OSVČ
Drobní živnostníci budou výrazným zvýšením odvodů v příštím roce pykat za to, že se předtím výrazně snížily daně zaměstnancům. Dává to smysl?
20.12.2024 Drobní živnostníci zapláčou. V příštím roce se opět utkají s výrazným navýšením sociálních odvodů. Jako letos. Přitom do loňska jim odvody narůstaly mnohem mírněji, v některých letech prakticky neznatelně (viz graf níže).
Deficit státního rozpočtu se v listopadu prohloubil na 259,2 mld. CZK
02.12.2024 Stát hospodařil ke konci letošního listopadu se schodkem 259,2 mld. CZK. V meziročním srovnání byl o téměř 10 mld. CZK mírnější. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v listopadu k poměrně výraznému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Na příjmové straně totiž v listopadu chybí čtvrtletní zálohy u významných daní a současně dochází k tradičnímu nárůstu výdajů. Letošní meziměsíční zhoršení o 58,5 mld. CZK z této tendence nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP dosáhl deficit státního rozpočtu za prvních 11 měsíců 3,2 %, a byl tak nejnižší od roku 2019.
Jaká jsou daňová pravidla pro vysoké příjmy v roce 2025?
27.11.2024 Z důvodu zvýšení maximálního vyměřovacího základu zaplatí v nadcházejícím roce lidé s vysokými příjmy více na sociálním pojištění. Naopak ale mohou ušetřit na dani z příjmu díky posunutí výše průměrné mzdy. 23% sazbě daně totiž budou podléhat příjmy až nad daňový základ 1 676 052 korun.
Deficit státního rozpočtu se v září prohloubil na 181,7 mld. CZK
01.10.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního září se schodkem 181,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl zhruba na úrovni předchozího roku. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v září s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Letošní meziměsíční zhoršení o 6 mld. CZK tedy z tohoto trendu nijak výrazně nevybočuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních devět měsíců ve výši 2,3 % nejnižší od roku 2019.
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Informační technologie živí přes 80 tisíc podnikatelů. Evropskou IT velmocí je Brno
20.06.2024 Byznysu v informačních technologiích se v Česku nebývale daří. Firmy ročně vydělají desítky miliard. S nástupem umělé inteligence mají firmy i živnostníci žně – poptávka po jejich službách je enormní.
Deficit rozpočtu se v květnu prohloubil na 210 mld. CZK
03.06.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního května se schodkem 210,4 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Květen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek prohlubuje výrazněji, když na příjmové straně klesá měsíční inkaso DPH a zároveň nedochází k platbě záloh na DPPO. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních pět měsíců zhruba na úrovni let 2020 a 2022.
Firmy se zbavují počítačových expertů. Vlna propouštění je teprve na začátku
09.05.2024 Český pracovní trh v informačních technologiích by podle odhadů mohl pojmout kolem tří set tisíc lidí. Poptávka po počítačových odbornících stále převyšuje nabídku, přesto některé firmy „ajťáky“ propouštějí. Proč a kdo by se měl o svou práci nejvíce obávat?
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Jak vysoké jsou daňové sankce, když podáte pozdě daňové přiznání?
30.04.2024 Žádné daňové starosti nemají OSVČ, které dobrovolně vstoupily do daňového paušálního režimu a po celý rok 2023 platily stejnou měsíční daňovou platbu. Ostatní OSVČ však musí v zákonném termínu odevzdat daňové přiznání a přehledy za rok 2023. Nesplnění této základní daňové povinnosti je sankciováno. Jak vysoké mohou být pokuty? Jak je to s penále?
V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK
02.04.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Deficit v březnu na podobné úrovni jako v únoru
02.04.2024 Za první čtvrtletí roku 2024 byl deficit státního rozpočtu ve výši 105 mld. Kč. Oproti únoru tak došlo pouze k symbolickému navýšení schodku. Ve srovnání s předchozím rokem je výsledek lepší o více než 60 mld. Kč, což bylo dáno nižšími výdaji na pomoc s vysokými cenami energií a na straně příjmů inkasem daně z neočekávaných zisků.
Velký přehled finančních novinek pro rok 2024. Dominuje zajištění na penzi
31.01.2024 Zákonodárci se v závěru loňského roku činili a od 1. ledna platí, nebo v průběhu roku platit začne řada změn. Týká se to hlavně spoření na penzi a vzniku dlouhodobého investičního produktu (DIP), ale i hypoték, povinného ručení nebo stavebního spoření. Podívejme se přehledně na jednotlivé změny společně s expertem na legislativu a compliance Janem Pivodou z Broker Trustu.
Životní pojištění versus vládní konsolidační balíček. Přehledný průvodce změnami v roce 2024
23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.
Daňové novinky pro rok 2024
28.12.2023 Při platbě daní sáhnou v příštím roce všichni daňoví poplatníci hlouběji do kapsy, zaměstnanci budou nově platit nemocenské pojištění, zvyšuje se povinné pojistné pro OSVČ, ruší se některé daňové slevy nebo se zvyšuje daň z nemovitých věcí. Podívejme se na hlavní daňové novinky.
Přehled nejdůležitějších právních novinek pro rok 2024: velké změny se na firmy i jednotlivce chystají v průběhu celého roku
27.12.2023 Vstup do nového roku je vždy spojen s řadou změn týkajících se jak firem, tak jednotlivců. Na ty nejdůležitější novinky – kromě notoricky diskutovaného konsolidačního balíčku – upozorňují experti mezinárodní advokátní kanceláře Noerr. K nejzásadnějším změnám dochází v oblastech povolování staveb nebo pracovního práva, zásadní dopad má i cenové rozhodnutí Energetického regulačního úřadu týkající se regulovaných složek cen elektřiny a plynu nebo pokračující elektronizace zdravotnictví, pokud jde o pacientská data. Mění se ale celá řada věcí a v průběhu roku budou navíc přibývat další povinnosti vyplývající z evropských nařízení – změny legislativního prostředí jsou nikdy nekončící proces. Co tedy všechny kromě konsolidačního balíčku ještě čeká?
Zvýšení daní pro firmy a změny ve výhodách pro rodiny: Co nás čeká v novém roce 2024
20.12.2023 Vstupujeme do roku 2024, který bude rokem řady daňových změn. Od zvýšení sazby daně z příjmů právnických osob až po omezení daňových výhod pro rodiny a zaměstnance - tyto a další změny budou mít rozsáhlý dopad na ekonomický život v České republice. Jaké jsou podle odborníků poradenské skupiny Moore Czech Republic ty nejzásadnější změny a jaký bude jejich dopad?
Dnešní stávka připraví českou ekonomiku o miliardy korun. Stát tudíž přijde o vyšší stovky milionů korun na daních a odvodech
27.11.2023 V Česku se dnes koná stávka, jejíž počet účastníků by mohl být jeden z nejvyšších za posledních třicet let. Podle odborářského svazu KOVO se do ní má zapojit až milion zaměstnanců. Někteří pracovníci dnes vypustí práci zcela, jiní na hodinu či dvě a třeba lékaři se do stávky zapojí jen symbolicky. Do stávky se nicméně zapojují například zhruba tři čtvrtiny škol – mateřských, základních i středních. Kvůli tomu všemu by měla stávka výrazně poznamenat dnešní výkon české ekonomiky.
Budou mít živnostníci a OSVČ vůbec nějaký důchod?
02.09.2023 Nějaký důchod budou mít živnostnici či osoby samostatně výdělečně činné vždy. Jako všichni ostatní. Záleží ale hodně na tom, jak moc živnostníci během svého ekonomicky aktivního života systém obcházeli. Pokud daný živnostník inklinuje k laissez-faire systému, fajn. Pak zřejmě třeba i podstatnou část svých příjmů zastírá a nepřiznává. S tím odkazem, že přece nebude cpát státu do chřtánu více, než bezpodmínečně musí. Fajn. Pak je ale férové zůstávat mimo stát co možná nejvíce i ve stáří a v penzi. Je tedy férové, aby takový živnostník měl vlastně docela titěrný důchod. Nebude se mu či jí to asi líbit, ale vždyť je to přesně to, co celý život chtěli a jak jednali – tedy tak, aby jim stát vstupoval do cesty co možná nejméně.
Studie Mazars: V ČR narostla průměrná mzda o 10 %, je nejvyšší ze zemí Visegrádu
14.06.2023 Průměrná mzda v soukromém sektoru v eurech činí v Česku 1 683 eur (40 324 Kč), což je nejvyšší hodnota ze zemí Visegrádské čtyřky (V4). Absolutně nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemích však aktuálně nabízí lidem Rakousko, a to 4 497 eur (107 746 Kč). Rakousko se tak dostalo před Německo, kde průměrná mzda poklesla o 2 procenta na 4 045 eur (96 917 Kč). Nejnižší průměrná mzda 377 eur (9 033) je v Kyrgyzstánu, v Kosovu a současně i Uzbekistánu 400 eur (9 584 Kč) a na Ukrajině 469 eur (11 237 Kč). Vyplývá to z každoroční studie „CEE Tax Guide“ poradenské společnosti Mazars, která porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Druhý antibyrokratický balíček obsahuje řadu správných věcí, skutečný smysl ale bude mít hlavně tehdy, pokud obsažené úlevy nebude vláda kompenzovat zatížením jinde. Když zrušila EET, neměla by OSVČ zatěžovat vyššími odvody
10.06.2023 Druhý antibyrokratický balíček, který nyní vláda chystá, odstraňuje řadu věcí, které skutečně ekonomiku zatěžují, aniž by měly výraznější pozitivní efekt. Třeba vstupní lékařské prohlídky nebo potravinářské průkazy. Také ruší koncesionářské poplatky při průmyslovém využití televizní obrazovky; je vskutku absurdní, že má podnik platit koncesionářský poplatek, pokud na dané televizi sleduje pouze a výhradně vlastní výrobu, natočenou vlastní kamerou, třeba za účelem odstranění potenciálních chyb ve výrobním procesu.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
BrikkApp: Plánujete pronajímat svůj byt nebo dům, ale máte obavy ohledně daní?
16.05.2023 Je důležité si uvědomit, že ať už pronajímáte byt, nebytový prostor nebo jen pozemek, vaše příjmy z těchto nájmů se bohužel nevyhnou zdanění. Podávání daňového přiznání může být poměrně matoucí. Především, pokud je to pro vás nová záležitost. Na následujících řádcích vám osvětlíme, jaké máte možnosti a na co máte nárok. Odpovídali odborníci z realitní crowfundingové platformy BrikkApp.
