Evropské země bojují s růstem cen energií, potravin i pohonných hmot

Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):

Belgie - Země se v souvislosti s rostoucí cenou paliv rozhodla snížit daň z přidané hodnoty (DPH) u pohonných hmot. Belgičtí spotřebitelé ušetří přibližně deset eur (246 Kč) u plné nádrže o objemu 60 litrů. DPH u pohonných hmot snížilo také Nizozemsko.

Británie - Na pomoc s účty za elektřinu a zemní plyn už britská vláda schválila opatření za 21 miliard liber (asi 623 miliard Kč). Kabinet britského premiéra Borise Johnsona také oznámil plán na propuštění přibližně pětiny z téměř půl milionu pracovníků státní správy. Uspořené peníze chce využít na zmírnění dopadů rostoucích životních nákladů.

Bulharsko - Bulharská vládní koalice schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem, na které doléhá vysoký růst cen energií a potravin způsobený zejména dopady války na Ukrajině. Plán počítá s částkou dvě miliardy leva (přes 25 miliard Kč), oznámil dnes premiér Kiril Petkov. Bulharsko hodlá peníze poskytnout mimo jiné na zvýšení důchodů o více než 20 procent. Na rok se chystá snížit daně na chléb, topení a zemní plyn pro domácnosti, plán počítá i se zvýšením podpory pro mladé rodiny s dětmi.

Česká republika - Česká vláda prosadila novelu, která pro letošek zvyšuje příspěvky na bydlení a rozšiřuje okruh jejich příjemců. Ministerstvo práce uvedlo, že peníze od státu by tak mohlo žádat 100.000 až 200.000 lidí. Tento měsíc stát připravil web s názvem Deštník proti drahotě, kde shrnuje pomoc jednotlivým skupinám obyvatel kvůli růstu cen. Na opatření vydá z rozpočtu v letošním roce zhruba 100 miliard korun. Nejvyšší částka z těch, které jsou uvedeny na novém vládním webu, se týká zvýšení důchodů v lednu a červnu, na což připadne 47 miliard korun. Zvýšení slevy na poplatníka v letošním roce si vyžádá z rozpočtu 12 miliard korun, na jednorázovou podporu rodin s dětmi vláda počítá s deseti miliardami korun. U podnikatelů a firem je zatím uvedena jediná forma pomoci, a to program Záruka Energie. Parlament schválil také vládní návrh na dočasné snížení spotřební daně u benzinu a nafty o 1,50 Kč na litr a ukončení povinného přimíchávání biosložky do motorové nafty a benzinu od letošního července. Omezí se i okruh vozidel, za která musejí podnikatelé platit silniční daň. Vláda také chystá příspěvek 5000 korun na dítě do 18 let pro domácnosti s ročním příjmem do jednoho milionu korun hrubého.

Finsko - Finská vláda hodlá kompenzovat negativní dopady vysokých cen energií prostřednictvím subvencí a daňových úlev. Ministryně financí Annika Saarikková představila soubor 17 opatření, která zahrnují například zvýšení subvencí na dojíždění do práce, dočasné zrušení daně z nemovitosti pro zemědělce či podporu úvěrů na investice ke zlepšení energetické efektivity domácností.

Francie - Od léta by měli zaměstnanci dostat nezdaněnou prémii na podporu kupní síly až 600 eur (zhruba 14.600 Kč). Více peněz přislíbil prezident Emmanuel Macron i samostatně výdělečně činným. Zhruba 20 miliard eur už vláda dala do zastropování cen elektřiny a plynu. Další investice mají plynout do zdravotnictví a školství. Řádný minimální důchod má v budoucnu činit 1100 eur, zvýšena má být i podpora rodičů samoživitelů. V zemi také platí na čtyři měsíce sleva 15 centů (zhruba čtyři koruny) na litr pohonných hmot. Francouzskou vládu bude toto opatření, které se vztahuje na všechny spotřebitele, stát přes dvě miliardy eur.

Chorvatsko - Vláda v zemi zastropovala ceny pohonných hmot už loni na podzim. Benzin se u čerpacích stanic mohl prodávat maximálně za 11,10 kuny (37,30 Kč) za litr, nafta za 11 kun (37 Kč) za litr. Toto opatření platilo do března, kdy vláda rozhodla o snížení spotřební daně na tři měsíce a omezení marží u nafty a benzinu.

