Vládní opatření

14.03.2024 Slovenská ekonomika letos zůstane odolná a její růst podle nás mírně zrychlí na 1,6 % oproti růstu o 1,1 % zaznamenaném za rok 2023. K tomu přispěje spotřeba domácností podpořená rostoucími reálnými příjmy a také fixní investice tažené prostředky z fondů EU. Čistý vývoz by měl naopak po velmi silném roce 2023 přispět záporně.

08.03.2024 Evropa je na cestě k tomu, aby zakončila zimu s rekordním množstvím plynu v zásobnících. Ve svém článku to napsal analytik agentury Reuters John Kemp. Dodal, že díky vysokým zásobám se ceny termínových kontraktů na plyn v Evropě po zohlednění inflace snížily na úrovně z doby před začátkem energetické krize.

07.03.2024 Podobně jako loni se i letos slovenské domácnosti vyhnuly prudkému nárůstu účtů za energie, a to díky vládním opatřením. Ty dosud významně omezily přímý dopad energetické krize na domácnosti, byť za poměrně vysokou cenu v rámci veřejných financí. Nicméně, i když byl nárůst cen energií jeden z nejnižších, celková inflace se na Slovensku v posledních dvou letech řadila mezi ty nejvyšší v EU.

09.02.2024 Míra inflace v Maďarsku v lednu opět výrazně klesla a z prosincové hodnoty 5,5 procenta zvolnila na 3,8 procenta. Ve své zprávě to dnes uvedl maďarský statistický úřad. Výsledek je výrazně lepší, než čekali analytici, je za ním hlavně pokles cen elektřiny a dalších energií.

11.12.2023 Inflace klesla z říjnových 8,5 % na 7,3 % v listopadu, což je v souladu s naší i tržní prognózou. Hlavním důvodem byla opět srovnávací základna, která byla ovlivněna přijetím úsporného tarifu s platností během posledních třech měsíců v loňském roce. Pokud by nebylo započítáno toto vládní opatření do indexu spotřebitelských cen v minulém roce, tak by inflace činila 4,7 %.

01.11.2023 Index nákupních manažerů PMI v říjnu pouze mírně vzrostl ze zářijových 41,7 bodů na 42 bodů. Podmínky ve zpracovatelském průmyslu tak zůstávají v podstatě stále zhruba stejné jako v předchozích měsících. Přetrvává utlumená zákaznická poptávka, i nadále se snižují nové zakázky, ačkoli pomalejším tempem než v předchozích měsících. Další pokles zaznamenala i výroba, kterou ovlivňuje i odkládání a rušení již zadaných zakázek. Tempo snižování výroby však bylo nejpomalejší od května, zůstává však stále prudké.

10.09.2023 Spotřebitelské ceny v Číně se v srpnu vrátily k růstu. Čínský statistický úřad včera oznámil, že ceny se meziročně zvýšily o 0,1 procenta po červencovém poklesu o 0,3 procenta. Čína se v červenci dostala do deflace poprvé za více než dva roky.

28.05.2023 Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.

20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.

02.03.2023 Dnes bude sledován zejména předběžný odhad inflace v eurozóně. Ta podle nás v únoru zpomalila z 8,6 % na 8,2 % y/y, a to především vlivem pomalejšího růstu cen energií. Jádrová inflace by měla naopak zrychlit z 5,3 % na 5,5 % y/y a nad 5 % se pravděpodobně udrží po celou první polovinu letošního roku. Ve vztahu k tomu se dočkáme také zápisu z únorového jednání ECB. V USA zveřejní týdenní počet nových žádostí o podporu v nezaměstnanosti, který by měl zůstat nadále nízký a setrvat pod hranicí 200 tisíc.

23.02.2023 Finální odhad lednové inflace v eurozóně by měl přinést mírnou revizi o 0,1 pb výše na konečných 8,6 % y/y (-0,2 % m/m) s ohledem na již známou německou inflaci. Zároveň zveřejněná struktura by měla více rozklíčovat perzistenci jádrových inflačních tlaků, které budou podle nás ve velké míře doprovázet ekonomiku eurozóny i po celý letošní rok. Zpřesněný odhad HDP v USA by měl také přinést nepatrnou revizi směrem nahoru.

02.02.2023 Vysoké odvody polostátní energetické společnosti ČEZ státu, které letos překonají 100 miliard korun, pokryjí podle analytiků podstatnou část nákladů na řešení energetické krize. I přesto podle nich odvody nemají velký vliv na akcie firmy. Jejich hodnotu nyní zvyšují především úvahy o možné restrukturalizaci ČEZ. Uvedli to na dotaz ČTK.

31.01.2023 Český HDP se podle našeho odhadu ve Q4 22 snížil o 0,3 % q/q. Druhý pokles v řadě by indikoval mírnou recesi ekonomiky ve H2 22. Poklesu by se měla naopak vyhnout ekonomika eurozóny, když očekáváme její mírný mezičtvrtletní růst. Data z německého trhu práce za leden budou pravděpodobně nadále reflektovat jeho napětí. Lednové statistiky inflace by měly ukázat na zrychlení meziročního růstu cen jak v Německu, tak i ve Francii. Od americké spotřebitelské důvěry pak očekáváme další nárůst.

17.01.2023 Německý lednový ZEW index by měl potvrdit lepší naladění investorů v souvislosti s vyšší než předpokládanou odolností tamní ekonomiky a potenciálně rychlejším ústupem celkové inflace kvůli snižujícím se cenám energií. Včera zveřejněné ceny tuzemských průmyslových výrobců potvrdily pokračující zmirňování inflačních tlaků v české ekonomice, především v souvislosti s poklesy cen na světových komoditních burzách.

04.01.2023 Dnes se vyčkává především na zápisky z posledního zasedání Fedu, kde trh bude doufat v holubičí náznaky, že finální výše sazeb nemusí být nad 5 %, tak jak ukazuje poslední prognóza americké centrální banky. Zatímco na posledním zasedání členové vyslali jasný signál, že v letošním roce nemají problém se sazbami jít výše a medián počítá se zvýšením do pásma 5,00 % - 5,25 %, trh se zdráhá jestřábí rétorice uvěřit a vrchol aktuálně naceňuje v okolí 4,95 %.

13.12.2022 Aktuální situace v Česku není příliš optimistická. Jen ve 3. kvartálu poklesly reálné mzdy o 9,8 %. Reálné mzdy v Česku klesají nejprudčeji ze všech 38 rozvinutých členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které přijaly demokracii a principy tržní ekonomiky. Zároveň se jedná o nejrychlejší pokles v historii samostatné České republiky. Důvodem tak dramatického poklesu je vysoká inflace, všudypřítomná drahota a pomalý růst mezd.

13.12.2022 Aktuální situace v Česku není příliš optimistická. Jen ve 3. kvartálu poklesly reálné mzdy o 9,8 %. Reálné mzdy v Česku klesají nejprudčeji ze všech 38 rozvinutých členských zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), které přijaly demokracii a principy tržní ekonomiky. Zároveň se jedná o nejrychlejší pokles v historii samostatné České republiky. Důvodem tak dramatického poklesu je vysoká inflace, všudypřítomná drahota a pomalý růst mezd.

