Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států

Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury.

Guvernér centrální banky hostitelského Japonska uvedl, že schůzka G7 se může zabývat rovněž americkou dluhovou krizí, a dodal, že skupina musí být připravena reagovat na případné dopady, jaké tato krize může mít na globální trh. "Věřím, že americké úřady udělají vše pro to, aby k tomu nedošlo," řekl guvernér Kazuo Ueda, když se ho novináři zeptali na možnost, že by Spojené státy nesplácely svůj dluh.

"Bezprostřední následky by musely řešit americké úřady. Ale (skupina G7) bude pravděpodobně situaci pečlivě zkoumat ... a podle potřeby reagovat," řekl podle agentury Reuters Ueda a dodal, že japonské úřady vývoj pozorně sledují. Ministři a guvernéři centrálních bank jednají ve městě Niigata, které leží severně od Tokia na pobřeží Japonského moře.

Očekávalo se, že americká ministryně financí Janet Yellenová bude čelit otázkám svých protějšků z G7 ohledně toho, jak Washington hodlá zabránit turbulencím na finančních trzích. Ty jsou už tak nervózní po nedávném krachu tří amerických regionálních bank a napětí v Evropě.

Centrální banky se teď snaží globální ekonomice zajistit takzvané hladké přistání, jak se obvykle definuje snaha zvýšit úrokové sazby jen do té míry, aby zabránily přehřátí ekonomiky a zmírnily inflaci. Pokud by centrální banky tuto snahu přehnaly a ve snaze co nejrychleji zkrotit inflaci by zvýšily sazby příliš, mohly by způsobit masivní hospodářskou recesi s mnoha nezaměstnanými. Pak by se hovořilo o tvrdém přistání ekonomiky.

"Nesplácení závazků by ohrozilo výdobytky, kterých jsme dosáhli v posledních letech po usilovné práci, když jsme se zotavili z pandemie. A vyvolalo by pokles globální ekonomiky, který by nás vrátil hodně zpět," řekla Yellenová.

Americký prezident Joe Biden už naznačil, že by mohl zrušit cestu na příští schůzku G7, která se uskuteční příští týden, pokud se nepodaří včas vyřešit spor o zvýšení limitu pro zadlužení. Varoval také, že pokud se nepodaří rychle zvýšit limit povolených vládních půjček ze současných 31,4 bilionu dolarů (676 bilionů Kč), mohlo by to uvrhnout americkou ekonomiku do recese.

Americká dluhová krize doléhá na Japonsko velmi citelně. Země teď skupině G7 předsedá, hlavně ale drží významný podíl amerických státních dluhopisů. Z tohoto pohledu je největším věřitelem Spojených států, zatímco Čína se amerických dluhopisů postupně zbavuje.

"Skupina G7 nebude schopna přijít s řešením toho, co je čistě domácím a politickým problémem Spojených států, i když by mohla potvrdit své odhodlání spolupracovat na stabilizaci trhů, pokud by nastal nejhorší scénář," řekl analytik výzkumného institutu Nomura Takahide Kiuči. "Za nápravu je zodpovědný výhradně Washington. Ale když se něco pokazí, ponesou hlavní tíhu všechny ostatní země."

Limit pro zadlužení je částka, kterou schvaluje Kongres a která určuje, kolik si federální vláda může vypůjčit peněz na běžný provoz, a tedy na platby vládních účtů. Patří tam například platy státních zaměstnanců, financování armády, platby na sociální zabezpečení a státní zdravotní péči, stejně jako platby úroků ze státních dluhopisů. Desítky let bylo zvýšení tohoto limitu rutinní záležitostí, v posledních letech se z toho ale stalo politikum.