Vladimír Pikora: Vládní balíček je lepší, než jsem čekal. Přesto je nedostatečný
15.05.2023 Ekonomickou událostí roku bylo čtvrteční představení vládního ozdravného balíčku. Už jsem si myslel, že se vláda umoudří a začne srozumitelně komunikovat, když přišla s myšlenkou, že představí balíček jako celek. Mýlil jsem se. Vláda balíček představovala dvě a půl hodiny, přičemž v přehršli vládních proklamací nešlo udržet pozornost. Detaily chyběly úplně. Vláda chtěla komunikovat profesionálně, ale dopadlo to jako obvykle.
Termín pro odevzdání přehledů se blíží. Na co nezapomenout?
24.04.2023 Termín pro odevzdání přehledů pro zdravotní pojišťovnu a místně příslušnou Okresní správu sociálního zabezpečení je obecně jeden měsíc po termínu pro odevzdání daňového přiznání. OSVČ, které podaly daňové přiznání v papírové formě tedy musí letos přehledy podat do 3. května. Většina OSVČ má však letos skrz elektronické podání termín až 2. června. OSVČ využívající služeb daňového poradce pak mají nejzazší termín pro přehledy 3. srpna. Po odevzdání přehledů začíná běžet 8 denní lhůta pro zaplacení nedoplatků a OSVČ nesmí rovněž zapomenout na úpravu záloh platných pro rok 2023.
Češi jsou od zrušení karenční doby o třetinu „více nemocní“, loni prostonali rekordních 91 milionů dní. Opětovné zavedení karenční doby by fiktivní nemocnost snížilo a pomohlo i trhu práce
07.03.2023 Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrzuje. Loni totiž prostonali celkem přes 91 milionů dní, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jde o mnohaletý rekord. S výjimkou roku 2021, který byl ovšem ještě poznamenán pandemií onemocnění covid-19, se totiž jedná o nejvyšší počet prostonaných dní od roku 2007. Zrušení karenční doby je hlavním trvale působícím důvodem citelného nárůst počtu prostonaných dní.
Kdo je tady zvýhodněný: OSVČ, nebo zaměstnanci?
25.02.2023 U příležitosti vládou zvažovaného zvýšení odvodů osob samostatně výdělečně činných (OSVČ) se opět rozjela veřejná diskuse o tom, zda a jak jsou zvýhodněny. Jenže srovnávat OSVČ či živnostníky a zaměstnance je jako porovnávat jablka a hrušky. Prostě to univerzálně nejde a je třeba posuzovat věc případ od případu. Rozhoduje věk, pohlaví, kvalifikace, místo bydliště, ochota dojíždět, rodinné zázemí a mraky dalších faktorů.
Graf dne: GBPUSD (14.02.2023)
14.02.2023 Pár GBP/USD vymazal většinu počátečních zisků, když investoři strávili nejnovější čísla z trhu práce ve Spojeném království. Britský úřad pro národní statistiku Úřad pro národní statistiku oznámil, že míra nezaměstnanosti zůstala v prosinci nezměněna na 3,7 %, jak se všeobecně očekávalo, zatímco počet lidí, kteří žádají o dávky v nezaměstnanosti, v lednu klesl o 12,9 tisíc. Prosincová hodnota byla navíc také výrazně revidována dolů na -3,2 tis. ve srovnání s původně odhadovaným nárůstem o 19,7 tis. Počet lidí v práci vzrostl ve 4. čtvrtletí roku 2022 o 74 tisíc, čímž snadno překonal odhady analytiků o nárůstu o 40 tisíc. Počet zaměstnanců na částečný úvazek vyskočil na nejvyšší úroveň od období září-listopad 2021, počet zaměstnanců na plný úvazek se však snížil, ale stále převyšuje předpandemickou úroveň. Počet OSVČ na částečný úvazek vzrostl, zatímco osoby samostatně výdělečně činné na plný úvazek zůstaly nízké.
Pozítří je poslední den na přihlášení k paušální dani, nově na příjmy do dvou milionů ročně. Vyplatí se třeba advokátům, zato řemeslníkům spíše ne
08.01.2023 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají pozítří, v úterý 10. ledna poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“.
V úterý je poslední den na přihlášení k paušální dani, nově na příjmy do dvou milionů ročně. Vyplatí se třeba advokátům, zato řemeslníkům spíše ne
06.01.2023 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v úterý 10. ledna poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“.
Podle Indexu prosperity patří české podnikatelské prostředí k nejhorším v Evropě. Založení firmy u nás může trvat až 25 dní, nejdéle z celé EU
12.10.2022 V eurounijním srovnání podnikatelského prostředí obsadila Česká republika 21. místo, vyplývá to z říjnového Indexu prosperity Česka. Vůbec nejhůře si tuzemsko vede v hodnocení podmínek pro založení podnikání, které jsou nejméně příznivé z celé EU. Jen samotné založení firmy u nás totiž trvá až 25 dní. Evropský průměr je přitom okolo 12 dnů. Zároveň je pro založení podnikání potřeba udělat více administrativních kroků než v ostatních zemích. V Česku je rovněž i málo startupů, a to pouze 131 na milion obyvatel, což odpovídá 21. místu v EU. Právě startupy přitom mají velký potenciál proměnit Česko z montovny na „mozkovnu“.
Devadesát procent Čechů se obává znehodnocení svých úspor kvůli inflaci, k jejich ochraně využívají vedle spořicích účtů častěji také investice
20.09.2022 Téměř většina Čechů se obává negativních dopadů inflace na své úspory. Čtvrtina populace kvůli tomu přehodnotila v předchozím půlroce způsob jejich ochrany. Češi dále využívají ke spoření nejčastěji spořicí a běžné účty, v jedné třetině případů ukládají naspořené finance do investičních/podílových fondů. Markantní většina všech také pociťuje vlnu zdražování, a to nejčastěji u spotřebního zboží, pohonných hmot či ceny za elektřinu. Padesát procent populace ve snaze zlepšit svou finanční situaci už omezilo své výdaje, větší třetina obyvatel se ještě chystá k dalšímu seškrtání domácích nákladů.
Plátcem DPH by měl být podnikatel až od obratu dvou milionu korun ročně, zítra to projedná vláda. Jde o rozumný a žádoucí krok, stejně jako navýšení limitu pro vstup do režimu paušální daně rovněž na dva miliony
22.06.2022 Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň byla v květnu na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun. Navýšení na dva miliony zítra projedná vláda.
Navýšení limitu paušální daně přiláká dalších zhruba 50 tisíc živnostníků
13.05.2022 Navýšení limitu pro vsup do režimu paušální daně je správné. Rozdělení do pásem je nešťastné, protože systém zase o něco zesložiťuje. Doufejme, že vláda ještě od rozdělení do pásem upustí. Celkově ale i při jeho zahrnutí převažují pozitiva nad negativy vládního opatření.
Plátcem DPH bude podnikatel až od obratu dvou milionu korun ročně, chce vláda. Jde o rozumný a žádoucí krok, stejně jako navýšení limitu pro vstup do režimu paušální daně rovněž na dva miliony
09.05.2022 Ministerstvo financí chce lidem usnadnit podnikání. Od příštího roku tak dle dnes zveřejněné informace navrhuje zvýšit limit pro vstup do režimu paušální daně na dva miliony korun ročního obratu. Zároveň by nejpozději letos v červnu měla být na úrovni EU schválena žádost ministerstva financí na navýšení limitu, od kterého je povinné plátcovství DPH, a to rovněž na dva miliony korun ročního obratu. V současnosti je v obou případech limitem částka jednoho milionu korun.
4 věci, které by měla vláda Petra Fialy okamžitě udělat
16.03.2022 Napadnutí Ukrajiny sousedním Ruskem je tragédií, o které jsem si jako mnozí jiní bláhově myslel, že je v našem prostoru věcí dávno vybledlé minulosti. Realita ukázala, že není.
Lidé mají v pondělí poslední den pro vstup do režimu paušální daně, mohou ušetřit i přes 100 tisíc korun. Loni zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také letos
09.01.2022 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají v pondělí poslední den na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Co nás v roce 2022 čeká a nemine v ekonomice? Osm hlavních změn a očekávání
01.01.2022 Česko od dneška hospodaří v režimu rozpočtového provizoria. Musí totiž začít osekávat pandemické dluhy. Nejen státní zaměstnanci a důchodci se tak musí připravit na hubenější čas, i když ne nutně od letoška. Inflace, která však letos udeří, v tomto měsíci až desetiprocentní, způsobí výrazné pokles kupní síly obyvatelstva – a tedy jeho životní úrovně. Na co dalšího je letos třeba se v ekonomické a finanční oblasti připravit. Zde osmero hlavních změn a očekávání roku 2022, níže jsou pak představeny blíže.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2021
31.12.2021 1. - Automobilku Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) v Kolíně plánovaně převzala Toyota. Kolínský závod byl přejmenován na Toyota Motor Manufacturing Czech Republic. Jde o osmý závod Toyoty v Evropské unii.
Lidé mají poslední dva týdny na vstup do režimu paušální daně. Letos zájem o ni zaostal za očekáváním, což se i kvůli rapidní inflaci zřejmě zopakuje také v příštím roce
27.12.2021 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), tedy třeba živnostníci, mají poslední dva týdny na to, aby se přihlásily do režimu paušální daně. Paušální daň znamená, že OSVČ se zkrátí čas, který musejí věnovat „papírování“. Jedna paušální daň – a jedna pravidelná měsíční platba – totiž nahradí jak samotnou daň, tak i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Odpadá navíc nutnost podávat daňové přiznání.
Upracovávají se Češi k smrti? Češi v průměru stráví prací 36 let svého života, více než většina obyvatel EU, zároveň se Češi dožívají nižšího věku, než většina obyvatel EU
25.08.2021 Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci dnes využili jednu z posledních příležitostí, jak před volbami uplatit voliče
30.07.2021 Poslanci dnes využili jednu z posledních předvolebních příležitostí, jak si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Jak si za voličovy peníze naklonit toho samého voliče. Vládní poslanci prosadili mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU zase, v souladu s návrhem ČSSD, nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidá matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.