12.12.2022 Pro korunový trh je hlavní událostí tohoto týdne dnešní zveřejnění tuzemské inflace za listopad. V meziročním vyjádření očekáváme její mírný vzestup z 15,1 % na 15,5 %. Na nižších úrovních ji drží vliv úsporného tarifu, po jeho odeznění inflace v lednu pravděpodobně opět mírně zrychlí. Zajímavý bude tento týden i z globálního úhlu pohledu. Zítra bude totiž zveřejněna inflace také v USA a hned den poté k jednacímu stolu zasedne Fed.

12.12.2022 Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o vývoji spotřebitelských cen v listopadu. Analytici očekávají mírné zrychlení inflace, tempo růstu cen se podle nich zvýšilo o několik desetin procentního bodu proti říjnovým 15,1 procenta. Zároveň odborníci upozorňují, že v listopadu stejně jako v říjnu ovlivňují hodnotu inflace vládní opatření na omezení cen energií, bez nich by byl růst cen zhruba o dva procentní body rychlejší.

05.12.2022 Tento týden přinese potvrzení toho, že průmyslová produkce na začátku závěrečného čtvrtletí loňského roku meziměsíčně mírně klesla u nás i v Německu, oproti pesimistickým předstihovým indikátorům však výrazně méně. S podporou solidního růstu mezd by měl pokračovat vzestup tuzemských maloobchodních tržeb. V regionu zasedne polská centrální banka, která zřejmě ponechá úrokové sazby na stávající úrovni. Druhé čtení růstu HDP eurozóny za Q3 22 ukáže, že hlavním tahounem byla spotřeba domácností.

04.12.2022 Agentura S&P Global Ratings zhoršila výhled úvěrového hodnocení Francie ze stabilního na negativní, což znamená, že by v příštích měsících mohla rating země zhoršit. Důvodem je zpomalující ekonomika země a vládní opatření na ochranu domácnostní a podniků před vyššími cenami energie, která zatěžují veřejné finance.

02.12.2022 Naše očekávání ohledně říjnových dat z reálné ekonomiky jsou poměrně optimistická. Čekáme pokračující meziměsíční růst maloobchodních tržeb. Přispět by k němu měly vládní opatření na pomoc domácnostem a také pokračující růst mezd, když se řada podniků během podzimu rozhodla svým zaměstnancům kompenzovat část nákladů spojených s vysokou inflací. Nadále solidní mzdovou dynamiku by měla indikovat i data za třetí čtvrtletí, k výraznějšímu zrychlení mzdového růstu však patrně dojde až na přelomu roku. V průmyslu podle nás v říjnu pokračoval pokles produkce, avšak výrazně nižším tempem, než na jaké by ukazovaly pesimisticky vyhlížející předstihové indikátory.

02.12.2022 Tuzemský HDP za Q3 22 byl dnes zhruba v souladu s naším očekáváním revidován výše, konkrétně na -0,2 % q/q a 1,7 % y/y. Ze struktury je patrné, že ve třetím čtvrtletí se dále mezičtvrtletně snížila reálná spotřeba domácností, poukazující na slábnoucí domácí poptávku. Tuzemskou ekonomiku tak podpořil hlavně zahraničí obchod, tažený průmyslovou produkcí.

01.12.2022 Domácí index nákupních manažerů se již od letošního června nachází na hodnotách, které indikují zhoršování situace ve zpracovatelském průmyslu. Výrobní sféru trápí nejen vysoký růst cen vstupů, ale v posledních měsících rovněž patrný úbytek nových zakázek. Nejinak tomu podle nás bylo i v listopadu, kdy by index PMI měl i přes mírné meziměsíční zlepšení zůstat výrazně pod 50 body. Tuzemská ekonomika tak zřejmě směřuje do recese, která však bude poměrně mělká. Brzký nástup recese v USA z našeho pohledu naopak zůstává stále s velkým otazníkem. Ukázat by to měl i dnešní ISM index ze zpracovatelského průmyslu.

30.11.2022 HICP inflace v eurozóně v listopadu poklesla z říjnových 10,6 % y/y na 10 % y/y. Za tržním odhadem ve výši 10,4 % tak mírně zaostala. Zpomalení celkové inflace šlo hlavně na vrub cenám energií, ve kterých se projevily vládní opatření některých zemí proti jejich dalšímu růstu. Očekávání naopak potvrdila jádrová inflace, která setrvala na říjnových 5 % y/y. Dnešní data podle nás indikují, že celková inflace v říjnu dosáhla svého vrcholu, a to i s ohledem na nedávný pokles cen ropy Brent a dalších energií, a také novým vládním opatření na obzoru.

29.11.2022 Vysoká inflace se podepisuje na extrémně nízké důvěře spotřebitelů v USA i Evropě, jak odhalí dnešní data. Pokud jde o náladu firem, tam je situace podle průzkumu Evropské komise o něco lepší. Předběžná německá data listopadové inflace ukážou na výrazné zmírnění inflačních tlaků a budou tak příslibem pro obdobný závěr, který přinesou zítra publikovaná data listopadové inflace za celou eurozónu.

28.11.2022 Míra inflace v USA v říjnu klesla ze zářijových 8,2 % na 7,7 %. Ceny meziměsíčně vzrostly o 0,4 %. Poprvé od února se tak nárůst cen dostal pod 8 % a je nejnižší od ledna 2022. Ještě v červnu přitom dosahovala svého čtyřicetiletého maxima 9,1 %. Příznivý vývoj inflace i růstu cen příjemně překvapil také analytiky. V Česku klesla inflace ze zářijových 18 % na říjnových 15 %. Můžeme v nadcházejícím období očekávat zlevňování cen potravin, pohonných hmot a energií?

22.11.2022 Vysoká inflace je důležitým tématem nejen pro finanční trhy, ale i spotřebitele, kterým v poslední době výrazně zhoršuje náladu. Spotřebitelská důvěra v eurozóně podle nás zůstala i v listopadu hluboce záporná. Úspory, mzdový růst a vládní opatření přesto udržují spotřebitelské výdaje na solidních úrovních. V regionu bude dnes hlavní událostí zasedání maďarské centrální banky (MNB), která s největší pravděpodobností ponechá úrokové sazby na stávající úrovni.

16.11.2022 Vládní opatření, která v říjnu významně přispěla ke zpomalení spotřebitelské inflace, vedla také ke zpomalení růstu cen tuzemských průmyslových výrobců ze zářijových 25,8 % y/y na 24,1 % v říjnu. Odpuštění plateb za obnovitelné zdroje týkající se všech podnikatelů a odvíjející se od množství spotřebované energie znamenalo relativně značnou úlevu, když ceny elektřiny meziměsíčně klesly o 3,9 %. Odhlédneme-li však od tohoto efektu, tak růst cen průmyslových výrobců naopak mírně zrychlil. Cenové tlaky tak podle všeho ve výrobní sféře zůstávají silné navzdory klesající poptávce.

