Víte, co to je AKCIE? Tušíte, že je nějaká burza v New Yorku nebo Chicagu, U.S.A? Takto mohu pokračovat s otázkami dál. Nyní ale vím, že pokračovat ani nemusím, poněvadž ne každý bude vědět, jak vůbec slovo AKCIE definovat správně. S tím je i spojený fakt, že mnoho lidí sice ví, že se akcie dá jednoduše koupit, ale neví, že s prodejem to je mnohem horší (dle pravidla „up-tick rule“). Pokud se najde někdo zdatný, kdo nemá problém se orientovat na výše uvedená témata, tak nám určitě vše popíše blíže.
Pokud budu nazývat náš ekosystém, „naším“, plný živých organismů, zvířat a lidí, který se mění a vyvíjí milióny let, tak se obávám, že toto slovo v blízké budoucnosti nebude „naším“. Ponoříme-li se více do hloubky dnešním finančním trhům, tak dojdeme k jednomu z důkazů toho, že opravdu nad slovem „naším“ je jeden velký otazník. Na burzách, před desítkami či stovkami let, lidé obchodovali mezi sebou, vnášeli své emoce do obchodování. V dnešní době, se domnívám, že filmy jako Matrix a Avatar, nejsou žádnou pohádkou do budoucna. Je potřeba si uvědomit, že dnešní svět finančních trhů přestává být tím čirým lidským faktorem. Trhem plný lidských emocí a lidského myšlení. Docházím tedy k otázce a ptám se: „Transformuje se náš ekosystém do jiného?“
Víte kdo, či co je BATS Global Markets Inc. nebo Direct Edge Holdings LLC.? BATS a Direct Edge nejsou jen tak nějaké neznámé společnosti. Po NYSE a NASDAQ zaujímají 3. místo, jakož to akciové burzy v USA, přes které se obchodují akcie. Na tom by možná až zas tak nic moc zvláštního nebylo, až na to, že veškeré lidské zasahování do transakcí nákupů a prodejů akcií je na ústranní. Kdo tedy do toho zasahuje, když ne lidé?
Nyní je zřetelné, že jakákoliv hlubší diskuze na tyto či podobná témata půjdou diskutovat jen s minimem jednotlivců. Nejspíše nějaký velice zkušený makléř, portfolio manažer, ekonom, analytik, bankovní manažer, soukromý investor apod. Je potřeba si uvědomit, že čím více jdou technologie dopředu, tím méně jsou finanční trhy výsledkem čistého lidského faktoru emocí a jeho osobního působení na burze.
Je proto dobře, že problematice na finančních trzích rozumí jen málo lidí? Chybí nám vzdělání nebo je problém jinde? Víte vůbec co se na finančních trzích především posledních 5 let děje?! Má smysl poslouchat ekonomy, analytiky, bankovní poradce a investiční specialisty? Co nás dostává do jiného světa, který se formuje jen několik posledních let? Jaký to může mít dopad a důsledky na celý svět?
Nejen na tyto otázky se pokusím odkrýt co nejvíce odpovědí v této zprávě, kterou jsem si na tuto soutěž připravil.
3. Rychlost je až na prvním místě
Z mého příkladu akcie, není nutné vědět přesnou definice tohoto slova, ale je důležité vědět, že je to nějaký instrument, který se dá koupit nebo prodat na finančním trhu. K nákupu či prodeji si uveďme 2 příklady. Zvednout telefon nebo jen udělat pár kliků myší na počítači přes Internet.
3.1. Nákup / Prodej po telefonu
Pokud zvednete telefon s cílem koupit instrument, za tržní cenu, tak to určitě nějakou dobu pochopitelně trvá. Uvedu vám příklad: Než vytočíte vašeho brokera a vysvětlíte, jaký instrument chcete, kolik jich chcete, uteče spousta času. Následně se dozvíte, kolik je aktuální cena v danou „vteřinu“, potvrdíte vaši identitu, řeknete ANO, že souhlasíte s obchodem (během těchto pár dalších vět se aktuální cena pochopitelně může změnit) a až poté, vám makléř obchod vypořádá. Suma sumárum, nakoupili jste 100 ks akcií, které jste chtěli, zabralo vám to 1 – 4 minuty s tím, že cena se mohla každou vteřinou pohnout a navíc, jako „laici“ za to pěkně zaplatíte. Výsledek ale je, že obě strany jsou spokojené. Vy máte své akcie a broker je spokojen za zprostředkování obchodu.
