Sobota 21. prosince 2024 19:36
reklama
Swissquote Bank
reklama
RebelsFunding
reklama
eightcap krypto
reklama
InstaForex rijen 2024

Spotřebitelé podpoří růst slovenské ekonomiky a udrží inflační tlaky silné

14.03.2024 10:15  Sekce: Burzovní zpravodajství  Tisk

Slovenská ekonomika letos zůstane odolná a její růst podle nás mírně zrychlí na 1,6 % oproti růstu o 1,1 % zaznamenaném za rok 2023. K tomu přispěje spotřeba domácností podpořená rostoucími reálnými příjmy a také fixní investice tažené prostředky z fondů EU. Čistý vývoz by měl naopak po velmi silném roce 2023 přispět záporně. To ale zřejmě bude kompenzovat vyšší tvorba zásob v souvislosti s oživením domácí poptávky. Ve světle vládních opatření, která domácnostem zmrazila účty za energie na úrovni roku 2023, jsme revidovali prognózu inflace pro rok 2024 z 5,0 % na 3,2 %. Zastropování cen energií a další fiskální opatření na pomoc domácnostem představují silný impuls pro spotřebitelskou poptávku. Jádrová inflace podle nás letos zůstane vysoko nad dvouprocentním cílem na 5,2 %. Vliv na to bude mít oživení spotřebitelské poptávky, které umožní prodejcům dále zvyšovat ceny. Trh práce by měl zůstat napjatý. Výsledný solidní růst mezd spolu s fiskální podporou pomůže domácnostem doplnit úspory a obnovit jejich kupní sílu.

Letošní růst bude podpořen oživením spotřeby domácností a investicemi.

Slovenská ekonomika v loňském roce vykázala robustní výkonnost, když za celý rok 2023 vzrostla o 1,1 %. V průběhu roku byla mezičtvrtletní dynamika růstu vcelku stabilní a pohybovala se v rozmezí 0,2-0,5 %. Přestože slovenský HDP odolně stoupal, růst byl podle našich odhadů stále pod potenciálem tamní ekonomiky. Ve výsledku to tak zřejmě otevřelo mezeru výstupu do mírně záporných hodnot. A vzhledem ke stále zvýšené inflaci, slabé zahraniční poptávce a přísné měnové politice očekáváme v letošním roce její další, byť omezené, prohloubení. Po růstu o 0,3 % q/q v Q4 23 odhadujeme, že růst HDP v Q1 24 zůstane slabý na 0,2 % q/q. Od letošního druhého čtvrtletí ale již čekáme podstatnější zesílení na úrovně 0,5-0,7 % q/q. Oproti loňsku ekonomický růst podle nás letos mírně zrychlí na 1,6 %. To je lehce nižší růst oproti naší předchozí prognóze, která předpokládala 1,8 %.

Největší brzdou loňského hospodářského růstu byla spotřeba domácností, která klesala s ohledem na snižující se kupní sílu mezd vlivem vysoké inflace. Ani úspory domácností naakumulované od dob pandemie již nenabídly takovou podporu pro spotřebu jako v roce 2022. Míra úspor v Q4 23 dosáhla 7,7 % a přiblížila se tak dlouhodobému průměru (8 %), poté co se od roku 2022 pohybovala hluboko pod touto hranicí. To naznačuje, že i vloni čerpání vysokého stavu úspor podpořilo spotřebitelské útraty, respektive zabránilo jejich výraznějšímu poklesu.

Letos by spotřeba domácností naopak měla významně přispět k růstu slovenské ekonomiky. Spotřebitelské výdaje podpoří zvyšování reálných disponibilních příjmů domácností díky solidnímu růstu mezd a vládní pomoci. Míru oživení spotřeby domácností ale zřejmě omezí snaha o obnovení úspor v prostředí vyšších úrokových sazeb. Investice podle nás k růstu rovněž opět přispějí pozitivně, a to zejména díky čerpání prostředků z fondů EU, které pro slovenskou ekonomiku představují významný impuls. Na druhou stranu čistý vývoz v letošním roce růst zřejmě zbrzdí s ohledem na slabší zahraniční poptávku a vyprchávání efektu dokončování předchozích nevyřízených zakázek, který loni pozitivně ovlivnil exportní výkon. To ale bude kompenzovat kladný příspěvek zásob vzhledem k zesílení domácí poptávky a cyklickému doplňování zásob v souvislosti s nárůstem poptávky po zboží.

