Evropské země přijímají přísná opatření, mnohde je karanténa

Výběr opatření, kterými evropské země reagují na koronavirovou pandemii (státy řazeny abecedně):

ALBÁNIE - Úřady již začátkem minulého týdne rozhodly uzavřít školy a zrušit veřejná shromáždění. Zrušeno bylo také námořní a letecké spojení mezi Albánií a Itálií.

BELGIE - V zemi začala 18. března platit celostátní karanténa. Lidé mají zůstat doma, výjimku představují jen cesty do práce, k lékaři, za blízkými či na nákup. Již od soboty jsou uzavřeny školy, kavárny a restaurace, vláda také již dříve rozhodla o zrušení kulturních a sportovních veřejných akcí bez ohledu na počet účastníků.

BRITÁNIE - Skotsko, Wales a Severní Irsko rozhodly uzavřít školy 18. března. Premiér Boris Johnson týž den oznámil, že se školy v pátek zavřou v celé zemi, tedy i v Anglii. Na rozdíl od řady jiných zemí Británie zatím nepřistoupila k drastickým opatřením, jako je například omezování pohybu. Vláda lidem doporučuje, aby se vyhýbali hospodám nebo davům, pracovali z domova a při jakýchkoli příznacích nemoci COVID-19 zůstávali 14 dní v domácí karanténě. Johnson nevyloučil, že by vláda mohla kvůli šíření koronaviru uzavřít celá města včetně Londýna. Uvažuje, že vláda lidem nad 70 let nařídí čtyřměsíční izolaci.

BULHARSKO - Již 13. března schválilo stav nouze (do 13. dubna). Země uzavřela školy a zakázala cestovat z a do 14 rizikových zemí, 17. března vstoupil v platnost zákaz cestování na dovolenou, a to do destinací jak doma, tak v zahraničí. Zakázány jsou návštěvy kin, restaurací a obchodů s výjimkou potravin a lékáren.

DÁNSKO - Již minulý týden uzavřelo školy, univerzity a zaměstnanci státního sektoru, kteří nejsou klíčoví pro chod státu, pracují z domova. Kodaň také na měsíc zakázala vstup do země většině cizinců. Od soboty Dánsko uzavřelo své hranice s Německem a Švédskem. Od 18. března se v Dánsku na jednom místě nesmí sejít více než deset lidí, zavřeny zatím do 30. března jsou všechny restaurace, kavárny a bary, posilovny, kadeřnictví, solária a tetovací studia.

FINSKO - Vláda 17. března vyhlásila stav nouze. Od 19. března výrazně omezila provoz na hranicích, již od den dříve byla přerušena osobní železniční doprava s Ruskem. Již dříve vláda doporučila zrušit hromadné akce nad 500 účastníků (až do konce května).

FRANCIE - Celá země je od poledne 17. března v karanténě. Již od půlnoci 15. března uzavřela restaurace, zábavní podniky a obchody, s výjimkou těch s potravinami, lékáren nebo čerpacích stanic, od 16. března školy a školky.

CHORVATSKO - V pátek 13. března v rámci preventivních opatření rozhodlo o přerušení výuky ve všech školách. Od 19. března jsou na 30 dnů zavřená kina, divadla, restaurace a bary. Všechny obchody mají zákaz prodeje s výjimkou lékáren, obchodů s potravinami a čerpacích stanic.

IRSKO - Od 13. března uzavřelo školy, univerzity a zařízení pro péči o malé děti. Vláda pouze doporučila, aby se nekonaly akce s více než 100 účastníky v uzavřených prostorách a s více než 500 osobami venku. Premiér občany vyzval, aby se co nejvíce stranili kontaktu s dalšími lidmi a vyhýbali se všem cestám.

ITÁLIE - Koronavirem nejvíce zasažená evropská země, od 10. března platí karanténa na celou zemi. Již začátkem března vláda nařídila mimo jiné uzavření všech škol v zemi. Posléze zavedla karanténu pro Lombardii a 14 provincií v dalších regionech. Vláda nařídila uzavření všech obchodů s výjimkou potravinářských a lékáren. Itálie již 14. března zrušila většinu civilních letů.

