Popularita bitcoinu je plodem ztráty historické paměti

Současná popularita internetové pseudoměny bitcoin ukazuje na všeobecnou ztrátu historické paměti, napsal komentátor agentury Reuters Edward Hadas. Kdyby se bitcoin někdy stal skutečnou měnou, trpěl by podle něj všemi těžkými neduhy zlatého standardu, ale současnou ekonomiku by ochromil mnohem více, než ji podkopávalo založení národních měn na zlatě v 19. století s jeho nesčetnými krizemi.

Základním problémem je víra v to, že nezávislost elektronické měny na vládě je něco dobrého, to je ale naprosto mylné, píše Hadas, který dříve působil jako finanční analytik například u americké banky Morgan Stanley. Peníze slouží celé společnosti a vlády jsou v současném světě jejich hlavními garanty.

Hadas připouští, že lidé se v době katastrof mohou uchylovat k podřadným náhražkám peněz. Pokud se zhroutí stát, nebo vláda totálně zdecimuje měnový systém, pak mohou být některé typy soukromých peněz nejméně špatnou alternativou. V takových apokalypsách ale lidé podle Hadase stěží sáhnou k softwarovému protokolu, který musí mít oporu v zabezpečené elektronické komunikaci. Zvolí spíše tradiční, hmatatelné a hackery neohrožované zlato, nebo v USA například staré kartičky s hráči baseballu.

Pokud by se teoreticky připustilo, že se v době měnového zhroucení bitcoin stane skutečně hlavní měnou, lidé by brzy poznali, proč peníze, nad nimiž nemá moc stát, fungují špatně, píše Hadas. Naprosto zřejmý je problém deflace. Bitcoin je ze své podstaty co do objemu peněžní zásoby konečný, musel by ale obhospodařovat rostoucí nabídku zboží a služeb. Spotřebitelé by tak v čekání na cenový pokles neustále odkládali nákupy, zaměstnanci by proklínali každoroční snižování mezd a ještě hůře by na tom byli dlužníci a s nimi i věřitelé.

Deflace sama o sobě nevládní peníze nediskredituje. Lidé a banky se mohou nové realitě přizpůsobit, stejně jako se Japonci přizpůsobili každoročnímu mírnému poklesu hladiny cen posledních 15 let. Koneckonců může vzniknout jiná elektronická měna bez deflačních důsledků, jejíž peněžní zásoba by se stabilně zvyšovala.

Žádná taková měna ale podle Hadase nebude schopna vypořádat se s nevyhnutelnými otřesy, zejména v podobě krachů finančních institucí; ty by se v takovém režimu staly běžným jevem, po nichž by nastaly výbuchy paniky, šetrnosti a hromadění tvrdých peněz. Teoretikové "tvrdé měny" sice argumentují tím, že ceny a mzdy by v reakci na to automaticky klesaly, v praxi je ale taková adaptace bolestně pomalá, což v důsledku vede k propadu produkce a vysoké nezaměstnanosti. Svět se od velké hospodářské krize a britského ekonoma Johna Maynarda Keynese s jeho "paradoxem úspor" naučil, že stát má proti takovým krizím zasahovat zajištěním dostatku peněz v oběhu, aby udržel celkové výdaje stabilní.

Taková politika, jak ukazuje pomalé oživování z poslední krize, není vždy dokonalá, v bitcoinové ekonomice by ale byla zcela nemožná. Nebyla by zde totiž žádná autorita, která by měla moc rozhodovat o dodávání nových peněz do oběhu. Už jen vědomí, že stát nemůže v krizi vyvářet nové bitcoiny, prohloubí snahy o šetření, což samo vyvolá snadno krizi. Hadas to dokládá na velkém počtu krizí v 19. století, které vznikaly v reakci na často pouze efemérní špatné zprávy.

Nyní by to bylo podle komentátora ještě horší než tehdy, protože dnešní ekonomika spoléhá mnohem více na bankovní úvěry. Banky mají vždy rozpůjčovánu většinu svých vkladů, a jsou tak neustále ohroženy neschopností klientů splácet nebo panickými výběry vkladů. Pokud by banky neměly možnost získat v poslední instanci peníze "jinde", byly by mnohem více ohroženy krachy s následnou všeobecnou panikou. Ono "jinde" je vždy u státu, který dnes může vytvářet peníze z ničeho.

Není to sice ideální, ale lepší než jakákoli známá alternativa, píše Hadas. Ve světě bitcoinu nebo jiné elektronické měny by vlády bankám pomáhat nijak nemohly a častým nájezdům na banky a finančním panikám by se nedalo vyhnout.