Vládní opatření zastínila nárůst cen energií a tím snížila inflaci.

Inflace v závěru loňského roku pokračovala v poklesu, a to zejména v důsledku zmírnění růstu cen potravin. Na začátku letošního roku inflace prudce zpomalila z prosincových 6,6 % na 4,4 % y/y v lednu. Vliv na to měl nadále zpomalující cenový růst v oblasti potravin, ale především vládní opatření (oznámená v prosinci 2023), která zmrazila ceny energií pro domácnosti na úrovních z roku 2023. Vzhledem k tomu jsme výrazně snížili prognózu inflace pro rok 2024, a to z 5,0 % na 3,2 %. Zmrazení účtů za energie sice poskytuje domácnostem významnou úlevu a zabraňuje skokovému nárůstu cen, ale také si to vybírá značnou daň na zdraví veřejných financí a zároveň odstraňuje tržní signál pro domácnosti. Nebýt zmíněného opatření, tak v souladu s tamním energetickým regulačním rámcem současné tržní ceny implikují zhruba 40% nárůst cen elektřiny a plynu, respektive jejich tržní složky.

Očekáváme, že růst cen potravin bude letos utlumený s ohledem na pokračující dezinflaci napříč potravinářským výrobním řetězcem, která se ve finálních spotřebitelských cenách zatím příliš neprojevila. Vloni ceny potraviny vzrostly o téměř 18 %. Jádrová inflace podle našeho odhadu bude naproti tomu odeznívat jen pozvolna a v průměru letos dosáhne 5,2 %. Oproti 8,6 % v roce 2023 by se stále jednalo o mírné zpomalení. K udržení silných inflačních tlaků by mělo přispět oživení spotřebitelské poptávky. To tak umožní prodejcům dále navyšovat ceny. Postupné odeznívání silné vládní regulace v oblasti cen energií může v následujících letech vést k výrazně zvýšené inflaci, jakmile se vyšší velkoobchodní ceny začnou více propisovat do účtů domácností za energie.

Obnovování kupní síly domácností, kterou srazila inflace.

Napětí na trhu práce se dále stupňovalo. Míra nezaměstnanosti (ILO) v loňském roce klesla v průměru o 0,3 pb na 5,9 %, přičemž během Q4 23 stagnovala na 5,7 %. Čekáme, že v letošním roce kolem této úrovně setrvá a v průměru tak dosáhne 5,7 %. Napětí na trhu práce pravděpodobně podpoří pokračování solidního růst mezd a obnovování kupní síly domácností. Oproti roku 2023 by však měl nominální mzdový růst citelně zpomalit na 6,6 % z 9,6 %. Po dvou letech poklesu reálných mezd by to však letos mělo stále znamenat zvýšení reálných mezd v průměru o 3,2 % oproti roku 2023. To by mělo podpořit spotřebitelskou poptávku a zároveň udržet jádrovou inflaci na zvýšených hodnotách.

EU: čerpání je stále pomalé a nikoli bez problémů.

Z celkového závazku deseti operačních programů programového období 2014-2020 (14,5 mld. EUR) byly k 31. lednu schváleny prostředky ve výši 13,11 mld. EUR, což představuje 90,4 % čerpání. K vyčerpání celkové alokace zbývá do konce roku 2024 předložit Evropské komisi (EK) ke schválení minimálně 2,1 mld. EUR. Zároveň má Slovensko v rámci Fondu obnovy možnost získat dotace ve výši 5,84 mld. EUR. V únoru však EK pozastavila posuzování žádostí o čtvrtou platbu z tohoto fondu (1 mld. EUR) a nyní čeká na vysvětlení legislativních změn ze strany vlády. Výhrady EK se týkají nedávno přijatých změn trestního zákoníku a trestního řádu, konkrétně trestů za korupci, praní špinavých peněz a ohrožení finančních zájmů EU. Zároveň by již mělo probíhat čerpání prostředků z programového období 2021-2027. Zde bylo pro Slovensko vyčleněno přibližně 12,6 mld. EUR (cca 13 % HDP). Možnosti získat finanční prostředky jsou tedy značné, čerpání peněz je však stále pomalé a nikoli bez problémů.