MAĎARSKO - Od 11. března vyhlásilo nouzový stav, Budapešť zakázala vstup do země cestujícím z krizových zemí. Uzavřeny byly školy a zakázána veřejná shromáždění. V úterý 17. března Maďarsko uzavřelo hranice.

NĚMECKO - Už od 16. března Německo kontroluje své pozemní hranice s pěti sousedy na západě a jihu, 18. března rozšířilo hraniční kontroly na letiště a přístavy. Od začátku týdne většina spolkových zemí uzavřela školy a školky. Bavorsko a poté i další země zakázaly všechny akce pro více než 1000 lidí. Včera bavorský premiér Markus Söder varoval, že pokud lidé nezačnou dobrovolně dodržovat preventivní opatření proti koronaviru, vyhlásí zákaz vycházení.

NIZOZEMSKO - Již 12. března vláda na zbytek března zakázala veškeré veřejné akce s účastí nad 100 lidí. Obyvatelům s dýchacími problémy vzkázala, aby zůstali v izolaci. O víkendu země zavřela všechny restaurace, hospody a kavárny, ale i sportoviště, sauny, sex kluby a takzvané coffee-shopy, včera zakázala návštěvy do domovů pro seniory a pečovatelských domů.

NORSKO - O pondělního rána jsou uzavřeny všechny školy a školky, přístavy a letiště. Země doporučila svým občanům, aby v nadcházejícím měsíci necestovali do zahraničí. Vláda dokonce občanům zakázala jezdit na své chaty, protože na venkově nelze zaručit lékařskou pomoc.

POLSKO - Vláda se 13. března rozhodla zavést "stav epidemiologického ohrožení". Již v neděli 15. března zakázalo vstup cizincům do země. Od pondělí se zavřely všechny školy. O víkendu země zavedla přísné kontroly na hranicích, což vedlo ke vzniku dlouhých front; později je zmírnila.

PORTUGALSKO - Země 18. března vyhlásila stav nouze. Znamená to zavedení přísných opatření, například omezení pohybu osob či zákaz shromažďování. Již dříve uzavřela školy, ale i také diskotéky a "podobné podniky" a omezila provoz v restauracích.

RAKOUSKO - Vláda s účinností od půlnoci 15. března do 24. března zakázala volný pohyb lidí po celé zemi. Zákaz se nevztahuje na cesty do zaměstnání, nezbytné cesty za rodinou, pro základní životní potřeby nebo do zdravotnických zařízení. Stát také zakázal až na výjimky, například kamionovou dopravu, překračování hranic. Již dříve se v zemi zavřely školy a restaurace a začal platit zákaz vstupu na sportoviště. Zakázaná jsou shromáždění s přítomností více než pěti lidí.

RUSKO - Vláda od 18. března zakázala vstup do země občanům jiných států. Moskva a několik dalších měst omezily shromažďování a uzavřely školy a kulturní zařízení.

ŘECKO - Vláda nechala zavřít školy, bary, kavárny i nákupní střediska a omezila letecké spoje. Řecko také zakázalo návštěvy v táborech pro migranty.

SLOVENSKO - Svá opatření začalo zpřísňovat od 13. března, kdy oznámilo uzavření škol, nákupních center s výjimkou prodejen potravin, lékáren a drogerií, letišť pro osobní přepravu, lyžařských středisek, zábavních parků, lázní i aquaparků. Zrušeny byly mezinárodní osobní vlakové spoje i autobusové linky. Od čtvrtka vláda rozšířila nouzový stav ve zdravotnictví, který vyhlásila 15. března.

SLOVINSKO - V zemi dnes začala platit celostátní karanténa. Již 12. března vláda vyhlásila v zemi stav epidemie a přijala některá preventivní opatření, například se zavřely školy a omezil pohyb na hranicích.