Navýšení důchodů nad valorizaci je nesystémové, vláda neříká jasně, kde na něj vezme
29.07.2021 Navýšení důchodů nad rámec valorizace o 300 Kč, které zítra podle všeho schvílí poslanci, je nesystémové. Vládní politici se před blížícími se volbami snaží na účet daňového poplatníka zalíbit voličům.
500 korun za dítě, 300 korun k důchodu. Poslanci dnes zahajují schůzi, při níž mají jednu z posledních příležitostí před volbami uplatit voliče
07.07.2021 Dnes začíná červencová schůzce poslanecké sněmovny. Poslanci budou mít jednu z posledních příležitostí si dárky za peníze daňového poplatníka naklonit voliče. Vládní poslanci to zkouší před mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, opoziční koalice SPOLU by zase, v souladu s návrhem ČSSD, ráda nad rámec valorizace ke starobnímu důchodu přidala matkám speciální bonus 500 korun měsíčně navíc za vychované dítě.
Průměrný Čech stráví prací (či jejím hledáním) 36 let svého života. Kvůli pandemii došlo poprvé od roku 2008 k poklesu délky pracovního života
04.07.2021 Patnáctiletý Čech má před sebou v průměru přesně 36 let pracovního života. Pracovní život je doba, po kterou bude aktivní na trhu práce – tedy bude buď zaměstnaný, nebo nezaměstnaný (čili bude si aktivně zaměstnání hledat). Nepočítají se tedy léta studia, léta penze a také případně doba, po kterou z trhu práce zcela „vypadne“, tj. léta, kdy není oficiálně zaměstnán, přičemž se zároveň neregistruje na úřadě práce jakožto nezaměstnaný.
Poslanci dnes projednají extra navýšení důchodů o 300 korun, které mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
23.06.2021 Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, které dnes odpoledne projednají poslanci, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.
V úterý je poslední termín pro podání elektronického daňového přiznání. Pokuty budou o dost vyšší, než je běžné
30.05.2021 Nejpozději v úterý 1. června musí lidé v ČR odevzdat své daňová přiznání, podávají-li je elektronickou cestou. Termín je kvůli pandemické situaci o měsíc posunut, nejde ovšem hned o mnohaměsíční odsunutí jako loni. Pozor tedy na to.
Extra navýšení důchodů o 300 korun mají zaplatit Facebook, Amazon, Apple. Zdanění technologických obrů ale stačit nebude, důchodový účet spadne do ještě většího deficitu
27.05.2021 Mimořádné navýšení důchodů nad rámec valorizace, na kterém se včera večer dohodla koaliční rada ANO a ČSSD, chce ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová financovat z digitální daně. Zejména američtí technologičtí obři jako Facebook, Amazon, Apple či Google (resp. jeho mateřská společnost Alphabet) by tak zaplatili navýšení penzí o 300 korun.
Pandemie letos zamíchala s výpočtem termínu dne daňové svobody. Podle Liberálního institutu nezvykle pracujeme na stát déle než podle Deloitte
26.05.2021 Pandemie a loňský daňový balíček zamíchaly také s výpočtem termínu dne daňové svobody. Jeho termín každoročně v ČR vypočítávají společnosti Deloitte a Liberální institut. Pro výpočet termínu, do něhož se v daném roce pracuje na stát, tedy na daňové odvody, však používají odlišnou metodiku. Před pandemií tak bývalo pravidlem, že podle metodiky Liberálního institutu nastával den daňové svobody dříve než podle metodiky Deloitte. Letos je to ale jinak (viz graf níže).
Maláčová chce v čase enormního zadlužování vytáhnout z peněz daňových poplatníků dalších skoro 9 miliard na důchody „navíc“, Babiš příliš nezaostává. Nesmysl
26.05.2021 Především otázky spojené se státním rozpočtem na příští rok by měla na dnešním jednání probírat koaliční rada ANO a ČSSD. Zabývat by se tak podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) měla mimo jiné navýšením důchodů v příštím roce, aby kabinet předpis schválil nejlépe na svém pátečním jednání.
V pondělí je poslední termín pro podání daňového přiznání. Pokuty budou o dost vyšší, než je běžné
01.05.2021 Nejpozději v pondělí 3. května musí lidé v ČR odevzdat své daňová přiznání. Termín je kvůli pandemické situaci o měsíc posunut, nejde ovšem hned o několikaměsíční odsunutí jako loni. Pozor tedy na to.
Lidé mají poslední dny na podání daňového přiznání. Pokuty budou vyšší, než je běžné
28.04.2021 Nejpozději v pondělí 3. května musí lidé v ČR odevzdat své daňová přiznání. Termín je kvůli pandemické situaci o měsíc posunut, nejde ovšem hned o několikaměsíční odsunutí jako loni. Pozor tedy na to.
Vláda chystá nový covidový program pro podnikatele, konečně by měl vycházet z propadu tržeb. Kompenzace však znevýhodní ty podnikatele, co s pandemií důmyslně bojují
07.03.2021 Vláda chystá nový kompenzační program pro podnikatele - jak firmy, tak OSVČ. Má se jmenovat Covid Nepokryté náklady. Dosáhnou na něj ti podnikatelé, jejichž obrat v době pandemie poklesl o 40 a více procent v porovnání se stejným obdobím posledního předpandemického roku, tedy 2019.
Návrh předsedy Senátu Vystrčila nebezpečně podsouvá, že Češi nejsou solidární. Přitom už nyní nadmíru solidárně pomáhají pandemií poškozeným spoluobčanům, zaměstnancům i živnostníkům
01.03.2021 Předseda Senátu Miloš Vystrčil dnes vyzval ke sdílené solidaritě mez lidmi. V televizním vystoupení navrhl, aby část platu lidí, kteří pracují z domova, většinou úředníků, šla jiným.
Covidová opatření hloubí mezi Čechy propast. Zvýhodnění jsou obyvatelé měst či zaměstnanci placení z veřejných peněz
28.02.2021 Covidová krize, jejíž roční výročí vychází právě na nynější dny, stále více rozděluje českou společnost. Toto rozdělování tuzemské veřejnosti umocňují vládní opatření. Ta na jedné straně nahrávají například zaměstnancům placeným z veřejných rozpočtů či obyvatelům měst, na straně druhé znevýhodňují živnostníky, resp. OSVČ či obyvatele zejména malých obcí.
Další uzavírka obchodů těžce dopadne na živnostníky a firmy. Z jejich zisků přitom stát žije a podporuje zaměstnanost
26.02.2021 Tuzemští živnostníci trpí, a ještě více budou trpět při chystaném rozšíření uzavírky ekonomiky. O tom není pochyb. Jejich strádání ovšem není až tak dramatické, jak se médii či opozičními lavicemi ve Sněmovně mnohdy nese. V loňském roce jich totiž citelně přibylo.
Nové žádosti o podporu v USA klesly nejníže za 3 měsíce
25.02.2021 Nejčerstvější makroekonomická data zveřejněná během dnešního odpoledne potvrdila zotavující se americkou ekonomiku. Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti klesly na nejnižší úroveň za poslední 3 měsíce. Akciové trhy ve Spojených státech dnes přesto stagnují, jelikož výnosy ze státních dluhopisů rostou na nejvyšší úrovně za rok.
Živnostníci v Česku nevymírají, naopak přibývají -- rekordním tempem! Počet živnostníků, resp. OSVČ podnikajících na hlavní činnost loni narostl nejvíce za posledních minimálně deset let
21.02.2021 V loňském roce citelně narostl počet živnostníků, resp. osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), vyplývá z dat České správy sociálního zabezpečení. Navzdory pandemické situaci tedy nedošlo k úbytku podnikajících osob, ale naopak k nárůstu jejich počtu. Ten je dokonce v případě těch podnikajících v rámci své hlavní činnosti nejvýraznější za posledních minimálně deset let (viz graf níže).
Kdo ve skutečnosti zachraňuje české živnostníky? Vláda to není...
21.02.2021 Od loňského března, tedy už po takřka dvanáct covidových měsíců, slyšíme, jak bude zle, že můžeme čekat nával živnostníků, resp. OSVČ na pracovních úřadech – a ono ne. Podle ČSSZ loni OSVČ přibylo, podle MPO přibylo i živností. Víme sice, že se živnosti víc přerušují, než bývalo zvykem, ale stejně – čím to je, že loni živnostníci nevymřeli? Jak to, že OSVČ přibývá?
Povinné nošení respirátorů poskytuje vládě záminku před volbami rozdat důchodcům „druhé rouškovné“. Má na něj peníze, díky 500miliardivému schodku
19.02.2021 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová koncem ledna vypustila balonek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci na sklonku loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na 15 miliard korun, což je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To ilustruje priority vlády.
Schválený půlbilionový český schodek svět letos ještě nezneklidní, vláda by se ale měla vyvarovat třeba „druhého rouškovného“. A od příštího roku je třeba razantně oddlužovat
19.02.2021 Ministerstvo financí i letos bude hospodařit s až 500miliardovým schodkem. Vládě to dnes posvětila Poslanecká sněmovna. I politici tak pochopili to, co bylo zřejmé už od konce loňska: a sice, že schodek 320 miliard, plánovaný doposud, je neudržitelně mělký.
Češi loni prostonali 86,5 milionu dní, nejvíce za třináct let. Může za to covid a zrušení karenční doby
10.02.2021 Prognóza, že Češi budou po zrušení karenční doby „více nemocní“, se potvrdila. Loni totiž prostonali celkem 86,5 milionu dnů, vyplývá z údajů České správy sociálního zabezpečení. Jedná se o nejvyšší počet prostonaných dnů od roku 2007. Zrušení karenční doby ovšem pochopitelně není jediným klíčovým důvodem tohoto nárůstu. Tím dalším je pandemie onemocnění covid-19.
Tisícikorunový kompenzační bonus pravděpodobně vyjde veřejnou kasu na 25 miliard korun. Ty pětisetkorunové ji dosud stály přibližně 26 miliard
08.02.2021 Z veřejných rozpočtů šlo dosud, tj. od března 2020 do konce ledna 2021, celkem 26,3 miliardy korun na různé formy kompenzačních bonusů. Zejména pak na kompenzační bonus pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), jimž finanční správa v daném období vyplatila 20,2 miliardy. Na kompenzační bonus pro společníky malých firem odplynula 1,7 miliardy korun. Takzvaní „dohodáři“, tedy osoby pracující na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, si na kompenzačním bonusu přišli na 100 milionů korun. Kompenzační bonus za podzimní bonusová období pak činí 4,3 miliardy korun. Celkově tedy veřejná kasa vyplatila na kompenzačních bonusech od března do letošního ledna právě zmíněných 26,3 miliardy korun.