11.11.2022 Tuzemská centrální banka dnes zveřejní zápis z posledního měnověpolitického jednání, na kterém podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na 7 %. Jmenovité rozdělení jednotlivých členů bankovní rady mezi tábory odpůrců a příznivců dalšího růstu sazeb se s největší pravděpodobností nezměnilo. Zajímavé však bude sledovat případné podrobnější vysvětlení toho, proč se bankovní rada většinově odchýlila od prognózy ČNB, ve které průměrná repo sazba v 4Q22-1Q23 dosahuje zhruba 8 %. V USA bude zveřejněna listopadová důvěra v ekonomiku podle Michiganské univerzity. Negativně přitom američtí spotřebitelé hledí zejména do budoucna.

10.11.2022 Tuzemská inflace se v říjnu vlivem vládních opatření snížila na 15,1 % y/y. Výrazně tak zaostala za tržním konsenzem (17,9 % y/y), prognózou ČNB (17,4 % y/y) i naším na trhu nejnižším odhadem ve výši 17,2 %. Za snížením cenové dynamiky v říjnu stály hlavně vládní opatření proti drahým energiím. Podle ČSÚ úsporný tarif a odpuštění poplatků za OZE z celkové meziroční inflace v říjnu odmazal 3,5 pb.

10.11.2022 Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.

10.11.2022 1) Říjnová inflace byla o 2,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Odchylku způsobila vládní opatření na omezení cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly ceny potravin. Vyšší byla i jádrová inflace. Podle Českého statistického úřadu klesla říjnová inflace na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent.

10.11.2022 Říjnová inflace byla o 2,3 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka (ČNB) ve své podzimní prognóze. Odchylku způsobila vládní opatření na omezení cen energií, uvedl dnes ředitel sekce měnové ČNB Petr Král. Rychleji, než centrální banka očekávala, rostly ceny potravin. Vyšší byla i jádrová inflace. Podle Českého statistického úřadu klesla říjnová inflace na 15,1 procenta ze zářijových 18 procent.

10.11.2022 Říjnovou inflaci zkreslilo započítání úsporného tarifu na energie a odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Bez těchto opatření by růst cen proti září zrychlil na více než 18 procent, shodují se analytici, které oslovila ČTK. Podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) byla v říjnu meziroční inflace 15,1 procenta, v září bylo tempo růstu cen 18 procent.

10.11.2022 „Pokles inflace díky zásahům vlády může vést k myšlence, že by bylo vhodné, aby docházelo k navyšování štědrosti vládních opatření a tím se ještě více bojovalo proti inflaci. Tato teze však neplatí, protože vládní opatření jsou prováděna na dluh a budou v ekonomice vytvářet nové inflační tlaky. Lze tedy říct, že jsem si pouze koupili čas na řešení problémů, které však nejdou odstranit tím, že se budeme ještě rychleji zadlužovat,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

10.11.2022 Říjnová čísla o inflaci potvrdila nástřel Ministerstva Financí v rámci listopadové makroekonomické predikce a vlivem vládních opatření došlo k výraznému poklesu. Meziměsíčně cenová hladina klesala poprvé od konce roku 2020, a to hned o 1,4 %. Meziroční dynamika tak poklesla o téměř 3 procentní body na 15,1 % z 18 % zveřejněných v září. S tlumícím vlivem vládních opatření jsme v prognóze počítali, a proto byl náš odhad nižší než tržní, překvapením je ale finální síla dopadu. Bez zahrnutí úsporného tarifu a odpuštění poplatku na podporu obnovitelných zdrojů energie by meziroční míra inflace zrychlila do oblasti okolo 18,5 %.

10.11.2022 Tuzemská inflace v meziročním vyjádření výrazně klesla, a to ze zářijových 18 % na 15,1 % v říjnu. To bylo výrazně pod tržním konsensem ve výši 17,9 %. Rozptyl tržních odhadů byl však neobvykle vysoký, když analytici předpovídali říjnovou inflaci v intervalu od 17,2 % až do 19 %. Náš odhad ve výši 17,2 % byl tak na trhu nejnižší. ČNB počítala se 17,4 %. Vysoký rozptyl odhadů byl dán tím, že nebylo jasné, jak ČSÚ ve svých cenových statistikách zachytí vládní opatření proti drahým energiím.

10.11.2022 Dnešek patří inflaci. V 9 ráno dorazí čísla ohledně růstu cen z Česka, odpoledne pak z USA. Z americké ekonomiky přijdou i klasická týdenní data z trhu práce. Ohledně české inflace panuje do poslední chvíle značná nejistota. Tržní konsenzus odhaduje meziroční míru na úrovni 17,9 %, náš odhad by byl stejný, ale po započtení vlivu vládních opatření tlumících vliv cen energií předpokládáme, že inflace dosáhne „jen“ 17,5 %. Nové prognózy má i ČNB a MF.

10.11.2022 Český statistický úřad (ČSÚ) dnes zveřejní údaje o vývoji spotřebitelských cen v říjnu. Podle analytiků se v říjnu meziroční inflace snížila na 17,2 až 17,5 procenta ze zářijových 18 procent. Inflaci podle nich táhlo nahoru zdražení potravin či pohonných hmot, zatímco opačně zapůsobila vládní opatření proti drahým energiím, konkrétně úsporný tarif na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje.

08.11.2022 Meziroční inflace v říjnu se zřejmě mírně snížila proti zářijovým 18 procentům. Shodují se na tom analytici, které ČTK oslovila. Podle nich se ve spotřebitelských cenách začal v říjnu projevovat efekt úsporného tarifu na energie a omezení příspěvku na obnovitelné zdroje. Dynamika růstu cen ale zůstává vysoká, podle analytiků meziročně dosáhla 17,2 až 17,5 procenta. Český statistický úřad (ČSÚ) zveřejní informace o inflaci ve čtvrtek.

07.11.2022 Ani v druhém listopadovém týdnu si trhy nevydechnou. Na český trh dorazí takřka kompletní sada dat z reálné ekonomiky. Dnes to budou čísla z průmyslu a zahraničního obchodu, zítra ráno pak dorazí statistika maloobchodních tržeb spolu s podílem nezaměstnaných od MPSV. Nejdůležitější informace z Česka ale dorazí až ve čtvrtek, kdy Český statistický úřad bude zveřejňovat říjnovou míru inflace. Ve stejný den dorazí pro světové trhy i podstatně důležitější míra inflace z USA, která naznačí další směřování Fedu. V eurozóně bude stát za pozornost úterní statistika maloobchodních tržeb, dnes ráno už vyšel výsledek průmyslové výroby v Německu.

07.11.2022 Inflace v USA v důsledku vyšších cen pohonných hmot na čerpacích stanicích v říjnu v meziměsíčním srovnání pravděpodobně zrychlila. Kromě inflačních dat je ale kalendář v USA i eurozóně víceméně prázdný. Pozornost budou přitahovat americké volby do Sněmovny reprezentantů, kde většinu zřejmě opět získají republikáni. Evropská komise se bude zabývat revizí fiskálních pravidel, jejichž platnost byla nejprve kvůli kovidové krizi a posléze kvůli válce na Ukrajině pozastavena až do konce roku 2023. Kalendář je nabitý v Česku. Meziměsíční pokles zde zřejmě vykáže jak průmyslová výroba, tak i maloobchodní tržby. Své tempo růstu by měly zvolnit i spotřebitelské ceny. Nezaměstnanost pak bude pravděpodobně stagnovat na zářijové úrovni. Polská centrální banka ponechá tento týden podle našeho odhadu sazby beze změny. Trh nicméně počítá s jejich 25bodovým zvýšením.

