Zvýšení slevy na poplatníka

22.12.2020 Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.

15.12.2020 Vláda ani po dnešku nemá ve Sněmovně podporu pro návrh státního rozpočtu na příští rok. Opoziční strany mimo jiné kritizují, že rozpočet, který počítá se schodkem 320 miliard korun, nezahrnuje dopady daňového balíčku, který Senát ve čtvrtek s úpravami vrátil do dolní komory.

15.12.2020 V posledních dnech dominují stránkám novin daně, resp. zmatek kolem schválení rozsáhlých daňových změn koncem listopadu. Zrušení superhrubé mzdy, zvýšení slevy na poplatníka apod. jsou dobře známé návrhy zasekávající dodatečnou stotřicetimiliardovou sekeru do našeho rozpočtu. V celém chaosu trochu zanikl nápad pirátských poslanců Ferjenčíka a Lipavského danit přijetí příjmu z prodeje cenných papírů přesahující 20 mil. korun. Ještě že aspoň Senát na svém posledním zasedání schválil pozměňovací návrh, jímž mj. tuto novou úpravu zdanění navrhuje odsranit.

01.04.2021 Dnešní výsledky státního rozpočtu za březen potvrzují, že je Česko na cestě k nejhlubšímu schodku veřejných financí v historii – až 500 miliard korun. Na jedné straně čelíme výrazným výpadkům příjmů, které jsou jednak důsledkem pandemie, ale také současně daňových změn – zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka vedou zatím k poklesu výběru daně z příjmu fyzických osob skoro o 30 %. Na druhé straně samozřejmě také rostou rychle výdaje, a to zejména kvůli proti-pandemickým opatřením jako jsou kompenzační bonusy nebo programy COVID-gastro.

27.12.2020 Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce, a to zejména ty, jejichž členové jsou zaměstnáním či podnikáním tak či onak navázáni na turistický ruch, gastronomii, sektor kultury či ubytování a obecně sektor služeb.

23.01.2022 Nová vláda je pod tlakem: musí hledat úspory naléhavěji než jakákoli jiná před ní v novodobé historii země. Důležitější než hon za letošními škrty ve výši 80 miliard však bude rozvážná a odvážná proměna rozpočtu na rok 2023.

23.11.2020 „Když lidem necháme více peněz, zvýší se kromě spotřeby i soukromé úspory a investice. Tato kombinace efektů má pro dlouhodobý rozvoj hospodářství blahodárné účinky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

05.02.2021 Obyvatelé ČR v prosinci 2020 navýšili své spotřebitelské výdaje nejvýrazněji od propuknutí pandemie. Naposledy totiž v meziročním pohledu rostly maloobchodní tržby (bez zahrnutí motorových vozidel) v únoru 2020, tedy ještě před úderem pandemie.

18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.

20.11.2020 Sněmovní přijetí daňového balíčku je pro českou ekonomiku příznivou zprávou. Nejen proto, že v hospodářsky náročném čase dojde k proticyklickému, tedy ekonomicky žádoucímu snížení daňové zátěže obyvatelstva, ale i proto, že z důvodu navýšení daňové slevy na poplatníka se příznivý efekt balíčku výrazněji dotkne také skupin zaměstnanců s nižšími příjmy. Do značné míry tak odpadá zásadní argument proti změně základu zdanění práce ze superhrubé na hrubou mzdu. Tímto argumentem bylo právě to, že tuto změnu – neboli „zrušení superhrubé mzdy“ – tolik nepocítí zaměstnanci s nízkými příjmy, kteří logicky platí nižší daň než zaměstnanci s vyššími příjmy.