Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima

Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.

Klimatický fond, který pomáhá chudým zemím investovat do obnovitelných zdrojů energie a do projektů na ochranu klimatu, měl podle dřívějších ujednání dosahovat ročního objemu 100 miliard dolarů od roku 2020. Financování, které je zajišťováno z veřejných i soukromých zdrojů, ale vázne a cíl bude poprvé splněn podle ministrů financí G7 v nadcházejícím roce.

Návrh závěrečného komuniké, do které měl Reuters možnost nahlédnout, rovněž uvádí, že v zájmu plnění klimatických cílů a posilování odolnosti trhů s energiemi a zemědělskými produkty jsou státy G7 odhodlány ponechat své trhy otevřené. Některé země totiž z obav o nedostatek potravin omezily vývoz některých klíčových zemědělských komodit.

Problémem je především obilí, jehož nedostatek by mohl vyvolat hladomor. Kvůli ruské invazi není možné z Ukrajiny přes černomořské přístavy vyvážet ukrajinské obilí, na které je odkázána severní Afrika a Asie. Německá ministryně pro rozvoj Svenja Schulzeová, která se svými kolegy z G7 jednala v Německu dva dny, varovala před nejhorším hladomorem od druhé světové války. Západní země proto zahájily export obilí po železnici.

Rozvojoví ministři zemi G7 se dnes dohodli na vytvoření aliance pro potravinovou bezpečnost. Cílem tohoto svazku je rychle reagovat na potravinové krize ve světě včetně té, kterou vyvolala ruská invaze.

Téma Ukrajiny patří mezi hlavní i v debatách ministrů financí zemí G7, kteří v Německu budou jednat do pátku. Německý ministr financí Christian Lindner dnes oznámil, že Německo podpoří ukrajinský rozpočet jednou miliardou eur (24,7 miliardy Kč). Peníze mají zemi bránící se ruské invazi pomoci zajistit hotovost. Pomoc přislíbily i další státy G7, podrobnosti chtějí dojednat na červnovém summitu skupiny, který se koná v bavorském Elmau.

V Německu jednali také ministři zdravotnictví G7. Německý ministr zdravotnictví Karl Lauterbach novinářům řekl, že se s kolegy shodl na tom, že ruské bombardování nemocnic na Ukrajině je nepřijatelným a barbarským činem proti lidskosti.

Ministři zdravotnictví se také radili o boji s pandemií nemoci covid-19, kterou nadále nepovažují za skončenou. Zlepšit chtějí především dodávky vakcín do rozvojových zemí, kde je proočkovanost populace jen v řádu jednotek procent. Zaměřit se chtějí i na budoucí pandemie, neboť ta současná ukázala nepřipravenost světa čelit globálním infekcím.

Zdroj: ČTK, Reuters

Čtěte více

• Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass
  Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
• Jednání Británie s EU budou nejspíš pokračovat i příští týden
  Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Jednání EU s Británií se zasekla na rybolovu, kompromis je daleko
  Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách z celkové desítky oblastí, kolem nichž se do pátku bude čtvrtá část jednání točit.
• Jednání EU s USA o clech jasno nepřineslo
  Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Včerejší rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Brudelu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
• Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásil to dnes šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier, podle něhož se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Barnier chce uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
• Jednání mezi EU a Británii prý v řadě bodů stále váznou
  Mezi návrhy Evropské unie a Británie ohledně nastavení budoucích vztahů jsou u více klíčových bodů stále značné rozdíly. Obě strany se tak musejí připravit na to, že se do konce přechodného období brexitu nepodaří uzavřít dohodu. Takto se dnes po dalším kole jednání vyjadřovali hlavní vyjednavači Michel Barnier a David Frost. Oba zmínili určitý pokrok, průlom u ožehavých otázek, jakými jsou rybolov a pravidla hospodářské soutěže, ale neohlásili.
• Jednání mezi Řeckem a věřiteli prý pokročila
  Jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o víkendu pokročila. Podle agentury AP se na tom shodují...
• Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států
  Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury.
• Jednání ministrů financí průlom nepřineslo
  Jednání ministrů financí zemí platících eurem, kteří debatovali o řecké finanční krizi, skončilo včera večer...
• Jednání o brexitu začne 19. června
  Evropská unie a Británie se oficiálně dohodly, že jejich vyjednávači Michel Barnier a David Davis zahájí rozhovory o britském odchodu z EU v pondělí 19. června. O společném prohlášení dnes informovalo britské ministerstvo pro brexit.
• Jednání o nové pomoci Řecku se protahuje
  Řecký parlament bude o nové dohodě s mezinárodními věřiteli hlasovat zřejmě v noci na pátek, protože šéfka...
• Jednání o obchodních vztazích EU a Británie skončila bez dohody
  Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
• Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté
  Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Akcie na Wall Street ve světle tohoto vývoje smazaly počáteční zisky a začaly oslabovat.
• Jednání o pomoci Řecku asi nejdříve v srpnu
  O případné nové finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko se bude jednat nejdříve v srpnu. Uvedl to dnes...
• Jednání o rozpočtové krizi v USA pokračují pomalu
  Šéfové obou hlavních stran v americkém Senátu dnes pokračovali v jednáních o ukončení rozpočtové krize...
• Jednání o rozpočtu EU váznou kvůli brexitu i zpoždění komise
  Původní časový plán vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie se bortí. Po více než roce a půl od prvního návrhu Evropské komise se členské státy nepohnuly ani o krok a nepříjemná jednání o nutných kompromisech ve svých postojích stále odkládají. Situaci navíc zásadně komplikuje nejistota kolem brexitu a zpožděný nástup nové Evropské komise. Podle některých diplomatů tak začíná být zjevné, že se dohoda zrodí na poslední chvíli hluboko v příštím roce.
• Jednání o Řecku jsou prý v cílové rovince
  Jednání Atén s věřiteli o novém záchranném programu pro Řecko vstoupila do cílové rovinky, dokument...
• Jednání o Řecku prý skončilo bez dohody
  Dnešní jednání ministrů financí zemí platících eurem o řecké krizi skončilo v Lucembursku bez dohody, uvedl na...
• Jednání o Řecku skončilo bez dohody
  Jednání ministrů financí eurozóny včera bez úspěchu skončilo poté, co zadlužené Řecko jako absurdní...