Konsolidační balíček
Češi navyšují své útraty v obchodech rychleji, než se čekalo, díky rychlejšímu růst mezd. Více utrácí třeba za kosmetiku, šetří však na elektronice
06.12.2024 Říjnové maloobchodní tržby vzrostly meziročně i meziměsíčně o něco více, než se čekalo. Meziročně přidaly 5,5 procenta, zatímco střední hodnota odhadů analytiků oslovených agenturou Bloomberg činí 4,9 procenta.
Analýza: Počet fúzí a akvizic firem v ČR se v prvním pololetí zdvojnásobil
26.09.2024 Počet fúzí a akvizic středně velkých firem v hodnotě 50 až 115 milionů Kč se v Česku v prvním pololetí letošního roku proti předchozímu pololetí zdvojnásobil na 90. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti RSM, podle které za růstem stojí nižší úrokové sazby a sílící ekonomika. Situace nahrává dalšímu oživení aktivity na trhu ve druhé polovině roku.
Přes 65 % Čechů vnímá aktuální situaci jako ekonomickou krizi. Masivně přestávají držet peníze pod polštářem
16.09.2024 I přes snižování úrokových sazeb a klesající inflaci označuje 65 % Čechů aktuální situaci jako dobu ekonomické krize. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Dopady inflace na svou peněženku pociťuje přes 80 % respondentů. Ve snaze minimalizovat její dopad Češi nejčastěji snižují spotřebu energií a vody, šetří na potravinách a omezují návštěvy restaurací.
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
02.09.2024 Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
01.08.2024 Státní rozpočet letos ke konci července hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak z hlediska nominálního, tak reálného. Červencový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 192,3 miliardy korun. Ještě nižší než červencové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l
14.07.2024 V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
01.07.2024 Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
01.07.2024 Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Forex: Co čekat od ČNB?
17.06.2024 Česká národní banka (ČNB) je v relativně pohodlné pozici. Úrokové sazby snížila ze 7,00 % již na 5,25 %, měnový pár EUR/CZK se však vrátil pod 25,00 a obchoduje se jen lehce nad úrovněmi z loňského podzimu. Obavy z přehnané reakce koruny se tak prozatím nedostavily.
Řetězce testují, co zákazník snese. Proto ta oživlá inflace
18.05.2024 Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na zákazníka jen tak neskončí. Přitom právě je ta představuje klíčovou příčinu opětovného vzedmutí inflace.
Koruna jásá, průmysl trpí
10.05.2024 Česká koruna v dubnu otočila slábnoucí trend a díky pozitivním spotřebitelským statistikám i více jestřábí prognóze ČNB se znovu po 3 měsících obchoduje pod 25 korunami za euro.
Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Mohutně navyšují své útraty třeba i za kosmetiku, konsolidační balíček ani drahé energie je neodrazují
09.05.2024 Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 %. Čekal se přitom růst ani ne poloviční.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Migrační dohoda EU, kterou Česko podepsalo bez zajištění trvalé výjimky, představuje potenciálně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Ročně může jít o nemalé desítky miliard korun
19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.
V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK
02.04.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
03.03.2024 Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Rozpočet letos vykáže schodek 230 miliard, státu pomůže vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ
01.03.2024 Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace
23.02.2024 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
15.02.2024 Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají.
Plná nákupní centra klamala, propad útrat Čechů byl loni rekordní, čtyřnásobný oproti covidu či globální finanční krizi
11.02.2024 Nákupní centra či restaurace sice loni mnohdy plné byly, ale z toho nakonec – jak se ukazuje – nelze nic moc usuzovat. Dokládají to nově zveřejněná čísla statistiků za celý loňský rok. Tržby maloobchodu se totiž – v inflačním očištění – propadly o více než čtyři procenta. Že to není mnoho? Pak vězme, že je to nejhlubší propad minimálně v tomto miléniu.
Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
01.02.2024 Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
Životní pojištění versus vládní konsolidační balíček. Přehledný průvodce změnami v roce 2024
23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.
Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra v eurozóně na vzestupu?
23.01.2024 Začátek tohoto týdne se z ekonomického pohledu rozjíždí pomaleji, když po pondělku ani v úterý nedorazí větší množství ekonomických dat. Patrně nejzajímavějším údajem bude index spotřebitelské důvěry v eurozóně, který by ale patrně neměl ovlivnit čtvrteční zasedání bankovní rady Evropské centrální banky. I nadále by měl mezi spotřebiteli přetrvávat pesimismus, ač jeho míra se v posledních měsících velice pozvolně snižuje. To souvisí s postupným poklesem inflace a vyhlídkami na uvolňování měnové politiky ze strany ECB, což by se mimo jiné projevilo ve vyšší dostupnosti úvěrů.