04.11.2022 Průmyslová produkce v září pravděpodobně meziměsíčně klesla. Problémy s dodávkami výrobních vstupů se nadále zmírňují, zároveň však dochází k poklesu poptávky po průmyslovém zboží. Spotřebitelská důvěra v září dosáhla nového minima, což se pravděpodobně projevilo v meziměsíčním poklesu maloobchodních tržeb. Ten by se měl týkat jak motoristického, tak i nemotoristického segmentu. Inflaci by směrem dolů měly tlačit vládní opatření odrážející se v nižších cenách elektřiny. Proti tomu však působil výrazný růst cen potravin. Meziroční inflace by podle našeho odhadu měla klesnout ze zářijových 18 % na 17,2 % v říjnu.

02.11.2022 Mezinárodní ratingová agentura Moody's Investors Service snížila výhled ratingu bank šesti unijních zemí včetně České republiky ze stabilního na negativní. Poukázala přitom na dopady energetické krize a vysoké inflace, které oslabují evropské ekonomiky. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

25.10.2022 Recese ekonomiky na přelomu roku. České hospodářství bylo dosud vůči dopadům energetické krize relativně odolné. Poptávka po spotřebním a průmyslovém zboží však klesá. To se podepíše na mezičtvrtletním poklesu HDP v Q4 22 a Q1 23 následovaném jen pozvolným oživením růstu. Dosažení předpandemické úrovně HDP očekáváme až ve Q3 23.

17.10.2022 Indikátory nálady spotřebitelů v eurozóně i německých investorů v tomto týdnu zřejmě potvrdí, že pesimismus ohledně současné situace i nejbližšího vývoje je na starém kontinentu stále silný. Neoslní patrně ani zářijová průmyslová produkce v USA, od které čekáme meziměsíční stagnaci. Domácí ceny průmyslových výrobců sice pravděpodobně v září s přispěním snížení světových cen ropy meziměsíčně mírně poklesly, cenové tlaky v tuzemské výrobní sféře však mohou v následujících měsících opět zesílit. Kromě makroekonomických dat budou trhy sledovat i případný posun v evropské regulaci cen energií. Svůj dlouho očekávaný návrh má v úterý představit Evropská komise.

14.10.2022 Inflační tlaky v USA zůstávají výrazné. Meziroční inflace v září dosáhla 8,2 %, čímž lehce překonala tržní konsenzus, který činil 8,1 %. Tržní úrokové sazby včera v reakci na tato data výrazně vzrostly, na krátkém konci výnosové křivky až o 15-20 bb. Dolar sice ve čtvrtek krátce po zveřejnění americké inflace v páru s eurem posílil až o 0,7 %, zisky ale neudržel a v pátek odpoledne se pohyboval poblíž 0,9700 EUR/USD, kde celý týden i otevíral.

12.10.2022 Ceny amerických průmyslových výrobců v září zřejmě opět mírně vzrostly. Zveřejnění zápisu z posledního zasedání americké centrální banky potvrdí její odhodlanost pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb i za cenu mírné recese. Evropský průmysl v srpnu pravděpodobně solidně rostl. Pomohla mu k tomu výroba aut, strojů a zařízení, která díky obnoveným dodávkám dílů dohání zmeškanou výrobu. To je příslibem i pro český autoprůmysl.

11.10.2022 Česká inflace v září překvapivě zrychlila na meziročních 18 %, když trh čekal její stagnaci na srpnové úrovni (17,2 % y/y). Meziměsíčně spotřebitelské ceny stouply v průměru o 0,8 % po předchozím růstu o 0,4 %. Po sezonním očištění meziměsíční inflace podle našeho odhadu zrychlila z 0,8 % na 1,4 %. Rostly především náklady související s bydlením, kam se promítly vyšší ceny energií (plyn byl meziměsíčně dražší o 15,2 %).

11.10.2022 Tuzemská inflace se v září překvapivě zvýšila, jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze 17,2 % na 18,0 %, což bylo nad očekáváním trhu (stagnace na 17,2 %) i naší prognózou (mírný pokles na 17,0 %). Ve srovnání s prognózou ČNB ze srpna byla však inflace, s ohledem na předchozí překvapení v opačném směru, stále nižší (centrální banka čekala 20,4 %).

11.10.2022 Tuzemská inflace se v září překvapivě zvýšila, jak v meziměsíčním tak i meziročním vyjádření. Meziroční růst spotřebitelských cen zrychlil ze 17,2 % na 18,0 %, což bylo nad očekáváním trhu (stagnace na 17,2 %) i naší prognózou (mírný pokles na 17,0 %).

10.10.2022 V popředí pozornosti budou tento týden statistiky o vývoji spotřebitelských cen. Ty budou zveřejněny jak tady u nás v tuzemsku, tak také v USA. Česká meziroční inflace by se podle nás měla snížit druhý měsíc v řadě, ze srpnových 17,2 % na 17,0 % v září. Dalšího poklesu, zde již třetího v řadě, bychom se měli dočkat i v případě americké inflace, která v září pravděpodobně klesla z 8,3 % na 8,2 %. Zatímco jádrová inflace zůstává v obou zemích stále poměrně vysoko, tak ceny pohonných rychle klesají. Rizikem pro jejich další vývoj je však rozhodnutí zemí vyvážejících ropu o omezení těžby, které v minulém týdnu vedlo ke zdražení surové ropy ke 100 dolarům za barel. Za oceánem budou sledovány také zářijové maloobchodní tržby, u kterých očekáváme nárůst meziměsíční dynamiky. Data přicházející z americké ekonomiky zůstávají silná a obavy tamních spotřebitelů z recese se tak částečně zmírnily.

05.10.2022 Druhý prázdninový měsíc byl pravděpodobně ve znamení solidního růstu tuzemské ekonomiky. Maloobchodní tržby podpořila výplata jednorázové finanční pomoci domácnostem s dětmi, stejně tak i dočasný nárůst spotřebitelského sentimentu. Tržby bez aut se tak podle našeho odhadu zvýšily meziměsíčně o 2,3 % (SA). Rostly ale i prodeje automobilů. Jejich výroba v důsledku lépe fungujících dodavatelských řetězců během letních měsíců výrazně ožila. To podle nás přispělo k srpnovému meziměsíčnímu růstu průmyslové produkce o 0,5 % (SA). Na energeticky náročná průmyslová odvětví však silně dopadají vysoké ceny energií. Sezonně očištěný meziměsíční růst spotřebitelských cen v září pravděpodobně setrval na úrovni z předchozího měsíce, kdy činil 0,7 %. Meziroční inflace by se měla druhý měsíc v řadě snížit, a to ze srpnových 17,2 % na zářijových 17,0 %.