Veřejné finance: fiskální restrikce je nedostatečná.

Slovenská vláda schválila snížení deficitu veřejných financí pro rok 2024 o 0,5 pb na stále vysokých 5,97 % HDP. Zároveň byla konsolidační opatření přijata především na straně příjmů, nikoli výdajů (bankovní daň, zdravotní odvody, prodloužení solidárního příspěvku v odvětví zpracování ropy, zavedení minimální a dorovnávací daně pro právnické osoby a zvýšení spotřební daně z tabáku a alkoholu). Slovensko tak pravděpodobně vstoupí do procedury při nadměrném schodku, což povede k přísnějšímu dohledu na úrovni EU. Proto bude podle Ministerstva financí SR nutné snížit deficity na 5 % v roce 2025 a na 4 % HDP v roce 2026. K dosažení tohoto cíle bude muset vláda předložit dodatečná konsolidační opatření ve výši 1,6 % HDP, tj. 2,3 mld. EUR.

Rizika: směrem dolů pro růst a vyvážená na inflaci.

Vzhledem k pokračující slabé zahraniční poptávce, zejména v souvislosti s nepříznivou situací v německé ekonomice, nadále vidíme rizika pro ekonomický růst směrem dolů. Fondy EU představují pro slovenskou ekonomiku významný impuls a v závislosti na jejich včasném čerpání a efektivním využití se rizika koncentrují rovněž směrem dolů. Navíc rostoucí napětí mezi tamní vládou a orgány EU vznáší otázky ohledně jejich dostupnosti. Inflační rizika vidíme jako vyvážená vzhledem k silnější perzistenci jádrové inflace a rychlejší dezinflaci vlivem dopadů zhoršující se ekonomiky na straně druhé.

Autor: Kevin Tran Nguyen, Jana Steckerová, Komerční banka

Sdílení článku: 
   