Pracovní trh 2024: vyšší mzdy, mírný růst nezaměstnanosti, automatizace a zánik pozic
11.01.2024 Rok 2024 na pracovním trhu nabídne mnoho pozitiv. Předpovědi personalistů naznačují stabilní období, mírný růst mezd, boj o vrcholové manažery, změny v oblasti benefitů i nová pracovní místa. V několika málo následujících letech ale pracovní trh zcela promění technologie.
Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
05.01.2024 Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Ranní okénko - Dnes hlavními tématy státní rozpočet v ČR a inflace v Německu
04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.
Průmyslu se konec roku nevydařil
02.01.2024 Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
Forex: Co přinese rok 2024 v Česku?
02.01.2024 Pojďme na startu nového roku začít optimisticky. V mnoha ohledech čeká tuzemskou ekonomiku příznivější makroekonomické prostředí. Ať již půjde o inflaci nebo hospodářský růst, v obou případech uvidíme odeznívání šoků, kvůli kterým se česká ekonomika v minulém roce propadla do stagflace. Podobný „normalizační“ scénář očekáváme také pro ČNB, která mírně snížila úrokové sazby již v prosinci a v tomto roce šlápne na plyn ještě výrazněji.
Začíná platit konsolidační balíček. Jeho důsledky, vyšší daně a odvody, letos Čechům v průměru „požerou“ navýšení reálné mzdy, dané poklesem inflace, takže domácnosti si nepolepší
01.01.2024 Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Premiér slibuje konec zdražování, jenž však nenastane. Ani veřejné finance v příštím roce „zdravé“ nebudou, jak tvrdí
27.12.2023 Ve svém dnešním vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Obchodní řetězce vládu převezly, naletět jim ale nemusela. Teď by si neměla „chladit žáhu“ hrozbou pokut, to je dětinské a krátkozraké
10.12.2023 Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit.
Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit
04.12.2023 Obchodní řetězce si z vládních politiků, včetně premiéra Fialy, udělaly „dobrý den“. Nejprve, v září, jim naslibovaly, že potraviny zlevní v rozsahu snížené DPH (viz obrázek níže). Pak si nechaly schválit konsolidační balíček. A nyní, když už je podepsaný prezidentem, a vyšší marže řetězců tedy zaručené, vyrukovaly s tím, že nejen nezlevní, ale dokonce zdraží (viz opět obrázek níže).
Česká ekonomika se letos už nevyhne poklesu, shodují se analytici
01.12.2023 Česká ekonomika se za celý letošní rok už nevyhne poklesu, když se hrubý domácí produkt (HDP) sníží zhruba o půl procenta. Shodují se na tom analytici při hodnocení zpřesněných údajů o HDP za třetí čtvrtletí, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zároveň snižují své odhady ohledně hospodářského oživení v příštím roce zejména kvůli slábnoucí zahraniční poptávce. ČSÚ zhoršil odhad HDP v letošním 3. čtvrtletí na meziroční pokles o 0,7 procenta a mezičtvrtletní o 0,5 procenta, v prvním odhadu uváděl meziroční pokles o 0,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,3 procenta.
Legislativní novinky, které přináší konsolidační balíček
29.11.2023 Konsolidační balíček je novelou šesti desítek zákonů a v důsledcích se tak dotýká téměř každého, kdo v České republice žije, podniká nebo je zaměstnancem. Jaký bude mít konsolidační balíček dopad na zaměstnanecké benefity, jak bude upraveno zdanění pro používání motorových vozidel pro služební i soukromé účely či jak budou nově zdaněny vysokopříjmoví zaměstnanci? A změny nastanou u dohod o provedení práce?
Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
Index ČSOB: Nálada firem v ČR se proti jaru zhoršila, meziročně je lepší
23.11.2023 Nálada českých firem a podnikatelů se proti jaru zhoršila, v meziročním srovnání je ale lepší. Nálada se zhoršila kvůli rizikům spojeným s energiemi, vývojem ekonomiky a legislativními změnami, nicméně investiční aktivita zůstala vysoká. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ČSOB Index očekávání firem. Zástupci banky výsledky představili na dnešní tiskové konferenci. Základem projektu je průzkum agentury Datank, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.
Zlevní od Nového roku byty?
22.11.2023 Senátem prošel konsolidační balíček, který byl navržen Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh počítá pouze se dvěma sazbami DPH, a to se sníženou sazbou 12 % a základní sazbou 21 %. Znamená to tedy, že byty do 120 m2, které postaví a prodává developer, budou nově zatíženy jen 12% daní. To je o 3procentní body méně, než tomu bylo doposud. Aktuální sazba daně, která se uplatňuje, je 15 %. „Tato skutečnost vyvolává diskuse a otázky o tom, jaký vliv by to mohlo mít na ceny nemovitostí v České republice. Zatímco snížení DPH by mohlo mít několik pozitivních dopadů na různá odvětví ekonomiky, není jasné, zda by to automaticky vedlo také ke snížení cen nemovitostí,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
ČNB v pasti minulosti
13.11.2023 ČNB ponechala na svém posledním zasedání sazby bez změny. Při vzpomínce na odpor členů Bankovní rady k vyšším sazbám a při pohledu na makroekonomické fundamenty posledních měsíců to mohlo pro leckoho být překvapivé rozhodnutí. Vždyť růst ekonomiky zůstal ve třetím čtvrtletí záporný, poptávka domácností je nadále pod předpandemickou úrovní roku 2019 a nijak rychle neroste, jádrová inflace za třetí čtvrtletí byla stejná (0,5 %) jako v roce 2020, nová prognóza čeká v prvním čtvrtletí sazby o 1,5 p.b. nižší, než jsou teď... Argumentů pro snížení sazeb by nebyl nedostatek.
Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, příští rok růst 1,8 pct
09.11.2023 Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes ČBA představila novinářům.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
31.10.2023 Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Habeck: Německo podpoří průmysl a průmyslové firmy 50 miliardami eur
24.10.2023 Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
Reuters: Německo se chystá podpořit firmy částkou asi 50 miliard eur
24.10.2023 Německo se chystá v příštích čtyřech letech podpořit své průmyslové a další firmy částkou zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura Reuters, podle které s tím počítá nová průmyslová strategie. Návrh ministerstva hospodářství mimo jiné počítá i s daňovými úlevami. Z pomoci by měly mít prospěch hlavně malé a střední podniky.
Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje Česká národní banka. Ekonomiku podle ní připraví o 70 miliard korun
13.10.2023 Dnes schválený konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své nejnovější Zprávě o měnové politice.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Balíček zdraží nájmy zemědělcům, přihraje peníze řetězcům. Aneb jak konsolidační balíček ovlivní ceny potravin
13.09.2023 Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.
Developeři: Pokud se sníží daň z nového bydlení na 12 pct, zlevní se byty
12.09.2023 V případě, že by se příští rok snížila daň z bydlení, klesla by podle developerů cena nabízených bytů. Návrh na snížení daně ze současných 15 procent na 12 procent je součástí probíraného vládního konsolidačního balíčku, který pokud bude schválený, by měl začít platit od začátku roku 2024. Snížená daň by se měla týkat bytů o méně než 120 metrech čtverečních, průměrně by pak podle developerů oslovených ČTK byty zlevnily přibližně o 250.000 korun. Někteří developeři začali se změnou ceníku již nyní, nižší daň by se ale do cen měla promítnout až po Novém roce.
Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch
14.08.2023 Voliči pětikoaličních stran chtějí úspory a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, slábnoucí koruna přitom nepomůže.
Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje Česká národní banka
11.08.2023 Připravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své dnes zveřejněné Zprávě o měnové politice.
ČNB: Konsolidační balíček v příštím roce připraví českou ekonomiku o zhruba 70 miliard korun
04.08.2023 Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky, ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard
31.07.2023 V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to "i" vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace?
Bude prezident Pavel vetovat „balíček“?
10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
ČNB úrokové sazby nezměnila, Michl vylučuje jejich brzké snížení
21.06.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je už rok. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady řekl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu. Upozornil také, že proinflační riziko do budoucna vytváří fiskální politika. Vládní konsolidační balíček je ale podle Michla krok správným směrem.
ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 21. června 2023
21.06.2023 Bankovní rada na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny: v souladu s očekáváním finančního trhu.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku
20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Až 50 miliard navíc by mohli Češi získat lepší správou svých úspor a kompenzovat tak dopad konsolidačního balíčku na své finance
13.06.2023 České domácnosti by mohly ročně získat až 50 miliard korun navíc. Stačilo by, kdyby měli Češi svoje úspory uložené stejným způsobem jako například sousední Němci. Vyplývá to z údajů společnosti Generali Investments v rámci projektu Index finanční dospělosti. Přesunem větší části financí do investic nebo penzijního spoření by Češi pokryli prostředky, o které přijdou v důsledku vládního konsolidačního balíčku.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Den daňové svobody bude letos v Česku 17. června, dřív než loni
09.06.2023 Češi letos budou pracovat na odvody daní 168 dní, den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V evropském srovnání je Česko zhruba uprostřed, na úrovni Španělska.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Deník N: MF předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 s deficitem 235 miliard
01.06.2023 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, plánuje hospodařit se schodkem 235 miliard korun. Dnes to napsal Deník N. Ve veřejné knihovně připravovaných vládních materiálů dokument zatím zveřejněn nebyl. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu do 20. června. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové ale předpokládají, že bude vyšší.
Ozvěny trhu: Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci, ale i růst HDP
01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
28.05.2023 Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Forex: Pozitivní signály z jednacího stolu ohledně dluhového stropu v USA
26.05.2023 Americká data by měla potvrdit, že utrácení amerických domácností zůstává silné navzdory přetrvávajícím inflačním tlakům. To by měl potvrdit Fedem preferovaný indikátor cenového růstu – deflátor soukromé spotřeby (PCE). Včerejší data z USA zároveň zvýšila očekávání finančního trhu ohledně červencového zvýšení sazeb. Sága ohledně navýšení amerického dluhového stropu by mohla již brzy vrcholit soudě dle vyjádření amerických představitelů obout stran.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
Evropská komise zlepšila odhad růstu české ekonomiky, inflaci čeká výrazně vyšší
15.05.2023 Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?
