Růst zpracovatelského průmyslu eurozóny v březnu po ruské invazi prudce zpomalil

Růst aktivity ve zpracovatelském průmyslu eurozóny v březnu prudce zpomalil. Ruská invaze na Ukrajinu zasáhla dodavatelské řetězce, snížila poptávku a narušila podnikatelskou důvěru. Rostoucí náklady na energie vedly k širšímu růstu cen. Vzhledem k nejistotě plynoucí z konfliktu na Ukrajině a prohlubující se krizi životních nákladů hrozí, že by se zpracovatelský průmysl bloku mohl v tomto čtvrtletí propadnout do recese, napsala agentura Reuters.

Konečný index nákupních manažerů (PMI) ve zpracovatelském průmyslu podle agentury S&P Global klesl v březnu na čtrnáctiměsíční minimum 56,5 bodu z únorových 58,2 bodu. Jeho předběžná hodnota činila 57 bodů. Pokud se index nachází nad padesátibodovou hranicí, signalizuje růst aktivity.

Index měřící produkci, který se započítává do souhrnného indexu PMI, jenž má být zveřejněn příští týden a který se považuje za barometr ekonomického zdraví, klesl na 53,1 bodu z 55,5 bodu. Jedná se o nejnižší hodnotu od června 2020, kdy blok procházel první vlnou pandemie covidu-19.

"Tempo růstu se v důsledku sankcí, rostoucích nákladů na energie a nových omezení dodávek souvisejících s válkou výrazně ochladilo," uvedl hlavní podnikový ekonom společnosti S&P Global Chris Williamson.

Celkový růst poptávky oslabil, protože továrny, které se potýkají s rostoucími vstupními náklady, zvyšovaly ceny nejrychlejším tempem od roku 2002, kdy společnost S&P Global začala tyto údaje shromažďovat. Exportní objednávky, které zahrnují obchod mezi členskými zeměmi, se poprvé od června 2020 snížily.

Ukazatele důvěry v regionu prudce poklesly a index PMI budoucí produkce se propadl na 54,4 bodu z 68,5 bodu, což je nejnižší hodnota od května 2020.

"Podnikatelský optimismus v sektoru výroby zboží se propadl na úroveň, která naznačuje pokles výrobní produkce ve druhém čtvrtletí. Zvyšuje se tak riziko, že výrobní sektor sklouzne do nové recese," uvedl Williamson.

