Záhada trhu: Proč růst technologických gigantů nezastaví pokles akcií?

Čtěte více

• Za Dušičky letos Češi utratí necelou miliardu. Mnozí netuší, že pietní předměty budou moci nakupovat i zítra, protože počítají s plošným zákazem nedělního prodeje
  Dušičky, které letos připadají na pondělí, 2. listopadu (Památka zesnulých), jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích (viz tabulka níže).
• Za Dušičky letos Češi utratí přes miliardu korun, budou nejdražší v historii. Připomíná si je stále osmkrát více lidí než dnešní Halloween, který slaví spíše jen mladí
  Dušičky, které si letos připomeňme už toto úterý, jsou z ekonomického hlediska stále čtvrtým nejvýznamnějším svátkem v Česku. Po suverénně vedoucích Vánocích, Silvestru a Velikonocích. Letos Češi u obchodníků nechají za svíčky, hřbitovní květiny typu chryzantém, věnce a další předměty uctívající památku zesnulých v průměru 160 korun za osobu. Celkově pak 1,2 miliardy korun. Jsou ale lidé, kteří za dušičkové předměty utratí i několik tisíc. Pak jsou však i tací Češi, těch je zhruba dvacet procent, které svátek zcela míjí. Kvůli inflaci, například kvůli zdražování smutečních květin v důsledku drahého plynu, se ale bude jednat o nejdražší Dušičky české historie.
• Za energetickou krizi i rapidní inflaci si může Západ sám, píše Wall Street Journal. Desetiletí prosazování zelené agendy oslabilo demokracie, posiluje autokracie
  Dva stěžejní problémy, kterým dnes Západ čelí, nelze svádět na vnější síly. Za energetickou krizi, ani za rapidní inflaci ve své podstatě nemůže pandemie či Putin a jeho únorová invaze na Ukrajinu. Může si za ně Západ sám. V komentáři listu Wall Street Journal to píše člen jeho redakční rady Joseph Sternberg.
• Za explozí plynovodů Nord Stream zřejmě stáli Ukrajinci. Německo už vydalo příslušný zatykač
  Německo vydalo zatykač na Ukrajince, jenž se měl podílet na přípravě exploze plynovodů Nord Stream v září 2022, uvádí ve své dnešní zprávě list Süddeutsche Zeitung. Jde o potápěčského instruktora, který žije v Polsku.
• Za Fialovy vlády roste veřejný dluh zatím dvakrát rychleji než za vlády Babišova kabinetu. Veřejný dluh poprvé v historii překračuje hranici tří bilionů korun
  Vládě Petra Fialy se zatím nedaří zbrzdit tempo zadlužování, dokonce právě naopak. Veřejný dluh za vlády současného kabinetu totiž nominálně narůstá zhruba dvojnásobným tempem v porovnání s nárůstem za vlády předchozího kabinetu Andreje Babiše. V letošním prvním čtvrtletí také veřejný dluh České republiky poprvé v historii překonal psychologickou úroveň tří bilionů korun. Vykázal úroveň bezmála 3,1 bilionu korun.
• Za garáž zaplatíte v některých městech více než v Praze
  Ceny samostatně stojících garáží se za posledních 5 let v některých městech zvedly téměř dvojnásobně. Například v Brně se samostatně stojící garáž prodávala v roce 2020 v průměru za 386 tisíc korun. V roce 2024 se průměr zatím pohybuje kolem 744 tisíc korun, což znamená cenový růst 97 procent. V Olomouci se ceny zvedly dokonce o 121 procent. V Ostravě rostly ceny samostatně stojících garáží o 71 procent, v Plzni o 58 procent a v Praze o 49 procent. V případě parkovacího stání v rámci bytového domu byly cenové pohyby v jednotlivých městech částečně rozdílné, vyplývá z analýzy společnosti FérMakléři.cz, která spolupracuje s více než 100 realitními makléři z velkých i malých realitních kanceláří napříč celou Českou republikou.
• Záhada drahých vajec objasněna. Obchodní řetězce si „mastí kapsu“, cena na pultech roste dramaticky rychleji než cena zemědělců
  V takřka celonárodní „detektivku“ se mění odhalování příčiny drahých vajec, která zajímá jak veřejnost, tak média. Přitom příčina je stále stejná jako na jaře. Je jí zejména obchodní politika prodejců, v čele s těmi největšími – řetězci.
• Záhada jménem Tesla
  I přes nedávné skandály a přešlapy zakladatele Tesly Elona Muska jsou fundamentální ukazatele společnosti Tesla poměrně silné a výsledky za třetí čtvrtletí pravděpodobně splní očekávání.
• Záhada oslabující koruny: Proč koruna oslabuje navzdory zvýšení sazeb. Mohou za to spekulanti a jednomyslnost bankovní rady?
  Česká národní banka dnes poprvé po jedenácti letech po druhé za sebou zvýšila základní úrokovou sazbu. Její bankovní rada tak opět jako na předchozím, červnovém měnověpolitickém zasedání učinila jednomyslně. O to překvapivější se tedy na první pohled zdá být fakt, že koruna na jednomyslné zpřísnění měnové politiky reaguje oslabením. O skoro deset haléřů. Zatímco dnešní obchodování zahajovala na kursu 25,58 za jedno euro, dvě hodiny po zahájení tiskové konference guvernéra Jiřího Rusnoka, na níž motivy zvýšení sazeb přiblížil, oslabuje na úroveň 25,67 za euro. Máme snad přepisovat ekonomické učebnice?