Na kolik by státní kasu vyšlo „druhé rouškovné“ neboli „respirátorovné“? Třeba i na 23 miliard, vyplácet se bude zřejmě, až se volby přiblíží
26.01.2021 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová vypustila balonek takzvaného „druhého rouškovného.“ V rámci toho prvního dostali důchodci koncem loňského roku na ruku 5000 korun. Státní rozpočet to vyšlo na 15 miliard korun, což je mimochodem více, než jej v souhrnu stály kompenzační bonusy pro OSVČ. To ilustruje priority vlády.
Vláda ve své covidové pomoci dává přednost důchodcům před živnostníky, jimž se tedy nedostává tolik, kolik by mělo
15.01.2021 Mimořádné výdaje státního rozpočtu související s covidem-19 představovaly loni zhruba 217 miliard korun, tedy necelých 60 procent výsledného schodku. Schodek by totiž byl poměrně výrazný, zhruba 60miliardový, i pokud by žádný covid nebyl. Z podstatné části kvůli předpandemickému navyšování starobních důchodů.
Zájem o přihlášení do systému paušální daně zaostává za očekáváním, zatím se přihlásila jen čtvrtina předpokládaného počtu OSVČ. Zítra je poslední den, pak už přihlášení nebude možné, mnohé OSVČ o tom ale netuší
10.01.2021 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2020 nepřesáhly jeden milion korun, se pro rok 2021 mohou na příslušném finančním úřadu přihlásit do systému paušální daně. Období pro toto přihlášení běží od 7. 12. 2020 a končí 11. 1. 2021, tedy už v zítra. Je to opravdu šibeniční termín, přes který "nejede vlak".
Rekordní, a přesto „malý“ deficit
05.01.2021 Jak již před několika dny avizovala ministryně financí, skončilo loňské hospodaření státu deficitem na úrovni 367,5 mld. Kč. Takové číslo sice nemá v tuzemské historii obdoby, když jeho nejbližším konkurentem je 192 mld. z roku 2009, zdaleka ovšem nedosáhlo původního plánu. Ten totiž po novelizacích počítal se schodkem až 500 mld. Kč, na který byl postupně zvýšen z předpandemických 40 mld. Kč. Za rozdílem mezi plánem a konečnou realitou lze hledat primárně nad očekávání vysoké příjmy, zatímco výdaje se rozpočtované částce přiblížily. To je pozoruhodné hlavně vzhledem k tomu, že k poslední novele rozpočtu došlo začátkem července letošního roku, tedy v době, kdy případná druhá vlna epidemie byla čistě hypotetickou možností, které vesměs nebyla přikládána velká pravděpodobnost, natož aby se na ni rozpočet cíleně připravoval. Zdá se tak být zjevné, že původně schválených 500 mld. Kč bylo extrémně nadhodnocených, když se k nim rozpočet nepřiblížil ani po drtivé druhé vlně epidemických uzavírek.
Hospodaření státu končí rekordní „sekerou“ dějin. Mezi nejdražší položky patří „rouškovné“ pro důchodce, výdaje na zdravotní pomůcky, testy a vakcíny a na programy Antivirus
05.01.2021 Hospodaření českého státního rozpočtu za rok 2020 končí suverénně největší „sekerou“ v historii veřejných financí České republiky. Výsledný schodek 367,4 miliardy korun by byl ještě začátkem roku 2020 zcela z říše sci-fi. Bohužel, v důsledku koronavirové krize se stává smutnou skutečností. Jen slabou útěchou je to, že deficit je od poloviny loňského roku plánován na 500 miliard korun. Toto číslo je třeba vnímat v kontextu tuzemského legislativního procesu jako maximální možné, nikoli jako částku, s níž bychom měli poměřovat nynější výsledek.
Zájemci mají poslední týden na přihlášení do systému paušální daně, mnozí o tom nevědí, ač mohou ušetřit desetitisíce. Další šance pak bude zase až za rok
03.01.2021 Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), resp. živnostníci, jejichž příjmy v roce 2020 nepřesáhly jeden milion korun, se pro rok 2021 mohou zde přihlásit do systému paušální daně. Období pro toto přihlášení běží od 7. 12. 2020 a končí 11. 1. 2021, tedy už od tohoto pondělí za týden. Je to opravdu šibeniční termín.
Jaký bude rok 2021 ekonomicky? Těžký a plný změn
27.12.2020 Pro statisíce českých domácností bude rok 2021 nejtěžším za posledních bezmála deset let. Budou čelit citelnému poklesu příjmů či vzrůstající hrozbě propuštění z práce, a to zejména ty, jejichž členové jsou zaměstnáním či podnikáním tak či onak navázáni na turistický ruch, gastronomii, sektor kultury či ubytování a obecně sektor služeb.
Poslanci dnes zřejmě definitivně schválí daňový balíček, a tedy i další obrovské zadlužení. Snížení daní by však mělo usnadnit zotavení české ekonomiky v příštích dvou letech
22.12.2020 Poslanecká sněmovna dnes rozhodne o konečné podobě vládního daňového balíčku, přičemž prezident Miloš Zeman uvedl, že jej vetovat nebude. Poté, co balíček v listopadu Sněmovna schválila zejména díky hlasům poslanců hnutí ANO a ODS, dočkal se poměrně mírného přepracování v Senátu. Senát zejména prosadil snížení sumy, o kterou se má navýšit základní sleva na dani na poplatníka. Zatímco ze Sněmovny šel do Senátu návrh na zvýšení této slevy z nynějších 24 840 korun na 34 125 korun, senátní návrh počítá jen s navýšením na 27 840 korun. To ve výsledku znamená, že zaměstnanci si stále výrazně polepší, ale přece jenom o něco méně, než pokud by prošla původní, sněmovní verze balíčku.
Koronavirus srazil počet sňatků na stoleté minimum, pořadatelům svateb stále „chybí“ více než miliarda tržeb. Obyvatel je však v Česku nejvíce od druhé světové války
14.12.2020 Česko má nyní nejvíce obyvatel od konce druhé světové války, koronavirus však početní přírůstek zbrzdil. V březnu a ve druhém čtvrtletí způsobil dramaticky úbytek svateb, a to až ke stoletému minimu, a srazil ovšem také počet rozvodů. V letních měsících se však navzdory covidové situace konalo zhruba stejně svateb jako loni.
Rozpočtový deficit mocně finišuje
01.12.2020 Po několika poměrně nadějných měsících, kdy se rozpočet vzhledem k okolnostem vyvíjel spíše nečekaně dobře, přichází vystřízlivění. Do konce listopadu narostl nepoměr mezi výdaji a příjmy státu na 341,5 mld. Kč, což oproti předchozímu měsíci představuje skok o úctyhodných 67,5 miliardy. Netřeba asi dodávat, že se jedná o tuzemský rekord. I přesto se zdá být zřejmé, že ačkoliv původně schválený deficit ve výši 500 mld. Kč ještě ani nepočítal s druhou vlnou pandemie, která nakonec dorazila, bude jeho rámec dostatečný i na její pokrytí a byl tak evidentně citelně nadsazený.
Tisíce živnostníků si finančně polepší, získávají nárok na další covidové peníze od státu
29.11.2020 Řada živnostníků, resp. osob samostatně výdělečné činných (OSVČ) řeší v této době těžkou otázku. A sice tu, zda mají propustit své zaměstnance, nebo být osobně, popř. i s celou rodinou až několik měsíců zcela bez příjmu. Týká se to například lidí, kteří jako osoby samostatně výdělečně činné provozují třeba vesnickou restauraci nebo hospodu. Zaměstnávají tak pochopitelně třeba i číšníky, servírky nebo kuchaře.
OECD radí dál zvedat důchodový věk a platit část penze z daní
19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument včera zveřejnilo ministerstvo práce.
ČNB v alternativním odhadu počítá s poklesem HDP i příští rok
13.11.2020 Podle alternativního scénáře vývoje české ekonomiky, který počítá s horším průběhem druhé vlny pandemie a déletrvajícími opatřením, by klesl hrubý domácí produkt i příští rok, a to o 2,7 procenta. Vyplývá to ze Zprávy o inflaci, kterou dnes zveřejnila Česká národní banka. Letos by pak podle tohoto alternativního scénáře ekonomika klesla o 7,9 procenta. Na druhou stranu v roce 2022 by ekonomika mohla stoupnout až o 6,4 procenta.
Deficit roste, ovšem drama se zatím nekoná
02.11.2020 Stav českých veřejných financí se i v říjnu podle očekávání zhoršil, když vykázal deficit na úrovni 274 mld. Kč. Ve srovnání se zářijovým výsledkem tak došlo k nárůstu „jen“ o zhruba 22 mld. Kč. Nadále tak platí, že tlak na rozpočet za prvních deset měsíců roku nebyl tak silný, jak vláda zřejmě očekávala, když plánovala za letošní rok půlbilionový schodek. Rezerva, kterou jí schválený rámec pro zbytek roku poskytuje, se ovšem pravděpodobně bude hodit, jelikož epidemie v Česku mezitím znovu nabrala na síle a vyžádá si tak bezpochyby další výdaje. Zatímco před příchodem druhého kola ekonomických restrikcí jsme přepokládali celkový letošní deficit bezpečně pod hranicí 400 mld. Kč, nyní se kloníme k tomu, že konečný účet za letošní úrok se bude pohybovat v blízkosti 450 mld. Kč.
Živnostníci i firmy si budou moci letošní „home office“ odečíst z daní – ale jak? Předmětem dohadů může být i to, kterou část toaletního papíru doma používají v „pracovní době“…
25.10.2020 Příští rok čeká finanční úřady po celé České republice těžká zkouška. Něco, s čím se doposud nikdy nesetkaly. Budou muset posoudit, do jaké míry si daný živnostník či firma mohou ulevit od daně z toho titulu, že po podstatnou část letoška mnozí uplatňují – musí uplatňovat – práci z domova, tedy takzvaný „home office“.
