Jednání EU s USA o clech jasno nepřineslo

Jednání Evropské unie se Spojenými státy o výjimce od nových cel na dovoz oceli a hliníku budou pokračovat příští týden. Včerejší rozhovory eurokomisařky pro obchod Cecilie Malmströmové s americkým obchodním zmocněncem Robertem Lighthizerem nepřinesly v Brudelu jasno o proceduře udělování výjimek. Na twitteru to uvedla eurokomisařka.

"Jednání s Robertem Lighthizerem bylo 'upřímné', ale nepřineslo bezprostředně jasno o přesné americké proceduře pro udělování výjimek a tak budou rozhovory pokračovat příští týden," napsala Malmströmová.

Jasnou odpověď od Lighthizera nedostal ani japonský ministr obchodu Hirošige Seko. Na tiskové konferenci oznámil, že Lighthizer mu jen vysvětlil, jaký má jeho země plán a jak hodlá postupovat.

Jak Malmströmová, tak Seko zdůraznili, že jako dlouholetí spojenci USA ve sféře obchodu i bezpečnosti očekávají, že budou od nových celních sazeb osvobozeni. Export EU a Japonska podle nich bezpečnost USA neohrožuje a tyto Trumpovy důvody pro zavedení cel odmítli. EU zvažuje zavedení odvetných opatření, která podle pravidel Světové obchodní organizace (WTO) mohou být zavedena 90 dní poté, co cla USA vstoupí v platnost.

V souladu s pravidly WTO bude postupovat i Japonsko. "Pokud dojde k jejich porušení, budeme žádat konzultace. Zhodnotíme dopad na japonské podniky a pak se rozhodneme," uvedl Seko.

Všechny tři strany se shodly, že je třeba zasáhnout proti nadměrným globálním kapacitám ocelářského průmyslu a také vůči zásahům, které poškozují trh, jako jsou subvence. Schůzka na toto téma byla naplánována už před několika týdny. Podle pozorovatelů se měla věnovat zejména čínským praktikám, po Trumpově podpisu nových cel se však zabývala naléhavějšími záležitostmi.

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek podepsal dekret o zavedení 25procentního cla na dovoz oceli a desetiprocentního cla na dovoz hliníku do USA. Opatření má vstoupit v platnost za 15 dní od podpisu, týkat se zatím nemá Kanady a Mexika. Trump nevyloučil možnost výjimky pro další státy.

Na twitteru prezident Trump uvedl, že s japonským premiérem Šinzó Abem jednal o otevření Japonska mnohem lepší obchodní výměně s USA. V současné době Spojené státy vykazují schodek ve výši 100 miliard dolarů (přes dva biliony Kč). "Není to spravedlivé ani udržitelné. Všechno bude fungovat," napsal.