Na současný limit 31,4 bilionu dolarů vláda narazila už v lednu, ministerstvo financí ale využilo mimořádných opatření, aby vláda mohla čerpat více peněz. Ministerstvo nyní zvažuje, co podnikne dál. Yellenová nicméně varovala, že skutečně vážné problémy by mohly nastat už 1. června, kdy by Spojené státy nemusely být schopny splnit některé své finanční závazky.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jedinou kandidátkou do čela MMF je šéfka Georgievová
  Jedinou kandidátkou na post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jeho současná šéfka Kristalina Georgievová (70). Oznámil to včera MMF. Současné pětileté období Georgievové končí 30. září.
• Jediným kandidátem na hlavního ekonoma ECB je Ir Philip Lane
  Jediným kandidátem na post hlavního ekonoma a člena Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) je šéf irské centrální banky Philip Lane (49). V současnosti tuto funkci zastává Peter Praet (70), kterému skončí v květnu mandát. Zvolení Lanea by znamenalo, že důležité posty v ECB budou nadále zastávat takzvané holubice, jak se říká centrálním bankéřům, kteří chtějí měnovou politikou podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
• Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass
  Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
• Jednání Británie s EU budou nejspíš pokračovat i příští týden
  Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Jednání EU s Británií se zasekla na rybolovu, kompromis je daleko
  Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách z celkové desítky oblastí, kolem nichž se do pátku bude čtvrtá část jednání točit.
• Jednání EU s USA o clech jasno nepřineslo
  Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Včerejší rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Brudelu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
• Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásil to dnes šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier, podle něhož se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Barnier chce uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
• Jednání mezi EU a Británii prý v řadě bodů stále váznou
  Mezi návrhy Evropské unie a Británie ohledně nastavení budoucích vztahů jsou u více klíčových bodů stále značné rozdíly. Obě strany se tak musejí připravit na to, že se do konce přechodného období brexitu nepodaří uzavřít dohodu. Takto se dnes po dalším kole jednání vyjadřovali hlavní vyjednavači Michel Barnier a David Frost. Oba zmínili určitý pokrok, průlom u ožehavých otázek, jakými jsou rybolov a pravidla hospodářské soutěže, ale neohlásili.
• Jednání mezi Řeckem a věřiteli prý pokročila
  Jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o víkendu pokročila. Podle agentury AP se na tom shodují...
• Jednání ministrů financí průlom nepřineslo
  Jednání ministrů financí zemí platících eurem, kteří debatovali o řecké finanční krizi, skončilo včera večer...
• Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
  Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
• Jednání o brexitu začne 19. června
  Evropská unie a Británie se oficiálně dohodly, že jejich vyjednávači Michel Barnier a David Davis zahájí rozhovory o britském odchodu z EU v pondělí 19. června. O společném prohlášení dnes informovalo britské ministerstvo pro brexit.
• Jednání o nové pomoci Řecku se protahuje
  Řecký parlament bude o nové dohodě s mezinárodními věřiteli hlasovat zřejmě v noci na pátek, protože šéfka...
• Jednání o obchodních vztazích EU a Británie skončila bez dohody
  Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
• Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté
  Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Akcie na Wall Street ve světle tohoto vývoje smazaly počáteční zisky a začaly oslabovat.
• Jednání o pomoci Řecku asi nejdříve v srpnu
  O případné nové finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko se bude jednat nejdříve v srpnu. Uvedl to dnes...
• Jednání o rozpočtové krizi v USA pokračují pomalu
  Šéfové obou hlavních stran v americkém Senátu dnes pokračovali v jednáních o ukončení rozpočtové krize...
• Jednání o rozpočtu EU váznou kvůli brexitu i zpoždění komise
  Původní časový plán vyjednávání o novém dlouhodobém rozpočtu Evropské unie se bortí. Po více než roce a půl od prvního návrhu Evropské komise se členské státy nepohnuly ani o krok a nepříjemná jednání o nutných kompromisech ve svých postojích stále odkládají. Situaci navíc zásadně komplikuje nejistota kolem brexitu a zpožděný nástup nové Evropské komise. Podle některých diplomatů tak začíná být zjevné, že se dohoda zrodí na poslední chvíli hluboko v příštím roce.
• Jednání o Řecku jsou prý v cílové rovince
  Jednání Atén s věřiteli o novém záchranném programu pro Řecko vstoupila do cílové rovinky, dokument...