Řada států chystá bezprecedentní hospodářská opatření

Německo, Spojené státy, Británie, ale i Česká republika a další země chystají rozsáhlá opatření na podporu svých ekonomik, těžce zasažených rychle se šířícím koronavirem. Jejich objem je často bezprecedentní a překonává i ta opatření, která vlády zaváděly v období světové finanční krize po roce 2008. Za normálních okolností by podpůrná opatření v tak obrovské výši vlády patrně nemohly nikdy prosadit.

Dobrý příkladem je spolková republika, která se od roku 2014 pyšnila tím, že má vyrovnané rozpočty. Bez deficitu byl plánován i ten letošní, příjmy i výdaje měly dosáhnout 362 miliard eur. Nakonec se ale rekordně propadne, a to zřejmě o více než 156 miliard eur.

Dnes totiž německá vláda schválila úpravu rozpočtu, která počítá s dalšími výdaji za 122,8 miliardy eur a snížením příjmů o 33,5 miliardy eur. V dalších dnech mají změny schválit i Spolkový sněm a Spolková rada. Pozastavena kvůli tomu bude platnost takzvané dluhové brzdy. Vedle rozsáhlých úprav rozpočtu SRN počítá i se zřízením fondu pro stabilizaci hospodářství, v němž mají být stovky miliard eur. U velkých firem, jako jsou například aerolinky Lufthansa, není vyloučena záchrana ani částečným zestátněním.

Prostředky na zvládnutí krize nešetří ani další země. Washington počítá se souborem opatření za bilion dolarů (přes 25 bilionů Kč). Celková částka se ale ještě může zvýšit. Polovina ze sumy má jít na přímé platby daňovým poplatníkům, druhá polovina na půjčky pro firmy. Stát počítá i se subvencemi nemocnicím a finanční podporou dopravě a průmyslu. Domácnosti by mohly získat přímou finanční podporu až 3000 dolarů (77.400 Kč).

V Británii se mluví o podpoře v celkové výši 345 miliard liber (10,4 bilionu Kč). Půjde především o půjčky a záruky. Část peněz bude určena i malým podnikům, které budou mít nárok na příspěvek více než 20.000 liber na překonání krize. Francie zatím na okamžitou pomoc firmám a zaměstnancům zasaženým pandemií vyčlenila kolem 47 miliard eur (1,3 bilionu Kč).

Více než čtyřikrát tolik, respektive 200 miliard eur (5,5 bilionu Kč), chce investovat Španělsko, taktéž silně zasažené pandemií. Rakouská vláda pak počítá s částkou až 39 miliard eur (1,1 bilionu Kč) na zajištění pracovních míst a na podporu firem. Balíčky za desítky miliard eur už také oznámila například Itálie, Nizozemsko, Dánsko nebo Švédsko.