Čtěte více

  • Spotrebiteľská nálada v USA sa zhoršuje
    Dnešný deň bol bohatý na makroekonomické dáta. Z Talianske sme videli infláciu za máj, ktorá zaznamenala nárast o 0,8% (očakával sa rast na úrovni 0,9%), apríl 1,1%. Harmonizovaná inflácia skončila mierne lepšie na úrovni 0,9%.
  • Spotrebiteľský sentiment University of Michigan prekonal očakávania
    Spotrebiteľská nálada University of Michigan v USA sa v apríli zvýšila na 65,70 z marcových 59,4 bodov, čo bolo nad trhovou prognózou vo výške 58,9 bodov. Index očakávaní vzrástol o 18 % na 64,1 bodov. Snáď najprekvapivejšou zmenou bolo, že spotrebitelia očakávali v apríli medziročný nárast cien plynu len o 0,4 centa. Ukazovateľ súčasných podmienok sa tiež zvýšil na 68,1 zo 67,2 bodov. Inflačné očakávania sa medzitým nezmenili ani pre budúci rok (5,4 %), ani pre päťročný výhľad (3 %).
  • Spotrebiteľský sentiment v USA bol revidovaný nižšie. Predaje nových domov klesajú už 4. mesiac
    Spotrebiteľská nálada University of Michigan v USA bola revidovaná v decembri na 80,7 z pôvodných 81,4 bodov, stále však bola nad novembrovou úrovňou 76,9 bodov.
  • Spotrebiteľský sentiment v USA prekonal očakávania
    Spotrebiteľské sentimenty University of Michigan v USA boli v apríli revidované vyššie na 88,3 z predbežných 86,5 bodov, čo prekonalo očakávania trhu vo výške 87,4 bodov. Inflačné očakávania pre nasledujúci rok sa zvýšili na 3,4% z 3,1% v predchádzajúcom mesiaci, zatiaľ čo päťročný výhľad sa mierne znížil na 2,7%.
  • Spotřeba domácností a investice jsou tahounem ekonomiky
    Podle zpřesněného odhadu vzrostla česká ekonomika v druhém čtvrtletí mezičtvrtletně o 1,0 % po předchozím poklesu o 0,3 %. Předběžný odhad ukazoval růst pouze o 0,6 %. V meziročním srovnání HDP rostlo tempem 8,2 %, zatímco předběžný odhad ukazoval 7,8 %.
  • Spotřeba domácností naznačuje lepší zítřky
    Česká ekonomika dle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu mezikvartálně rostla o 0,1 %, což je v souladu s očekáváním trhu a prvotním odhadem. Revidován byl mírně meziroční výsledek, kdy místo snížení o 0,5 % české HDP pokleslo o 0,4 %. Ve druhé polovině roku očekáváme mírné oživení ekonomiky především ve spojitosti s vyšší spotřebou domácností.
  • Spotřeba piva stále klesá
    Výkonná ředitelka Českého svazu pivovarů a sladoven Martina Ferencová se vyjádřila, že je i přes pokles pití výběr piva stále pestřejší. Pivo má nízkou kalorickou hodnotu a obsahuje velké množství vitaminů, minerálů a přírodních antioxidantů. V přiměřeném množství je vhodné i po sportu a po fyzické práci.
  • Spotřeba táhne ekonomiku. Brzdou jsou nedostatečné investice
    „Naše ekonomika těží z vysoké domácí poptávky, která je stimulována situací na trhu práce. Nedostatek pracovních sil tlačí na růst mezd v soukromém sektoru. Rostoucí mzdy slouží jako argument k růstu důchodů a platů ve veřejném sektoru. Výsledkem jsou vyšší příjmy českého obyvatelstva, které navyšují spotřebu a vedou k růstu celé ekonomiky,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
  • Spotřebitelé doháněli odloženou spotřebu
    Lepší, než očekávaný předběžný odhad HDP v závěrečném čtvrtletí minulého roku poukazoval na vychýlení maloobchodních tržeb k lepšímu výsledku, což se také stalo. V prosinci maloobchodní tržby včetně prodeje automobilů meziročně vzrostly o 2,6 % a vyjma aut o 3,7 %. Trh přitom v obou případech počítal s poklesem přesahujícím jedno procento. Současně byl zmírněn listopadový propad. Po revizi se maloobchod včetně automobilového segmentu snížil meziročně o 8,3 % (původní odhad 9,2 %) a vyjma aut o 6,2 % (původní odhad 7,0 %). Za celý rok 2020 se tržby v maloobchodě kromě motorových vozidel očištěné o kalendářní vlivy snížily reálně meziročně o 0,9 %, bez očištění o 0,6 %. V motoristickém segmentu se tržby očištěné o kalendářní vlivy reálně meziročně snížily o 15,4 %, bez očištění o 15,3 %.
  • Spotřebitelé jsou znepokojeni situací na trhu práce
    Euro a britská libra vůči americkému dolaru rychle vzrostly poté, co se objevila zpráva, že spotřebitelská důvěra v USA v únoru letošního roku poprvé za poslední čtyři měsíce klesla. Stalo se tak na pozadí zhoršujících se názorů Američanů na výhled ekonomiky, trhu práce a finančních podmínek. Kupující si však nedokázali udržet iniciativu a nedosáhli nových týdenních maxim. Na technický obrázek se však zaměříme později.
  • Spotřebitelé prozatím nepociťují plný přínos nižších cen ropy
    „Protože se zhoršily vyhlídky poptávky v souvislosti s rostoucími obavami z recese a větší nabídkou na trhu ze strany OPEC a prodeje ropných rezerv v USA ceny ropy Brent klesly z nedávných maximálních hodnot 120 USD. To přispívá ke zmírnění obav z inflace, nicméně překážky v rafinaci brání tomu, aby se tato výhoda plně přenesla na spotřebitele, což tlumí její dopad.