Donald Trump se kloní k tomu jednat o clech s jednotlivými státy individuálně. V telefonickém rozhovoru s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, který patří k nejhlasitějším oponentům nových cel v EU, trval na tom, že "rozhodnutí je kvůli ochraně národní bezpečnosti nezbytné a přiměřené". Bílý dům včera bez dalšího upřesnění oznámil, že oba prezidenti diskutovali o alternativních způsobech, jak obavy Spojených států řešit.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Jeden člen rady ČNB dnes hlasoval pro sazby beze změny
  Pro dnešní růst úrokových sazeb hlasovalo šest ze sedmi členů bankovní rady ČNB. Jeden člen rady hlasoval pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Na tiskové konferenci po jednání rady to uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok. Základní úrokovou sazbu, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, rada dnes zvýšila o 0,25 procentního bodu na 1,5 procenta. Rada dnes zvýšila úrokové sazby potřetí v řadě.
• Jeden z nejbohatších lidí Adání čelí obžalobě z podvodu
  Indický obchodník a jeden z nejbohatších lidí světa Gautam Adání čelí v USA obžalobě, že podvedl investory v rozsáhlém solárním projektu ve své vlasti. Informovala o tom agentura AP.
• Jeden z největších brokerů binárních opcí se vzdává licence
  Kyperský finanční regulátor Cyprus Securities and Exchange Commission (CySEC) oznámil, že společnost Banc De Binary Ltd (BDB) se rozhodla nebýt nadále regulována a vzdává se své licence. Ačkoliv je Banc De Binary jedním z největších a nejstarších brokerů binárních opcí, jeho pověst není zrovna nejlepší a to díky stížnostem na jeho nekalé praktiky.
• Jeden z největších podvodníků v Německu dostal další více než osmiletý trest
  Soud v německém Wiesbadenu dnes poslal na osm let a tři měsíce do vězení bývalého daňového úředníka a později poradce Hanna Bergera, který má podle agentury Reuters na svědomí jeden z největších finančních podvodů v poválečných dějinách Německa. Berger také podle rozsudku musí zaplatit 1,1 milionu eur (asi 26 milionů korun).
• Jedinou kandidátkou do čela MMF je šéfka Georgievová
  Jedinou kandidátkou na post výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu (MMF) je jeho současná šéfka Kristalina Georgievová (70). Oznámil to včera MMF. Současné pětileté období Georgievové končí 30. září.
• Jediným kandidátem na hlavního ekonoma ECB je Ir Philip Lane
  Jediným kandidátem na post hlavního ekonoma a člena Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) je šéf irské centrální banky Philip Lane (49). V současnosti tuto funkci zastává Peter Praet (70), kterému skončí v květnu mandát. Zvolení Lanea by znamenalo, že důležité posty v ECB budou nadále zastávat takzvané holubice, jak se říká centrálním bankéřům, kteří chtějí měnovou politikou podporovat hospodářský růst a tvorbu pracovních míst.
• Jediným kandidátem na šéfa SB je Američan David Malpass
  Jediným kandidátem na post nového šéfa Světové banky (SB) je vysoký úředník ministerstva zahraničí USA David Malpass (63) navržený americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Výkonná rada oznámila, že do včerejší uzávěrky obdržela pouze tuto nominaci. Výběr prezidenta banky by měl být hotový do jarního zasedání SB, které začne 12. dubna, uvedla agentura AP.
• Jednáme se státem o zvýšení dostupné likvidity, řekl finanční ředitel ČEZ
  Energetická společnost ČEZ jedná již od loňského roku se státem o zvýšení dostupné likvidity tak, aby firma byla schopná ustát obtížně předvídatelný nárůst záloh na energetických burzách v souvislosti s dalším potenciálním růstem cen komodit, například v souvislosti s případným zastavením toku plynu z Ruska do Evropy. Na dnešním zasedání valné hromady ČEZ to řekl finanční ředitel Martin Novák. Skládání záloh, takzvaných marginů, požaduje burza jako ochranu pro obchodníky s elektřinou.
• Jednání Británie s EU budou nejspíš pokračovat i příští týden
  Rozhovory Británie a Evropské unie o budoucích vztazích po brexitu budou nejspíš pokračovat i příští týden. Prohlásil to dnes irský ministr zahraničí Simon Coveney a stejnou informaci s odvoláním na zdroj z britské strany přinesla i stanice BBC. Vyjednavači se přitom podle posledních prohlášení chtěli dohodnout do poloviny listopadu. Jednání ale dál váznou mimo jiné v otázce rybolovu či hospodářské soutěže.