15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením
15.05.2023 Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.
Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?
13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Forex: Koruna ztrácela k euru i dolaru ve všech dnech tohoto týdne
12.05.2023 Koruna oslabovala k oběma hlavním světovým měnám ve všech dnech tohoto týdne. Dnes klesla ve srovnání se čtvrtečním závěrem k euru o sedm haléřů na 23,61 EUR/CZK. Vůči dolaru si pak pohoršila o 16 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,73 USD/CZK.
Forex: Síla české koruny se dnes opět vytrácela
12.05.2023 Dnes zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %.
Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně
12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.
Zápis z posledního zasedání ČNB zmiňuje především proinflační rizika
12.05.2023 Česká národní banka na svém posledním zasedání v minulém týdnu ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny, překvapivý byl však těsný poměr hlasů. Stabilitu úrokových sazeb podpořili pouze čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. Dnes zveřejněný zápis z tohoto zasedání ukazuje, že pro stabilitu úrokových sazeb hlasovali guvernér A. Michl, viceguvernéři E. Zamrazilová a J. Frait a člen bankovní rady J. Kubíček. Zvýšení o čtvrt procentního bodu nadále prosazoval T. Holub a nově také K. Kubelková a J. Procházka.
Česká inflace nižší díky potravinám
12.05.2023 Česká inflace zvolnila v dubnu výrazněji, než jsme očekávali, na 12,7 % z březnových 15 %. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,2 %, zatímco jak my, tak většina trhu včetně ČNB očekávala meziměsíční nárůst (náš odhad +0,4-0,5 %). Hlavním překvapením však byly těžko predikovatelné ceny potravin, zatímco jádrová inflace zvolňuje “plus mínus” podle našich očekávání, a to zejména díky imputovanému nájemnému. Ceny potravin poměrně překvapivě opět zcela nekorespondovaly s průzkumy mezi vybranými spotřebitelskými výrobky - výrazněji poklesly zejména ceny vajec (-12,9 %) a zeleniny bez brambor (-5 %).
Analytici: Změna daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení
11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | FXstreet | Intervence | Intervence ČNB | Řecko | Finance | Peníze | Expert | Moody's | Fitch | Korelace | Inflace | OECD | EUR/USD | Nasdaq | USA | Nezaměstnanost | Spotřebitelská důvěra | Maďarský forint | Koruna | Evropská unie | HDP | Měnová politika | Německo | Francie | Pražská burza | Česká měna | Polsko | Španělsko | Středoevropské měny | Polský zlotý | Kypr | Analytik | Spekulace | Ropa Brent | Česká koruna | Dividendy | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Americká ekonomika | Daně | Rizika | Politika | Ekonomové | Akciové trhy | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Spotřebitelské ceny | Míra nezaměstnanosti | Swiss Life | Ekonomická teorie | Hospodářství | Kapitál | Sazby | Aktiva | Akvizice | Americký dolar | Analýza | Zhodnocení | Arbitráž | Asset management | Transakce | Bankovní rada | Valná hromada | Bloomberg | Bod | Burza | CEO | Centrální banka | Centrální banky | Channel | Konsolidace | DAX | Nesoulad | Dividenda | ECB | Ekonomika | Emise | Euro | Evropská komise (EK) | Fed | Finanční trh | Finanční trhy | Fiskální politika | IFO index | Index PX | Index finanční | Indikátor | Inflační cíl | Insider | Investice | Investiční fond | Investor | Investování | Kapitálový trh | Komodity | Kupón | Kurz | MMF | MT4 | Záloha | Marže | Momentum | Měna | Měnový pár | Měny | Nabídka | Nástroj | Platební bilance | Poplatek | Portfolio | Pozice | Prémie | Rating | Ratingová agentura | Riziko | Ropa | S&P 500 | Schodek rozpočtu | Sentiment | Stagflace | Swiss | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Výnosnost | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Analytici | Riziková aktiva | Banky | EUR | USD | Dluhopisy | ČEZ | Obchodování | Goldman Sachs | Finanční krize | Hospodářský růst | Německá ekonomika | Komerční banka | Patria | Indexy | Úroková sazba | Spekulanti | Investoři | Fundamenty | Fond | Trh s