26.09.2022 Evropská centrální banka (ECB) bude pokračovat ve zvyšování úrokových sazeb, ačkoli očekává výrazné zpomalování ekonomické aktivity. Uvedla to dnes šéfka ECB Christine Lagardeová při svém vystoupení v Evropském parlamentu. Varovala rovněž, že vládní opatření na podporu domácností a podniků v Evropě jsou příliš široká. Naznačila, že tato opatření by mohla narušovat snahu ECB o redukci inflace, píše agentura Bloomberg.

26.09.2022 Americké objednávky zboží dlouhodobé spotřeby v srpnu zřejmě mírně vzrostly, zlepšit by se měla i zářijová spotřebitelská důvěra. Naopak v eurozóně se důvěra spotřebitelů propadne na nejnižší úroveň za poslední rok. To bude vidět i na menším zájmu domácností o úvěry a mírném poklesu peněžní zásoby. Klíčovou událostí v eurozóně však bude zářijová inflace, která zřejmě vyšplhá až na 9,8 %.

26.09.2022 Na konci minulého týdne medvědí pozice na britské libře prudce zesílily. Zdá se, že se obchodníci do poslední chvíle snažili bránit tak silnému klesajícímu pohybu, ale nevyšlo to. Události se vyvíjejí tak, že libra v budoucnu může nejen aktualizovat vzdálená historická minima, ale také riskuje vytvoření nového antirekordu.

23.09.2022 Společné evropské měně se tento týden nedařilo. Zatímco na začátku týdne se ještě pohybovala nad paritou, vyhlášení částečné mobilizace v Rusku, jestřábí rétorika a zvýšení sazeb v USA, rekordně vysoké ceny německých průmyslových výrobcích a celkově slabá data přicházející z eurozóny poslaly kurz eura v závěru týdne na nejnižší úroveň za posledních dvacet let (0,9770 EUR/USD). Páteční německé PMI, které se dostaly dále hlouběji pod padestátibodovou hranici potvrdily, že německá ekonomika zamíří ve druhém pololetí letošního roku do recese.

19.09.2022 Klíčovou událostí tohoto týdne bude zasedání Fedu, na kterém podle nás i trhu dojde ke zvýšení úrokových sazeb o 75 bb. Tempo jejich růstu by následně mělo zpomalit. I tak by sazby mohly v první polovině příštího roku vystoupat nad 4 %. Rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb by ve čtvrtek měla i Bank of England, od které čekáme hike o 50 bb. V závěru týdne budou zveřejněny zářijové předstihové indikátory z eurozóny. Jak spotřebitelská důvěra, tak předběžné PMI podle nás zůstanou v pásmu, které indikuje mírný pokles ekonomické aktivity.

06.09.2022 Nastupující britská premiérka Liz Trussová se chystá podpořit firmy částkou 40 miliard liber (1,1 bilionu Kč), aby jim pomohla vyrovnat se s prudkým růstem cen energií. Plán, který je podle agentury Bloomberg těsně před dokončením, počítá buď se zastropováním cen, anebo s jejich snížením o stanovený procentní podíl.

29.08.2022 Zastropování cen plynu by mělo být na celoevropské úrovni. Ceny plynu se totiž odtrhly od ekonomické reality a jsou v současnosti hlavním zdrojem inflace. Ve včerejším pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedla viceguvernérka České národní banky Eva Zamrazilová. Podle ní již nyní ceny plynu nejsou utvářeny tržními podmínkami a jsou spíše válečným nástrojem Ruska. Pro celoevropské řešení se v debatě vyslovila i hlavní ekonomka Raiffeisenbank a členka NERV Helena Horská. Zastropování cen ale podle ní bohužel nepůjde bez společné dohody a výjimky v rámci EU. Ceny energií jsou přitom podle místopředsedy Českomoravské komory odborových svazů (ČMKOS) Víta Samka hlavní hrozbou pro fungování českých podniků.

18.08.2022 Pohonné hmoty v Česku nadále poměrně rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se v neděli poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 41 korun za litr. Včera už stál průměrně 40,66 koruny za litr. Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 6,60 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvních březnových dní, když se včera jeden její litr prodával průměrně celorepublikově za 42,44 koruny za litr.

11.08.2022 Pohonné hmoty v Česku nadále rychle zlevňují, zejména pak benzín. Ten se včera poprvé od prvních březnových dnů, tedy také od prvních dnů ruské invaze na Ukrajinu, prodával celorepublikově průměrně za méně než 42 korun za litr, konkrétně za 41,99. Za poslední měsíc tak benzín zlevnil takřka o 5,80 koruny na litr. Nafta je rovněž nejlevnější od prvních březnových dní, když se včera jeden její litr prodával průměrně celorepublikově za 43,45 koruny za litr.

29.07.2022 Tuzemská ekonomika podle nás ve druhém čtvrtletí s přispěním solidního výkonu průmyslu vzrostla o 0,2 % q/q. Výraznou brzdou byla nadále klesající reálná spotřeba domácností, kterou tlumí vysoká inflace. Obdobným tempem podle nás rostl i HDP v eurozóně. Naopak tamní inflace za tou českou výrazně zaostává, když v červenci podle našeho odhadu dosáhla 8,5 %, tedy obdobné hodnoty jako o měsíc dříve.

20.06.2022 Ve Spojených státech budou zveřejněna data z trhu nemovitostí. Ta po výrazných růstech z posledních dvou let začínají klesat k předkrizovým úrovním. Spotřebitelská důvěra v eurozóně i německý IFO index ukáží další zlepšení. PMI sice mírně poklesnou, i tak ale indikují solidní růst ekonomiky eurozóny. K jednacímu stolu zasedne ve středu Česká národní banka. Vzhledem k poslednímu inflačnímu vývoji očekáváme, že zvýší úrokové sazby o dalších 100 bb. Rizika se nicméně koncentrují k ještě razantnějšímu kroku.

01.06.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního května hospodařil s deficitem ve výši 189,3 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek nižší o 65,7 mld. Kč, což odráží zejména vyšší daňové příjmy. V menší míře se na meziročním snížení deficitu podepsaly i nižší výdaje, které letos již nezahrnují pandemické kompenzace. Stále předpokládáme, že deficit státního rozpočtu letos překročí 300 mld. Kč, oproti schváleným 280 mld. Kč.

02.05.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního dubna hospodařil s deficitem ve výši 100,1 mld. Kč. Oproti loňskému roku je schodek menší o 91,9 mld. Kč, což odráží zejména nižší výdaje v souvislosti se specifiky rozpočtového provizoria. Na meziročním snížení deficitu se však podepsala i zotavující se ekonomika a zvýšená inflace. Obojí přispělo k vyššímu daňovému inkasu.

