB před nákupem dluhopisů
  Německý ministr hospodářství Philipp Rösler varoval Evropskou centrální banku (ECB) před jakýmikoli...
• Německo varuje před brexitem bez dohody
  Odchod Británie z Evropské unie bez dohody by snížil hrubý domácí produkt (HDP) Německa minimálně o půl procenta. Předpověděl to dnes šéf Svazu německého průmyslu (BDI) Joachim Lang. "Znamenalo by to o zhruba 17 miliard eur (384 miliard Kč) menší ekonomickou sílu v samotném letošním roce," dodal. Británie by podle něj v případě brexitu bez dohody pravděpodobně upadla do hospodářské recese, napsala agentura Reuters.