Exploze zájmu o bitcoin se dá interpretovat jako známka neznalosti ekonomické historie, píše Hadas. Spíše je to ale neradostné vyjádření ztráty víry v měnový systém, který nefunguje zcela tak, jak sliboval. "Bitcoin však bohužel není ničím víc než technologickou verzí ještě horšího systému," uzavírá komentátor.

Vývoj hodnoty bitcoinu (v USD) za poslední rok - aktuální cena bitcoin:

Zdroj: Reuters, ČTK, Bitcoincharts.com, bitcoin miner, bitcoin těžba, bitcoin wallet

Čtěte více

• Poptávka po ropě v dubnu klesne nejníže za 25 let
  Poptávka po ropě v dubnu kvůli dopadům koronaviru klesne o 29 milionů barelů denně a dostane se na nejnižší úroveň za 25 let. Uvedla to dnes Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Ta ve své pravidelné měsíční zprávě o situaci na trhu s ropou zároveň varovala, že tak výrazný propad poptávku, kterému nyní trh čelí, nemůže snížení těžby plně vykompenzovat. Za celý rok IEA očekává pokles poptávky o 9,3 milionu barelů denně.
• Poptávka po stříbře by mohla být letos nejvyšší za osm let
  Globální poptávka po stříbře by letos mohla stoupnout na 1,025 miliardy troyských uncí (31,9 milionu kilogramů), což by byl nejvyšší údaj za osm let. Nákupy stříbra zvyšují investoři i průmysl. Spolu s poptávkou stoupne i cena. Vyplývá to z odhadu, který zveřejnil odvětvový svaz Silver Institute.
• Poptávka po stříbře loni stoupla nejvýše od roku 2015 a letos dál poroste
  Poptávka po stříbře v loňském roce vzrostla o 19 procent na 1,05 miliardy troyských uncí (31,1 gramu), což bylo nejvýše od roku 2015. Poprvé od roku 1997 rostly všechny hlavní oblasti poptávky a nákup stříbra pro průmyslové využití byl rekordní. V letošním roce se čeká další růst poptávky, a to o pět procent na 1,1 miliardy uncí díky, zejména rostoucímu používání solárních panelů. Vyplývá to ze zprávy, kterou zveřejnil Institut stříbra.
• Poptávka po úvěrech v eurozóně stoupla
  Zájem o hypoteční, spotřebitelské a firemní úvěry v eurozóně ve druhém čtvrtletí vzrostl. Poptávku pomohly zvýšit...
• Poptávka po zaměstnancích v Německu v říjnu klesla
  Poptávka po zaměstnancích v Německu se tento měsíc kvůli slábnoucí ekonomice výrazně snížila. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil spolkový úřad práce. Index sledující počet nabízených pracovních míst v říjnu dosahoval 232 bodů. Byl tak o pět bodů nižší než v září a v meziročním srovnání se propadl dokonce o 22 bodů.
• Poptávka po zaměstnancích v USA vzrostla
  Američtí zaměstnavatelé v lednu prudce zvýšili poptávku po nových zaměstnancích. Počet nabízených volných pracovních míst se zvýšil o 645.000 na 6,31 milionu, což bylo nejvíce za 17 let, tedy za dobu, po kterou se tento údaj sleduje. Růst počtu volných pracovních míst byl pak nejvyšší za dva a půl roku. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo ministerstvo práce.
• Poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun
  Celosvětová poptávka po zlatě loni stoupla o tři procenta na rekordních 4899 tun. Pomohla k tomu hlavně vysoká poptávka na mimoburzovním trhu, ale také nákupy centrálních bank. Ve své zprávě to dnes uvedla Světová rada pro zlato (WGC). Další růst se čeká i v letošním roce, protože americká centrální banka (Fed) se chystá snižovat úrokové sazby, což by mohlo ceny zlata podpořit.
• Poptávka po zlatě na čtyřletém minimu
  Celosvětová poptávka po zlatě se ve druhém čtvrtletí propadla na čtyřleté minimum kvůli poklesu zájmu ze strany investorů a centrálních bank. Poptávka po zlatých špercích však prudce stoupla díky nižším cenám. Oznámilo to dnes sdružení předních těžařů zlata World Gold Council.
• Poptávka po zlatě se v pololetí zvýšila o 12 procent na 2189 tun
  Celosvětová poptávka po zlatě se v letošním prvním pololetí meziročně zvýšila o 12 procent na 2189 tun. Přispělo k tomu hlavně první čtvrtletí, v tom druhém byla poptávka meziročně o osm procent nižší. Vyplývá to z údajů Světové rady pro zlato (WGC).
• Poptávka severoamerických podniků po robotech byla ve čtvrtletí rekordní