Maďarsko - Vláda premiéra Viktora Orbána zavedla cenový strop na pohonné hmoty už loni v listopadu. V únoru jej rozšířila, zatím platí do května. Ceny benzinu a nafty jsou zastropovány na částce 480 forintů (zhruba 33 Kč) za litr. V březnu vláda oznámila, že omezí přístup k pohonným hmotám se zastropovanou cenou. Tankovat za tržní ceny tak budou těžké nákladní automobily či některá auta se zahraniční poznávací značkou.

Německo - Německá vládní koalice sociálních demokratů (SPD), Zelených a liberálních svobodných demokratů (FDP) schválila pomoc pro potřebné, rodiny, nízkopříjmové občany a dojíždějící za více než 30 miliard eur (736 miliard Kč). Rozhodla například, že na tři měsíce sníží cenu paliv. "Ceny paliv na tři měsíce snížíme o 30 centů (7,40 Kč) za litr benzinu a o 14 centů (3,50 Kč) za litr nafty," uvedl šéf FDP a ministr financí Christian Lindner. Zlevnění paliv vláda provede snížením energetické daně. Vláda snížila i cenu měsíčních jízdenek, lidé rovněž dostanou jednorázové daňové zvýhodnění 300 eur (7360 Kč), rodiny s dětmi pak jednorázový bonus 100 eur (2470 Kč) a příjemci sociálních dávek jednorázovou částku 200 eur (4940 Kč).

Polsko - Polský premiér Mateusz Morawiecki už v lednu představil druhý soubor opatření, která mají zmírnit dopady rostoucí inflace. Opatření zahrnují dočasné snížení sazeb DPH u pohonných hmot a potravin. Některé kroky vláda představila už dříve. Součástí souboru je snížení sazby DPH u základních potravin na nulu ze standardních pěti procent. U pohonných hmot DPH klesne na osm ze standardních 23 procent.

Rakousko - Rakousko už v lednu představilo soubor opatření, která mají pomoci domácnostem čelit rostoucím nákladům na energie. Celková hodnota těchto opatření činí zhruba 1,7 miliardy eur (41,6 miliardy Kč). Téměř všechny domácnosti v Rakousku v rámci těchto plánů obdrží jednorázový příspěvek 150 eur (téměř 3700 Kč).

Řecko - Řecká vláda kvůli růstu cen energií od loňského září vyčlenila 3,7 miliardy eur (90,5 miliardy Kč), aby pomohla domácnostem, zemědělcům i firmám. Vláda zvýšila v lednu minimální mzdu o dvě procenta na 663 eur (přes 16.200 Kč) a slíbila další zvýšení v květnu.

Slovensko - Slovenská vláda zatím schválila jen první sadu příspěvků zhruba za 22 milionů eur (548 milionů Kč) pro některé skupiny obyvatel jako částečnou kompenzaci vysoké inflace. Premiér Eduard Heger v dubnu oznámil pomoc obyvatelům v hodnotě 260 milionů eur (6,5 miliardy Kč) a na příští rok za více než miliardu eur (24,9 miliardy Kč). Návrh ale zatím nepodpořila jedna ze stran čtyřčlenné koalice, a to kvůli tomu, že by se současně měly více zdanit ziskové firmy z regulovaných sektorů ekonomiky. Ty už nyní platí zvláštní daň.