Ranní okénko - Pandemie otestuje sentiment firem i spotřebitelů
23.10.2020 Dnes je druhý den částečného lockdownu. Restrikce se týkají především služeb (maloobchod zůstává uzavřen s výjimkou prodeje potravin, léků apod.) a omezení pohybu osob s platností do 3. listopadu. Roman Prymula již zmínil možné prodloužení nouzového stavu, které by však vyžadovalo souhlas parlamentu. Vzhledem k dále stoupajícím denním přírůstkům nakažených považujeme schválení v případě podání žádosti za pravděpodobné. Pro uvolnění restrikcí je klíčový pokles reprodukčního čísla z aktuálních 1,3 na 0,8.
Zavírá se většina obchodů a služeb, kontakty se omezí na minimum
21.10.2020 V Česku se kvůli šíření koronaviru a obavám z kolapsu zdravotnického systému od čtvrtka znovu výrazně omezí každodenní život. Zavřou se obchody kromě prodejen základního sortimentu a vybraného zboží, nebude fungovat většina služeb, na minimum se omezí kontakty a setkávání lidí. Nepravděpodobný je také slibovaný návrat všech žáků prvního stupně do základních škol od 2. listopadu. Opatření proti covidu-19 z posledních týdnů se zatím na počtu nakažených neprojevila, proto dnes kabinet přistoupil k podobně tvrdým restrikcím jako při jarní vlně. Postiženým firmám slíbil kompenzace.
Zhruba 120 tisíc Čechů může příští rok ušetřit na daních a nepodat daňové přiznání. Poslanci dnes schválili paušální daň, díky níž mnozí ušetří desetitisíce
21.10.2020 Živnostníci, resp. OSVČ s ročním příjmem do jednoho milionu budou moci od ledna příštího roku platit pouze jednu paušální daň. Její zavedení dnes schválili poslanci, posoudí jej však ještě Senát.
Stát dal, stát vezme. „Podzimní“ kompenzační bonus zatíží i obecní kasy, některá města i proto zvýší od roku 2021 daň z nemovitosti
16.10.2020 Stát dal, stát zase vezme. Vláda dnes schválila balík opatření pro boj s ekonomickými dopady druhé vlny pandemie koronaviru. Jeho součástí je i „podzimní“ kompenzační bonus, který bude adresnější než ten „jarní“. Budou na něj mít nárok jen ty osoby samostatně výdělečně činné, kterým vláda „vypunula“ podnikání, tedy například zavřela restauraci či jiný provoz. Tyto OSVČ mají nárok na 500 korun denně po celou dobu trvání nouzového stavu, který byl vyhlášen na třicet dní dne 5. října.
Rodiče dětí školou povinných už dnes mohou čerpat nové krizové ošetřovné, které však není tak velkorysé jako to jarní. A také zatím není určeno pro OSVČ, ale pouze pro zaměstnance
14.10.2020 Školy, s výjimkou těch mateřských, jsou ode dneška opět uzavřené. Rodiče dětí školou povinných mají nárok na krizové ošetřovné. To se však zatím týká jen zaměstnanců, nikoli osob samostatně výdělečně činných. Přitom na jaře mohli krizové ošetřovné čerpat právě i OSVČ.
Druhá vlna pandemie může zlevnit nemovitosti, zejména v méně atraktivních místech. Lidé teď mohou úřady žádat o posečkání s platbou daně
13.10.2020 Závažná druhá vlna pandemie připraví českou ekonomiku až takřka o bilion korun, veřejnou kasu pak o minimálně o další desítky miliard. Měla by ale i svá pozitiva, i když jak pro koho. Třeba by zlevnila některé nemovitosti.
Růst deficitu zpomaluje
01.10.2020 Ani září letošního roku nebude výjimkou a stav státní pokladny lze opět označit za rekordní – za prvních devět měsíců roku vydala o 252,7 mld. Kč více, než do ní přiteklo. Loňský deficit na úrovni 21 mld. Kč tak působí ve srovnání zcela neškodně. Pozitivnější obrázek ovšem nabízí porovnání s letošním srpnem, jelikož od té doby schodek narostl o „pouhých“ 32 mld. Kč. Potvrzuje se tak dojem z předchozích měsíců, totiž že schválený celoroční deficit na úrovni půl bilionu korun zřejmě nebude zapotřebí a měl by vystačit i s rezervou. O to pozoruhodnější je pak návrh ministryně financí, která debatu o deficitu pro rok 2021 otevřela návrhem na 320 mld. Kč, přičemž v něm chybí diskutované zrušení superhrubé mzdy, které by deficit bezpečně vyhnalo až do okolí 400 mld. Kč. Vláda si tak zřejmě našla zalíbení ve stamiliardových schodcích i bez jasného zdůvodnění.
Co druhá vlna udělá s ekonomikou. Může zlevnit zejména méně atraktivní nemovitosti
27.09.2020 Závažná druhá vlna pandemie připraví českou ekonomiku až takřka o bilion korun, veřejnou kasu pak o minimálně o další desítky miliard. Měla by ale i své pozitiv, i když jak pro koho. Třeba by zlevnila některé nemovitosti.
Zítra lze naposledy podat přehled sociálce a zdravotní pojišťovně bez hrozby pokut
17.09.2020 Zítra je poslední den, kdy mohou osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) podat přehled na sociálku, aniž by jim hrozila sankce. Musí ovšem současně zaplatit doplatek na sociálním za rok 2019. Platí přitom, že peníze musí být na účtu příslušné sociálky připsány nejpozději také právě zítra.
Koronavirus srazil počet svateb na více než stoleté minimum, snížil i rozvodovost. Svatební salony a celá tato branže přišla o 1,23 miliardy korun
11.09.2020 Obyvatelé ČR v letošním prvním pololetí uzavřeli jen 13,4 tisíce sňatků, meziročně o 9,6 tisíce sňatků méně. Vyplývá to z údajů k pohybu obyvatelstva, které dnes zveřejnil ČSÚ.
Nový kurzarbeit ještě více znevýhodní osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), například turistické průvodce. Vláda na ně „zapomněla“, jsou již tři měsíce zcela bez příjmu
09.09.2020 Vláda se má dnes mimořádně sejít, aby schválila návrh zákona s novými pravidly kurzarbeitu. Do budoucna by tak právě mechanismus tohoto kurzarbeitu měl znamenat, že se pod zaměstnanci v čase ekonomické tísně rozevře jakási „záchranná síť“, placená z peněz daňového poplatníka. Budou ji tedy ze svých daní platit také osoby samostatně výdělečné činné (OSVČ). Ty však samy s žádnou takovou „sítí“ počítat nemohou. Alespoň pokud by v tuzemské legislativě i nadále platil pořádek uplynulých měsíců.
„Sekera“ dalších minimálně 90 miliard korun do rozpočtu. To je výsledek dnes oznámeného zrušení superhrubé mzdy a zavedení jednorázového příspěvku pro důchodce
28.08.2020 Vláda se dnes rozhodla pro zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z hrubé mzdy. Záměr ještě musí projít parlamentem. Pokud se tak stane, většina zaměstnanců si polepší. Například zaměstnanec, který pobírá průměrnou mzdu letošního prvního čtvrtletí, 34 077 korun, by po změně bral v čistém nikoli 25 559 korun měsíčně jako nyní, ale 27 280 korun. Za celý rok by si tak polepšil o 20 736 korun.
Zrušení superhrubé mzdy a zavedení rouškovného zřejmě bude vítězstvím vládních stran, prohrou ekonomiky jako celku a její budoucnosti
28.08.2020 Vláda dnes odpoledne podle všeho oznámí, jak změní daň z příjmu a v jaké podobě rozdělí důchodcům peníze v podobě takzvaného rouškovného.
Ministryně Maláčová si „rouškovným“ nesystémově kupuje voliče, a s ní i celá vláda. Na důchodovou reformu, tedy systémové řešení, se raději nikdo ani neptejme
23.08.2020 Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová podle svých včerejších slov zítra předloží návrh na jednorázový bonus pro důchodce 6000 korun. O vládou zvažovaném jednorázovém příspěvku 5000 nebo 6000 korun pro důchodce v mluvil včera v tisku i premiér Andrej Babiš.
Objem čerpání v rámci programu COVID III činí po více než dvou měsících 0,9 procenta celkové potenciálně čerpatelné částky. Cely program by se dosavadním tempem dočerpal za necelých 20 let
18.08.2020 Za úvodní více než dva měsíce plného provozu programu COVID III, od začátku června do 7. srpna 2020, z něj firmy reálně čerpaly prostředky v objemu 4,51 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnila Česká národní banka. To odpovídá 0,91 procenta jeho celkové „palebné síly“, tedy celkového potenciálně využitelného objemu, jenž činí 495 miliard korun.
Už pozítří končí prodloužený termín podání daňového přiznání, i jednodenní opozdilce čeká obří pokuta. Ohledně placení zdravotního pojistného panuje chaos
16.08.2020 Už jen dva dny zbývají lidem v Česku na podání daňového přiznání k dani z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob. Dvakrát prodloužený termín finálně vyprší v úterý 18. srpna. Pokud se přiznání v tomto termínu nepodá a pokud navíc nebude v daném termínu na účtu příslušného finančního úřadu již uhrazená daň, okamžitě naběhne tučná pokuta.
Po víkendu končí prodloužený termín podání daňového přiznání. I jednodenní opozdilce čeká obří pokuta
14.08.2020 Už jen několik málo dní zbývá lidem v Česku na podání daňového přiznání k dani z příjmu, a to jak fyzických, tak právnických osob. Dvakrát prodloužený termín finálně vyprší po tomto víkendu, v úterý 18. srpna. Pokud se přiznání v tomto termínu nepodá a pokud navíc nebude v daném termínu na účtu příslušného finančního úřadu již uhrazená daň, okamžitě naběhne tučná pokuta.
