Řím, Paříž a Berlín nevylučují při záchraně podniků zestátňování

Italská vláda se chystá převzít zadluženou leteckou společnost Alitalia. Ta se s problémy potýká už roky, Řím ale k nezvyklému kroku přikročil až v kontextu nouzových opatření proti dopadům pandemie způsobené novým koronavirem. Zestátňování při pomoci velkým podnikům ale nevylučuje ani Francie, řekl dnes francouzský ministr financí Bruno Le Maire. Jako jeden z možných kroků u strategických podniků zmínil podle týdeníku Der Spiegel zestátňování i německý ministr hospodářství Peter Altmaier.

Italská vláda plánuje zřídit novou společnost, kterou bude zcela ovládat ministerstvo hospodářství a financí, případně založí společnost ve většinovém vlastnictví státu, uvedl kabinet v komuniké zveřejněném v noci na dnešek.

Časové a další podrobnosti zestátnění Alitalie italská vláda neupřesnila. Podle médií chystá Řím pro sektor letectví, v němž největší podíl zastupuje právě Alitalia, záchranný balíček za 600 milionů eur (16,2 miliardy Kč).

Ke konci roku analytici vyčíslili, že Alitalia už proplýtvala zhruba devět miliard eur, které dostala z peněz daňových poplatníků. Podnik už přitom záchranným programem prošel dvakrát - v roce 2008 a pak znovu v roce 2014.

Podpořit své firmy se chystá i Francie. "Nebudu váhat s využitím všech dostupných nástrojů na ochranu velkých francouzských společností," řekl dnes novinářům francouzský ministr financí Bruno Le Maire. "To lze učinit skrze rekapitalizaci, lze to učinit převzetím podílu. Mohu také mluvit o znárodňování, jestliže to bude nutné," dodal.

Německý ministr financí Peter Altmaier podle týdeníku Der Spiegel už minulý týden uvedl, že zestátnění by mohlo být jednou z variant při záchraně důležitých podniků. Na otázku, zda je nutné, aby stát dočasně vstoupil do důležitých podniků, jako je například Deutsche Telekom nebo Siemens, ministr později na tiskové konferenci odpověděl, že zatím to není třeba.