Nyní je diskutabilní, jestli vás těch pár minut prodlevy a tím způsobený pohyb ceny akcie o pár centů trápí. Když jste dlouhodobí investoři, tak je asi úplně jedno, jestli jste instrument mohli koupit za US $ 20.03 místo US $ 20.06. Na tom se asi shodneme, že? Pokud ale někdo spekuluje průběžně v krátkých časových intervalech, tak těchto pár centů může zamávat jeho výsledky v dlouhodobém horizontu dramaticky.
3.2. Nákup / Prodej po Internetu
Technologie už jsou tak daleko, že ve stejném příkladu si akcie můžete koupit online. Z pohodlí vašeho domova či na vašem pracovišti, přes chytré telefony, PC a tablety. Pokud máte příslušný software, který vám umožní nákup, kliknete tlačítkem myši na políčko BUY, zmačknete ENTER a máte nakoupeno. Zde vidíte, že oproti několika minutám na telefonu jste na několika málo vteřinách po Internetu - online. Zde je patrné, že čas realizace (vypořádání) obchodu může být výhodou. Byla hotová okamžitě a vy vidíte v daném okamžiku, že jste dostali tu nejlepší možnou tržní cenu. Mega rychlé a efektivní než telefonování, že? Váš lidský mozek vše stihnul zaznamenat. Ať už jste sám spekulant nebo makléř obchodník a konáte tak pro vašeho klienta. Všichni jsou s touto rychlostí spokojeni, že? Všichni dostali tu nejlepší cenu na trhu, že?
Jak se to vezme. Pro někoho velice rychlé, ale pro někoho pár vteřin může činit ztráty miliónů USD denně. Ano, miliónů denně. Není to žert, není to pohádka, není to výmysl. Je to tvrdý fakt a realita, která je v posledních pár letech revolucí na finančních trzích. Je to realita jiného světa, světa algoritmů.
Výše jsem popsal, že existuje nákup a prodej instrumentů. Dále nastínil, že rychlost může znamenat určitou výhodu, tak jako jsem se zmínil o tom, že „náš“ ekosystém se možná transformuje jinam a začíná být mimo naše lidské síly, vnímání nebo dokonce mimo naši kontrolu.
Pokud se u rychlostí chvilku zastavíme, tak si uveďme několik málo čísel, co lidský mozek a lidské reakce dokážou. Průměrná časová délka, aby mozek rozhodl a zanalyzoval jak zareagovat na běžnou situaci v silničním provozu je okolo 1,5 s. Např. zkušení řidiči dokážou reagovat okolo 1,25 s. Pokud se jedná o situaci, která se očekává, tak se dostaneme na zhruba 0,7 s = tj. 700 milisekund. Reakce na zvukové signály náš mozek zanalyzuje rychleji než vizuální. Atleti dokážou na zvukový signál zareagovat během 121 milisekund, kdežto vizuální reakce (změna červeného světla na zelenou) se pohybuje okolo 200 milisekund. Délka trvání očního mrknutí se pohybuje též kolem 200 milisekund. Pokud se nad těmito čísly zamyslíte, tak je jednoznačně vidět, že rychleji než cca 200 milisekund je nad lidské schopnosti cokoliv udělat, abychom si toho byli vědomi a stihli to zanalyzovat.
Znamená to, že těchto pár stovek milisekund může znamenat mnoho peněz na finančních trzích? Když jsem zmiňoval výše, že rychlost u vypořádání obchodu může být výhodou, lze z toho usuzovat, že každý kdo dokáže být rychlejší na finančním trhu, musí nebo může mít výhodu? Pojďme se podívat, co vznikne spojením: rychlosti, algoritmu, superpočítače a finančního trhu.
5. High Frequency Trading (HFT)
HFT je v jednoduchém slova smyslu provádění nákupů a prodejů instrumentů online na burzách superpočítači v krátkých intervalech a jsou naprogramovány experty tak, aby vykonávaly právě naprogramované algoritmy za účelem vydělávání finančních prostředků. Tak jako se snaží vydělat finanční instituce nebo soukromý investor či spekulant. Z názvu (High Frequency) jasně vyplývá, že jde o vysoko frekvenční obchodování.