  Poptávka severoamerických podniků po průmyslových robotech se ve druhém čtvrtletí vyšplhala na nové rekordní maximum. Firmy tak reagují na nedostatek pracovních sil v továrnách a skladech. Podle údajů svazu pro rozvoj automatizace A3 si severoamerické podniky ve čtvrtletí objednaly rekordních 12.305 robotů. To představuje meziroční nárůst o 25 procent, napsala agentura Reuters.
• Poradce Trumpa vyzval Fed ke snížení úroků
  Americká centrální banka (Fed) by měla "okamžitě" snížit své úrokové sazby o půl procentního bodu. Uvedl to v pátek ekonomický poradce Bílého domu Larry Kudlow v rozhovoru se serverem Axios. Fed se loni kvůli zvyšování úrokových sazeb stal terčem ostré kritiky ze strany prezidenta Donalda Trumpa, který je zastáncem nízkých úroků.
• Poradce vlády: Třetí vlna covidu by mohla zpomalit růst Německa
  Případná třetí vlna nemoci covid-19 by mohla zpomalit hospodářský růst Německa, varoval v rozhovoru s agenturou DPA předseda výboru ekonomických poradců německé vlády Lars Feld. Výbor teď podle něj připravuje revizi své ekonomické prognózy na letošní rok a počítá v ní se zhoršením výhledu. V listopadu čekal výbor na letošek růst o 3,7 procenta. Nová prognóza má být zveřejněna v březnu.
• Poradci německé vlády letos čekají pokles HDP o 6 až 7 procent
  Výbor ekonomických poradců německé vlády předpokládá, že hrubý domácí produkt (HDP) Německa v letošním roce kvůli koronavirové krizi klesne o šest až sedm procent. V rozhovoru s mediální skupinou Funke to řekl šéf výboru Lars Feld. Německá centrální banka ve své nejnovější prognóze počítá s propadem o 7,1 procenta. V obou případech by šlo o nejprudší pokles v dějinách spolkové republiky.
• Poradci německé vlády neočekávají žádnou hlubokou recesi
  Výbor ekonomických poradců německé vlády nyní navzdory přetrvávající slabosti německé ekonomiky neočekává žádnou hlubokou hospodářskou recesi. Nevidí ani potřebu žádného zvláštního programu na podporu ekonomiky. Vyplývá to podle agentury DPA z dnešní zprávy výboru.
• Poradci německé vlády zhoršili odhad letošního růstu ekonomiky
  Výbor ekonomických poradců německé vlády dnes snížil odhad letošního růstu německé ekonomiky na 0,8 procenta z 1,5 procenta předpovídaných v předchozí listopadové prognóze. Výbor poukázal na přetrvávající vysoká rizika spojená s připravovaným odchodem Británie z Evropské unie, se spory v mezinárodním obchodě a s překvapivě prudkým zpomalováním hospodářského růstu v Číně.
• Poradci německé vlády zhoršili výhled růstu ekonomiky
  Výbor ekonomických poradců německé vlády zhoršil výhled letošního růstu ekonomiky na 3,1 procenta, zatímco dosud počítal s růstem o 3,7 procenta. Ve své zprávě dnes také uvedl, že úrovně před koronavirovou krizí hospodářství podle současných vyhlídek dosáhne na přelomu letošního a příštího roku.
• Poradci německé vlády zlepšili hospodářský výhled
  Německá ekonomika by v letošním roce měla stoupnout o 0,4 procenta. Předpověděli to dnes poradci...
• Poradci německé vlády zlepšili odhad letošního vývoje ekonomiky
  Poradci německé vlády zlepšili odhad letošního vývoje ekonomiky země. Podle takzvané "rady moudrých" se německý hrubý domácí produkt (HDP) letos sníží o 5,1 procenta, tedy zhruba jako za globální finanční krize v roce 2009. Jejich odhad je tak příznivější než prognóza samotné německé vlády - ta počítá s poklesem hospodářského výkonu země o 5,5 procenta. Do výňatků ze zprávy, kterou tito experti zveřejní ve středu, nahlédla agentura DPA.
• Poradci německé vlády zlepšili odhad růstu
  Ekonomičtí poradci spolkové vlády dnes zvýšili odhad letošního hospodářského růstu v Německu na 1,8 procenta...
• Poradenská firma Dun & Bradstreet snížila rating Česka a zhoršila výhled
  Poradenská firma Dun & Bradstreet snížila rating České republiky v kategorii mírného rizika z DB3c na DB3d a zhoršila výhled. Důvodem je válka na Ukrajině a sankce vůči Rusku, které vytváření mnohonásobná rizika. Ke snížení ratingu po vypuknutí konfliktu společnost přistoupila také v Maďarsku, Polsku i na Slovensku. Společnost o tom dnes informovala ČTK.