SRBSKO - V zemi byl 15. března vyhlášen výjimečný stav, který mimo jiné znamená přerušení výuky na všech školách a zákaz vstupu cizinců, až na výjimky, do země. Také začal platit zákaz nočního vycházení a osoby starší 65 let nesmí chodit ven vůbec. Ode dneška se uzavírají všechny hraniční přechody, silniční i železniční, umožněna přes ně bude jen nákladní doprava.

ŠPANĚLSKO - Po Itálii druhá nejvíce zasažená země v Evropě již 14. března vyhlásila nouzový stav. Kromě uzavření obchodů (s výjimkou prodejen se zbožím běžné potřeby), restaurací, kaváren a kin země od pondělí omezila pohyb obyvatel na nejnutnější minimum. Včera vláda nařídila uzavřít všechny hotely a ubytovací zařízení v zemi s výjimkou ubytoven, v nichž bydlí lidé dlouhodobě.

ŠVÉDSKO - Platí zákaz konání všech akcí s účastí více než 500 lidí. Vláda čelí kritice kvůli údajně lhostejnému přístupu k boji proti koronaviru. V zemi zůstávají v provozu základní školy i školky, obchody i lyžařská centra. Občané EU mohou do Švédska nadále volně cestovat.

ŠVÝCARSKO - V zemi platí mimořádný stav. Jsou uzavřeny všechny obchody s výjimkou potravin a lékáren a byla přerušena školní výuka. Země zavedla kontroly na hranicích, část hraničních přechodů byla uzavřena. Vláda také například zrušila referendum o omezení imigrace chystané na květen.

UKRAJINA - Úřady 18. března vyhlásily v Kyjevě a okolní oblasti mimořádný stav. Země již 17. března zavedla celostátní omezení na obchody, veřejné stravování a dopravu.