• Záhada silného trhu práce v rozvinutých zemích rozluštěna?
  Světová ekonomika zpomaluje už od přelomu let 2017 a 2018. Jsou to již tedy téměř dva roky. Co nicméně zůstává do určité míry záhadou, je velmi dobrá situace na trhu práce v rozvinutých zemích. V USA je momentálně nejnižší míra nezaměstnanosti za 50 let, v Japonsku je míra nezaměstnanosti velmi nízká dlouhodobě a také trhy práce v Evropě na tom nejsou vůbec zle. Konec konců v Česku máme také nejnižší míru nezaměstnanosti v historii na úrovni kolem 2 %.
• Záhadná Bitcoin velryba náhle přesune přes neuvěřitelných 134 milionů dolarů v BTC
  Významná bitcoinová velryba vzbudila intriky poté, co provedla významnou transakci s hlavní digitální měnou.
• Záhadná disonance v říši akcií. Přijde kolaps akciových trhů?
  Na akciových trzích vládne nové paradigma, které vzešlo z pandemie. Ceny akcií i reálné výnosy dosáhly úrovně v posledních letech a desetiletích nevídané. V USA už se komodity blíží novým absolutním maximům a ziskové marže pokořily historické rekordy. Index cen potravin FAO zároveň koketuje s nejvyšší úrovní za posledních šest desetiletí a Evropa stojí na prahu energetického šoku. Varianta delta zpomalila ekonomický růst po celém světě a přinesla další problémy v asijských centrech zpracovatelského průmyslu. Ale akcie to vše zatím ignorují a prožívají od roku 1999 druhé nejdelší období růstu, kdy pokles nepřesáhl 5 %.
• Zahájení obchodování s emisí akcií CTPNV
  Burza cenných papírů Praha rozhodla o přijetí emise akcií společnosti CTP (ISIN NL00150006R6) k obchodování na trhu Free Market. Obchodování bude zahájeno ve stejný den jako na primárním trhu v Amsterdamu. Předpokládaný termín zahájení obchodování je 25. březen 2021.
• Zahájení výsledkové sezóny v Praze je spíše zklamáním
  Akciové trhy ve Spojených státech uzavřely včerejší obchodování ve ztrátách. Indexy Dow Jones a S&P 500 shodně oslabily o 0,8 %. Technologický Nasdaq si pohoršil o 1,1 %. V rámci širšího indexu S&P 500 se nejhůře dařilo technologickým firmám (-1,4 %) a telekomunikačním společnostem (-1,2 %). V zisku zakončila pouze dvě odvětví, a to realitní developeři (+1 %) a výrobci nezbytného zboží (+0,5 %).
• Zahájí dolar obrat?
  Euro dokázalo sebrat soupeři podání, když americký dolar oslabil vůči hlavním světovým měnám po zveřejnění dubnových údajů o inflaci v USA. Podaří se dolaru comeback? Zápis ze zasedání FOMC není ani zdaleka hlavní událostí týdne končícího 24. květnem. Mnohem důležitější jsou zprávy o evropských mzdách a podnikatelské aktivitě. Podávají býci páru EUR/USD, ale dokážou toho využít?
• Zahájí ECB kvantitativní uvolňování? Makrodata 19.-23.1
  Makroekonomický týden bude ve znamení očekávaného uvedení kvantitativního uvolnění ECB. Spekuluje se, že Mario Draghi ...
• Zahajuje výsledková sezóna, kde největší očekávání jsou v Americe
  Americké trhy včera zvýšily své dosavadní zisky tohoto týdne, když se dařilo všem hlavním indexům. Je tomu tak díky uklidnění vyhrocenější situace z minulého týdne mezi USA a Čínou kvůli vzájemnému uvalování cel. Index Dow Jones získal 1,8 %, S&P 500 posílil o 1,7 % a technologický Nasdaq si polepšil o 2,1 %. V rámci indexu S&P 500 se nejlépe vedlo energetickým firmám (+3,3 %), IT společnostem (+2,5 %) a telekomunikacím (+2,3 %). Stejnou ztrátu ve výši 0,7 % zaznamenaly sektory utilit a realitních developerů.
• Zahraniční dluh ČR loni klesl o 29 miliard na 4,384 bilionu korun
  Zahraniční dluh České republiky ke konci loňska činil téměř 4,384 bilionu korun, meziročně byl nižší o 29,1 miliardy Kč. Představoval 77,7 procenta hrubého domácího produktu. Za samotné čtvrté čtvrtletí se zahraniční dluh snížil o 63,1 miliardy korun, hlavně díky poklesu zadluženosti vládního sektoru. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka.
• Zahraniční dluh ČR stoupl ke konci března o 6,7 miliardy na 4,308 bilionu korun
  Zahraniční dluh České republiky se v prvním čtvrtletí zvýšil o 6,7 miliardy korun a ke konci března činil 4,308 bilionu Kč. To představovalo 76 procent hrubého domácího produktu (HDP). Meziročně byl dluh nižší o 167,7 miliardy Kč. Vyplývá to z předběžných údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Ve struktuře zahraničního dluhu v prvním čtvrtletí byl podle ní určující růst zadluženosti vládního a podnikového sektoru.
• Zahraniční fondy s rekordním květnovým výprodejem čínských akcií 📉 CHNComp se snaží zastavit poklesy 🚩.
  Býčí dynamika čínských indexů definitivně ochabla, neboť nedávné údaje naznačily, že postpandemické otevírání ekonomiky neprobíhá tempem, které by býky potěšilo;