• Jednání EU s Británií se zasekla na rybolovu, kompromis je daleko
  Spory kolem práv na rybolov v britských vodách jsou zásadním tématem dalšího kola videokonferencí vyjednávačů Evropské unie a Británie, které je tento týden poslední příležitostí dosáhnout pokroku v jednáních před rozhodnutím, zda prodloužit přechodné období. Nedlouho před úterním zahájením rozhovorů znějí z obou stran Lamanšského průlivu nesmiřitelné hlasy, které podle diplomatů nedávají velkou šanci na průlom. Podobně vzdálené jsou zatím pohledy jednacích týmů v dalších sporných otázkách z celkové desítky oblastí, kolem nichž se do pátku bude čtvrtá část jednání točit.
• Jednání mezi EU a Británií jsou stále bez pokroku, řekl Barnier
  Další kolo vyjednávání o budoucích vztazích Evropské unie a Británie nepřineslo zásadní sblížení postojů v klíčových sporných otázkách. Prohlásil to dnes šéf unijních vyjednávačů Michel Barnier, podle něhož se nepodařilo vyřešit především problémy rybolovu či sladění pravidel hospodářské soutěže, které jsou pro Brusel podmínkou pro jednání o volném obchodu. Barnier chce uspořádat další jednání ještě do konce června, kdy vyprší možnost k prodloužení přechodného období.
• Jednání mezi EU a Británii prý v řadě bodů stále váznou
  Mezi návrhy Evropské unie a Británie ohledně nastavení budoucích vztahů jsou u více klíčových bodů stále značné rozdíly. Obě strany se tak musejí připravit na to, že se do konce přechodného období brexitu nepodaří uzavřít dohodu. Takto se dnes po dalším kole jednání vyjadřovali hlavní vyjednavači Michel Barnier a David Frost. Oba zmínili určitý pokrok, průlom u ožehavých otázek, jakými jsou rybolov a pravidla hospodářské soutěže, ale neohlásili.
• Jednání mezi Řeckem a věřiteli prý pokročila
  Jednání mezi Řeckem a jeho zahraničními věřiteli o víkendu pokročila. Podle agentury AP se na tom shodují...
• Jednání ministrů financí G7 zastínily spory o dluhový strop Spojených států
  Patová situace ve Washingtonu ohledně zvýšení dluhového stropu zastínila úvodní setkání ministrů financí a guvernérů centrálních bank ekonomicky vyspělých zemí G7 v Japonsku. Na schůzce, která začala dnes a potrvá do soboty, se pozornost mimo jiné zaměřila i na hrozbu recese americké ekonomiky, informují tiskové agentury.
• Jednání ministrů financí průlom nepřineslo
  Jednání ministrů financí zemí platících eurem, kteří debatovali o řecké finanční krizi, skončilo včera večer...
• Jednáním ministrů zemí skupiny G7 dominuje Ukrajina, potraviny a klima
  Závazek hospodářsky vyspělých zemí poskytovat rozvojovým státům sto miliard dolarů (2,3 bilionu Kč) ročně na ochranu klimatu bude splněn v roce 2023. V návrhu závěrečného komuniké s tím podle agentury Reuters počítají ministři financí skupiny sedmi velkých ekonomiky G7. Mezi hlavní témata patřila i ruská invaze na Ukrajinu a možnosti, jak Kyjevu pomoci stabilizovat rozpočet.
• Jednání o brexitu začne 19. června
  Evropská unie a Británie se oficiálně dohodly, že jejich vyjednávači Michel Barnier a David Davis zahájí rozhovory o britském odchodu z EU v pondělí 19. června. O společném prohlášení dnes informovalo britské ministerstvo pro brexit.
• Jednání o nové pomoci Řecku se protahuje
  Řecký parlament bude o nové dohodě s mezinárodními věřiteli hlasovat zřejmě v noci na pátek, protože šéfka...
• Jednání o obchodních vztazích EU a Británie skončila bez dohody
  Jednání o podobě obchodních vztahů mezi Evropskou unií a Británií skončila bez úspěchu. Po telefonickém rozhovoru s britským premiérem Borisem Johnsonem to řekla předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová. Oba politici stanovili dnešek jako nejzazší termín pro dosažení dohody, jednání budou ale podle nich pokračovat.
• Jednání o odvrácení platební neschopnosti USA stojí, pokračování je nejisté
  Vyjednávání o zvýšení stropu pro zadlužení Spojených států se necelé dva týdny před potenciální platební neschopností vlády zastavila, informují dnes americká média. Jeden z vyjednavačů Republikánské strany v Kongresu uvedl, že rozhovory v tuto chvíli nepřinášejí posun a že je potřeba je přerušit, načež tým prezidenta Joea Bidena přišel s vyjádřením o značných rozdílech mezi pozicemi obou stran. Akcie na Wall Street ve světle tohoto vývoje smazaly počáteční zisky a začaly oslabovat.