Jak ale rychlá je tato frekvence? Rychlejší než vypořádání obchodu po telefonu? To asi určitě, že? Co ale rychlost online z počítače, což trvá asi 1- 2 vteřiny? Pojďme se podívat blíže a porovnejte všechny výše uvedené rychlosti (včetně reakcí lidského mozku) s níže popsanými časy u HFT realizovanými na finančních trzích v posledních několika letech. Je potřeba upozornit, že je velice těžké dohledat přesné a správné informace, nicméně dle mých dostupných dat jsou rychlosti velice blízko realitě dnešních dní.
HFT superpočítač nemá problém uskutečnit kolem 40 - 70 obchodů během jedné jediné sekundy! Navíc se to každým dnem zrychluje. Pokud si vynásobíte toto číslo číslem 3600 (počtem sekund v jedné hodině) a dále vynásobíte několika hodinami obchodního dne na burze (max. 8), to ještě několika desítkami, či stovkami počítačů, co provádí tyto transakce, tak dostanete takový výsledek, kterému snad ani neuvěříte. Tolik obchodů, dokáže jedna jediná firma pomocí HFT uskutečnit. Zde jednoznačně vidíte, že náš svět, lidských rozhodování a emocí, se dostává na ústraní. Je tedy nyní vše v rukou superpočítačů?
V médích se hovoří o tom, že pouhé 2% obchodníků na akciových trzích zobchoduje 60 - 70% celkového objemu denních transakcí. Víte, kdo spadá do těch dvou procent? Ano, právě HFT společnosti. A co zbytek? Nerad to říkám, ale jsme to my lidé, zastoupeni buď společnostmi, které obchodují na světových burzách nebo soukromí investoři / spekulanti, jako jsem já. Náš svět lidí a emocí je jen třetinou toho, co dříve bylo v rukách lidského rozhodování. Znamená to, že náš svět začíná být v rukou superpočítačů a algoritmů? Jsou potom finanční trhy férové a transparentní, tak jak jsou burzami a všude jinde medializovány? Je si každý na burze roven a má stejné podmínky, když takovéto rychlosti lidský mozek ani nezaznamenává?
Osobně se domnívám, že každý stejné podmínky nemá. Sice se jedná o pouhé milisekundy (1 s = 1000 ms) nebo dokonce mikrosekundy (1 s = 1 000 000 μs), ale lidský mozek, tuto rychlost nedokáže vyhodnotit. Potom argument „všichni stejné“ je dle mého názoru jednoduše prodejný. Potom se pochopitelně může zdát, že všichni stejné podmínky na burze máme, ale realita je jiná. Joseph Saluzzi, Peter Cohan ba dokonce Ted Kaufman. Všichni jmenovaní jednoznačně HFT v určitých případech kritizují, protože mohou způsobit mnoho starostí celému světu, ale především mnoho finančních ztrát obyčejným lidem a společnostem. Je potřeba si uvědomit, že HFT není jen u akciových trhů, ale i v jiných oblastech finančních trhů.
Burza v New Yorku (NYSE) má nové datové centrum v Mahwah, New Jersey, U.S.A., kam se stěhovalo v roce 2010 z NY. Toto datové centrum je o neuvěřitelné rozloze 37 000 čtverečních metrů. Pokud si to neumíte představit, je to veliké asi jako 5 fotbalových hřišť vedle sebe. Veškeré servery a superpočítače, které tzv. vypořádávají nákupní a prodejní příkazy z celého světa, jsou zde umístěny. Tak jako servery, které pochopitelně předávají do celého světa okamžité změny tržní hodnoty daných instrumentů. Všechno je to v tak rychlých časových intervalech, které jak jsem již zmínil, lidský mozek nedokáže zaznamenat. Společnost CME Group před několika lety zveřejnila, že jejich systém GLOBEX dokáže vypořádat jeden obchod na jejich platformě za cca 0,03 sekundy, což je 30 milisekund. Domnívám se, že v současné době je vypořádání obchodu v systému GLOBEX mnohem rychlejší.
