Ekonomický novinář

22.01.2015 Náhlé odstranění stropu švýcarského franku Švýcarskou národní bankou (SNB) minulý týden mělo dalekosáhlé následky, kte...

13.09.2020 Měli krátce před přistáním na milánském letišti Linate. Jenže na ranveji už se nikdy neocitli. Ten podzimní den, 27. října 1962, se trosky havarovaného letounu, čtyřmístného stroje Morane Saulnier 760 B, našly v katastru vísky Bascapè, asi patnáct kilometrů od milánské ranveje. Při nehodě zahynuli všichni tři pasažéři, zkušený pilot Bertuzzi, s 11 260 nalétanými hodinami, americký novinář McHale a Enrico Mattei, prezident ropného konglomerátu ENI. Po něm zbyl poškozený zlatý prsten. Jeho detailní fotografie je zobrazena i na stránkách odborné studie dvou vědců z turínské polytechniky. Vydali ji roku 2009 a po téměř půlstoletí, zdá se, prokazuje to, o čem se po celou předchozí dobu jen šuškalo. Na palubě letadla tehdy opravdu explodovala nastražená bomba.

07.01.2021 Úmrtí Michala Mejstříka je velkou ztrátu pro celou českou ekonomickou obec. Celá česká společnost v něm ovšem ztrácí osobnost, které dokázala jedinečným způsobit snoubit svět akademické ekonomie, včetně univerzitní výchovy budoucích generací ekonomů, se světem praktického hospodářského života, byznysu a ekonomické diplomacie. Mejstříkovo působení mělo mezinárodní přesah. V rámci svého akademického působení, byl řadu letech ředitelem Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK, zásadním způsobem formoval podobu české ekonomie po roce 1989, kdy se pozápadnila a stala se relevantním nástrojem pro rozbor a hledání hospodářskopolitických doporučení v rámci transformace a utvářející se tuzemské tržní ekonomiky. V tomto smyslu byl nepochybně jedním z otců moderní české ekonomie, kterou výrazně ovlivnil jak vlastním akademickým působením, tak výkonně a manažersky, když z pozice ředitele úspěšně vedl tým kolegů na zmíněném Institutu ekonomických studií FSV UK. Kromě jiného byl klíčovým hybatelem při vydání českého překladu „Samuelsona“, vlivné ekonomické učebnice, z níž se učily celosvětově základům ekonomie celé generace ekonomů (viz následující text).

23.08.2020 Čínskou ekonomiku dnes mnozí mají za výsledek jakési „třetí cesty“. K tomuto kompromisu mezi tržním a plánovaným hospodářstvím ji před skoro čtyřiceti lety pomohli nasměrovat čs. reformátoři z 60. let. Ti, jimž se „třetí cestu“ nikdy nepodařilo zavést u sebe doma, nejprve kvůli „bratské pomoci“, podruhé kvůli Václavu Klausovi.