Záznam z posledního jednání ČNB

10.11.2023 Dnešní údaj říjnového vývoje spotřebitelských cen v tuzemsku ukáže na zrychlení meziročního růstu. To jde ovšem na vrub nízké srovnávací základny loňského roku vlivem zavedení energetického úsporného tarifu. V důsledku tohoto efektu by měla meziroční inflace zůstat v okolí 7 % ve zbylých měsících letošního roku. Meziměsíčně podle nás spotřebitelské ceny v říjnu ovšem stagnovaly. To by mělo odrážet další vlnu zlevňování cen energií a nadále utlumený meziměsíční růst jádrových cen s ohledem na slabou spotřebitelskou poptávku. Dále zveřejněný záznam z posledního jednání ČNB pomůže poodhalit rozložení sil v bankovní radě.

12.05.2023 Tuzemský makroekonomický kalendář dnes nabídne březnovou bilanci běžného účtu a písemný záznam z posledního zasedání ČNB, který tentokrát bude zřejmě bedlivěji sledován s ohledem na těsné rozhodnutí z minulého týdne o ponechání úrokových sazeb beze změny. V USA bude zveřejněna spotřebitelská důvěra dle Michiganské univerzity.

08.10.2021 Dnes zveřejněný záznam z posledního jednání ČNB nepřinesl žádná překvapení z řad centrálních bankéřů hlasujících pro zvýšení úrokových sazeb. Skupina pěti radních zmiňuje proinflační tlaky, nákladový šok, inflační očekávání a utažení trhu práce jako důvody tak razantního zvýšení úrokových sazeb. Oproti předchozím vyjádřením se v záznamu nově objevuje komentář Vojtěcha Bendy k rovnovážnému růstu ekonomiky. Ten je podle něj nižší oproti předchozím rokům a nelze očekávat, že růst ekonomiky kolem 4-5 % nepřinese zjevné inflační tlaky.

10.08.2020 V USA i tento týden získá pozornost hlavně politické dění a vývoj epidemiologické situace. Tamní inflace v červenci stagnovala a tahounem zůstává její jádrová složka. V eurozóně uvidíme další sadu předstihových ukazatelů, které začínají polevovat ve svém návratu k předkrizovým úrovním. Průmysl ale i nadále oživuje. Tuzemská inflace podle nás v červenci mírně zpomalila, i nadále zůstává na horní hraně tolerančního pásma ČNB. V závěru týdne pak uvidíme záznam z jejího posledního jednání a vývoj HDP v regionu za druhé čtvrtletí, které pravděpodobně pokleslo obdobně jako v České republice. Koruna by se měla v nejbližší době vrátit pod úroveň 26,20 za euro.

07.07.2020 Ačkoli poslední série dat z Evropy a USA pozitivně překvapila, rostoucí počty nakažených na druhé straně Atlantiku budí obavy z opětovného uzavření ekonomiky nebo opatrnějšího uvolňování současných opatření. To by se negativně promítlo do očekávaného oživení, což znervózňuje finanční trhy. Hlavním tématem tohoto týdne tak bude i nadále politika. Zítra se setkají lídři Evropské unie před plánovaným summitem. Hlavním tématem zůstává záchranný fond na podporu ekonomiky. Průmyslová produkce v České republice podle nás v květnu ožila a polepšil si i zahraniční obchod. Míra nezaměstnanosti i nadále jen zanedbatelné roste a na vyšších úrovních zůstává i spotřebitelská inflace.

03.07.2020 Záznam z posledního jednání ČNB příliš nového neukázal. Členové bankovní rady se shodovali, že současné uvolnění měnových podmínek je dostatečné a další kroky by připadaly v úvahu pouze v případě hrozby deflace. Podle centrálních bankéřů zůstávají inflační očekávání i nyní ukotvena poblíž dvouprocentního cíle, k čemuž podle nich přispívá i aktuální inflace, která stále setrvává blízko 3 %. Překvapivě ale bankovní rada nediskutovala, resp. nezmínila v záznamu z jednání další možnosti v případě potřeby dále uvolnit měnové podmínky. V okamžiku, kdy již úrokové sazby nemají kam klesat, může nejasnost ohledně dalších kroků měnové politiky spolu s nejistým hospodářským vývojem, u kterého se rizika koncentrují spíše ve směru nižšího růstu, vyústit do podstřelení inflačního cíle. Náš základní scénář prognózy počítá se stabilitou úrokových sazeb na současné úrovni až do konce příštího roku. V případě potřeby dalšího výraznějšího uvolnění měnové politiky bude muset ČNB sáhnout po nekonvenčních nástrojích. K tomu by podle našeho názoru mohlo dojít ve chvíli déletrvajícího útlumu globální ekonomiky, který může souviset i s rizikem druhé vlny koronavirové pandemie. Jako nejpravděpodobnější nástroj mimo úrokové sazby považujeme kurzový závazek.

03.04.2020 Nové žádosti o podporu v nezaměstnanosti v USA opět lámou rekordy a několikanásobně překonávají své historické průměry. Dnes obrázek amerického trhu práce za březen doplní měsíční statistika změny pracovních míst. Ačkoli sběr dat pokrývá pouze první polovinu měsíce, očekáváme výrazný propad, a to i ve srovnání s trhem. PMI ze Španělska a Itálie potvrdí drtivý dopad koronaviru na sektor služeb. Hlavní propad předstihových ukazatelů však očekáváme až v dubnu. Dnes bude zveřejněn záznam z posledního jednání ČNB, který nám může poskytnout pohled jednotlivých členů na další možnosti uvolňování měnové politiky. Koruna během včerejška dohnala snížení úrokového diferenciálu z minulého týdne a v následujících dnech by už měla jen mírně oslabit nebo stagnovat.

14.02.2020 Záznam z posledního jednání ČNB ukázal širokou shodu na zvýšení úrokových sazeb v rámci bankovní rady. Ačkoli pro rozhodnutí hlasovali čtyři členové ze sedmi, Tomáš Nidetzky, který hlasoval proti zvýšení, potvrdil, že by ke zvýšení sazeb stejně pravděpodobně došlo na příštích jednáních. Proti zvýšení sazeb se tak explicitně vyjádřil pouze Aleš Michl a Oldřich Dědek, kteří považují vyšší sazby za škodlivé pro ekonomiku. Napříč bankovní radou však panovala shoda, že riziko odpoutání inflačních očekávání je malé, nelze jej však úplně bagatelizovat. Část bankovní rady se však obává narůstajících poptávkových inflačních tlaků na růst cen potravin, což vytváří riziko směrem nahoru pro vývoj inflace na horizontu měnové politiky. To potvrzuje i dnešní zveřejnění lednové inflace, která převyšuje prognózu centrální banky o tři desetiny. Marek Mora, Oldřich Dědek a Aleš Michl v průběhu diskuze zpochybnili prognózu stabilního kurzu koruny, kterou představila centrální banka minulý týden. Podle jejich slov bude konvergence tuzemské ekonomiky probíhat i skrze nominální posilování kurzu koruny. Neobvykle velká část diskuze se věnovala i fiskální politice. Opatření vlády podle bankovní rady podporují výše zmíněné proinflační tlaky. Zároveň se obávají, že tato „expanzivní“ politika bude dále gradovat s blížícími se volbami do poslanecké sněmovny v příštím roce.