Zdroj: ČTK

Čtěte více

• Evropské měny po útocích v Bruselu oslabují
  Evropské měny po dnešních teroristických útocích v Bruselu oslabují, vzhůru se naopak vydal americký dolar...
• Evropské metropole lákají banky z Londýna
  Některé evropské metropole by rády přilákaly finanční společnosti, které nyní působí v Londýně. Rozhodnutí...
• Evropské periferie opět v centru zájmu
  Americký dolar je silnější proti všem hlavním měnám kromě JPY. Evropské akcie ztrácí přibližně 1%.
• Evropské podniky zažívají špatné časy
  Evropské podniky nyní zažívají nejhorší časy od doby, kdy se eurozóna dostala z poslední recese.
• Evropské společnosti se podle průzkumu chtějí více zaměřit na Čínu
  Evropské společnosti by v budoucnu chtěly ještě více podnikat v Číně. Podle výsledků průzkumu, které zveřejnila Obchodní komora EU v Číně, 59 procent společností uvedlo, že uvažují o rozšíření svých aktivit v Číně. Podíl společností, které uvažují o stažení z Číny, naopak v průzkumu klesl na rekordní minimum devíti procent. Vztahy mezi Čínou a EU jsou přitom v poslední době tak špatné, jak už dlouho nebyly, upozornila agentura DPA.
• Evropské svazy varují před tvrdým brexitem
  Britská premiérka Theresa Mayová dnes jednala se zástupci evropských Svazů průmyslu a zaměstnavatelů, včetně Svazu průmyslu a dopravy České republiky (SPČR). Podle agentury DPA zástupci evropského byznysu na setkání varovali před odchodem Británie z Evropské unie bez obchodní dohody. Zároveň podpořili snahu premiérky vyjednat dvouleté přechodné období, po které by i po brexitu umožnily připravit se na nové podmínky vzájemného obchodu.
• Evropské výrobní indexy PMI opět zklamaly
  Tlak prodávajících v průběhu asijské seance na chvíli polevil, zvlášť v případě komoditních dolarů...
• Evropské země bojují s růstem cen energií, potravin i pohonných hmot
  Výběr zemí, které zveřejnily plány na pomoc firmám a domácnostem zasaženým růstem cen energií a jídla (bulharská vládní koalice dnes schválila soubor podpůrných opatření na pomoc firmám a nízkopříjmovým domácnostem; řazeny abecedně):
• Evropské země G20 chtějí obchod bez protekcionismu
  Evropské členské země uskupení G20 se dnes v Berlíně vyslovily pro naplňování pařížské dohody o klimatu a pro mezinárodní obchod bez protekcionismu. Na společné tiskové konferenci po jednání to řekli mimo jiné německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron. I přes rozdíly v těchto oblastech chtějí hledat společnou řeč se Spojenými státy.
• Evropské země požadují regulaci měn zvaných stablecoin v EU
  Německo, Francie, Itálie, Španělsko a Nizozemsko podpořily plán Evropské komise na regulaci kryptoměn vázaných na určitá aktiva, jako jsou tzv. stablecoiny. Těmto měnám by nemělo být povoleno působit v Evropské unii, dokud nebudou vyřešené všechny právní, regulační a kontrolní otázky související s fungováním těchto měn. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na návrh společného prohlášení těchto zemí, do kterého měla možnost nahlédnout.
• Evropskou ekonomiku nejvíce ohrožují obchodní bariéry
  Největší hrozbu pro evropskou ekonomiku teď představují nové obchodní bariéry. Uvedl to dnes prezident Evropské centrální banky (ECB) Mario Draghi. Dodal, že Evropská unie by měla jít příkladem a podporovat ekonomickou otevřenost.
• Evropský finanční systém je stále křehký
  Evropský finanční systém je navzdory dosaženým pokrokům stále příliš křehký. Vyplývá to podle agentury DPA...
• Evropský fond pro krachující banky je prý nedostatečný
  Spojené státy mají obavy, že Evropa nepostupuje dost rázně v procesu uzdravování bank. Podle agentury...
• Evropský index STOXX Europe 600 je na rekordu
  Akcie na burzách v Evropě dnes pokračují v růstu a jejich hlavní index je na rekordu. K zájmu o akcie přispívá zejména očekávání, že základní úrokové sazby v západních zemích budou v letošním roce klesat. Jako první z klíčových centrálních bank dnes přistoupila ke snížení úroků překvapivě ta švýcarská.
• Evropský index STOXX 600 vzrostl devátý týden za sebou, je to nejdéle za 12 let
  Panevropský akciový index STOXX Europe 600 zaznamenal růst devátý týden za sebou. To je jeho nejdelší růstová série za posledních téměř 12 let. Index podpořila rostoucí důvěra ve vývoj ekonomiky a snížení úrokových sazeb, uvedla agentura Bloomberg.
• Evropský parlament nechce další Řecka
  Evropský parlament včera schválil balík opatření pro boj s krizí a pro předcházení jejímu opakování v budoucnu.
• Evropský parlament podpořil kandidaturu Lagardeové do čela ECB
  Evropský parlament (EP) na dnešním plenárním zasedání ve Štrasburku souhlasil s kandidaturou někdejší šéfky Mezinárodního měnového fondu (MMF) Christine Lagardeové na post prezidentky Evropské centrální banky (ECB). Lagardeovou začátkem července nominovali šéfové států a vlád zemí Evropské unie.
• Evropský parlament podpořil minimální sazbu daně pro velké firmy
  Evropský parlament naprostou většinou hlasů podpořil zavedení minimální sazby daně pro velké společnosti. Vyzval také členské země, aby po pěti letech umožnily revizi, která by zhodnotila, zda není toto rozhodnutí nutné zpřísnit. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Evropský parlament projedná sociální a ekonomické dopady války na Ukrajině
  Europoslanci se dnes v druhý den plenárního zasedání Evropského parlamentu (EP) zaměří na sociální a ekonomické důsledky války na Ukrajině. Diskutovat budou mimo jiné o tom, jak zmírnit krizi rostoucích životních nákladů či o dopadech, jaké má ruská invaze na Ukrajinu na migraci do EU. Jednání pléna se zúčastní i ministr pro místní rozvoj a místopředseda vlády pro digitalizaci Ivan Bartoš.
• Evropský parlament se s vládami dohodl na rozpočtovém plánu
  Zástupci Evropského parlamentu a členských zemí Evropské unie se shodli na hlavních bodech...