Španělsko - Španělská vláda se dohodla s hlavním profesním sdružením nákladních dopravců na snížení cen pohonných hmot pro toto odvětví. Po několikahodinovém jednání ministryně dopravy oznámila na konci března dohodu, která povede ke snížení ceny pohonných hmot o 20 centů za litr. Teď litr nafty v zemi stojí zhruba 1,80 eur (přes 44 Kč). Opatření platí od dubna do konce června a vláda ho bude moci prodloužit. Vláda dopravcům také vyplatí přímou kompenzaci 1250 eur (zhruba 31.000 Kč) na kamion.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Evropské indexy PMI opět zklamaly
  Americký dolar (USD) se obchoduje mírně slabší proti většině hlavním měn s výjimkou JPY.
• Evropské i německé reporty opět zklamaly
  Americká měna (USD) nejdříve opět posílila, nicméně následně ztratila všechny své zisky.
• Evropské instituty čekají oživování eurozóny
  Hospodářské oživení v eurozóně bude v letošním roce pokračovat. Přední evropské ekonomické instituty čekají celoroční růst ekonomiky o 1,6 procenta po loňském tempu 1,6 procenta. Vyplývá to z dnešní společné prognózy německého institutu Ifo, italského statistického ústavu ISTAT a francouzského INSEE.
• Evropské měny po útocích v Bruselu oslabují
  Evropské měny po dnešních teroristických útocích v Bruselu oslabují, vzhůru se naopak vydal americký dolar...
• Evropské metropole lákají banky z Londýna
  Některé evropské metropole by rády přilákaly finanční společnosti, které nyní působí v Londýně. Rozhodnutí...
• Evropské periferie opět v centru zájmu
  Americký dolar je silnější proti všem hlavním měnám kromě JPY. Evropské akcie ztrácí přibližně 1%.
• Evropské podniky zažívají špatné časy
  Evropské podniky nyní zažívají nejhorší časy od doby, kdy se eurozóna dostala z poslední recese.
• Evropské společnosti se podle průzkumu chtějí více zaměřit na Čínu
  Evropské společnosti by v budoucnu chtěly ještě více podnikat v Číně. Podle výsledků průzkumu, které zveřejnila Obchodní komora EU v Číně, 59 procent společností uvedlo, že uvažují o rozšíření svých aktivit v Číně. Podíl společností, které uvažují o stažení z Číny, naopak v průzkumu klesl na rekordní minimum devíti procent. Vztahy mezi Čínou a EU jsou přitom v poslední době tak špatné, jak už dlouho nebyly, upozornila agentura DPA.
• Evropské svazy varují před tvrdým brexitem
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes jednala se zástupci evropských Svazů průmyslu a zaměstnavatelů, včetně Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR). Podle agentury DPA zástupci evropského byznysu na setkání varovali před odchodem Británie z Evropské unie bez obchodní dohody. Zároveň podpořili snahu premiérky vyjednat dvouleté přechodné období, po které by i po brexitu umožnily připravit se na nové podmínky vzájemného obchodu.
• Evropské výrobní indexy PMI opět zklamaly
  Tlak prodávajících v průběhu asijské seance na chvíli polevil, zvlášť v případě komoditních dolarů...
• Evropské země G20 chtějí obchod bez protekcionismu
  Evropské členské země uskupení G20 se dnes v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí hledat společnou řeč se Spojenými státy.
• Evropské země požadují regulaci měn zvaných stablecoin v EU
  Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko podpořily plán Evropské komise na regulaci kryptoměn vázaných na určitá aktiva, jako jsou tzv. stablecoiny. Těmto měnám by nemělo být povoleno působit v Evropské unii, dokud nebudou vyřešené všechny právní, regulační a kontrolní otázky související s fungováním těchto měn. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh společného prohlášení těchto zemí, do kterého měla možnost nahlédnout.
• Evropské země přijímají přísná opatření, mnohde je karanténa
  Výběr opatření, kterými evropské země reagují na koronavirovou pandemii (státy řazeny abecedně):
• Evropskou ekonomiku nejvíce ohrožují obchodní bariéry
  Největší hrozbu pro evropskou ekonomiku teď představují nové obchodní bariéry. Uvedl to dnes prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Dodal, že Evropská unie by měla jít příkladem a podporovat ekonomickou otevřenost.
• Evropský finanční systém je stále křehký
  Evropský finanční systém je navzdory dosaženým pokrokům stále příliš křehký. Vyplývá to podle agentury DPA...
• Evropský fond pro krachující banky je prý nedostatečný
  Spojené státy mají obavy, že Evropa nepostupuje dost rázně v procesu uzdravování bank. Podle agentury...
• Evropský index STOXX Europe 600 je na rekordu
  Akcie na burzách v Evropě dnes pokračují v růstu a jejich hlavní index je na rekordu. K zájmu o akcie přispívá zejména očekávání, že základní úrokové sazby v západních zemích budou v letošním roce klesat. Jako první z klíčových centrálních bank dnes přistoupila ke snížení úroků překvapivě ta švýcarská.
• Evropský index STOXX 600 vzrostl devátý týden za sebou, je to nejdéle za 12 let
  Panevropský akciový index STOXX Europe 600 zaznamenal růst devátý týden za sebou. To je jeho nejdelší růstová série za posledních téměř 12 let. Index podpořila rostoucí důvěra ve vývoj ekonomiky a snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Bloomberg.
• Evropský parlament nechce další Řecka
  Evropský parlament včera schválil balík opatření pro boj s krizí a pro předcházení jejímu opakování v budoucnu.
• Evropský parlament podpořil kandidaturu Lagardeové do čela ECB
  Evropský parlament (EP) na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.