Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou

Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.

V roce 2022 se rozhodla uskutečnit primární veřejnou nabídku (IPO) na akciové burze v Moskvě pouze jedna společnost. Letos to ale podle údajů agentury Bloomberg bylo už deset firem z různých odvětví, od informačních technologií po výrobu oděvů. Prostřednictvím primární a sekundární veřejné nabídky prodaly akcie za více než 12,4 miliardy rublů (zhruba 3,1 miliardy Kč). Mezi kupujícími převažovali individuální investoři.

Počet firem, které chtějí získat peníze z IPO, se přitom má do konce roku ještě zvýšit. Na seznamu zájemců je mimo jiné jeden z největších nezávislých prodejců pohonných hmot v zemi EuroTrans, nebo důlní společnost Južuralzoloto, na kterou minulý týden uvalila sankce v oblasti těžby zlata Británie.

Podle svých internetových stránek plánuje EuroTrans, který chce prodat akcie v hodnotě 26,5 miliardy rublů, vstoupit na burzu 21. listopadu. Južuralzoloto minulý čtvrtek uvedla, že ještě do konce měsíce nabídne investorům pět procent svých akcií. Jak minulý týden uvedl deník RBC, společnost doufá, že ji trh ocení na 120 miliard rublů.

Agentura Interfax píše s odvoláním na Natálii Loginovou, která má na moskevské burze na starosti strategii, že do konce roku by měly vstoupit na burzu také cenné papíry výrobce vodky Kaluga Distillery Kristall, sítě zastaváren Mosgorlombard a dalších tří společností.

"Očekávání velkého počtu IPO se nakonec naplňují, ale trh se zcela změnil. Bez institucionálních investorů zůstanou transakce malé," napsal ve zprávě klientům generální ředitel pro Rusko z investiční banky Renaissance Capital Maxim Orlovskij.

Po ruské invazi na Ukrajinu se ruské společnosti vstupu na burzu obávaly. Individuální investoři se drželi zpátky a fondy se po uvalení sankcí ze strany Spojených států a Evropské unie stáhly. Jedinou IPO v loňském roce provedla společnost Whoosh, která se zabývá půjčováním elektrických koloběžek a jízdních kol. Její veřejná nabídka vynesla tři miliardy rublů.

Pro individuální investory jsou výnosy z peněz vynaložených na nákup akcií výrazně vyšší než výnosy z bankovních vkladů. Finanční instituce nabízejí depozitní sazby ve výši deset procent, zatímco akciový index MOEX vzrostl od začátku roku o 50 procent, píše polský list.

Podle moskevské burzy cenných papírů nyní více než 80 procent objemu obchodů s akciemi pochází od soukromých investorů. A centrální banka uvádí, že na akciových účtech drobných investorů bylo na konci druhého čtvrtletí na osm bilionů rublů, což je o 48 procent více než před rokem.

Prognózy do budoucna počítají s nárůstem počtu zájemců o IPO. Potenciálně větší obchody podporuje vládní směrnice zaměřená na ruské investory, kteří převzali aktiva zahraničních společností, jež se rozhodly ukončit činnost v zemi. Ti jsou povinni uvést část takto získaných akcií na burzu a učinit tak nejpozději jeden až tři roky po uzavření obchodu, uvedla v říjnu guvernérka ruské centrální banky Elvira Nabiullinová.

Zdroj: Reuters, ČTK, Rzeczpospolita, Bloomberg, Renaissance Capital, Interfax

Čtěte více

• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci schválili vyšší daně pro nejbohatší
  Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Ryanair kvůli vyššímu zdanění pohrozil omezením aktivit ve Francii
  Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair pohrozila, že od ledna přestane obsluhovat deset francouzských regionálních letišť, pokud francouzská vláda uskuteční svůj plán na vyšší zdanění letecké dopravy. Informovala o tom včera agentura AFP.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
  Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.
• Řada firem ze západu zůstává v Rusku navzdory původním plánům na odchod
  Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom dnes na svých internetových stránkách list Financial Times (FT).
• Řada politiků vyhlíží konec ochranných opatření proti koronaviru
  I přes nadále strmě stoupající počet nakažených koronavirem po téměř celém světě již někteří politici hovoří o uvolňování ochranných opatření proti šíření nákazy, jež tvrdě dopadají na světovou ekonomiku. Rekordní balíček na pomoc místnímu hospodářství schválil v noci na dnešek americký Senát. Počet nakažených v USA se blíží k hranici 70.000, přes 1000 lidí tam COVID-19 podlehlo. Více než 4000 obětí eviduje Španělsko, kde nakažených přibylo za 24 hodin přes 8600. V České republice se počet lidí s koronavirem zvýšil za středu o rekordních 291 pacientů.
• Řada států chystá bezprecedentní hospodářská opatření
  Německo, Spojené státy, Británie, ale i Česká republika a další země chystají rozsáhlá opatření na podporu svých ekonomik, těžce zasažených rychle se šířícím koronavirem. Jejich objem je často bezprecedentní a překonává i ta opatření, která vlády zaváděly v období světové finanční krize po roce 2008. Za normálních okolností by podpůrná opatření v tak obrovské výši vlády patrně nemohly nikdy prosadit.
• Řada švédských firem se vrací k vyplácení dividend
  Švédské firmy se potýkají s menšími problémy, než se čekalo, a řada z nich už se i vrátila k vyplácení dividend. Týká se to například výrobce nářadí Husqvarna, podobný plán má i firma Holmen, která se zabývá lesním hospodářstvím, či realitní společnosti Kungsleden a Wallenstam. Napsala to agentura Bloomberg.
• Řada továren zůstává v Číně kvůli novému koronaviru zavřená
  Řada továren v Číně zůstává po novoročním volnu, které bylo prodlouženo kvůli epidemii nového koronaviru, zavřená i dnes. Místní úřady se tím snaží zamezit šíření nákazy. Zastavení provozů dopadá na druhou největší světovou ekonomiku a globální dodavatelský řetězec. Automobilky se potýkají s nedostatkem součástek od čínských dodavatelů. Podle odhadu Citibank se kvůli zmíněným omezením do práce v úterý bude moct vrátit jen 30 procent čínské pracovní síly.
• Řecká burza zůstává uzavřená
  Řecký akciový trh dnes navzdory obnovení provozu bank zůstane uzavřený. Uvedla to mluvčí aténské burzy...