nemovitostmi | EU | Finanční sektor | Zasedání Fedu | Zasedání ECB | Ekonom | Byznys | Pravděpodobnost | BNP Paribas | Zisk | Sázka | Kurz koruny | Optimismus | Výsledky | Strach | Index nákupních manažerů | Bohatství | Ozvěny trhu | ČSOB | Partners | Deloitte | Obchodování s akciemi | Deutsche Bank | Analytický tým | Regulace | Portfolio manažer | Financování | Investiční společnosti | Investovat | Makro | Eurostat | Český statistický úřad | Stavební výroba | Conseq | Portugalsko | Lukáš Kovanda | Burzy | Japonská centrální banka | Penzijní fondy | Financial Times | Bankrot | Obchodníci | Vzdělávání | Centrální bankéři | Raiffeisenbank | Aktivum | Index | Odpor | Podpora | Analýzy | Banka | Bankovní rada ČNB | Brent | Cena | Cyrrus | CZK | Česká ekonomika | Česká spořitelna | České koruny | Dolar | Ekonomický růst | Elektřina | Emisní povolenky | Eura | Finanční prostředky | Fondy | FXstreet.cz | Graf | Guvernér ČNB | Hospodářské noviny | Hrubý domácí produkt | Index S&P 500 | Investice do akcií | Investiční | Irsko | Jádrová inflace | Jiří Rusnok | Maďarsko | Makroekonomické ukazatele | Makroekonomický kalendář | Management | Meziroční inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Oslabení koruny | Oslabování koruny | Patria Online | Patria.cz | Portfolia | Pro investory | Prognóza | Pšenice | Rakousko | Ratingové hodnocení | Reuters | Ropy | Růst HDP | Sázky | Signály | Spořící účet | Státní dluh | Státní rozpočet | Trh | Volkswagen | Vývoj mezd | Zavedení eura | Země EU | Zemní plyn | Zkušenost | Zpráva | Zprávy | Zisky | Andrej Babiš | CEE | CEPS | Lednový efekt | Ministerstvo financí | P.A. | Redukce | ROCE | Itálie | Spojené státy | Finanční společnosti | Akciová společnost | Hlavní trh | Převis | Hrubý domácí produkt (HDP) | M2 | Tržby | Výsledek hospodaření | Úvěr | Casino | Komise | Kontrakt | Volby | Retail | Investment | Moody's Investors Service | Unicredit | Bankovní sektor | UniCredit Bank | Generali Investments CEE | Česká bankovní asociace | David Marek | Macquarie | NATO | Next Finance | Zvyšování sazeb | Snižování sazeb | Ceny nemovitostí | Růst ekonomiky eurozóny | Thomson Reuters | Dění na finančních trzích | Polská centrální banka | Průmyslová produkce | Pokles úrokových sazeb | Nastavení měnové politiky | Úspěch | Podnikatel | Podnikání | BMW | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Creditas | Snižování úrokových sazeb | Energie | Rada ČNB | Podnikatelé | Kč/EUR | Kč/USD | Agentura Reuters | Bankovnictví | Posilování koruny | Forbes | Americké firmy | Základní úrokové sazby | Firmy | Vývoj měnového páru | Kapitálové rezervy | České firmy | Economist | Inflační tlaky | Členství v EU | Globální finanční krize | Realitní trh | S&P Global | Miliardy dolarů | Nervozita | Obchodní partner | Fitch Ratings | Uvolňování měnové politiky | Utahování měnové politiky | Propad | Úvěrový rating | S&P | Guvernér | Agentura Moody's | Agentura Fitch | Německý DAX | Ztráty | Zvýšení úrokových sazeb | Nejistota | Analytik Komerční banky | Světové finanční krize | Stagnace | Tempo růstu | Akcionáři | Daně z příjmů | Daně z příjmů právnických osob | Zajištění | Tesla | Dluhové krize | Výhled | Bankéři | Poplatky | BDO | Konsensus | Mzdy | Predikce | Ekonomická situace | General Electric | Průzkum | Krize | Inflace v Německu | Analytický tým FXstreet.cz | Inflace v Česku | Snížení úrokových sazeb | Výnosy | Americká vláda | Česká vláda | Očekávání analytiků | Americký index S&P 500 | Příjmy | ČTK | Růst ekonomiky | Pokles ekonomiky | Belgie | HDP eurozóny | Výhled ekonomiky | Hlavní ekonom | Inflační čísla | Švédsko | Dánsko | Odhad HDP | Očekávání | HDP v eurozóně | ex | Generali Investments | Skupina PPF | Swiss Life Select | Daňové změny | Úřad pro regulaci finančního trhu | Aleš Michl | Vývoj na světových trzích | Akciové společnosti | Markéta Šichtařová | NEST | Lithium | Investiční skupiny | Conseq Investment Management | Spoření na důchod | Události ve světě | Přijetí eura | Podniky | Index nákupních manažerů (PMI) | Vývoj koruny | Prognóza ČNB | Forint | Ekonomické krize | Pražský PX | Spotřebitelská inflace | Růst úrokových