14.03.2022 Nejbohatší Rus, Vladimir Potanin, zatím sankcím namířeným proti oligarchům uniká. I tak – stále poměrně nezvykle – kritizuje ruskou odvetu za balík západních sankcí. Koncem minulého týdne se rozohnil na sociální síti Telegram. Rusko by podle něj mělo dále platit i zahraničním věřitelům jejich úroky standardně, jinak riskuje zdrcující poškození reputace coby bankrotující stát. Nemělo by také jako bolševici při revoluci před více než sto lety znárodňovat majetek odcházejících zahraničních firem. Drolí se to, drolí...

22.02.2022 Maďarská centrální banka na dnešním zasedání svého měnového výboru zvýšila hlavní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 3,4 procenta. Oznámila to dnes v tiskové zprávě. Pokračuje tak ve zvyšování úroků, aby zbrzdila růst inflace, která v lednu vystoupila na nejvyšší hodnotu za posledních téměř 15 let. K nejistotě na trhu teď navíc přispívá i napětí mezi Ukrajinou a Ruskem.

04.01.2022 Prosincová čísla z německého trhu práce ukáží na zlepšující se tendence, když pracovní místa vytváří zejména sektor služeb. Ten je zároveň zranitelnější v důsledku aktuální covidové vlny. Německé listopadové tržby v maloobchodě poukážou na zdrženlivost německých domácností ve svých spotřebních výdajích. Americký ISM z průmyslu přinese potvrzení toho, že to nejhorší, pokud jde o tenze v tamním výrobním řetězci, je za námi.

26.11.2021 Z hlavních světových ekonomik přišla v minulém týdnu pozitivní ekonomická data, ovšem zprávy o nové mutaci koronaviru poslaly rizikové měny a akciové indexy do červených čísel. Měnový pár EUR/USD se dostal pod magickou hodnotu 1.12. V souvislosti s vývojem koronaviru oslabuje česká koruna. Ta se na páru s eurem blíží k zajímavé rezistenci, která může být atraktivní pro poziční tradery, kterým koruna přináší atraktivní denní swapy.

26.11.2021 Pandemie opět v Česku výrazně omezí sociální kontakty. Od dneška budou muset kromě jiného restaurace a bary uzavřít ve 22:00 a na sportovní a kulturní akce může nově dorazit maximálně 1000 lidí. Češi už nakonec tak jako tak dobrovolně své sociální kontakty omezovali, na což ukazovala například data společnosti Google. Vládní opatření však sociální kontakty omezí ještě více a přispějí k tomu, že některá odvětví v čele s pohostinstvím, hoteliérstvím a kulturou potáhnou českou ekonomiku na konci roku dolů.

26.11.2021 Pandemie opět v Česku výrazně omezí sociální kontakty. Od dneška budou muset kromě jiného restaurace a bary uzavřít ve 22:00 a na sportovní a kulturní akce může nově dorazit maximálně 1000 lidí. Češi už nakonec tak jako tak dobrovolně své sociální kontakty omezovali, na což ukazovala například data společnosti Google. Vládní opatření však sociální kontakty omezí ještě více a přispějí k tomu, že některá odvětví v čele s pohostinstvím, hoteliérstvím a kulturou potáhnou českou ekonomiku na konci roku dolů.

10.11.2021 Dnes vyjde nejdříve česká a odpoledne posléze americká inflace za říjen. V Německu dorazí pak už jen finální číslo inflace, které by mělo pouze potvrdit předchozí předběžný odhad, tedy inflaci na úrovni 4,6 %. Naopak v ČR i v USA se inflace v říjnu patrně pohybovala nad 5,5 %. Že aktuálně pozorujeme nejen domácí, ale i globální inflační tlaky dále ukázala i data z Číny, kde se výrobní ceny dostaly nejvýše za 26 let, což signalizuje riziko sílící spotřebitelské inflace, která byla v říjnu na 1,5 %, mnohem níže než během koronaviru, kdy přechodně dosáhla 5 %. Dnešní údaje budou zajímavé pro korunu, jejíž kurz by mohl být volatilnější s tím, jak bude finanční trh upravovat svůj pohled na budoucí růst zvyšování úrokových sazeb ČNB a Fedu.

30.09.2021 Paras Anand, CIO asijsko-pacifického regionu Fidelity International představuje aktuální investiční výhled pro čínský trh, který ovlivnilo období zvýšené volatility a nejistoty. Zaměřuje se na hlavní obavy investorů ohledně regulace a politického vývoje a zdůrazňuje, že základní faktory čínského růstu zůstávají zachovány.

31.08.2021 Druhý odhad HDP za druhé čtvrtletí přinesl očekávánou revizi k lepšímu výsledku, která činila 0,4 p.b., tedy posun z 0,6 % na 1,0 %. Meziroční tempo růstu se tím dostalo z 7,8 na 8,2 %. I navzdory této pozitivní zprávě byla ale dynamika české ekonomiky v 2Q21 zklamáním, kdy trh očekával růstu o 2 % č/č. I okolní ekonomiky se těšily z rychlejšího oživení než Česko (Německo 1,6 % č/č, Polsko 2,1 % č/č,…). Slovensko, rovněž automobilová velmoc, vykázalo dvojnásobné tempo oživení. Navýšení mezičtvrtletní dynamiky české ekonomiky by se mělo dostavit v aktuálně probíhajícím třetím čtvrtletí, kdy během léta vrcholil proces restartu ekonomiky. Navíc na rozdíl od druhého kvartálu ekonomickou aktivitu nezatěžovala vládní opatření v kontrastu s druhým čtvrtletím, kdy v první polovině dubna ještě platily restrikce. Současně se zpřesněným odhadem byl zmírněn mezikvartální pokles v prvním 1Q21 z -0,6 na -0,4 %.

11.08.2021 Meziměsíční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zpomalil na 0,5 procenta z červnových 0,9 procenta. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnilo americké ministerstvo práce. Meziměsíční růst byl nejpomalejší od února, v meziročním srovnání se ale spotřebitelské ceny v červenci stejně jako v červnu zvýšily o výrazných 5,4 procenta, napsala agentura AP. Meziroční míra inflace v USA tak zůstává nejrychlejší od srpna 2008.

03.08.2021 Ve Španělsku se v červenci proti předchozímu měsíci snížil počet nezaměstnaných o 5,47 procenta. Je to nejprudší meziměsíční pokles od roku 1996, kdy se údaj začal zveřejňovat. Oznámilo to dnes španělské ministerstvo práce. Počet nezaměstnaných klesá už pátý měsíc po sobě, a to navzdory opětovnému nárůstu onemocnění covidem-19 díky po uvolnění protipandemických opatření.

18.05.2021 Eurostat dnes zveřejní druhé čtení HDP eurozóny za Q1 21 včetně struktury. Oproti prvnímu odhadu předpokládáme mírnou vzestupnou revizi. Díky vládním podporám zaměstnanost během prvního čtvrtletí nijak významně nespadla. Z regionu se dočkáme čísel HDP za Q1 21 z Maďarska.

07.05.2021 Britská centrální banka neočekává vlnu bankrotů britských podniků poté, co vláda ukončí opatření na podporu ekonomiky, kterou zasáhly negativní dopady pandemie covidu-19. Uvedl to dnes hlavní ekonom banky Andy Haldane.