Konečně narážíme kladivem na hřebíček, co se HFT týče. Veškeré informace, které se v datovém centru burzy shromažďují se přeposílají dále - musí. Jak bych potom, já nebo vy, věděli, že cena instrumentu X stojí v danou vteřinu tolik a za další vteřinu cenu jinou? Informace se posílají do celého světa, přes optické kabely, do brokerských společností, bank, velkých fondů, až k vám domu na Internet.
Kde je tedy problém? Dostává někdo data dříve? Teoreticky i prakticky musí, protože jakékoliv elektronické informace musí cestovat a to přeci nějakou dobu trvá. První věcí je to, že většina data center mají tzv. co-location (spolu umístění). Tyto co-location v data centrech slouží k tomu, aby burza předala informace ze svých serverů co nejrychleji tomu, kdo co-location využívá. Protože je logické, že tok dat z Ameriky do Evropy bude mít delší časovou délku, nežli tok stejných dat z jednoho PC do druhého, které jsou od sebe vzdálené jen 20 metrů. Nyní vážení mluvíme o desítkách či stovkách mikrosekund transferu datových jednotek. Netroufám si říci slovo nanosekund (1 s = 109 ns)! Proto velké a bohaté společnosti, mají zájem být první a dostávat ty nejčerstvější informace dříve nežli zbytek světa. S tím souvisí i fakt, že burza za tyto co-location účtuje mnoho, mnoho, mnoho USD měsíčně a tím pochopitelně získává mnoho finančních prostředků (musíme si uvědomit, že NYSE je taky jen společnost, jako každá jiná).
V tomto světě HFT a algoritmů se jedná o miliardy dolarů ve výdělku ročně. Získají to jen ti nejrychlejší. Proto jen ty „nejbohatší“, „největší“ a „nejchytřejší“ si co-location mohou dovolit. Paradoxem je, že právě za veliké poplatky musí burza zajistit, aby každá co-location dostávala informace ve stejnou chvíli. Protože v takto rozlehlém data centru jsou prostory veliké, tak rychlost datového toku ze serveru burzy k jednomu či druhému co-location superpočítači může činit jinou časovou délku. Nyní opět mluvíme o lidsky nepochopitelné časové délce, která se blíží „rychlosti světla“. Akciová burza je proto nucena v určitých případech měnit rychlosti toků dat ve svém datovém centru tak, aby každý co-location superpočítač měl stejné postavení a dostával veškeré datové informace ve stejnou chvíli.
Jsem zastáncem názoru, že se věci nedějí pro nic za nic. Vždy musí být nějaký důvod k tomu, aby se něco stalo. Pojďme se proto hlouběji ponořit, k čemu jsou tyto datové toky, co-location u HFT tak důležité a proč ty největší světoví hráči je využívají.
Toto téma je velice široké a také není jednoduché k tomuto tématu získat mnoho dokazatelných a podrobných informací. Dle mého názoru je to z několika důvodů. Ten hlavní je potenciál vydělaných finančních prostředků. Společnosti, které pomocí HFT vydělávají miliardy USD, nechtějí, aby kontrolní úřady jako je S. E. C. (www.sec.gov – U. S. Securities and Exchange Commissions dále jen S.E.C.)věděli, že se děje něco nad hranicí legálního postavení na burze, případně manipulování s cenou či využívání výhody získat data dříve apod.
Pokusím se popsat několik základních typů HFT, které jsou známé, ale přesto diskutovány každým dnem více a více.
