Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass

Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.

Dosavadní prezident SB Jim Yong Kim z Jižní Koreje 1. února z funkce odstoupil, více než tři roky před vypršením mandátu. Důvodem byly rozdílné názory, než má současná americká vláda, na některá témata, především na změny klimatu. Kim byl ve funkci druhé funkční období, poprvé ho v roce 2012 nominoval předchozí prezident Barack Obama.

Malpass byl ekonomickým poradcem Trumpa v době jeho volební kampaně v roce 2016. Je loajální k Trumpovi a je známý svým kritickým postojem k SB a podobným institucím. Za vlády Ronalda Reagana a George W. Bushe působil na ministerstvu financí a zahraničí a před kolapsem banky Bear Stearns and Co. v roce 2008 působil jako její hlavní ekonom.

SB byla původně založena na pomoc zemím zasaženým druhou světovou válkou. V současnosti je její hlavní úlohou snižovat chudobu prostřednictvím půjček vládám nebo soukromým subjektům rozvojových a středně bohatých zemí. Kromě peněz poskytuje i technickou pomoc a poradenské služby. Banku vlastní členské země, podíly odpovídají hospodářské síle zemí.

Zdroj: Reuters, ČTK, AP

Čtěte více

• Jaroslav Brychta: měsíční komentář měnových trhů - FOREX
  Shrnutí minulého měsíce a makroekonomické fakta?
• JAR se poprvé od roku 2009 propadla do recese
  Jihoafrická republika se ve druhém čtvrtletí poprvé od roku 2009 propadla do recese. Hrubý domácí produkt se ve druhém čtvrtletí snížil ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 0,7 procenta, hlavně kvůli propadu zemědělského, dopravního a maloobchodního sektoru, uvedl statistický úřad. Zpráva je tvrdou ranou pro prezidenta Cyrila Ramaphosu, který se snaží jihoafrickou ekonomiku po desetiletí stagnace oživit.
• JAR uspořádá summit BRICS navzdory zatykači na Putina, potvrdil prezident
  Jihoafrická republika uspořádá v srpnu summit hospodářského uskupení BRICS, na který byl pozván i Vladimir Putin, a to navzdory zatykači, který na ruského prezidenta vydal Mezinárodní trestní soud (ICC). Potvrdil to dnes jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa.
• Jeden člen bankovní rady ČNB chtěl ještě výraznější pokles sazeb
  Pro snížení základní úrokové sazby o půl procentního bodu hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady České národní banky (ČNB). Jeden člen navrhoval ještě razantnější pokles o 0,75 procentního bodu, řekl dnes guvernér ČNB Aleš Michl. Písemný záznam z jednání bankovní rady, včetně toho, kdo ze členů hlasoval pro jaký postup, zveřejní centrální banka 16. února.
• Jeden člen rady ČNB dnes hlasoval pro sazby beze změny
  Pro dnešní růst úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, rada dnes zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada dnes zvýšila úrokové sazby potřetí v řadě.
• Jeden z nejbohatších lidí Adání čelí obžalobě z podvodu
  Indický obchodník a jeden z nejbohatších lidí světa Gautam Adání čelí v USA obžalobě, že podvedl investory v rozsáhlém solárním projektu ve své vlasti. Informovala o tom agentura AP.
• Jeden z největších brokerů binárních opcí se vzdává licence
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) oznámil, že společnost Banc De Binary Ltd (BDB) se rozhodla nebýt nadále regulována a vzdává se své licence. Ačkoliv je Banc De Binary jedním z největších a nejstarších brokerů binárních opcí, jeho pověst není zrovna nejlepší a to díky stížnostem na jeho nekalé praktiky.
• Jeden z největších podvodníků v Německu dostal další více než osmiletý trest
  Soud v německém Wiesbadenu dnes poslal na osm let a tři měsíce do vězení bývalého daňového úředníka a později poradce Hanna Bergera, který má podle agentury Reuters na svědomí jeden z největších finančních podvodů v poválečných dějinách Německa. Berger také podle rozsudku musí zaplatit 1,1 milionu eur (asi 26 milionů korun).
• Jedinou kandidátkou do čela MMF je šéfka Georgievová
  Jedinou kandidátkou na post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jeho současná šéfka Kristalina Georgievová (70). Oznámil to včera MMF. Současné pětileté období Georgievové končí 30. září.
• Jediným kandidátem na hlavního ekonoma ECB je Ir Philip Lane
  Jediným kandidátem na post hlavního ekonoma a člena Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) je šéf irské centrální banky Philip Lane (49). V současnosti tuto funkci zastává Peter Praet (70), kterému skončí v květnu mandát. Zvolení Lanea by znamenalo, že důležité posty v ECB budou nadále zastávat takzvané holubice, jak se říká centrálním bankéřům, kteří chtějí měnovou politikou podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
• Jednání Británie s EU budou nejspíš pokračovat i příští týden
  Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Jednání EU s Británií se zasekla na rybolovu, kompromis je daleko
  Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách z celkové desítky oblastí, kolem nichž se do pátku bude čtvrtá část jednání točit.
• Jednání EU s USA o clech jasno nepřineslo
  Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Včerejší rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Brudelu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
• Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásil to dnes šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier, podle něhož se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Barnier chce uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
• Jednání mezi EU a Británii prý v řadě bodů stále váznou
  Mezi návrhy Evropské unie a Británie ohledně nastavení budoucích vztahů jsou u více klíčových bodů stále značné rozdíly. Obě strany se tak musejí připravit na to, že se do konce přechodného období brexitu nepodaří uzavřít dohodu. Takto se dnes po dalším kole jednání vyjadřovali hlavní vyjednavači Michel Barnier a David Frost. Oba zmínili určitý pokrok, průlom u ožehavých otázek, jakými jsou rybolov a pravidla hospodářské soutěže, ale neohlásili.
• Jednání mezi Řeckem a věřiteli prý pokročila
  Jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o víkendu pokročila. Podle agentury AP se na tom shodují...
• Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států
  Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury.
• Jednání ministrů financí průlom nepřineslo
  Jednání ministrů financí zemí platících eurem, kteří debatovali o řecké finanční krizi, skončilo včera večer...
• Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
  Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.