Související klíčová slova:
FOREX | FXstreet | Technická analýza | Psychologie | Money management | Obchodní systémy | Korelace měn | Kathy Lien | Fundamentální analýza | Price Action | Řecko | Patrik Urban | Obchodní strategie | Čína | Japonsko | Video | Finance | Peníze | VIP zóna | Expert | Pullback | Fitch | Korelace | Equity | Inflace | OECD | EUR/USD | GBP/USD | Dow Jones | Rusko | USA | NFP report | Nezaměstnanost | Británie | OPEC | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | HDP | Obchodní deník | Obchodní plán | Fibonacci | MQL4 | Programování | Divergence | Pin Bar | Měnová politika | Forexový trh | Austrálie | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Španělsko | Apple | Polský zlotý | Analytik | Profit-Target | Bankovní trader | Ropa Brent | Česká koruna | ETF | Podílové fondy | Private equity | Dividendy | Světová ekonomika | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Podpora ekonomiky | Rizika | Politika | Export | Import | Průmyslová výroba | Ekonomové | Akciové trhy | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Míra nezaměstnanosti | Rozpočtový deficit | Swiss Life | Ekonomická teorie | Intradenní obchodníci | Obchodování na burze | Binární opce | Jak se stát forexovým obchodníkem | Cenné papíry | Hospodářství | Kapitál | Sazby | AOS | Akcie | Akcionář | Akvizice | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Asset management | Transakce | Bankovní rada | Valná hromada | Bloomberg | Bod | Breakout | Broker | Burza | CCI | Centrální banka | Centrální banky | Stock | Garance | Konsolidace | Demo účet | Devizový trh | Distribuce | Nesoulad | Dluhopis | EMA | Ekonomika | Euro | Evropská komise (EK) | FX | Fed | Finanční trhy | Finančník | Grafy | Index PX | Indikátor | Indikátory | Intraday | Investice | Investiční fond | Investiční společnost | Investor | Investování | Kapitálový trh | Komodity | Kurz | LIBOR | Long | MIFID | MMF | MT4 | Margin | Záloha | Margin call | Risk | Marže | MetaTrader | Měna | Měny | Nabídka | Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Nástroj | Obchodní systém | Obchodník | Opce | Open | Papertrading | Platforma | Podílník | Poplatek | Portfolio | Pozice | RRR | Rating | Ratingová agentura | Repo sazba | Resistence | Rezistence | Reálný účet | Riziko | Ropa | Schodek rozpočtu | Sentiment | Short | Skalper | Splatnost | Stochastic | Support | Svíčkový graf | Swiss | Technical analysis | Trader | Trading | Trend | Tržní kapitalizace | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Deriváty | Banky | Doporučení | EUR | USD | Citibank | Dluhopisy | GBP | ČEZ | Obchodování | Forex trading | Obchodování na forexu | Morgan Stanley | Goldman Sachs | Regulátor | Evropa | Finanční krize | Cena ropy | Hospodářský růst | Komerční banka | XTB | Axiory | Úroková sazba | Spekulanti | Investoři | Psychologie tradingu | Začínáme na burze | Fond | EU | Zasedání Fedu | Ekonom | Pravděpodobnost | Finanční otázky | Hospodářská krize | Makroekonomická data | Zisk | Breakout strategie | Spekulant | Sázka | Kurz dolaru | Obchodování na finančních trzích | Zkušenosti | Euforie | Stres | Optimismus | Výsledky | Chamtivost | Strach | Emoce | Trpělivost | Arbitráže | Bohatství | Partners | Deloitte | Investiční produkty | Jak obchodovat | Obchodovat | Ondřej Hartman | Regulace | Financování | Investiční společnosti | Investovat | CZK/EUR | Money-Management | Makro | Český statistický úřad | Makrodata | Conseq | Facebook | Akcenta | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | FX trh | Penzijní fondy | Obchodníci | Obchodní účet | Vzdělávání | Semináře | Praxe | Centrální bankéři | GBPUSD | Raiffeisenbank | Index | Investiční strategie | Odpor | Podpora | Forex pro začátečníky | Americká centrální banka | Americká centrální banka FED | Analytika | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Běžný účet | Brent | Broker Consulting | Brokeři | Cena | Cena barelu ropy | Cena ropy brent | Cena ropy na světových trzích | CitFin | CZK | Česká ekonomika | Česká spořitelna | Daňové přiznání | Denník | Dolar | Dolary | Ekonomický růst | Emisní povolenky | Eura | Evropská banka | Evropská měna | Fibonaci | Finanční investice | Finanční prostředky | Fondy | Forexo | Forexu | Full time | FX Street | FXstreet.cz | Graf | HDP Německo | Hodnota akcií | Hrajeme si na burze | Hrubý domácí produkt | Inside | Investiční | Investiční doporučení | Investiční plán | Investiční poradenství | Investiční výdaje | Investování do nemovitostí | Irsko | J&T | Jiří Rusnok | JP Morgan | Knihy o forexu | Konfluence | Kurz dolarů | Kurzy | Volná pracovní místa | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Maloobchodní prodej | Management | Manuál | Market | Meziroční inflace | Minimální mzda | Míra inflace | MQL5 | MQL5.com | MyFxBook | Nemovitosti | Obchodování s komoditami | Obchodování spreadů | Obchodujeme | Online kurz | Penzijní společnosti | PinBar | Pips | Portfolia | Prognóza | Rakousko | Ratingové hodnocení | Recenze | Reuters | Ropy | Růst HDP | Sázky | Seminář | Spořící účty | Hodnocení brokerů | Státní dluh | Státní dluhopisy | Státní rozpočet | Škola tradingu | Throwback | TopForex | Trh | Velká Británie | Volkswagen | Výběr brokera | Webináře | Země EU | Zkušenost | Zpracovatelský průmysl | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | Tradeři | Škola forexu | Trading Coach | ING | Mojmír Hampl | Benzín | Andrej Babiš | Buy | CEE | CEPS | EV | Ministerstvo financí | Petr Kellner | Průměrování | Redukce | ROCE | Sell | Vláda ČR | Využití kapacit | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | Akciová společnost | Čekací doba | StopLoss | Tržby | Výsledek hospodaření | Zaměstnanost | Úvěr | Co je forex | Milionář | Miliardář | Equity křivka | Forex Pro | Komise | Mezinárodní banky | Volby | S/R zóny | Úspěšný trader | Úspěšný obchodník | Know-how | Vzdělání | Velcí hráči | Burze | Investment | Profi obchodní systémy | Bankovní sektor | Generali Investments CEE | Česká bankovní asociace | Home Credit | Macquarie | NATO | BBC | Forex asistent | Thomson Reuters | Expanzivní měnová politika | Polská centrální banka | Backtestovat | Finanční gramotnost | Podnikatel | Živnostník | Podnikání | BMW | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Velcí obchodníci | Energie | Společná evropská měna | Rada ČNB | Podnikatelé | BlackRock | Ekonomické indikátory | Ekonomický a strategický výzkum | Znalost | Příprava | Přehled | Klid | Kč/EUR | Kč/USD | Moneta Money Bank | Volby v USA | Sázet | Bankovnictví | London Breakout | Institucionální objednávky | Obchodní styl | Forbes | Americké firmy | Základní úrokové sazby | Lídři | Firmy | Aktuální vývoj | Kapitálové rezervy | České firmy | Ekonomické dopady | Na volné noze | Broker Trust | Daňové příjmy | Supporty a rezistence | Globální ekonomiky | Miliardy dolarů | Nervozita | Fitch Ratings | Americké burzy | Reálné obchody | Fibo | Propad | Bankovní tradeři | Guvernér | Ztráty | Posílení koruny | Akciové trhy ve Spojených státech | Nejistota | Světové finanční krize | Světová finanční krize | Stagnace | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Zajištění | Zahraniční firmy | Odhodlání | Kapitalizace | Výhled | Bankéři | Poplatky | Britská vláda | Konsensus | Mzdy | Německý export | Úspěšné obchodování | Dnešní zprávy | Opatřením na podporu ekonomiky | Ekonomická situace | Průzkum | Začínající trader | Krize | Opatření na podporu ekonomiky | Výnosy | Česká vláda | Očekávání analytiků | Měnové krize | Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) | Indikátor důvěry | Příjmy | Čistý příjem | Alphabet | ČTK | Obchodování forexu | Konsenzus | Růst ekonomiky | Belgie | Zasedání americké centrální banky | Bilance Fedu | Profesionální trading | Výkyvy na finančních trzích | Hlavní ekonom | Dánsko | Očekávání | Informace o forexu | Generali Investments | Skupina PPF | Vstup na burzu | Daňové změny | BHS | Ekonomické výhledy | Vladimír Pikora | Atraktivní nemovitosti | Podnikové dluhopisy | MiFID II | Fincentrum | Komentář Raiffeisenbank | Investiční skupiny | Výkonnost fondů | Conseq Investment Management | Drobní investoři | Airbnb | Podnikání na kapitálovém trhu | Saxo | Zonky | Můj trading | Obchodní týden | Tržní hráči | Podniky | Regionální měny | Technologické akcie | FAANG | Prognóza ČNB | Forint | Výplaty dividend | Ekonomické krize | Czech Fund | Nové peníze | Trendové čáry | Spotřebitelská inflace | Pipy | Finanční skupina | Stavební spoření | Cena plynu | Propad cen ropy | Daňové úlevy | Průzkum společnosti | Politika Fedu | EK | Evropská komise | Základní úroková sazba | Index spotřebitelské důvěry | Veřejný dluh | Český miliardář | Odhady analytiků | Oslabení amerického dolaru | Majetek | Nemovitostní trh | Oživení trhu | Sazby ČNB | Podnikový dluh | Mezinárodní investoři | Zvýšení sazeb | Statistický úřad | Inflační očekávání | Vyjádření analytiků | Podíl nezaměstnaných | Michal Brožka | Růst cen ropy | Bondster | Ceny pohonných hmot | Moje obchody | Odhad růstu ekonomiky | Americké společnosti | Základy obchodování | Digitální daň | Capital Partners | Ziskové obchody | Ztrátový obchod | Pokles cen | Výkonný ředitel | Štěpán Křeček | SEBA | Intradenní trader | Raiffeisen Bank International | Oživení ekonomiky | Pohonné hmoty | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Deficit rozpočtu | PPF | Očekávání trhu | Backtest | Finanční situace | Snížení daní | Dobrý obchod | Kurzarbeit | Ziskové výsledky | Investování na Forexu | Trading na forexu | Obchodujte | Trinity Bank | Hospodářské krize | Mnoho ziskových obchodů | Konfluence více faktorů | Digitalizace | Rozpočtová politika | Automobilky | Investment Management | Rozpočet | Hazard | Celkové příjmy | Deficit | Prohloubení schodku | Majoritní akcionář | Mediální společnosti | Investiční skupina | VIP seminář | Analytik portálu | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | Objem | Data z USA | Ekonom BHS | BHS Štěpán Křeček | Obchod | Přístup do VIP zóny | Český trh práce | Trh práce | Analýzy makroindikátorů | Myšlenka | Hypotéza | Statistické údaje | Skupina ČEZ | Růst spotřebitelských cen | Ceny pohonných hmot v ČR | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Předseda představenstva | Firma | Maloobchodní prodeje | Technické analýzy | BAT | Výše úrokových sazeb | Obchodovat na burze | Růst cen | Equity křivky | Maďarská centrální banka | Studie | Bilance | Důchodový systém | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Avast | Skupina Home Credit | Generální ředitel | PSA | Ukrajina | Amazon | Důvěra v českou ekonomiku | Úrok | Miliardy | Vyhlídky | EBRD | Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD) | Evropská banka pro obnovu a rozvoj | Sdružení automobilového průmyslu | Průzkumy | Legislativa | Vicepremiér | Macquarie Asset Management | Finanční rezervy | Dlužníci | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Helena Horská | Ekonomka Raiffeisenbank | Hlavní ekonomka | Ekonomka | Zveřejněná data | Financovat | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Hospodaření státu | Miloš Mikolanda | Průmysl | Společnost ČEZ | Ján Hájek | Rozpočet na rok 2020 | Poslanecká sněmovna | PLN | Na burze | Centrální banka USA | Propouštění | Impuls | Výrazný pokles | Dodržovat obchodní plán | Rozvoj | Nezaměstnanost v Česku | Stavebnictví | Klíčová rezistence | Koruna dnes | Zdražování | Inflace v listopadu | Problémy | NAFTA | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Členské státy EU | Státy EU | Ranní zpráva | Počet zemřelých | Cenové formace | Soukromý sektor | Penále | Plyn | Dobrá nálada | Nálada | Prohlášení | PKN Orlen | Časopis Forbes | Události roku | Zahájení obchodování | Czech Media Invest | Škoda Auto | Penta Real Estate | Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) | ÚOHS | Míra | Premiér Babiš | Energetický a průmyslový holding | Médea | České aerolinie (ČSA) | Řetězec Makro | Jaderné elektrárny | Daniel Křetínský | Jaderná elektrárna | Temelín | Úroky | Počet zaměstnaných | Měnové politiky | Hypotéky | Hypoteční trh | Smartwings | Důchod | Předseda | Americké centrální banky | Trumpova administrativa | Kupní síla | Automobil | Ředitelka | Fed index | xStation5 | Rozpočtové politiky | Americké vlády | Bydlení | Ipsos | Martin Novák | Analytik Broker Consulting | Česká zbrojovka | První obchod | Ztráta | Úbytek | NERV | Miliardy korun | Schodek státního rozpočtu | Tuzemská ekonomika | Hospodaření | Pracovní trh | Dobrá data | Daimler | O2 | Letecké společnosti | Miliardy eur | Míra nezaměstnanosti v ČR | Budoucnost | Experti | Zemědělství | Negativní zprávy | Poradenství | Vzdělávat se | Ministerstvo práce | Iniciativa | Podnik | Snížit úrokové sazby | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Bankroty | Nová auta | Nájemné | Velké firmy | Zamyšlení | Ptačí chřipka | Očekávaný vývoj | Komunikace | HN | Prezident | Koronavirus | Výsledky průzkumu | Průměrná úroková sazba | Firma Avast | Google | Trhy | Pražské burzy | Šíření koronaviru | American Express | Většinový podíl | Negativní dopad | Zlepšení nálady | Pokles | Situace | Zdražovat | České měny | Finance Group | Penzijní systém | Spravedlivé důchody | Důchody | Odhad letošního růstu | Finanční ředitel | Meziroční růst | Zdravotní pojištění | Růst inflace | Pandemie koronaviru | Pandemie | IHNED | Konzultant | Boeing | Vstupy | Raiffeisenbank a.s. | Antivirové společnosti | Akcie antivirové společnosti | Reálné peníze | Konzistentní zisky | Pochybnosti | Zlepšení | Dovednosti | Úsilí | Píle | Obchody | Výdaje | Výpočet daně | Slevy na dani | Platit daně | Finanční úřad | Daň z příjmu | Tenza | Americká společnost | Sazby beze změny | NFP | Rozhodování | Ekonomický dopad | Americké banky | Průměrná cena | Obchodovanie | Nižší daně | Poptávky po ropě | Lednová inflace | Státní dluh ČR | COVID-19 | Portál FXstreet.cz | Empire State Index | Ekonomické aktivity | Aktivita v sektoru služeb | Dodatečný kapitál | Statistické údaje z USA | Údaje z USA | Šíření onemocnění | Šíření koronavirové nákazy | Průměrná mzda | Automobilka Toyota | Toyota | Vývoj | Vyhlášení nouzového stavu | Martin Gürtler | Mzda | Vládní opatření | Výkyvy | Překoupenost | Změna sazeb | Rishi Sunak | Makroekonomické údaje | Pomoc ekonomice | Restrikce | Poradci | Nouzový stav | Světové ekonomické krize | Deficit státního rozpočtu | Tržní podmínky | Tencent | Opatření vlády | Solidarita | Vládní představitelé | Další vývoj | Restriktivní opatření | Brusel | Fiskální politiky | Odhady ekonomů | Kabinet | Moore Czech Republic | Antivirové firmy | TPCA | Kolínská automobilka | Toyota Peugeot Citroën Automobile (TPCA) | Toyota Peugeot Citroën Automobile | Šíření viru | Stimul | Nákupy vládních dluhopisů | Viceprezident | Spotřebitelé | Zamezení šíření viru | Automobilka | Dopady koronavirové pandemie | Dopady pandemie | Pandemie COVID-19 | Dopady pandemie COVID-19 | Čerpací stanice | Úvěrový program | Aktuální situace | Žádosti o podporu | Dopady krize | Onemocnění COVID-19 | Onemocnění | Vládní podpory | Ekologické organizace | Valné hromady | Koronavirová krize | MPO | MPSV | MF | Náhrady mezd | Ošetřovné | Přiznání k dani z příjmu | Daňové povinnosti | Ministryně práce a sociálních věcí | Ministryně práce | Jana Maláčová | Automobilka Volkswagen | Škoda | Manufacturing | Komerční banky | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Nákupu státních dluhopisů | Alena Schillerová | Ministryně financí | Babišova vláda | Zápis z posledního zasedání | Úřad práce | Spoření | Dávky v nezaměstnanosti | Prostor pro pokles | Politická rozhodnutí | Graf dne | Pojišťovací společnosti | Další růst | Růst | Koronavirové krize | Poslanci | Signál | Ministr vnitra | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Repo sazby | Biliony | Koronavirový program | ITV | Televize ITV | Potenciál | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Platební neschopnosti | Dopady pandemie na ekonomiku | Boj s koronavirem | České vlády | Ministryně financí Alena Schillerová | Křetínský | Ceny elektřiny | Karanténa | Šíření nákazy | Podnikatelé a firmy | Air Bank | Equa Bank | MALL | Ekonomiky | Podpora živnostníků | O2 eKasa | eKasa | VW | Čtvrtletní pokles | Jana Steckerová | Italové | Slovensko | Solidní růst | Války | Tomáš Sedláček | EGAP | Jan Procházka | Schodek | Březnová data | KoroNERV-20 | Michal Mejstřík | Daňový poradce | Poradce | Organizace | Poskytování hypoték | Deficit veřejných financí | Letecká společnost | Vášeň | Práce | Koronakrize | Špatná data | Autoprůmysl | Údaje | DPH | Česká nezaměstnanost | Pojišťovna | Novela zákona | Karel Komárek | Marek Dospiva | Míra nezaměstnanosti v březnu | Masové propouštění | Radovan Hypš | JenPráce.cz | Nezaměstnanost v březnu | Ekonomické výhledy pro ČR | Pohonné hmoty v ČR | Menší poptávka | Ministři | Chřipka | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | Velikonoce | Životní styl | Cena benzínu | Státní příspěvek | Celková inflace | Více peněz | Valná hromada ČEZ | Majitel | Úspory | Statistiky | Pohled na trading | Zhodnocování peněz | Poradenské společnosti | Úvěrový program COVID | Způsob pomoci jednotlivých zemí | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | ODS Zbyněk Stanjura | Premiér Andrej Babiš | Předseda poslaneckého klubu | Předseda poslaneckého klubu ODS | Vyjádření ekonomů | Události, komentáře | Debata | PMI ve službách | Posílení | Omezení pohybu | Automobilka Škoda Auto | Automobilka Škoda | Větší pokles | Podpůrná opatření | Zrušení daně z nabytí | Cenový pokles | Cestování | Daň z nabytí nemovitosti | Daň z nabytí | 737 MAX | Pracovní síly | Liberty Ostrava | Zrušení daně z nabytí nemovitých věcí | Sazka Group | Maloobchod | Zaměstnanci | Dopravci | Soudní dvůr EU | Soudní dvůr | Soud | Koncern Volkswagen | Počet insolvenčních návrhů | Insolvence 2008 | David Šmejkal | Poradny při finanční tísni | Insolvenční správci | Opatření přijatá proti šíření pandemie | Oddlužení | Úvěr na záchranu podnikání | Pojištění neschopnosti splácet | Přeshraniční obchod | Richard Siuda | Soudní dvůr Evropské unie | Růst zadlužení | Zadlužení | Bezpečnost | Patrik Tkáč | Nedoplatky | Dluhy | Toyota Motor | Členské státy | Členské země | RBI | Rekordní propad | PPF Telecom Group | Auta | Ojetiny | Scénáře vývoje české ekonomiky | Konsorcium | Záchrana Smartwings | Sektor služeb | Vstup do obchodu | Velké peníze | CL | Spekulovat | Zboží z Číny | Svaz dovozců automobilů | Manažeři | Zájem o hypotéky | Zrušení daně