06.05.2021 Vládní opatření byla v platnosti i během března, a tak se od tržeb v maloobchodu nedaly čekat zázraky. Oproti únoru tržby po očištění o sezónní vlivy poklesly reálně o 1,6 %. V meziročním srovnání se ovšem dostavil líbivý výsledek +13,0 % včetně prodeje automobilů a +6,6 % vyjma automobilového sektoru. Růst je ale tažen nízkou srovnávací základnou. Zhruba od poloviny minulého března byla zavedena první restriktivní opatření a došlo tak prakticky k vypnutí aktivity v maloobchodu. Meziroční ztráty činily 12,9 %, o měsíc později, v dubnu 2020, dosahovaly již na 20,8 %.

07.04.2021 Míra nezaměstnanosti v české ekonomice v březnu klesla z úrovně 4,3 % na 4,2 %. Jde o příjemné překvapení: pro březen sice bývá meziměsíční pokles nezaměstnanosti obvyklý díky působení sezónních faktorů, v rámci pandemické situace ale nebylo zdaleka jisté, že se tyto příznivé sezónní faktory letos v březnu projeví v dostatečně silné míře. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,2 procentního bodu vyšší než loni v březnu, což znamená, že se meziroční růst míry nezaměstnanosti nepatrně zmírnil z úrovně 1,3 procentního bodu zaznamenané v únoru.

09.03.2021 Světová ekonomika v letošním roce vzroste o 5,6 procenta po loňském propadu o 3,4 procenta, za kterým stála pandemie covidu-19. Předpověděla to dnes Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Zlepšila tak svůj prosincový odhad, podle kterého měl letošní růst činit pouze 4,2 procenta.

05.03.2021 Míra nezaměstnanosti v české ekonomice zůstala v únoru v meziměsíčním vyjádření beze změny na úrovni 4,3 %, v souladu s naším očekáváním. V meziročním srovnání byla míra nezaměstnanosti o 1,3 procentního bodu vyšší než v únoru loňského roku, což zároveň v rámci situace spojené s pandemií znamená zatím nejvýraznější meziroční nárůst míry nezaměstnanosti v české ekonomice. Přesto ale i nadále platí konstatování, že míra nezaměstnanosti zůstává relativně stabilizovaná na nízkých úrovních, čemuž napomáhají jak vládní programy na podporu nezaměstnanosti, tak například růst aktivity a s ním spojené poptávky po pracovnících v tuzemském průmyslu.

05.03.2021 Tovární objednávky v Německu by měly ukázat silnou domácí poptávku a odolný průmysl, který i nadále podporuje tamní ekonomiku. Zahraniční poptávka však postupně slábne. Statistika z amerického trhu práce za únor přinese po dvou měsících opět silná čísla. Zrušení některých omezení vedlo podle nás k výraznému růstu pracovních míst a dalšímu poklesu nezaměstnanosti. Koruna pod vlivem pandemie zůstává na slabších hodnotách. Její riziková prémie na trhu dosáhla podzimních úrovní a další růst nelze vyloučit. Na druhou stranu roste potenciál koruny vrátit se na silnější úrovně, až se domácí situace zklidní.

04.03.2021 Míra nezaměstnanosti v eurozóně navzdory očekáváním v lednu poklesla o dvě desetiny na 8,1 %. Vrátila se tak na úrovně z poloviny roku 2018 a zároveň umazala další část nárůstu po vypuknutí koronavirové krize z vrcholu na 8,7 %. Nejvyšší hodnoty i nadále vykazuje Řecko (16,2 %), Španělsko (16,0 %) a Itálie (9,0 %), naopak nejnižší Nizozemsko (3,6 %) a Německo (4,6 %). Statistiku trhu práce zveřejnil i ČSÚ. Data ukázala, že míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla ve srovnání s prosincem o jednu desetinu na 3,3 %. Před nástupem pandemické krize, se tato statistika pohybovala kolem 2% úrovně. Vzhledem k omezením, se kterými se domácí ekonomika potýká, je nárůst nezaměstnanosti stále relativně pomalý. K tomu významně přispívají vládní opatření, ale i oživení v některých sektorech, které zaměstnance naopak nabírají.

04.03.2021 Statistický úřad dnes publikoval vývoj míry zaměstnanosti, nezaměstnanosti a ekonomické aktivity za leden. Data ukázala, že míra nezaměstnanosti v lednu vzrostla ve srovnání s prosincem o jednu desetinu na 3,3 %. Před nástupem pandemické krize, se tato statistika pohybovala kolem 2% úrovně. Vzhledem k omezením, se kterými se domácí ekonomika potýká, je nárůst nezaměstnanosti stále relativně pomalý. K tomu významně přispívají vládní opatření, ale i oživení v některých sektorech, které zaměstnance naopak nabírají. Vyplývá to například ze statistiky PMI, podle které čeští průmyslníci během letošního února zaměstnávali nejvíce pracovníků od března 2018. Tyto faktory budou na trhu působit i nadále. Zatímco některé sektory budou zaměstnance propouštět, jiné by je mohly, alespoň částečně vstřebat. Stávající program Antivirus byl navíc prodloužen až do konce dubna, přičemž je možné, že vzhledem k vývoji pandemické situace a blížícím se volbám bude prodloužen znova. Míra nezaměstnanosti by tak podle našich očekávání měla i nadále růst jen pozvolně a od druhého pololetí letošního roku začít postupně klesat.

04.03.2021 Nezvládnutá třetí a čtvrtá vlna pandemie Česko uvrtává do vlny pesimismu, která se nejvíce projevuje v nejpostiženějších službách – cestovním ruchu, pohostinství, hoteliérství a části obchodu. Pohled do zbytku Evropy, který je určující pro zahraniční poptávku, však zdaleka tak pesimistický není. V sousedním Německu jsou přírůstky nových nakažených (po přepočtu na obyvatele) oproti Česku zhruba desetinové, dál klesají a od pondělka vedly naopak k uvolnění vládních nařízení – do škol se vrátili žáci základních škol a otevřeli se opět kadeřnictví a některé další vybrané služby. Rozvolňování má postupovat v dalších pěti krocích…, za předpokladu, že se bude situace dál vylepšovat (od 8.3. se teoreticky mohou otevřít sportoviště pro 10 a méně sportovců).

02.03.2021 Statistiky z německého trhu práce za únor potvrdí, že se situace dále zlepšuje. Nezaměstnanost by poprvé od loňského dubna měla spadnout pod 6 %. Pozitivním odrazem situace na německém pracovním trhu by měla být lednová statistika tamních maloobchodních tržeb. Inflace v eurozóně v únoru zřejmě stagnovala na lednových 0,9 %, když jádrová složka zpomalila. Nízkoinflační prostředí v Evropě tak pokračuje.