sazeb | Zvýšení mezd | EK | Evropská komise | Základní úroková sazba | Index spotřebitelské důvěry | Veřejný dluh | Česká firma | Financial Times (FT) | Hodnota indexu | Počet fúzí a akvizic | Úrokové sazby ČNB | Majetek | Oživení trhu | Sazby ČNB | Zvýšení sazeb | Vysoké zhodnocení | Státní fond | Makroekonomická situace | Statistický úřad | HeadHunter | Reakce koruny | Podíl nezaměstnaných | Zahraniční investoři | České HDP | Vyšší mzdy | Snížení sazeb | Gazprom | Capital Partners | Pokles úroků | Pokles cen | Výkonný ředitel | Vývoj české ekonomiky | Oživení ekonomiky | Pohonné hmoty | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Deficit rozpočtu | PPF | Majitel firmy | Denní graf | Očekávání trhu | Finanční situace | Oslabení české koruny | Makroekonomický výhled | Očekávaný růst | Bilance zahraničního obchodu | Největší ekonomika | Tým FXstreet.cz | Trinity Bank | Hospodářské krize | TikTok | Rozpočtová politika | Čistý zisk | Investment Management | Rozpočet | Hazard | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Čerpání evropských peněz | Největší kontrakt | Mediální společnosti | Investiční skupina | Německá vláda | Výdaje státního rozpočtu | Trinity | Ekonom UniCredit Bank | Pavel Sobíšek | Jakub Seidler | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | LNG | Objem | Data z USA | Obchod | Trh práce | Vyšší sazby | Hluboká recese | Skupina ČEZ | Růst spotřebitelských cen | Snižování úroků | Inflace v USA | ČSÚ | Konkurenceschopnost | Předseda představenstva | Firma | Zasedání ČNB | Ekonomiky eurozóny | Reálné ekonomiky | BAT | Radomír Jáč | Výše úrokových sazeb | Týdenní zpráva | Týdenní zpráva z FOREX trhu | TradingEconomics | Růst cen | Studie | Bilance | Důchodový systém | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Jiří Šmejc | Generální ředitel | Jan Švejnar | Nálada spotřebitelů | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Důvěra v ekonomiku | Vyhlídky | Sdružení automobilového průmyslu | Průzkumy | Blahobyt | Vicepremiér | Americká data | Macquarie Asset Management | FT | České hospodářství | Růst české ekonomiky | Zveřejněná data | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Deficit hospodaření státu | Hospodaření státu | Předpovědi | Petr Dufek | Ceny výrobců | Dynamika mezd | Průmysl | ADP | Jan Vejmělek | Společnost ČEZ | PLN | Propouštění | Dnešní data | Impuls | Rostoucí náklady | Výrazný pokles | Ceny potravin | Rozvoj | Stavebnictví | Zdražování | Listopadová inflace | Rostoucí mzdy | Problémy | Tomáš Holub | Člen bankovní rady | Člen bankovní rady ČNB | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Plyn | Nálada | Kofola | Kontrakty | Domácí průmysl | Prohlášení | Časopis Forbes | Dieselgate | Události roku | Czech Media Invest | Seznam.cz | Státní veterinární správa | KKCG | Škoda Auto | Penta Real Estate | ÚOHS | Míra | RWE | Vivendi | Energetický a průmyslový holding | Ministerstvo životního prostředí | Nexen Tire | Empresa Media | Médea | Jaderné elektrárny | Tendr | SZIF | Daniel Křetínský | Temelín | Úroky | Konec roku | Měnové politiky | Zasedání bankovní rady | Bankovní rada České národní banky | Hypotéky | Nižší úrokové sazby | Hypoteční trh | Důchod | Předseda | Modelový příklad | Rozhodnutí ČNB | Kupní síla | Metalurgie | Automobil | Výkonná ředitelka | Ředitelka | Nová sazba | Německý ministr hospodářství | Ministr hospodářství | Next Finance Markéta Šichtařová | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Rychlý růst mezd | Celkový deficit | Bydlení | Ipsos | Ztráta | Miliardy korun | Nálada v průmyslu | Americký index | Pozitivní zpráva | Singapur | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Tuzemská ekonomika | Investiční aktivita | Hospodaření | Jestřábí hlasy | Pracovní trh | Netflix | List Financial Times | Výroba aut | O2 | O2 Czech Republic | Miliardy eur | Znehodnocení koruny | Počet volných míst | Von der Leyenová | Ifo | Experti | Výplaty dividendy | Zemědělství | Příjmy domácností | Poradenství | Automobilka BMW | Podnik | Česká inflace | Tuzemská inflace | Proinflační | Zpřísnění měnové politiky | Vyšší inflace | Bloky | Snížit úrokové