  • Spotřebitelé se oklepávají z energetické krize
    Únorový konjunkturální průzkum ukázal, že nálada mezi spotřebiteli se v únoru již podruhé v řadě výrazně zlepšila. Stále sice zůstává pod svým dlouhodobým průměrem, zároveň je ale nejvyšší od loňského února. Domácnosti se již méně obávají zhoršení své finanční situace, menší vrásky jim dělá i další vývoj ekonomické situace. Zároveň došlo k dalšímu mírnému poklesu podílu spotřebitelů, kteří se domnívají, že pořizovat velké nákupy nyní není vhodné. Průzkum tak potvrdil naše očekávání, že nálada domácností by se měla pomalu zlepšovat s čímž by měla růst i jejich ochota utrácet. Přispívat by k tomu měl i letošní růst mezd.
  • Spotřebitelé se z koronakrize „otřepávají“ rychleji než firmy, zejména ty v průmyslu. Nálada v průmyslu je nejníže od roku 2009, nálada ve službách se ale zlepšuje nejvýrazněji od roku 2003
    Důvěra v tuzemskou ekonomiku se v červnu „odrazila ode dna“, avšak jen nesměle. Zůstává hluboko pod úrovní dlouhodobého průměru let 2003 až 2019. Tento průměr je ve statistice ČSÚ přepočten na úroveň jednoho sta bodů, přičemž červnová důvěra v ekonomiku odpovídá 77,2 bodu. Oproti květnu, a zejména dubnu se však jedná o zlepšení. Důvod k oslavě to ale stále pochopitelně není.
  • Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Mohutně navyšují své útraty třeba i za kosmetiku, konsolidační balíček ani drahé energie je neodrazují
    Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 %. Čekal se přitom růst ani ne poloviční.
  • Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace
    Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
  • Spotřebitelé v prosinci nakupovali, dokud mohli
    Rozvolnění protipandemických opatření přineslo před Vánocemi skok maloobchodních tržeb v ČR. Společensky deprivovaní spotřebitelé využili možnosti otevřených obchodů a služeb a před Vánocemi nakupovali, protože mohli. Svou roli také sehrál efekt odložené spotřeby kvůli předchozímu lock-downu a to v období před Vánocemi. Na druhou stranu byl na začátku a na konci měsíce obchod protipandemickými opatřeními stále zasažen. Počítali jsme s meziměsíčním růstem tržeb bez prodeje aut přes 3 % a to jsme mezi odhady analytiků byli na optimistické straně. Meziměsíční nárůst ale činil 8,3 % a v meziročním vyjádření se tak maloobchodní tržby přehouply do růstu 3,7 % z předchozího poklesu o 6,2 % (ten byl citelně revidován vzhůru z původních -7,0 %). Medián odhadů ukazoval meziročně - 1,6 % a náš odhad – 1,0 %. Prosinci 2020 nahrávaly kalendářní výhody v podobě dvou pracovních dnů navíc. Po očištění o kalendářní vlivy byl meziroční růst 1,4 %.
  • Spotřebitelé v USA se v novém roce pustili do nákupů
    Předvánoční nákupy v zámoří byly poměrně slabé, respektive po dnešní revizi dolů ještě slabší. Prosincové maloobchodní tržby spadly o 2,5 procenta. O to silněji se však nákupy vrátily v lednu, kdy tržby stouply rovnou o 3,8 procenta a překonaly očekávání na úrovni 2 pct. Ještě výraznější překvapení přinášejí tržby očištěné o auta a benzín, které rostly rovněž o 3,8 pct, ovšem při konsensu nastaveném na 1 procento.
  • Spotřebitelé začínají (konečně!) utrácet
    Po dvou letech hlubokého útlumu začínají útraty českých domácností konečně svižně narůstat. Maloobchodní tržby v březnu výrazně překonaly odhady analytiků, když meziročně přidaly k dobru více než 6 %, oproti předešlému měsíci pak vzrostly o solidních 1,3 %. Dobrou zprávou je fakt, že se nejedná o jednorázové pozitivní ustřelení – maloobchodní tržby vzrostly za celé první čtvrtletí reálně o 1,9 %, nejvíce od poloviny roku 2021, kdy došlo k rozvolnění protipandemických opatření. Nad očekávání rychlé oživení spotřebitelské poptávky napříč jednotlivými kategoriemi jde ruku v ruce s obnoveným růstem reálných mezd.
  • Spotřebitelé zůstávají při svých nákupech i nadále obezřetní
    Že v ČR neprobíhá žádný nákupní boom potvrdila už i prosincová čísla z maloobchodu. Oproti listopadu se tržby po očištění snížily o jedno procento, meziročně byly vyšší jen o 2,8 %. Důvodem je nepochybně vysoká inflace, nebo přesněji rychle rostoucí náklady na bydlení, které spotřebitele nutí nakupovat s rozvahou. Pro úplnost je třeba dodat, že jde o čísla po sezónním a kalendářním očištění.
  • Spotřebitel je příliš silný a Fed zůstává jestřábí
    Data o americkém maloobchodu byla nečekaně silná. Růst za říjen dosáhl 1,3 pct, bez aut a benzínu +0,9 pct. Jen zhruba 0,4 bps z toho táhnou vyšší ceny, takže spotřebitel se evidentně nebojí a utrácí nad očekávání. Žádný náznak recese nákupy zboží zkraje 4Q neukazují, takže uvidíme, jak bude vypadat předvánoční sezóna.
Forex - doporučené články:

Co je FOREX?
Základní informace o finančním trhu FOREX. Forex je obchodování s cizími měnami (forex trading) a je zároveň největším a také nejlikvidnějším finančním trhem na světě.
Forex pro začátečníky
Forex je celosvětová burzovní síť, v jejímž rámci se obchoduje se všemi světovými měnami, včetně české koruny. Na forexu obchodují banky, fondy, pojišťovny, brokeři a podobné instituce, ale také jednotlivci, je otevřený všem.
1. část - Co to vlastně forex je?
FOREX = International Interbank FOReign EXchange. Mezinárodní devizový trh - jednoduše obchodování s cizími měnami - obchodování se směnnými kurzy.
VIP zóna - Forex Asistent
Nabízíme vám jedinečnou příležitost stát se součástí týmu elitních obchodníků FXstreet.cz. Ve spolupráci s předními úspěšnými obchodníky jsme pro vás připravili unikátní VIP skupinu (speciální uzavřená sekce na webu), až doposud využívanou pouze několika profesionálními tradery, a k tomu i exkluzivní VIP indikátory, doposud úspěšně používané pouze k soukromým účelům. Nyní se vám otevírá možnost stát se součástí této VIP skupiny, díky které získáte jedinečné know-how pro obchodování na forexu, výjimečné VIP indikátory, a tím také náskok před drtivou většinou ostatních účastníků trhu.
Forex brokeři - jak správně vybrat
V podstatě každého, kdo by chtěl obchodovat forex, čeká jednou rozhodování o tom, s jakým brokerem (přeloženo jako makléř/broker nebo zprostředkovatel) by chtěl mít co do činění a svěřil mu své finance určené k obchodování. Velmi rád bych vám přiblížil problematiku výběru brokera, rozdíl mezi jednotlivými typy brokerů a v neposlední řadě uvedu několik příkladů nejznámějších z nich.
Forex robot (AOS): Automatický obchodní systém
Snem některých obchodníků je obchodovat bez nutnosti jakéhokoliv zásahu do obchodu. Je to pouhá fikce nebo reálná záležitost? Kolik z nás věří, že "roboti" mohou profitabilně obchodovat? Na jakých principech fungují?
Forex volatilita
Forex volatilita, co je volatilita? Velmi užitečným nástrojem je ukazatel volatility na forexu. Grafy v této sekci ukazují volatilitu vybraného měnových párů v průběhu aktuální obchodní seance.
Forex zůstává největším trhem na světě
V dnešním článku se podíváme na nejnovější statistiky globálního obchodování na forexu. Banka pro mezinárodní vyrovnání plateb (BIS) totiž před pár týdny zveřejnila svůj pravidelný tříletý přehled, ve kterém detailně analyzuje vývoj na měnovém trhu. BIS je označována jako "centrální banka centrálních bank". Je nejstarší mezinárodní finanční organizací a hraje klíčovou roli při spolupráci centrálních bank a dalších institucí z finančního sektoru. Dnešní vzdělávací článek sice nebude zcela zaměřen na praktické informace z pohledu běžného tradera, ale i přesto přinese zajímavé a důležité poznatky.

Nejnovější články:


Naposledy čtené:

Forex brokeři
reklama
InstaForex rijen 2024