Většina lidí tomu říká „Predator trading“ a tento druh HFT je asi nejvíce diskutován. Z obrázku níže (popis obchodu 1) je jednoznačné, že HFT společnost má možnost se dostat k nákupním a prodejním příkazům (market orders) investorů / spekulantů dříve, nežli jsou investorovi příkazy vypořádány na burze. HFT vidí tyto příkazy dříve, nežli kdokoliv jiný na finančním trhu a tím způsobem na tom mohou vydělávat neuvěřitelné peníze. Na obrázku je patrné, že investor zadal příkaz na nákup (online přes internet) 5000 akcií. Tato informace se pohybuje směrem akciová burza. V momentě, že do datového centra dorazí, je zpracována a odeslána na trh k vypořádání. Během odeslání na trh k vypořádání jsou tyto data přesměrovány přes co-location v datových centrech burzy (viz výše zmiňovaná kapitola 5.1). Tím tedy společnost HFT zjistí, že investor zadal nákupní příkaz. HFT proto obratem (během několika milisekund) 5000 nakoupí, aby to v zápětí právě prodalo investorovi, který si 5000 akcií již dávno před ním zadal k nákupu. V celkovém důsledku investor ani netuší, že něco nastalo, (protože lidský mozek nic zaznamenat nemohl, jak jsme si popsali výše) a je naprosto spokojen s cenou kterou dostal. Dostal tu nejlepší možnou tržní cenu s tím, že výhoda rychlosti nechala vydělat HFT na tomto obchodě 50 USD. Je to férové nebo není? Může predátor obchodování mít nějaký vliv na finanční trhy?
Je mnoho druhů arbitráží, ale uvedu jen obrazně, oč se jedná. Například jeden instrument obchodovaný v USA, tak jako v Evropě se musí pohybovat pochopitelně shodně. Tak jako vysoce korelační měnové páry nebo akcie. Pochopitelně i komodita a společnost s ní související v odvětví. Pokud se ponoříme do nového světa algoritmů, tak každá mikrosekunda znamená obrovskou výhodu. V momentě, že cena instrumentu X1 vyskočí a instrumentX2 se teprve chystá zvednout, tak pomocí HFT se obchod uskuteční. Nakoupí se levně a okamžitě prodá dráž. Podobné arbitráže se aplikují na rozdíly spreadů různých instrumentů atd. Pomocí rychlosti a zpoždění dat je pochopitelné mluvit o výhodě arbitráže. Jde ve svém důsledku o bezrizikové obchodování v minimálních ziscích.
I když se to může zdát nepravděpodobné, tak podobné arbitráže může dělat i obyčejný retailový obchodník. Sám jsem experimentoval, ale technologie postoupily tak dopředu, že se musí čekat nyní už hodně dlouho na příležitost (v řádkách desítek minut či hodin). Jedná se o to, že i obyčejný člověk si může zaplatit tzv. data feed (zdroj dat), který vidí na svém počítači. Pochopitelně si nezaplatí co-location, ale též velice rychlá data. Potom může porovnávat svá zaplacená data s daty od svého brokera. Broker musí od někoho také čerpat totožná data (jiný broker, burza, banka atd.). Pokud se stane, že broker má občas pomalejší platformu nebo má tok dat z třetího kolene, aby ušetřil nebo se někde něco „zbrzdí“, tak lidský mozek na několik málo desetin sekundy dokáže tuto odchylku zpozorovat. Na základě toho musí okamžitě reagovat a uplatnit ji na platformě za reálné peníze. Maximální časové prodlevy kotací, co jsem si vědom z mých pokusů, jsou do maximálně 1 s.
Tento druh HFT je považován za jeden z největších přínosů na finančních trzích. Poněvadž hlavním cílem je snížení rozdílu mezi nákupní a prodejní cenou instrumentu. Na burze jsou nabízeny ceny k nákupu a prodeji (BID a ASK ceny). Abyste mohl nakoupit cokoliv (třeba i rajčata v potravinách), tak vám to někdo musí prodat. V tento moment nastupují MM, kteří vkládají příkazy na burzu, abyste si mohli instrumenty od nich koupit. Pochopitelně když chcete prodat, tak si to od vás musí někdo koupit, pak také MM kotuje cenu na odkup. Proto se market makerům též říká tvůrci trhu. Oficiálně se jmenují DMMS neboli designed market makers. Mají povinnost (dle pravidel burzy) přidávat likviditu na trh a tím zajistit, pokud možno, co nejmenší velikosti spreadu na instrumentu, tak jako pochopitelně likviditu a plynulost pohybu ceny. DMMS profitují jednak z rebates (viz kapitola 5.2.4), tak jako na velikosti spreadu. I přesto, že tito „hodní DMMS“ dělají dobro všem na burze, stále mají výhody rychlejších dat a dle toho nakládají. Povinnost DMMS dle pravidel, která jsou mimo jiné velice specifická a složitá, musí umísťovat ceny na stranu BID i ASK po celou dobu otevření burzy. Co si uvědomuje ale málo kdo, je fakt, že pokud se cokoliv stane s trhem, něco velice neočekávaného, tak oni mohou kotovat takové ceny, že budou od nejaktuálnějšího BIDu a ASKu velice vzdáleni (stáhnou se z trhu). To může zapříčinit neobvyklou volatilitu. Např. při pohybu 6. května 2010, kdy Dow Jones Industrial Average index spadl asi o 600 bodů (viz obrázek na str. 10)!! To je můj osobní názor, který sdílím s Mr. Joseph Saluzzi. Nebyla to chyba jednotlivce v nějaké bance, který zadal omylem velký příkaz na trh, jak to bylo prezentováno v televizi. Je mnoho expertů, jako je např. výše jmenovaný, který je toho názoru, že se to stalo právě díky HFT a mnoho MM se nejspíše stáhlo z trhu.