z nabytí nemovitosti | Nekonvenční měnové politiky | Obchodovat dlouhodobě | Lesy ČR | Podnikatelské aktivity | Biotechnologická společnost | Exim Tours | Fischer | Umělé inteligence | Spoluzakladatel | Investment management | Vládní pomoc | Propad příjmů | Důvěra v tuzemskou ekonomiku | OKD | Investované peníze | JDE | Unie | ČR | Restaurace Novodvorka | Novodvorka | Koronavirové pandemie | Andrej Babiš (ANO) | Podíl českých potravin | Zrušení karenční doby | Dluhy českých domácností | Zadlužení firem | Česká zbrojovka Group SE | Česká zbrojovka Group | CZG | Zbrojovka | Ajťáci | Čínská internetová firma | Internetová firma | Bohemia Interactive | Peter Svátek | Ondřej Vlček | Vedení společnosti | CVC Capital | Antivirus | Předkrizové úrovně | Letecká skupina Smartwings | Letecká skupina | Účast akcionářů | Rozhodnutí soudu | Národní rozpočtová rada | EPH | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Smartwings koronavirus | Podpůrné programy | Propad cen | Proticyklické kapitálové rezervy | Výplata | 100 procent HDP | Covid | Druhá vlna pandemie | Americké technologické firmy | Technologické firmy | ZIL | Vyšší daně | Restrukturalizace | Druhá vlna | Státní pomoc | Státní pomoc aerolinkám | Pomoc aerolinkám Smartwings | DSTI | Nové žádosti o podporu | Nové žádosti o podporu v USA | Živnostníci | Paušální daň | Vrcholoví manažeři | Skupina Smartwings | Jasný signál | Situace na trhu práce | Dopad pandemie | MAM | Plátcovství DPH | Zvýšení limitu plátcovství DPH | Výrazný propad | E.ON | Zdroj příjmů | Koronavirová situace | Reputace | Úspěchy | Silicon Valley | Ocenění | Šance | Peugeot | Citroën | Mazars | Ceny | Praha | Průměrný příjem | Celkové daňové příjmy | DPFO | Spotřební daně | Společnost XTB | Zotavení ekonomik | Názory lidí | Životní úroveň | Nižší poptávka | Progres | Úspěšně obchodovat | Předčasné splacení hypotéky | Záchranné programy | Insolvence | COVID III | Propad ekonomiky | Důvěra | Turistický ruch | Rekordní deficit | Odhad vývoje ekonomiky | Podání daňového přiznání | VHM | Pandemická situace | Pokles tržeb | Chamtivost a strach | Nový stavební zákon | Stavební zákon | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Zavedení rouškovného | Výpadek příjmů | Nižší výdaje | Průměrné mzdy | IT společnosti | Klimatické změny | Odborníci | Transparentnost | Inspirace | Zdanění | Sazba hypoték | Průměrná sazba hypoték | Korporátní daň | Program Antivirus | Cena elektřiny | Elektromobily | Politici | Žádosti o podporu v USA | Ministr životního prostředí | Softwarová společnost | Americká softwarová společnost | PMI ve zpracovatelském průmyslu | Růst deficitu | Marathon | CZG - Česká zbrojovka Group | Pracovní místa | Česká zbrojovka Group SE (CZG) | Skupina CZG | Ranní okénko | Česká republika | Antimonopolní úřad | Epidemická situace | Agresivní strategie | Měnový fond | Allegro | Společnost Allegro | Výrobce letecké techniky | Kompenzační programy | Žebříček nejbohatších Čechů | Žebříček nejbohatších | Koncern | Množství peněz | Protiepidemická opatření | Nařízení | Moneta | Ministr zdravotnictví | Stock Spirits | Výdělky | Daňový balíček | Životní prostředí | Dluhopis Republiky | Siemens | Vakcinace | TABAK | Očkování | LEN | Antigenní testování | Zadlužování | Finanční společnost | PX Pražské burzy | EC Investments | Plný úvazek | Částečný úvazek | Voda | Boeing 737 Max | Stock Spirits Group | SOLEK | VET | Holdingové společnosti | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Dlouhodobé obchodování | Znehodnocení úspor | Evropské centrální banky | MJ | Situace na trhu | Polská společnost | Očkování proti covidu | Express | Tencent Holding | Daňové zvýhodnění | Colt | Raiffeisen Bank International (RBI) | Akcenta CZ | CETIN | V4 | Světový dluh | Celkový světový dluh | Porušení zákona | Počet živnostníků | Živnostníci v Česku | Skluz | Air | Posílení české měny | Covidová krize | Covidová opatření | Rohlik Group | PPF Telecom | ČSA | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Toyota Motor Manufacturing | Čekající pokyny | Ladislav Bartoníček | Nejvyšší růst | EDF | Umění | GE Renewable Energy | Zátěžové testy | Všechny indikátory | Jihokorejská společnost | Plán firmy | Odhad letošního růstu ekonomiky | Objednávky | Cena emisních povolenek | Nárůst objemů | Benxy | Akcionáři Avastu | Obavy z růstu inflace | Panasonic | Francouzská společnost | Systém obchodování | Plán obnovy | Turów | Renáta Kellnerová | Obavy z inflace | Navýšení důchodů | Růst úroků | Princip obchodování | Martin Klass | Spotřeba domácností | Planeo Elektro | Rockaway Capital | FAST | Cíle | Příležitosti | Penta Investments Group Limited | Penta Investments Group | Makro Cash & Carry | Dodávky plynu | Penta | Primark | Gigafactory | Konkurence | Prodej | Zdanění firem | Zvyšování daní | Kantar | Akcionáři Monety | Regulační úřad | ČD-Telematika | České dráhy | Den daňové svobody | Programátor | Technologie | Průměrný Čech | Daňová pravidla | Sazby daně | Jednání kartelu OPEC | Eurohold | Společnost Eurohold | Energetický regulátor | První obchody | UST | Výroční zprávy | J&T Capital Partners | Tkáč | J&T Patrik Tkáč | JAR | NortonLifeLock | AI | Chování velkých hráčů | MiCA | Divize | Bulharská finanční společnost | Energetická skupina | Energetická skupina ČEZ | Rekord | Beneteau | Groupe Beneteau | Společný podnik | Bilion | CAR | Štěstí | Náhoda | Hluboké znalosti | Letiště Praha | Thomas Schäfer | Dřevo | Přemýšlení | Chování | Pocity | VIAC | Epidemie nemoci | Epidemie nemoci covid-19 | CVC Capital Partners | CVC | Zvýšení základní sazby | Základní sazby | Drahota | Společnost CVC | Investiční společnost CVC | Byty | Medián | Renfe | Leo Express | Renfe Operadora | Základní pojmy | Začátečník | Deaktivace | Školení | Nedostatek čipů | Společnosti | Opatření | Dna | Prazdroj | ANO | Uhlí | Petr Mašláň | Juniorská škola tradingu | Velkoobchodní ceny elektřiny | Ceny plynu | ZSSK | Železničná spoločnosť Slovensko | Workshop | Dodržování pravidel | České aerolinie | Inskol | Dopady epidemie | Česká pošta | Jan Hamáček | ČSSD | Kompenzace | Jaroslav Haščák | Samou | Telecom | Reorganizační plán | Úročení | Zvýšení základní úrokové sazby | Kellnerová | Hospodářské soutěže | Změny daní | Sněmovní volby | Minulá výkonnost | Češi | Bohemia Energy | Kolibřík Energie | Snížení schodku | GIC | CETIN Group | Strategický partner | České Radiokomunikace | Nedostatek polovodičů | MoneyExpo | Zdravotnictví | Pozornost | Společnost PPF Telecom | Společnost PPF Telecom Group | Telenor Montenegro | 4iG | Telenor | Veřejné investice | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | WeDo | Tisková zpráva | Společnost | Dopady inflace | Target | Přístup k obchodování | TIM | Pozemky | Společnost innogy | Innogy | Booking | 3М | Investiční produkt | Výhled české ekonomiky | Vietnam | Varianty covidu | Postavení na trhu | SOTIO | Fibonacciho posloupnosti | Rozšíření | Rostoucí inflace | Zemědělci | Evernym | Fundamentální analýzy | Spotřebitelské inflace | Obavy z omikronu | Letadlo | Úpis nových akcií | Jaromír Gec | Sekyra Group | Základní sazba | Zvýšení slevy na poplatníka | Těžební společnost | Společnost Smartwings | Infografika | Kosovo | Radek Špicar | Instituce | Daňová sazba | Pin Bary | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Sankce | Konflikt na Ukrajině | Green Deal | MWh | BAL | VK | Invaze | Bojkot | Jan Večerka | Získávání zkušeností | Pohyby trhu | Správa | Zákonodárci | Vlastnictví | Index prosperity | Tereza Hrtúsová | Znehodnocení | Marketingová komunikace | Centrum | Sloučení | Rodinné rozpočty | Prime | Současná situace | Investiční cíle | Fenomén | BrikkApp | Vyšší daň | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Zákonodárce | F-35 | Daně z neočekávaných zisků | Novinky | CZ | ERÚ | Comfort Finance | Crowdfundingové platformy | Schodek veřejných financí | Roční příjem | Comfort Finance Group | Právo | Energetický regulační úřad | Petr Pavel | Reálné spotřeby domácností | Prezident Petr Pavel | Daňoví poplatníci | Černá Hora | Veřejné zadlužení | Splácení hypotéky | Nařízení MiCA | Rychlost | Gabriela Ivanco | Daňová poradkyně | Termín pro odevzdání přehledů | NIS2 | Zakladatel | Vysoké příjmy | Vládní konsolidační balíček | Konsolidační balíček | Penzijní společnost | Pohledávky | Vládní balíček | Vládní populismus | Populismus | Vice | Regulace kryptoaktiv | Levice | Green Deal EU | Automatizace | Směřování | Studie Mazars | Odvody | Zdroje energie | Hodnoty investice | Zpracování informací | David Poes | YOUPLUS | Životní pojištění | Profesionálové | Stavební spořitelny | Noerr | Dlouhodobý investiční produkt | DIP | Snížení cen | Neustálé vzdělávání | Spoření na penzi | Slevy | ProCent | Rok 2024 | Michal Janíček | Petr Hrnčíř | Advokátní kanceláře | Velké změny | Richard Otevřel | Radim Kotlaba | Matěj Bolek | Petra Sochorová | Lenka Hellingerová | Valorizace | Jan Pivoda | Dostupnější hypotéky | Dlouhodobý investiční produkt (DIP) | Nákupy | Pozitivní výhled | Výhody | Finanční správa | Implementace AI | IT firmy | Zvýšení produktivity | Denisa Janatová | Daňové sankce | Nerovnováha | Nižší náklady | Forvis Mazars | Dánové | Rok 2025 | Navýšení
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