Zdroj: ČTK, Reuters, Der Spiegel

Čtěte více

• Říjnová inflace byla mírně nižší, než odhadovala ČNB
  Říjnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Ve velké shodě s očekáváním banky skončily všechny složky inflace, uvedl dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v říjnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu klesla na 2,9 procenta.
• Říjnová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB
  Říjnová meziroční inflace byla o 0,1 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka ve své prognóze. Uvedl to dnes ředitele sekce měnové ČNB Petr Král. Pomaleji, než očekávala ČNB, rostly ceny potravin a regulované ceny. Meziroční inflace v říjnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu zůstala na 2,7 procenta.
• Říjnová inflace byla pod odhadem ČNB, hlavně kvůli omezení cen energií
  Říjnová inflace byla o 2,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Odchylku způsobila vládní opatření na omezení cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly ceny potravin. Vyšší byla i jádrová inflace. Podle Českého statistického úřadu klesla říjnová inflace na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent.
• Říjnová inflace byla vyšší, než odhadovala ČNB
  Říjnová meziroční inflace byla o 0,3 procentního bodu vyšší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) v prognóze. Důvodem je výraznější zvýšení jádrové inflace a v rámci ní růst nájemného, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Meziroční inflace v říjnu podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) stoupla na 5,8 procenta, byla tak nejvyšší od října 2008.
• Říjnovou inflaci podle analytiků zkreslilo započítání úsporného tarifu
  Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v říjnu meziroční inflace 15,1 procenta, v září bylo tempo růstu cen 18 procent.
• Řím a Brusel jsou blízko dohodě o rozpočtu Itálie
  Poté, co Řím souhlasil se snížením navrhovaného rozpočtového deficitu na 2,04 procenta z 2,4 procenta hrubého domácího produktu (HDP), jsou Itálie a Evropská unie blízko dohodě o rozpočtu Itálie na rok 2019. V tomto duchu se včera alespoň vyjádřily obě strany. Podle analytiků ovšem výše schodku zdaleka není to nejhorší, čím se rozpočet italské populistické vlády vyznačuje.
• Řím Bruselu ustoupil, schodek rozpočtu na příští rok sníží
  Itálie ustoupila Evropské unii a rozpočtový schodek příští rok sníží na 2,04 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z dříve plánovaných 2,4 procenta. Po jednání s předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem to včera večer podle agentury DPA řekl italský premiér Giuseppe Conte.
• Řím by dle EK měl spolupracovat na revizi rozpočtu
  Ministři financí eurozóny souhlasí s názorem Evropské komise (EK), že návrh rozpočtu Itálie na příští rok porušuje rozpočtová pravidla. Chtějí proto, aby Řím a EK spolupracovaly na revizi rozpočtu, který by byl v souladu s Paktem stability a růstu. Vyplývá to z dnešního prohlášení zveřejněného na závěr zasedání ministrů financí zemí platících eurem.
• Řím navzdory kritice z Bruselu nehodlá měnit své rozpočtové plány
  Italské ministerstvo financí sdělilo Evropské komisi (EK), že se hodlá držet svých rozpočtových plánů, i když jsou považovány za kontroverzní. Ministr Giovanni Tria v dopise adresovaném komisi uvedl, že si je vědom, že návrh rozpočtu na příští rok není v souladu s Paktem stability a růstu. Dodal však, že vláda musí reagovat na dlouhé období slabého výkonu domácí ekonomiky. Tria také upozornil, že v letech 2020 a 2021 nehodlá deficit dál zvyšovat.
• Řím opět předložil komisi návrh rozpočtu 2019
  Evropská komise dostala od italské vlády návrh rozpočtu země na rok 2019. Novinářům to potvrdil mluvčí komise Margaritis Schinas s tím, že nový dokument nyní unijní exekutiva analyzuje a 21. listopadu oznámí svůj závěr společně se svým pohledem na rozpočtové plány všech zemí eurozóny.
• Římu a Madridu vzrostly náklady na úvěry
  Vlády Itálie a Španělska dnes musely zaplatit za nové půjčky v celkovém objemu 7,6 miliardy eur mnohem...
• SAE zrušily bojkot Izraele, obě země spolu mohou obchodovat
  Prezident Spojených arabských emirátů (SAE) dekretem zrušil zákon, který nařizoval bojkot Izraele. Obě země tak spolu mohou nyní obchodovat a uzavírat finanční dohody. Informovala o tom včera tisková agentura emirátů WAM. Jde o další konkrétní krok po ohlášení normalizace vztahů obou zemí z poloviny srpna. Emiráty se staly po Egyptu a Jordánsku třetím arabským státem ochotným k plnohodnotným diplomatickým stykům s Izraelem.
• S akciemi firmy Aramco se začne obchodovat v Rijádu 11. prosince
  S akciemi saúdskoarabského státního ropného gigantu Saudi Aramco se začne obchodovat na burze v Rijádu 11. prosince. Oznámila to dnes burza. Nabídka akcií firmy bude největší na světě a Aramco se zřejmě stane největší firmou na světě podle tržní kapitalizace.
• S akciemi mezinárodního letiště v Aténách se začne obchodovat na burze
  S akciemi mezinárodního letiště v Aténách se příští týden začne obchodovat na burze. Zájem o primární veřejnou nabídku akcií (IPO), která je v Řecku největší od dluhové krize v letech 2010 až 2018, je mezi investory vysoký, poptávka výrazně převyšuje nabídku. Cena tak byla stanovena na horním konci plánovaného rozpětí, oznámila dnes řecká privatizační agentura HRADF. Vláda v nabídce nabízí 30 procent akcií letiště.
• Salvador chce ochránit svá bitcoinová aktiva přesunem do trezoru
  Salvador převede velkou část svých bitcoinových aktiv do zařízení mimo dosah internetu, které bude uloženo ve fyzickém trezoru na území této středoamerické země. S odvoláním na prezidenta Nayiba Bukeleho o tom ve čtvrtek informovala agentura Reuters. Na prezidentův popud zavedl Salvador v roce 2021 bitcoin jako svou oficiální měnu vedle amerického dolaru.
• Salvador jako první země zavedl bitcoin jako oficiální národní měnu
  Středoamerický Salvador, který má skoro sedm milionů obyvatel a jehož území je velké přibližně jako Morava, zavedl před rokem 7. září jako první země světa kryptoměnu bitcoin jako oficiální národní měnu (vedle amerického dolaru). To kritizoval Mezinárodní měnový fond, podle kterého zavádění kryptoměn jako zákonných platidel představuje značné riziko a ohrožuje globální ekonomiku. V Salvadoru se kvůli zavedení bitcoinu jako zákonného platidla konaly loni demonstrace. Honduraská centrální banka odmítla za transakce s kryptoměnami ručit.
• Salvador, který chce zavést bitcoin jako platidlo, jich nyní drží 400
  Salvador drží 400 bitcoinů, oznámil den před jejich zavedením jako oficiální národní měny prezident země Nayib Bukele. Cena kryptoměny v reakci v pondělí večer přidala 1,49 procenta na 52.680 dolarů (1,1 milionu Kč) a poblíž této hodnoty setrvává i dnes ráno. Podle analytiků agentury Reuters by se cena bitcoinu teď mohla vydat do pásma 56.000 až 56.300 dolarů.
• Salvador se jako první země chystá přijmout bitcoin jako národní platidlo
  Za necelé dva týdny se Salvador stane první zemí, která přijme bitcoin jako oficiální národní měnu. A nikdo neví, co bude dál, upozornil list The Wall Street Journal (WSJ).
• Salvadorská vláda vytěžila první bitcoiny za použití energie ze sopky
  Salvadorský prezident Nayib Bukele v pátek oznámil, že jeho vláda nechala poprvé vytěžit kybernetickou měnu bitcoin za použití geotermální energie ze sopky. Hodnota vytěžené kryptoměny činila zhruba 500 dolarů (zhruba 11.000 korun), uvedla agentura EFE.
• Salvador ujišťuje MMF, že bitcoinem nenahradí dolar jako legální platidlo
  Salvador ujišťuje Mezinárodní měnový fond (MMF), že bitcoinem nenahradí dolar jako legální platidlo v zemi. Dosavadní rozhovory jsou úspěšné, uvedl včera ministr financí tohoto středoamerického státu Alejandro Zelaya. Salvador se minulý týden stal první zemí na světě, která zavedla nejznámější kryptoměnu bitcoin jako legální platební prostředek vedle amerického dolaru. Nyní žádá technickou asistenci od Světové banky ohledně pravidel zavádění bitcoinu.