Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier

Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásil to dnes šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier, podle něhož se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Barnier chce uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.

Barnier dnes prohlásil, že se tento týden jednání točila především kolem čtyř zásadních témat: rybolovu, pravidel pro hospodářskou konkurenci, jejich kontroly soudem Evropské unie a práv občanů EU a Británie.

"Jsme stále velmi daleko ke shodě nad tím, k čemu jsme se zavázali v politické deklaraci," prohlásil Barnier s odkazem na právně nezávazný dokument podepsaný před lednovým britským odchodem z EU. Brusel na jeho základě požaduje, aby Británie sladila s unií přístup v otázkách státní podpory, sociálních práv či ochrany přírody. Na plnění pravidel by měl podle Barniera dohlížet unijní soud, což Londýn rovněž odmítá.

Rozdíly zůstávají i v pohledu na rybolovná práva, bez nich Brusel nechce jednat o obchodní dohodě, která je naopak zásadním cílem Británie.

Patovou situaci mají v polovině června hodnotit zástupci Evropské komise a britské vlády. Poté se britský premiér Boris Johnson chystá do Bruselu na jednání se špičkami EU.

Británie je kvůli zablokovaným jednáním pod zvýšeným tlakem na prodloužení přechodného období, k němuž vyzývají unijní činitelé a o něž může Londýn požádat nejpozději do konce června. Johnson a jeho lidé však prodloužení této doby rázně odmítají, neboť v jejím průběhu musí Británie dodržovat stejné podmínky jako členské země EU, ačkoliv už na chod unie nemá žádný vliv. Podle nedávného průzkumu by přitom více než tři čtvrtiny Britů podpořily prodloužení přechodného období, pokud by je oficiálně navrhla EU.

Pokud nebude vyjednávací lhůta posunuta a zároveň obě strany nedospějí do konce roku k dohodě, vzájemný obchod budou od ledna příštího roku provázet cla a kvóty. To by podle analytiků ještě zhoršilo situaci ekonomik na obou stranách Lamanšského průlivu, které čeká recese kvůli dopadům pandemie.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jeden člen rady ČNB dnes hlasoval pro sazby beze změny
  Pro dnešní růst úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, rada dnes zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada dnes zvýšila úrokové sazby potřetí v řadě.
• Jeden z největších brokerů binárních opcí se vzdává licence
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) oznámil, že společnost Banc De Binary Ltd (BDB) se rozhodla nebýt nadále regulována a vzdává se své licence. Ačkoliv je Banc De Binary jedním z největších a nejstarších brokerů binárních opcí, jeho pověst není zrovna nejlepší a to díky stížnostem na jeho nekalé praktiky.
• Jeden z největších podvodníků v Německu dostal další více než osmiletý trest
  Soud v německém Wiesbadenu dnes poslal na osm let a tři měsíce do vězení bývalého daňového úředníka a později poradce Hanna Bergera, který má podle agentury Reuters na svědomí jeden z největších finančních podvodů v poválečných dějinách Německa. Berger také podle rozsudku musí zaplatit 1,1 milionu eur (asi 26 milionů korun).
• Jedinou kandidátkou do čela MMF je šéfka Georgievová
  Jedinou kandidátkou na post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jeho současná šéfka Kristalina Georgievová (70). Oznámil to včera MMF. Současné pětileté období Georgievové končí 30. září.
• Jediným kandidátem na hlavního ekonoma ECB je Ir Philip Lane
  Jediným kandidátem na post hlavního ekonoma a člena Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) je šéf irské centrální banky Philip Lane (49). V současnosti tuto funkci zastává Peter Praet (70), kterému skončí v květnu mandát. Zvolení Lanea by znamenalo, že důležité posty v ECB budou nadále zastávat takzvané holubice, jak se říká centrálním bankéřům, kteří chtějí měnovou politikou podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
• Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass
  Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
• Jednání Británie s EU budou nejspíš pokračovat i příští týden
  Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Jednání EU s Británií se zasekla na rybolovu, kompromis je daleko
  Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách z celkové desítky oblastí, kolem nichž se do pátku bude čtvrtá část jednání točit.
• Jednání EU s USA o clech jasno nepřineslo
  Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Včerejší rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Brudelu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.
• Jednání mezi EU a Británii prý v řadě bodů stále váznou
  Mezi návrhy Evropské unie a Británie ohledně nastavení budoucích vztahů jsou u více klíčových bodů stále značné rozdíly. Obě strany se tak musejí připravit na to, že se do konce přechodného období brexitu nepodaří uzavřít dohodu. Takto se dnes po dalším kole jednání vyjadřovali hlavní vyjednavači Michel Barnier a David Frost. Oba zmínili určitý pokrok, průlom u ožehavých otázek, jakými jsou rybolov a pravidla hospodářské soutěže, ale neohlásili.
• Jednání mezi Řeckem a věřiteli prý pokročila
  Jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o víkendu pokročila. Podle agentury AP se na tom shodují...
• Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států
  Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury.
• Jednání ministrů financí průlom nepřineslo
  Jednání ministrů financí zemí platících eurem, kteří debatovali o řecké finanční krizi, skončilo včera večer...
• Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
  Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
• Jednání o brexitu začne 19. června
  Evropská unie a Británie se oficiálně dohodly, že jejich vyjednávači Michel Barnier a David Davis zahájí rozhovory o britském odchodu z EU v pondělí 19. června. O společném prohlášení dnes informovalo britské ministerstvo pro brexit.
• Jednání o nové pomoci Řecku se protahuje
  Řecký parlament bude o nové dohodě s mezinárodními věřiteli hlasovat zřejmě v noci na pátek, protože šéfka...
• Jednání o obchodních vztazích EU a Británie skončila bez dohody
  Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
• Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté
  Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Akcie na Wall Street ve světle tohoto vývoje smazaly počáteční zisky a začaly oslabovat.
• Jednání o pomoci Řecku asi nejdříve v srpnu
  O případné nové finanční pomoci pro silně zadlužené Řecko se bude jednat nejdříve v srpnu. Uvedl to dnes...