Ruští zákonodárci schválili vyšší daně pro nejbohatší

Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.

Podle návrhu se nově zavádí několik progresivních sazeb daně z příjmu. Lidé s ročními příjmy do 2,4 milionu rublů (637.000 Kč) z nich budou nadále platit 13procentní daň. Příjmy nad tuto částku se budou nově danit stále vyšší sazbou, přičemž maximální sazba u Rusů s ročními příjmy nad 50 milionů rublů (13,3 milionu Kč) bude činit 22 procent. Dosud v Rusku platily jen dvě sazby z příjmu – 13procentní do příjmu pět milionů rublů ročně a 15procentní nad tuto částku.

Daň z příjmu právnických osob stoupne z 20 na 25 procent a více peněz budou státu odvádět i těžaři nerostných surovin.

Dodatečné příjmy by měly ruské státní pokladně zajistit příští rok přibližně 2,6 bilionu rublů (zhruba 654 miliard Kč). Ruský stát tak bude moci dál zvyšovat výdaje, aniž by byla ohrožena fiskální stabilita, uvedla již dříve agentura Reuters. Letošní deficit státního rozpočtu má podle červnového odhadu ruského ministerstva financí činit 2,12 bilionu rubů (zhruba 539 miliard Kč).

Rusko se snaží navýšit příjmy státního rozpočtu, aby mohlo nadále financovat invazi na Ukrajinu, kterou zahájilo 24. února 2022. Představitelé OSN a západních států v úterý podle agentury AFP na zasedání Rady bezpečnosti OSN Rusko ostře kritizovali za pondělní rozsáhlé údery proti Ukrajině, které si vyžádaly nejméně 40 lidských životů. Jedna z raket, střela s plochou dráhou letu Ch-101, zasáhla dětskou nemocnici v Kyjevě.

Členské státy EU na konci června schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Sankční seznam se rozrostl o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některá odvětví. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG).

Příjmy ruského rozpočtu z ropy a plynu navzdory sankcím v letošním prvním pololetí meziročně vzrostly zhruba o 41 procent na 5,698 bilionu rublů (asi 1,5 bilionu Kč). Pro Kreml jde o klíčový zdroj finančních prostředků, který se v uplynulém desetiletí na celkových příjmech rozpočtu podílel zhruba třetinou.

Zdroj: Reuters, ČTK, AFP

Čtěte více

• Růst zaměstnanosti v USA překonal odhady
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v dubnu vytvořili zhruba 177.000 nových pracovních míst. Oznámila to dnes organizace ADP. Výsledek nepatrně překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 175.000 pracovních příležitostí. Tvorba pracovních míst ale zaostala za březnem, kdy vzniklo v soukromém sektoru 255.000 pracovních příležitostí.
• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Ryanair kvůli vyššímu zdanění pohrozil omezením aktivit ve Francii
  Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair pohrozila, že od ledna přestane obsluhovat deset francouzských regionálních letišť, pokud francouzská vláda uskuteční svůj plán na vyšší zdanění letecké dopravy. Informovala o tom včera agentura AFP.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
  Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.