Tvrdé škrty v rozpočtech a silné euro, které Německo naordinovalo i ostatním zdravým zemím v eurozóně, má za následek recesi ve státech, jako je Nizozemsko či Finsko, které se teď raději přiklánějí na stranu periferie a žádají nízké úrokové sazby po delší dobu a slabší euro.
Vývoj krátkodobých úrokových sazeb v eurozóně (červeně, levá osa) a růstu HDP v Německu (modře, pravá osa):
Pryč je tak rok 2011, kdy se Evropa silně polarizovala na zdravé jádro, které si udržovalo slušný růst, a nemocné PIIGS. Tehdy v ECB zvítězilo německé křídlo a i přes obrovské problémy Řecka, Portugalska a Irska se zvyšovaly úrokové sazby (viz graf) a měnový pár EUR/USD se pohyboval téměř na hladině 1,50, což si eurozóna v tehdejší nejisté době nemohla dovolit, a kombinace vysokých úrokových sazeb, krize důvěry a úspor ve veřejných financích se přeměnila v recesi v celé eurozóně.
Vývoj meziročního růstu HDP v Nizozemsku v %:
A co znamená aktuální rozložení sil v ECB pro budoucí kurz eura? Euro by mělo být slabší, protože Německo by mělo u svých kolegů narazit, pokud bude chtít v blízké době sáhnout ke zvýšení sazeb. I kdyby letos Španělsko nebo Francie překvapily rychlejším oživením z recese, stále budou tyto země požadovat slabší kurz eura, který by jim pomohl v boji s rekordní nezaměstnaností. Slib prezidenta ECB Maria Draghiho, že v eurozóně zůstanou úrokové sazby blízko nuly po delší dobu, tak vypadá důvěryhodně a letos by se s nimi nemělo hýbat.
V porovnání se Spojenými státy, které postupně ustupují ze svých mimořádných měnových opatření a jejichž ekonomika slušně roste, přestane být Evropa pro investory atraktivní. Americké dluhopisy už vynášejí o procento více než ty německé, a to se dříve nebo později bude muset projevit také ve vyšší poptávce po amerických dolarech na rozdíl od eura.
Vývoj měnového páru EUR/USD (týdenní graf – W1):
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroje: MT4, FRED, tradingeconomics.com