Akciová burza může nabízet market makerům a ostatním institucím tzv. rebates. Rebate znamená, že market maker bude placen za to, že přidává likviditu na trh. To znamená, že umisťuje limitní příkazy na BID a ASK cenu (to stejné jako MM výše). Jestli se nemýlím, tak například BATS vám zaplatí 0.30 USD za každých 100 akcií, které přidáte na trh, a následně se vypořádají. Naopak, pokud likviditu odeberete, tak budete nuceni zaplatit. Odebrání likvidity znamená, že jako investor zadáte tržní pokyn (market order) na nákup nebo prodej instrumentu. Tím odeberete likviditu z trhu, která je právě nabízena většinou MM.
Princip rebate obchodování funguje především následovně. HFT zadá například limitní pokyn na BUY (na ceně BID) na úrovni 20.00 USD. Jakmile cena z 20.20 USD dojde na 20.00 USD, tak se obchod vypořádá na ceně bidu (investor kdo spekuluje na prodej na ceně 20.00, prodá právě MM, který je ochoten za 20.00 nakoupit). HFT se okamžitě snaží prodat za cenu tzv. inside market. To znamená, že HFT společnost se snaží prodat za stejnou cenu nebo lepší, jako nakoupila. Cílem je dostat zaplaceno od burzy za přidání likvidity a nemusí si primárně jít pro zisk z obchodu. Celkem za tento obchod HFT inkasuje 0.30 USD za přidání likvidity na BID ceně (na vstupu do pozice) a 0.30 USD za přidání likvidity na ASK (offer) ceně na výstupu z pozice. Pokud učiní HFT rychlou transakci s NULOVÝM výsledkem transakce, tak poté jen profituje 0.60 USD za rebates z tohoto obchodu.
Superpočítače jen a pouze vyhodnocují data historická data a data, která jsou zveřejněna o několik milisekund dříve, než dostane zbytek světa. HFT superpočítače neví, kdo je CEO, CFO, jaký je management společnosti, jaké má společnost zisky nebo ztráty, neví žádné fundamenty, co se děje ve světě a okolo nás. HFT superpočítače neví, že společnost zakládá novou továrnu v Číně nebo že podepsala kontrakt za miliardy USD a že se chystá vyplatit rekordní dividendy. HFT superpočítače jsou jen stroje naprogramovány experty tak, aby vydělávali peníze velkým společnostem. Ať už je to věc legální, nelegální, morální či nemorální musí posoudit každý z nás. Co je ale jasné a bez diskuse he to, že ten kdo je rychlejší, vyhrává.