Masivní podporu ekonomice připravuje i česká vláda. Ministryně financí Alena Schillerová navrhuje zvýšit schodek rozpočtu na 200 miliard z původně plánovaných 40 miliard korun. Deficit plánuje financovat prodejem dluhopisů.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...
• Rychlost obnovy unijní ekonomiky je podle Gentiloniho nejistá
  Rychlost obnovy hospodářství v zemích Evropské unie je nejistá a oživování ekonomiky po koronavirové krizi je nerovnoměrné. Dnes to v Berlíně po jednání ministrů financí zemí platících eurem prohlásil evropský komisař pro hospodářství Paolo Gentiloni. O nerovnoměrnosti obnovy hospodářství hovořila také šéfka Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeová.
• Rychlý přechod k elektroautům v Dánsku může zvýšit schodek
  Rychlý přechod Dánska k elektrickým autům, který má pomoci splnit ambiciózní klimatické cíle vlády, zanechá vysoký schodek ve financích země, varovala vládní komise. Země totiž při financování svého systému sociálního zabezpečení ve velké míře spoléhá na automobilové a silniční daně, které činí 50 miliard dánských korun (178 miliard Kč) ročně, tedy 2,3 procenta hrubého domácího produktu.
• Rzeczpospolita: Moskevské burze se daří, hlavní index je na úrovni před válkou
  Moskevské burze cenných papírů se daří, její hlavní index MOEX je zpět na úrovni před ruskou invazí na Ukrajinu, kterou země spustila v únoru 2022. Na burzu vstupují nové firmy a o akcie mají zájem drobní investoři. Podle deníku Rzeczpospolita je to způsobeno západními sankcemi, protože na důležitých finančních trzích není o ruské peníze zájem, píše na svém webu deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Největší letošní nabídka akcií v Evropě se chystá v Rumunsku
  V Rumunsku se chystá největší primární veřejná nabídka akcií (IPO) v historii tamního akciového trhu a letošní největší IPO v celé Evropě. Na trh vstoupí největší rumunský producent energie Hidroelectrica. Rumunský trh ušel v posledních letech dlouhou cestu - od marginálního obchodního místa ve střední a východní Evropě se stal burzou, o které se díky IPO společnosti Hidroelectrica mluví nejen v tomto regionu, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Rzeczpospolita: Německá ekonomika slábne, je Německo nemocným mužem Evropy?
  Německá ekonomika se nemůže postavit na nohy. Už dvě čtvrtletí po sobě se hrubý domácí produkt (HDP) země snížil a Německo se tak podle ekonomů dostalo do technické recese. V uplynulém čtvrtletí se HDP udržel na úrovni předchozích tří měsíců, což byl ale pravděpodobně jen slabý záblesk naděje. Hospodářský propad signalizují všechny důležité ukazatele. Znovu se začíná mluvit o "nemocném muži Evropy", jak zemi označil už na přelomu tisíciletí britský ekonomický časopis The Economist, píše polský deník Rzeczpospolita.
• Řada čínských investic v Británii nevyšla
  Když bývalý britský ministr financí George Osborne před čtyřmi lety navštívil Peking, zavládlo optimistické přesvědčení, že čínské investice oživí města na severu Británie. V některých případech se tento optimismus ukázal být neopodstatněný, napsal list Financial Times (FT).
• Řada evropských zemí zahájí očkování proti covidu-19
  V řadě zemí EU dnes začne očkování proti covidu-19 vakcínou od společností Pfizer a BioNTech, které je podle řady expertů jedinou možností, jak vrátit život v Evropě do normálních kolejí. První dávky dostanou lidé například ve Francii, Španělsku, Německu, Portugalsku, Slovensku, Řecku či Polsku.
• Řada firem ze západu zůstává v Rusku navzdory původním plánům na odchod
  Řada západních podniků, včetně firem Avon Products, Air Liquide a Reckitt, stále zůstává v Rusku, a to navzdory dříve ohlášeným plánům na odchod z tohoto trhu. Důvodem jsou rostoucí překážky pro opuštění Ruska, ale i fakt, že aktivita ruských spotřebitelů se zotavuje. Informuje o tom dnes na svých internetových stránkách list Financial Times (FT).
• Řada politiků vyhlíží konec ochranných opatření proti koronaviru
  I přes nadále strmě stoupající počet nakažených koronavirem po téměř celém světě již někteří politici hovoří o uvolňování ochranných opatření proti šíření nákazy, jež tvrdě dopadají na světovou ekonomiku. Rekordní balíček na pomoc místnímu hospodářství schválil v noci na dnešek americký Senát. Počet nakažených v USA se blíží k hranici 70.000, přes 1000 lidí tam COVID-19 podlehlo. Více než 4000 obětí eviduje Španělsko, kde nakažených přibylo za 24 hodin přes 8600. V České republice se počet lidí s koronavirem zvýšil za středu o rekordních 291 pacientů.
• Řada švédských firem se vrací k vyplácení dividend
  Švédské firmy se potýkají s menšími problémy, než se čekalo, a řada z nich už se i vrátila k vyplácení dividend. Týká se to například výrobce nářadí Husqvarna, podobný plán má i firma Holmen, která se zabývá lesním hospodářstvím, či realitní společnosti Kungsleden a Wallenstam. Napsala to agentura Bloomberg.
• Řada továren zůstává v Číně kvůli novému koronaviru zavřená
  Řada továren v Číně zůstává po novoročním volnu, které bylo prodlouženo kvůli epidemii nového koronaviru, zavřená i dnes. Místní úřady se tím snaží zamezit šíření nákazy. Zastavení provozů dopadá na druhou největší světovou ekonomiku a globální dodavatelský řetězec. Automobilky se potýkají s nedostatkem součástek od čínských dodavatelů. Podle odhadu Citibank se kvůli zmíněným omezením do práce v úterý bude moct vrátit jen 30 procent čínské pracovní síly.
• Řecká burza zůstává uzavřená
  Řecký akciový trh dnes navzdory obnovení provozu bank zůstane uzavřený. Uvedla to mluvčí aténské burzy...
• Řecká centrální banka očekává konec recese
  Řecká centrální banka dnes zlepšila svou prognózu ekonomického růstu země na letošní a příští rok...
• Řecká centrální banka varuje před Grexitem
  Zadlužené Řecko se den před jednáním ministrů financí zemí eurozóny nijak nepřiblížilo klíčové dohodě s...
• Řecká dohoda: Sporné zůstává snižování penzí
  Řecko se dohodl na všech požadavcích k dohodě o druhém záchranném úvěru s výjimkou krácení některých penzí.
• Řecká ekonomika byla loni v recesi
  Řecká ekonomika byla loni proti očekávání v recesi. Statistický úřad ELSTAT dnes zveřejnil revidovanou zprávu, podle které se hrubý domácí produkt snížil o 0,2 procenta. Zahraniční věřitelé Řecka přitom očekávali, ze loni řecká ekonomika mírně rostla, a statistický úřad v březnu odhadoval, že ekonomika stagnovala. Revizi směrem dolů způsobila spotřeba domácností.
• Řecká ekonomika je opět v recesi
  Řecká ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Silně zadlužená...
• Řecká ekonomika klesla méně, než se čekalo
  Řecká ekonomika ve druhém čtvrtletí vykázala mnohem slabší propad, než se čekalo. Ukázaly to zpřesněné údaje...
• Řecká ekonomika klesla o 14 procent, recese se prohloubila
  Řecká ekonomika klesla ve druhém čtvrtletí ve srovnání s předchozími třemi měsíci o 14 procent, což je nejvíce od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly zveřejňovat. Recese se tak v zemi ještě více prohloubila. Ukázaly to údaje, které dnes zveřejnil statistický úřad ELSTAT. Vývoj odráží stav, kdy se začaly projevovat dopady koronavirové krize.