Ano, z krátkodobého pohledu tedy euro vypadá překoupeně a korekce zpět pod 1,2000 na sebe nemusí nechat dlouho čekat. ECB sice prohlašuje, že devizový kurz necíluje, ale sílu eura (o 10 % meziročně) musí brát v potaz, protože inflaci stahuje do záporného teritoria (viz graf) a jádrová inflace také zůstává prachbídně nízko (0,2 %). ECB tak má z pohledu stagnace spotřebitelských cen obrovský prostor pro uvolnění měnové politiky, jen je potřeba najít odvahu skrz netradiční nástroje.
Vývoj meziroční inflace v eurozóně:
Nízký růst cen je sice pro euro nevýhoda krátkodobě, postupně se ale ukazuje jako dlouhodobá výhoda, protože společná evropská měna neztrácí kupní sílu tak rychle jako americký dolar nebo jiné měny. V tomto ohledu proto není kurz 1,2000 pro eurodolar žádnou velkou překážkou na cestě výše.
Dále se můžeme bavit o tom, jestli je zvýšení kvantitativního uvolňování (QE) pro euro dobře nebo špatně. Zvýšení objemu eur ve finančním systému ve vyšších stovkách miliard by mělo zákonitě poslat měnu níže (pokud samozřejmě ostatní centrální banky nepoužívají ještě silnější bazuku). Na druhou stranu QE dodává jistotu dluhopisovým investorům, kteří drží italské, řecké a portugalské dluhopisy. Pokles výnosů těchto dluhopisů značí, že panické prodeje eura a návrat dluhové krize do eurozóny je aktuálně velice daleko.
Vývoj výnosu 10letého italského vládního dluhopisu:
Eurozóna si nyní navíc užívá nízkých cen dovážených energií, kvůli kterým naopak trpí Rusko a země Blízkého východu. Přebytek běžného účtu měnové unie (v čele s Německem) se tak dostává zpět na úrovně přesahující 2 % HDP, který během příštího roku dále pozitivně ovlivní náběh Tesla Gigafactory u Berlína. Z tohoto pohledu má euro prostor k posílení, konkurenceschopnost domácí produkce zůstává vysoká.
Vývoj měnového páru EUR/USD (týdenní graf – W1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, tradingeconomics.com, ECB