Holou pravdou ale je, že úřad pro kontrolu S.E.C. se opravdu snaží proti nelegálním věcem HFT zasáhnout. Též si je vědom mediálně a mnou výše uvedených věcí, které se dějí, ale je velice těžko dokazatelné se do superpočítačů dostat a navíc evidovat všechny obchody, které ani lidské mozky nestačí analyzovat. Četl jsem tvrzení, že mnoho dat se uchovává na pamětích RAM a nejsou tedy nikde evidovány a po restartování PC tyto data zmizí. Dále se tvrdí, že nejsou v úřadu pro kontrolu (S.E.C.) žádní experti, kteří by jakýkoliv nelegální postup HFT mohli jednoznačně dokázat a bojovat proti tomu. Nejsem pochopitelně schopen registrovat všechny věci kolem této problematiky, ale věřím, že se S.E.C. snaží uvést mnoho regulací na akciové trhy. Bylo proto mnoho návrhů, jak se HFT postavit (hodit je do jednoho pytle), protože S.E.C. si nevěděl rady, jak regulovat trh a učinit ho transparentním. Jeden z návrhů kdysi byl (nyní je prý stále v jednání), že se všechny transakce společností HFT budou danit. V té době proběhla veliká bouře nad tímto tématem, ale opět HFT věděli, jak z toho vybruslit ven a tento návrh neprošel nijak dál. Pevně věřím, že pokud HFT budou znát své cesty a nic jim bránit nebude, tak se budou držet zuby nehty a stále vydělávat mnoho peněz. Nicméně se též hovoří o tom, že pokud by přišli jakékoliv závažnější regulace z USA, tak na oplátku HFT se raději přesunou do EU nebo do Asie, kde regulace nebudou takového rázu. Ve své podstatě se mohou sebrat i z půdy akciových trhů a přesídlit na trhy s komoditami nebo dokonce na devizové trhy, které regulací mnoho nemají.
Na druhou stranu burzy moc dobře ví, že HFT mohou zapříčinit neobvyklou volatilitu na trhu. Proto burzy nastavují tzv. „pojistky“, kdy se trhy mají zastavit nebo zpomalit a tudíž tím předejít velkým problémům a cenovým propadům. Proto vážení, co nastalo dne 6. května 2010 (viz obrázek níže s DOW JONES) nebyla náhoda ani lidské pochybení. Dle mého názoru to byl jeden ze zkratů HFT superpočítačů v kombinaci s několika dalšími nedokazatelnými věcmi. Jde těžko definovat, zdali algoritmus přestal poslouchat a vymknul se z rukou.
Dopad byl pro mnoho lidí veliký. Otázkou zůstává, zdali podobné zkraty budou nastávat na komoditách, jako je například ropa, plyn, apod. Vždyť to jsou naše suroviny, které potřebujeme všichni k životu. Kukuřice, rýže, apod., kterou všichni konzumujeme. Můžeme se oprávněně obávat toho, že nějaké superpočítače nám v „našem“ ekosystému budou diktovat ceny?? Je to náš ekosystém anebo začíná ekosystém algoritmického obchodování? Náš ekosystém známe milióny let, ale ekosystém HFT je tady jen několik let. Nikdo nemůže vědět, jak se to v budoucnu proti nám může obrátit. Pevně věřím, že se najdou taková opatření, aby trhy byli transparentní a nikdy nás, jako lidstvo, HFT mohlo negativně poškodit.
A company called Knight Capital had created a new computer program to link up with the new platform in order to trade shares on it. "There was some problem with the program," says Felix Salmon, finance blogger for Reuters in New York.
"We don't know exactly what. They switched it on and immediately they started losing literally $10 million [Ł6.4m] a minute. It looks like they were buying high and selling low many, many times per second, and losing 10 or 15 dollars each time. And this went on for 45 minutes. At the end of it all they wound up having lost $440 million [Ł281m]."
To give you a sense of how fast high-frequency trading can be, in the time it takes Usain Bolt to react to the starting pistol, a high-frequency trading platform could complete about 165,000 separate trades.
On 6 May 2010, the UK was preoccupied with a General Election. But on the other side of the Atlantic, a very different story was unfolding.
"We were all sitting around in the middle of the afternoon on a relatively slow news day," says Salmon. "Suddenly the Dow Jones was down 600 points in a matter of five minutes. There was this huge crash for no reason. And then 10 minutes after that it went back up again. And no-one knew what had happened."
What may have happened was that somebody rather clumsily tried to make a very large trade on an electronic exchange called Globex. As the price dropped sharply in the process of trying to find willing buyers, the algorithms of the high-frequency traders plugged into Globex behaved unpredictably.
The flash crash, as it was called, wasn't just what happened when the algorithms were in a frenzy - it was also what happened when humans pulled the plug on all of these individual algorithms.
Prosím na dotaz, nemohu veřejně zveřejňovat (dle pravidel blogu).
