Spravedlivé důchody

13.03.2023 Vizitka guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla (45), který podle včerejšího oznámení získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné:

13.03.2023 Guvernér České národní banky (ČNB) Aleš Michl získal prověrku na nejvyšší stupeň utajení Přísně tajné. Řízení Národního bezpečnostního úřadu (NBÚ) skončilo ve standardní lhůtě a konalo se podle zákona, sdělila včera ČTK ředitelka odboru komunikace ČNB Petra Krmelová. Michlův předchůdce Jiří Rusnok v minulosti uvedl, že by chybějící nejvyšší stupeň prověrky mohl současnému guvernérovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci.

02.03.2023 Zvolený prezident Petr Pavel připouští, že by se mohl zabývat odvoláním guvernéra České národní banky (ČNB) Aleše Michla z vedení instituce, pokud nezíská bezpečnostní prověrku na nejvyšší úrovni. Řekl to v rozhovoru pro deník E15. Míní, že pokud je na nějakou funkci předepsaná bezpečnostní prověrka a dotyčný ji nedostane nebo ztratí, tak takovou funkci nemůže vykonávat. Dodal ale, že u Michla zatím taková situace nenastala. Michl podle serveru Echo24 na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné už uplynula, řízení ale nebylo ukončeno.

19.02.2023 Chybějící nejvyšší stupeň bezpečnostní prověrky může guvernérovi České národní banky (ČNB) Aleši Michlovi bránit plnohodnotně vykonávat jeho funkci. V pořadu Otázky Václava Moravce České televize (ČT) to dnes uvedli bývalý guvernér ČNB Jiří Rusnok a bývalá předsedkyně komise pro spravedlivé důchody Danuše Nerudová. Server Echo24 v sobotu napsal, že Michl na nejvyšší prověrku čeká od loňského května, standardní lhůta pro vydání prověrky na stupeň přísně tajné uplynula tento týden.

19.11.2020 Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) doporučuje Česku pokračovat ve zvyšování důchodového věku podle prodlužování života. Stát by měl také zvážit placení části důchodu z daní. Posílit by se mělo spoření na stáří. Víc by měli začít do systému na penze přispívat živnostníci. Zkrátit by se měla povinná doba pojištění pro získání důchodu a zvednout penze lidí s nadprůměrným výdělkem. Uvádí to analýza k důchodové reformě, o kterou ČR loni OECD požádala. Dokument včera zveřejnilo ministerstvo práce.

26.10.2020 Česká republika podle ekonoma Mojmíra Hampla v současné době žádný rozpočet nemá. To, že ministerstvo financí přesunulo makroekonomickou predikci z listopadu na leden, je nezodpovědné, řekl včera v pořadu Partie televize CNN Prima News bývalý viceguvernér České národní banky (ČNB). Podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) v době vysoké míry nejistoty predikci dělat nelze. Ministryně také uvedla, že vláda do konce roku neplánuje žádná plošná opatření k zamezení šíření koronaviru a že ta současná plošná nejsou.

30.08.2020 Zrušení superhrubé mzdy a zavedení dvou sazeb daně z příjmu není od vlády promyšlený krok, který navíc ohrožuje vývoj a udržitelnost veřejných financí. Vláda by se měla spíše soustředit v souvislosti s dopady pandemie koronaviru na snižování nejistoty ohledně dalšího vývoje. Ta totiž velkou měrou přispívá k negativnímu vývoji ekonomiky. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce se na tom shodli guvernér ČNB Jiří Rusnok, předsedkyně komise pro spravedlivé důchody ministerstva práce a sociálních věcí a členka KoroNERV-20 Danuše Nerudová a ekonom CERGE-EI Filip Matějka.

01.04.2020 Přední ekonomové zakládají iniciativu KoroNERV-20. Chtějí posuzovat kroky veřejných institucí a hledat krátkodobá řešení, jak kormidlovat hospodářství v krizi způsobené dopady koronaviru, ale i přijít s dlouhodobými návrhy, jak vrátit Česko k prosperitě. Mezi iniciátory projektu patří například Danuše Nerudová, Petr Stuchlík, Mojmír Hampl, Tomáš Sedláček nebo Mariana Čapková. Napsal to server Peníze.cz.

27.01.2020  Průběžný důchodový systém lze při současném demografickém vývoji udržet beze změn jen stěží. Existují možnosti parametrických změn, které jsou sice jednoduché, ale podstatu problému neřeší. Zvýšení daní, aby bylo z čeho do systému přidávat peníze, snížení důchodů, aby se snížila potřeba peníze na penze vydávat, nebo zvýšení věku odchodu do důchodu, aby nebylo téměř vůbec potřeba důchody vyplácet. I když všechny tři varianty můžou být na první pohled pro stát lákavé, protože jsou jednoduché, také s sebou nesou riziko ne zcela vřelého přijetí důchodci, ať už se jedná o ty současné, nebo o ty budoucí. V případě zvyšování daní jde o opatření nepopulární zejména pro ty subjekty, na které zvýšení daní směřuje, ale může mít navíc také značné dopady na celou ekonomiku. Obzvlášť v sektorech, jako je finančnictví, kde je přesun kapitálu možný řádově v hodinách, může takovéto opatření nepřímo prostředky určené pro státní kasu (a tedy i penze) naopak velmi rychle snížit.