Zlato překonalo další rekord. Má za sebou nejlepší čtvrtletí za desítky let

Investoři se obracejí k drahým kovům zejména v obdobích nejistoty, a té je v současnosti více než dost kvůli Trumpovým clům a ochranářské politice. K tomu se přidává potenciálně rostoucí inflace a geopolitické napětí, což vedlo k tomu, že zlato láme rekord za rekordem. Potenciál v něm vidí i centrální banky, jejichž nákupy dosáhly historických maxim.

Rekordní cena

Žlutý kov zahájil nový měsíc na novém historickém maximu, když v asijském obchodování 1. dubna 2025 dosáhl úrovně 3 148 USD a ukončil nejlepší čtvrtletí za posledních téměř 40 let. V průběhu dne z této hodnoty ustoupil. Psychologickou hranici 3 000 USD zlato překonalo jen pár týdnů předtím, 17. března 2025, přičemž od začátku roku si připsalo 18 %. Ve stejném období loňského roku se obchodovalo o více než 35 % níže, zatímco za posledních 5 let si připsalo robustních 82 %.

Vývoj cen spotového zlata za posledních 5 let

Zdroj: Investing.com

Silný výkon zaznamenaly i futures kontrakty na zlato. Ty s dodáním v červnu 2025 dosáhly prvního dubnového dne rekordní hodnoty 3 176 USD, později však rovněž zaznamenaly mírný pokles. Podobně jako spotové zlato byla jejich cena od začátku roku vyšší o 18 %, zatímco meziročně šlo o nárůst 34 %. Z 5letého pohledu vzrostla hodnota futures o více než 80 %.

Vývoj cen futures na zlato s dodáním v červnu 2025 za posledních 5 let

Zdroj: Investing.com

Obchodní válka se prohlubuje

Zlato je v poslední době výrazně ovlivňováno protekcionistickou politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Mezi investory vzbuzoval nejvíce otázek především datum 2. dubna 2025, které Trump označil za „Den osvobození USA“, kdy měla být oznámena reciproční cla. V době psaní článku ještě nebyly zveřejněny bližší informace. První zprávy naznačovaly výjimky a omezené tarify pouze pro některé země, což se však koncem března změnilo na plošná cla pro všechny státy, čímž se celá situace stala ještě nejistější. Cena zlata rostla také v reakci na březnové oznámení 25% cel na veškeré dovážené automobily a součástky spolu s tarify na ocel a hliník. Trump globální trh vyvedl z míry už pár dní po svém nástupu do Bílého domu, když 1. února podepsal celní příkaz na import ze sousedních zemí, Mexika a Kanady, a z Číny. Cla, s výjimkou těch čínských, však následně na měsíc odložil. Po jejich vstupu v platnost nařídil opětovné odklady nebo částečné omezení. Opatření vyvolala silnou reakci dotčených zemí, které přijaly vlastní reciproční kroky.

Rostoucí inflace podněcuje růst

Přestože Donald Trump obhajuje svá rozhodnutí jako ochranářská opatření, která mají vrátit výrobu zpět do Spojených států, představují riziko v podobě rostoucí inflace. Na tu v souvislosti s cly upozornil během svého posledního březnového zasedání i Federální rezervní systém (Fed). Projekce centrální banky pro tento rok ukazují, že jádrové spotřebitelské ceny, klíčový inflační ukazatel, by mohly vzrůst na 2,8 %, což je oproti prosincové prognóze nárůst o 0,3 procentního bodu. Zároveň Fed očekává zpomalení hospodářského růstu na úroveň 1,7 %.[1] Nejistota ohledně Trumpovy agendy přispěla k rozhodnutí ponechat úrokové sazby beze změny, a přestože Fed připustil dvě možné snížení sazeb v letošním roce, budou záviset na vývoji inflace a makroekonomických údajích.

Geopolitické napětí přetrvává

Nejisté nejsou jen obchodní vztahy, ale i geopolitická situace, což dále podporuje růst cen zlata. Situace v Evropě se nelepší a stejně tak stagnují snahy o příměří mezi Ruskem a Ukrajinou. Donald Trump se navíc podle serveru NBC News vyjádřil, že je velmi rozhněvaný, poté co Putin zpochybnil důvěryhodnost ukrajinského prezidenta Zelenského. Trump i v této souvislosti zmínil možnost zavedení cel na ruskou ropu, pokud usoudí, že mírová jednání nejdou správným směrem. Trump dále přiostřil napětí svými výhrůžkami vůči Íránu, kterému pohrozil bombardováním a uvalením sekundárních cel, pokud nepřistoupí na jadernou dohodu s USA. Růst ceny zlata podpořila také válka v Palestině, kde Izrael v polovině března porušil lednové příměří, což vedlo k obnovení bojů na obou frontách. Podle nejnovějších zpráv izraelského deníku Haaretz však Izrael nabídl 40denní příměří výměnou za propuštění zajatců, k čemuž se však zatím žádná ze stran nevyjádřila.

Zájem centrálních bank roste

K rally na trhu se zlatem se přidávají i centrální banky, které pokračují v nákupech zlata jako rezervy. Podle údajů Světové rady pro zlato nakoupily světové instituce v minulém roce více než 1 000 metrických tun zlata, přičemž poptávka dosáhla rekordních úrovní. Rada jako hlavní důvod pokračujících nákupů uvádí ekonomickou nejistotu, zejména s ohledem na to, že centrální banky nejsou tak ovlivněny cenou drahého kovu jako běžní investoři. Poptávka rostla také po globálních ETF krytých zlatem, které v únoru zaznamenaly příliv více než 9 miliard USD, což bylo podle Světové rady nejvíce za poslední 3 roky. Nejsilnější byl region Severní Ameriky, následovaný Asií, zatímco v Evropě se zájem snížil. Rada ve své březnové zprávě uvádí, že poptávka by měla růst i nadále, podpořena globální nejistotou.

Závěr

Zlato roste nevídanou rychlostí a je pravděpodobné, že prudký obrat v nejbližší době nenastane. Například banka Goldman Sachs zvýšila svůj letošní cenový cíl na 3 300 USD, zatímco Bank of America očekává růst v příštích téměř dvou letech až k 3 500 USD. Klíčovými faktory nadále zůstávají Trumpova agresivní obchodní politika, přetrvávající geopolitické napětí a poptávka centrálních bank a po ETF. Růst cen by podpořilo i další snížení úrokových sazeb ze strany centrální banky, avšak pokud by inflace nadále rostla, mohla by banka přistoupit k opačnému scénáři a sazby zvýšit. Přesto je důležité mít na paměti, že i zlato může projít korekcí, a proto je klíčová správná diverzifikace.

Adam Austera, hlavní analytik Ozios