Zdroj: Reuters, ČTK, S&P Global

Čtěte více

• Růst vývozu z Číny v červenci zrychlil
  Růst vývozu z Číny v červenci navzdory novým americkým clům nečekaně zrychlil, výrazně se však zvýšil i dovoz díky solidní domácí poptávce. Přebytek obchodní bilance klesl na 28,05 miliardy USD (617,5 miliardy Kč) z červnových 41,47 miliardy USD. Přebytek obchodu s USA se sice mírně snížil, zůstává však blízko rekordu. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Růst vývozu z Číny v dubnu kvůli covidu-19 prudce zpomalil
  Růst vývozu z Číny v dubnu prudce zpomalil a dovoz zůstal beze změny, protože přísná omezení pohybu, která mají zabránit šíření covidu-19, zastavila výrobu v továrnách, narušila dodavatelské řetězce a vyvolala kolaps domácí poptávky. Přebytek zahraničního obchodu země se však zvýšil na 51,12 miliardy USD (1,2 bilionu Kč) z březnových 47,38 miliardy USD. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil čínský celní úřad. Analytici dotazovaní agenturou Reuters čekali přebytek 50,65 miliardy USD.
• Růst vývozu z Číny v srpnu zpomalil
  Růst vývozu z Číny v srpnu zpomalil, především kvůli slabší globální poptávce. Dovoz ale nečekaně silně vzrostl, navzdory očekávání, že druhá největší ekonomika světa oslabuje. Přebytek bilance zahraničního obchodu Číny pak meziročně klesl o 19 procent na 42 miliard USD (910 miliard Kč), což je nejnižší hodnota od května. Oznámil to dnes čínský celní úřad.
• Růst vývozu z Číny v září nečekaně zrychlil díky solidní globální poptávce
  Růst čínského vývozu v září nečekaně zrychlil, protože globální poptávka zůstává solidní a vykompenzovala tak tlak na továrny způsobený nedostatkem elektřiny, problémy s dodávkami a opětovným růstem domácí případů nemoci covid-19. Růst dovozu sice zpomalil, zůstává však vysoký. Přebytek zahraničního obchodu pak v září stoupl na 66,76 miliardy USD (1,5 bilionu Kč) ze srpnových 58,34 miliardy USD. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Růst vyžaduje uvolněnou měnovou politiku
  Uvolněná měnová politika bude nutná tak dlouho, dokud globální růst zůstane slabý. Uvedla to ve včerejším článku v italském listu Il Sole 24 Ore šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová.
• Růst zakázek německého průmyslu zaostal za očekáváním
  Objem zakázek německého průmyslu se v březnu vrátil k růstu, jeho tempo však výrazně zaostalo za očekáváním analytiků. Ministerstvo hospodářství dnes oznámilo, že zakázky se zvýšily o 0,6 procenta, zatímco analytici podle průzkumu agentury Reuters čekali nárůst o 1,5 procenta.
• Růst zaměstnanosti v USA prudce zpomalil
  Ekonomika Spojených států v srpnu vytvořila zhruba 142.000 nových pracovních míst, což je nejméně za...
• Růst zaměstnanosti v USA překonal odhady
  Soukromí zaměstnavatelé ve Spojených státech v dubnu vytvořili zhruba 177.000 nových pracovních míst. Oznámila to dnes organizace ADP. Výsledek nepatrně překonal odhady analytiků, kteří v anketě agentury Reuters v průměru očekávali, že vznikne 175.000 pracovních příležitostí. Tvorba pracovních míst ale zaostala za březnem, kdy vzniklo v soukromém sektoru 255.000 pracovních příležitostí.
• Růst zemí střední a východní Evropy oživí
  Ekonomický růst zemí střední, východní a jihovýchodní Evropy příští rok zrychlí díky oživení v Rusku...
• Růst zisků čínských průmyslových podniků zpomalil
  Růst zisků čínských průmyslových podniků v červenci zpomalil poté, co tři měsíce za sebou zrychloval. Údaje podle agentury Reuters podporují očekávání, že v příštích čtvrtletích zvolní růst celé čínské ekonomiky.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny dál zpomalil
  Růst aktivity ve zpracovatelském sektoru eurozóny v říjnu zpomalil na nejnižší hodnotu za více než dva roky a vývozní zakázky klesly na pětileté minimum. Výsledky průzkumu, které dnes zveřejnila společnost IHS Markit, jsou dalším potvrzením, že ekonomika regionu sestupuje ze svého vrcholu.
• Růst zpracovatelského sektoru eurozóny koncem roku opět zpomalil
  Růst aktivity zpracovatelského sektoru eurozóny v prosinci opět zpomalil a dostal se na nejslabší úroveň za téměř tři roky. Vyplývá to z průzkumu mezi nákupními manažery, jehož konečné výsledky dnes zveřejnila společnost IHS Markit.
• Ruští oligarchové přišli kvůli ukrajinské krizi za den o 8,3 miliardy dolarů
  Vyhrocená situace kolem dvou separatistických regionů na východě Ukrajiny tvrdě dopadla i na ruské miliardáře, kterým pondělní propad cen akcií snížil hodnotu majetku zhruba o 8,3 miliardy dolarů (asi 178 miliard Kč). Informoval o tom server ruskojazyčné verze časopisu Forbes. Dnes přitom ruské akcie v reakci na eskalaci napětí na východě Ukrajiny opět prudce oslabovaly.
• Ruští poslanci navrhli, aby aktivity odcházejících firem spravovala státní banka
  Ruští poslanci navrhli, aby se ruské aktivity zahraničních podniků, které opouštějí Rusko, přesunovaly pod státní rozvojovou banku VEB. Majitelé těchto podniků by pak podle návrhu měli dostat na vybranou, zda ruské aktivity během tří měsíců obnoví, nebo odprodají. Informovala o tom agentura Reuters.
• Ruští poslanci schválili třetí mandát šéfky centrální banky Nabiullinové
  Ruští poslanci schválili třetí mandát guvernérky centrální banky. Elvira Nabiullinová, jejíž prodloužení mandátu navrhl v polovině března prezident Vladimir Putin, má v Rusku zajistit makroekonomickou stabilitu. Informovala o tom dnes agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci odhlasovali stažení ruských firem ze zahraničních burz
  Dolní komora ruského parlamentu schválila návrh zákona o stažení akcií ruských firem ve formě depozitních poukázek (ADR) ze zahraničních akciových burz. Podle návrhu zákona firmy registrované v Rusku, které nabídly na zahraničních trzích ADR, se stáhnou ze zahraničí a jejich ADR budou přeměny na akcie obchodované v Rusku, napsala agentura Reuters.
• Ruští zákonodárci schválili vyšší daně pro nejbohatší
  Ruští zákonodárci dnes schválili zvýšení daně pro nejbohatší Rusy. Má to pomoci financovat útočnou válku na Ukrajině, kterou Rusko vede třetím rokem. Návrh prošel třetím čtením ve Státní dumě a o několik hodin později jej schválila i Rada federace - horní komora parlamentu, informovala agentura Reuters. Aby norma začala platit, musí ji ještě podepsat prezident.
• RWE v Německu urychlí odklon od uhlí, nyní ale prodlouží chod uhelných zdrojů
  Německá energetická společnost RWE o osm let uspíší odklon od uhlí, nově tak počítá s rokem 2030. Na dnešní tiskové konferenci to oznámili spolkový ministr hospodářství Robert Habeck a šéf RWE Markus Krebber. Součástí dohody mezi Berlínem, RWE a spolkovou zemí Severní Porýní-Vestfálsko je ale prodloužení chodu rezervních uhelných elektráren do jara 2024. Tyto bloky měly být původně odpojeny ke konci letošního roku.
• Ryanair kvůli vyššímu zdanění pohrozil omezením aktivit ve Francii
  Irská nízkonákladová letecká společnost Ryanair pohrozila, že od ledna přestane obsluhovat deset francouzských regionálních letišť, pokud francouzská vláda uskuteční svůj plán na vyšší zdanění letecké dopravy. Informovala o tom včera agentura AFP.
• Rychlá exkurze do Asie
  Čínský jüan (CNY) během pátku posílil největším denním tempem od roku 2005. Čínská centrální banka...