Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů

Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.

Nejhůře tato krize z ruských oligarchů zasáhla šéfa ruské ropné společnosti Lukoil Vagita Alekperova, který k pondělnímu odpoledni ztrácel 946 milionů dolarů (asi 20,3 miliardy Kč). Jen o málo nižší ztráty zaznamenali spolumajitelé ruské plynárenské společnosti Novatek Leonid Michelson (minus 927 milionů USD) a Gennadij Timčenko (minus 906 milionů USD).

O moc lépe na tom nejsou ani oligarchové z ocelářského sektoru. Vladimir Lisin, který má pod kontrolou ocelárny NLMK, eviduje kvůli pondělnímu propadu cen akcií ztrátu 645 milionů dolarů. Podle loňského žebříčku druhý nejbohatší člověk v Rusku Vladimir Potanin, který vlastní těžební společnost Norilsk Nickel, ztrácí 751 milionů. Šéf hutní firmy Severstal Alexej Mordašov pak ztrácí 556 milionů dolarů.

Hlavní index moskevské burzy RTS dnes krátce po zahájení obchodování ztrácel přes deset procent, později část ztrát smazal. Poklesu kurzu ruského rublu a cen akcií nezabránil ani výrazný nárůst cen ropy, která je hlavním exportním artiklem Ruska. Na další vývoj cen bude mít vliv podoba sankcí, které vůči Rusku chystají západní země, uvedla ruská investiční banka Sinara.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Růst vývozu z Číny v září nečekaně zrychlil díky solidní globální poptávce
  Růst čínského vývozu v září nečekaně zrychlil, protože globální poptávka zůstává solidní a vykompenzovala tak tlak na továrny způsobený nedostatkem elektřiny, problémy s dodávkami a opětovným růstem domácí případů nemoci covid-19. Růst dovozu sice zpomalil, zůstává však vysoký. Přebytek zahraničního obchodu pak v září stoupl na 66,76 miliardy USD (1,5 bilionu Kč) ze srpnových 58,34 miliardy USD. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Růst vyžaduje uvolněnou měnovou politiku
  Uvolněná měnová politika bude nutná tak dlouho, dokud globální růst zůstane slabý. Uvedla to ve včerejším článku v italském listu Il Sole 24 Ore šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Růst zakázek německého průmyslu zaostal za očekáváním
  Objem zakázek německého průmyslu se v březnu vrátil k růstu, jeho tempo však výrazně zaostalo za očekáváním analytiků. Ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že zakázky se zvýšily o 0,6 procenta, zatímco analytici podle průzkumu agentury Reuters čekali nárůst o 1,5 procenta.
• Růst zaměstnanosti v USA prudce zpomalil
  Ekonomika Spojených států v srpnu vytvořila zhruba 142.000 nových pracovních míst, což je nejméně za...
• Růst zaměstnanosti v USA překonal odhady
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v dubnu vytvořili zhruba 177.000 nových pracovních míst. Oznámila to dnes organizace ADP. Výsledek nepatrně překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 175.000 pracovních příležitostí. Tvorba pracovních míst ale zaostala za březnem, kdy vzniklo v soukromém sektoru 255.000 pracovních příležitostí.
• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci schválili vyšší daně pro nejbohatší
  Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Ryanair kvůli vyššímu zdanění pohrozil omezením aktivit ve Francii
  Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair pohrozila, že od ledna přestane obsluhovat deset francouzských regionálních letišť, pokud francouzská vláda uskuteční svůj plán na vyšší zdanění letecké dopravy. Informovala o tom včera agentura AFP.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.