01.03.2021 Stát hospodařil za první dva měsíce letošního roku s deficitem 86,1 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,4 % a výdaje naopak vzrostly o 18,1 %. Vzhledem k lednové statistice, domácímu vývoji pandemie a schválenému navýšení plánovaného rozpočtu není oznámený výsledek překvapením. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj inkasa přímých daní. V případě daně z příjmu fyzických osob můžeme poprvé vidět čistý efekt daňových změn v letošním roce. Její inkaso kleslo meziročně o čtvrtinu, zatímco celkové daňové příjmy jsou nižší zhruba o deset procent. Do srovnání ale vstupují pouze první dva měsíce minulého roku, které ještě nebyly dotčeny covidovou krizí. Další výraznou položkou je daň z příjmu právnických osob, kterou ovlivňuje její čtvrtletní splatnost záloh. Proto aktuálně vykazuje největší ztrátu vůči plánu Ministerstva financí. Ten navíc stále počítá s původní verzí státního rozpočtu s deficitem 320 mld. Kč, čímž zveřejněný únorový výsledek ztrácí na vypovídací hodnotě.

28.02.2021 Covidová krize, jejíž roční výročí vychází právě na nynější dny, stále více rozděluje českou společnost. Toto rozdělování tuzemské veřejnosti umocňují vládní opatření. Ta na jedné straně nahrávají například zaměstnancům placeným z veřejných rozpočtů či obyvatelům měst, na straně druhé znevýhodňují živnostníky, resp. OSVČ či obyvatele zejména malých obcí.

25.02.2021 Většina členů Národní ekonomické rady vlády (NERV) na dnešním večerním jednání s vládními představiteli v čele s premiérem Andrejem Babišem odmítla zpřísnění ekonomického lockdownu. Neztotožňuje se s myšlenkou dalšího omezení nyní běžících provozů a výrobních podniků. Podniky a firmy podle převažujícího názoru členů NERV dodržují protipandemická opatření důsledněji, než je tomu mnohde mimo ně. NERV neodmítá zpřísnění v sociální oblasti, která však tedy nemají mít nepříznivý dopad ekonomický. Podniky a firmy totiž nejen značně přispívají k celkovému ekonomickému výkonu země, ale rovněž představují fungující platformu pro provádění rychlotestů, čímž doplňují roli státu v procesu testování.

23.02.2021 Míra nezaměstnanosti v Británii v posledních třech měsících loňského roku vzrostla na 5,1 procenta, tedy na nejvyšší úroveň od prvního čtvrtletí 2016. Vyplývá to z dnešních údajů britského statistického úřadu. V předchozím tříměsíčním období do konce listopadu činila míra nezaměstnanosti pět procent.

17.02.2021 Průmyslová výroba ve Spojených státech se v lednu meziměsíčně zvýšila o 0,9 procenta. Nárůst tak zaznamenala již čtvrtý měsíc za sebou. Oznámila to dnes americká centrální banka (Fed). Údaje ministerstva obchodu navíc ukázaly, že maloobchodní tržby v USA se lednu zvýšily o 5,3 procenta po jednoprocentním poklesu v prosinci.

09.02.2021 Růst ekonomické nerovnosti spolu s nespokojeností veřejnosti s vládním řešením pandemie v mnoha zemích může vést letos ke vzniku častějších protestů a sociálních nepokojů. Přestože výkonnost Číny a dalších asijských ekonomik zvyšuje globální růst, hlavní vyspělé ekonomiky se letos nevrátí na úroveň HDP, kterou dosahovaly před krizí. Vyplývá to z pravidelné analýzy pojišťovny Coface, která je světový lídr v pojištění úvěrů a obchodních rizik,

25.01.2021 Na přelomu loňského a letošního roku nabyly účinnosti dvě vládní opatření, která mají pomoci bojovat se současnou koronavirovou krizí a podpořit spotřebu domácností. Jedná se o jednorázový příspěvek všem starobním, invalidním a pozůstalostním důchodcům a také o zrušení superhrubé mzdy a s tím spojených daňových úprav. Tato studie ukazuje, že obě tato opatření mohou mít z důvodu plošného působení silný vliv na spotřebu domácností. Podle našich výpočtů by vyšší důchody měly vést k dočasnému nárůstu spotřeby domácností o necelá 2 %, v případě nižších daní pak k déletrvajícímu zvýšení až o 3,4 %. Současná situace spojená s vysokou mírou nejistoty a s uzavírkami ekonomiky však může přenos vyšších příjmů do spotřeby významně ovlivnit, ať už se jedná o samotnou výši výdajů nebo o jejich rozložení v čase.

12.01.2021 Finanční trhy začaly druhý týden letošního roku na negativní vlně. Investoři s odstupem vstřebávají zemětřesení na americké politické scéně a možné odvolání dosluhujícího prezidenta. Rostoucí výnosy amerických státních dluhopisů podporují silnější dolar, který nehraje do karet středoevropskému regionu. Tomu nepřidává na popularitě ani nelepšící se pandemická situace.

08.01.2021 Podle dnes zveřejněného záznamu z posledního jednání bankovní rady ČNB vyplývá, že velká část diskuze byla věnována fiskální politice. Ta by díky daňovým změnám měla působit proinflačně. Převládal však názor, že efekt plánovaných opatření nebude velký, protože značná část lidí získané peníze uspoří. Tomáš Holub navíc upozornil, že by daňové změny mohly vést k nižší investiční aktivitě municipalit. Většina bankovní rady také považuje druhou vlnu pandemie za méně nebezpečnou pro ekonomiku, s tím jak si subjekty zvykají na vládní opatření. Podle Tomáše Nidetzkého stojí za pozornost dvourychlostní vývoj, a to nejen mezi průmyslem a službami, ale i v rámci průmyslu samotného. Marek Mora v této souvislosti varoval, že oživení ekonomiky po druhé vlně pandemie může být pomalejší, než jsme viděli v letních měsících. Značná část diskuze byla také věnována kurzu koruny, oproti prognóze ČNB tuzemská měna významně posílila. Většina bankovní rady to však nepovažuje za významné riziko pro prognózu centrální banky. Tomáš Holub však upozornil, že koruna může být silnější po delší dobu a navíc se zvyšují i úrokové sazby na finančních trzích, k čemuž podle něj přispěla samotná komunikace ČNB. To z hlediska vývoje ekonomiky a inflace považuje za předčasné zpřísňování měnových podmínek, které není žádoucí.

07.01.2021 Z tuzemské ekonomiky dnes dorazí údaje o devizových rezervách ke konci prosince. Ty se v posledních několika měsících pohybují v úzkém koridoru okolo 160 mld. Kč. Zajímavější tak bude spíše mimořádné jednání české vlády o případných úpravách či prodloužení krizových vládních opatření.

22.12.2020 Ceny aktiv startovaly po většinu roku 2020 rychleji než očekáváné příjmy, a to kvůli enormní fiskální a měnové reakci na ekonomické škody způsobené Covid-19. „Se začátkem roku 2021 se výnosy pravděpodobně budou dále zotavovat, ale nerovnoměrným tempem, což může být testem pro valuace. Sektorové divergence, širší valuace a zvýšené riziko náhlých rotací znamenají, že rok 2021 bude vyžadovat citlivé vyvážení mezi riziky a příležitostmi a schopnost rychle se přizpůsobovat změně podmínek,“ vysvětluje Romain Boscher, globální CIO pro oblast akcií, Fidelity International.