sazby | Růst cen potravin | Míra zadlužení | Zadlužení České republiky | Veřejné finance | Ukazatele | SAP | Zvýšení úrokových sazeb ČNB | Zpevňování koruny | Meziroční růst spotřebitelských cen | Cenové tlaky | Ceny v zemědělství | Spotřebitel | Nájmy | Ceny energií | Stravenky | Ptačí chřipka | Prognózy ČNB | Měnový pár EUR/CZK | Očekávaný vývoj | Komunikace | HN | Údaje o HDP | Pozitivní zprávy | Chudoba | Prezident | Výsledky průzkumu | Hospodářské noviny (HN) | Trhy | Ursula von der Leyenová | Pražské burzy | Ratingová agentura Fitch | Většinový podíl | Viceguvernéři | Pokles | Situace | Důchody | Odhad letošního růstu | Meziroční růst | Vít Hradil | Pandemie | Vysoká inflace | Raiffeisenbank a.s. | Viceguvernér ČNB | Zlepšení | Úsilí | Obchody | Výdaje | Daň z příjmu | Pesimismus | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Prodeje aut | Americká společnost | Zrychlení růstu | Sazby beze změny | Rozhodování | Ministerstvo dopravy | Americké ekonomiky | Spořicí produkty | Americké banky | Průměrná cena | Prodávající | Inflace v lednu | Růst sazeb | COVID-19 | Expanzivní fiskální politika | Ekonomické aktivity | Výhled úvěrového ratingu | Noviny | Střední podniky | Zpřesněný odhad | Průměrná mzda | Zhodnocení situace | Automobilka Toyota | Toyota | Vývoj | Šok | Martin Gürtler | Mzda | Vládní opatření | Rozpočtový balíček | Sazby hypoték | Cílování inflace | Deficit státního rozpočtu | Mince | Pokles HDP | Členové bankovní rady | Fiskální politiky | Kabinet | Vyšší úrok | Cenový vývoj | Pokles české ekonomiky | Pokles tuzemské ekonomiky | Kolínská automobilka | Dnešní čísla | Odhad inflace | Měnové podmínky | Spotřebitelé | Automobilka | Dopady pandemie | Pandemie COVID-19 | Historie | Bulharská měna | Žádosti o podporu | Rozhodnutí bankovní rady | Levnější půjčky | Rating vyšší | Zásobníky | Souhrnný čistý zisk | MPO | MF | OSVČ | Seat | Škoda | Manufacturing | Komerční banky | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | Hotovost | KDU-ČSL | Spotřebitelská nálada | Babišova vláda | Zápis z posledního zasedání | Spoření | Porovnání vývoje | Tomáš Raputa | Pojišťovací společnosti | Růst | Uzdravování | Poslanci | Signál | Ministr vnitra | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Tisková konference | Repo sazby | Potenciál | Bankovní asociace | ČBA | Česká bankovní asociace (ČBA) | Platební neschopnosti | České vlády | Allianz | Křetínský | Ceny elektřiny | Bulharsko | Inflace zpomaluje | Reálné mzdy | Sberbank | Hello Bank | Ekonomiky | Slovensko | Solidní růst | Války | EGAP | Jan Procházka | Schodek | Poradce | Organizace | Poskytování hypoték | Růst nezaměstnanosti | Deficit veřejných financí | Závislost | Práce | Jednání ČNB | Údaje | Výhled ratingu | Dlužník | DPH | Pojišťovna | Karel Komárek | JenPráce.cz | Propouštění zaměstnanců | Ministři | Chřipka | Nárůst nezaměstnanosti | Rutina | Cena benzínu | NÚKIB | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Celková inflace | Vývoj HDP | Česká ekonomika letos | Více peněz | Vedení ČEZ | Majitel | Úspory | Hospodářské oživení | Procter & Gamble | Statistiky | Indikace | Růst daní | Zhodnocování peněz | Poradenské společnosti | Průměrný výnos | Nizozemsko | Důvěra v eurozóně | Zbyněk Stanjura | ODS | Debata | Posílení | Nové zakázky | Automobilka Škoda Auto | Automobilka Škoda | Data z trhu práce | Spotřebitelský sentiment | Tempo růstu spotřebitelských cen | Pracovní síly | Liberty Ostrava | Huť Liberty | Osobní příjmy | Osobní výdaje | Nezaměstnanost v Německu | Dubnová inflace | Energetická společnost | Maloobchod | Zaměstnanci | Český státní rozpočet | Soud | Koncern Volkswagen | Dovoz | Vývoz | Průmysl v březnu | Zadlužení | Bezpečnost | Toyota Motor | Oživení české ekonomiky | ONE | RBI | Wienerberger | Rekordní propad | PPF Telecom Group | Auta | Konsorcium | Manažerka | Spekulovat | Spolková vláda | Státní podpora | Manažeři | Návrh dividendy | Důvěra spotřebitelů | Umělé inteligence | Spoluzakladatel | Investment management | Vládní pomoc | JDE | Unie | ČR | Stravenkový paušál | Slabá poptávka | Nová prognóza | CVC Capital | Zvyšování mezd | Berlín | Rozhodnutí soudu | Banka Creditas | Tempo poklesu | ProSiebenSat.1 Media | Inflace v květnu | Zpomalení inflace | Národní rozpočtová rada | EPH | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Nižší DPH | Podpůrné programy | Agrofert | Propad cen | Proticyklické kapitálové rezervy | Negativní výhled | Covid | Vyšší daně | Představenstvo | Podmínky půjčky | CERGE-EI | IDEA | Instinkt | DSTI | Příjmy a výdaje | Živnostníci | Český stát | MAM | Výrazný propad | Chorvatsko | E.ON | Johnson & Johnson | Emirates | Společnost Emirates | Šance | Mazars | Ceny | Praha | Verizon Communications | DPFO | Spotřební daně | Čeští spotřebitelé | Konjukturální průzkum | Životní úroveň | Nižší poptávka | Odhady HDP | Plynárenské společnosti | Propad ekonomiky | Důvěra | Spotřebitelské ceny v Česku | Odhad vývoje ekonomiky | Růst zaměstnanosti | Cenové hladiny | Vyšší dividenda | Czechoslovak Group | Vládní koalice | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Vládní koaliční partneři | Koaliční partneři | Hospodaření vlády | Nižší výdaje | Průměrné mzdy | Odborníci | Zdanění | Prognóza Ministerstva financí | Zlevňování hypoték | Výkon ekonomiky | Jan Čermák | Nákupní centra | ČNB úrokové sazby | Elektromobily | Politici | Pracovní místa | Ranní okénko | Česká republika | Ceny v Česku | Dušan Kunovský | Koncern | Dílčí indexy | Nařízení | Poptávka a nabídka | Dluh eurozóny | Oživení čínské ekonomiky | Ministr zdravotnictví | Schválená dividenda | Mattoni | Daňový balíček | Životní prostředí | TABAK | Člen bankovní rady České národní banky | Zadlužování | PX Pražské burzy | CMI | Vývoj spreadu | Voda | Počasí | Paušální daně | Zhoršení ratingu | Kofola ČeskoSlovensko | ProSiebenSat.1 | Evropské centrální banky | CBC | Konopí | Přístup ČNB | Jestřábí přístup | Poměrové ukazatele | Finanční výsledky | Marek Španěl | Daňové zvýhodnění | Colt | CETIN | PPF Telecom | Mnoho peněz | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Toyota Motor Manufacturing | Aktuální nálada | Veřejný dluh ČR | Martin Pohl | EDF | Firemní daně | Vyšší firemní daně | Průmyslová produkce v eurozóně | Správa železnic | Výše nájemného | AA | Verizon | Inflace v České republice | Arca Investments | Arca | Výrazná inflace | Plán obnovy | Pandemie COVID | Malta | Turów | Renáta Kellnerová | Agora | Oslabení | Deník N | Navýšení důchodů | Spotřeba domácností | Zlevnění potravin | Cíle | Příležitosti | Loterijní společnosti | Finep | Central Group | Skanska | YIT | Penta | Gigafactory | Konkurence | Prodej | Zvyšování daní | Nové prognózy | Regulační úřad | České dráhy | Index podnikatelské nálady | Úročené vklady | CO2 | Den daňové svobody | Vyšší úroveň | Obrovský potenciál | Rozšíření podnikání | Energetická společnost ČEZ | Paradox | TŽ | Report ADP | Úvěrový trh | Cenové stability | Technologie | Hlubší deficit | Sklizeň obilovin | Sazby daně | YIT Stavo | Výroční zprávy | Pivovar | Vasky | Současný trend | Odvětví | Divize | Načasování | Boom | Energetická skupina | Energetická skupina ČEZ | Instant Research | Letiště Václava Havla | Daňový poplatník | HICP | Chování | Vnímání | Růst výrobních cen | Aplikace TikTok | CVC Capital Partners | CVC | Základní sazby | Drahota | Aktuální prognózy | Vratislav Zámiš | RWE Gas | Objem peněz | Rozpočtové příjmy | Byty | První odhad | Střední hodnota | Výkon německé ekonomiky | Mediální společnost | Společnosti | Opatření | Vrcholy | Dna | Finanční možnosti | Výběr daní | Rychlý růst | Nájemní bydlení | Hnutí ANO | ANO | Uhlí | Energetika | Vodafone | Konfederace | Televizní studio | Editis | Vydavatelství Editis | Česká pošta | Kompenzace | BNP | Sociální demokraté | Čepro | Telecom | Zemní plyn (LNG) | Gamble | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Kellnerová | Posilování amerického dolaru | Hospodářské soutěže | Změny daní | Sněmovní volby | Češi | Energetické krize | Vysoké ceny | ASEAN | Snížení schodku | Složení portfolia | Zdravotnictví | Obilí | Rumunsko | Pozornost | Robert Habeck | Návrh rozpočtu | Klima | Fialova vláda | Česká národní banka (ČNB) | Zvýšení minimální mzdy | Drahé energie | Společnost | Výsledky společnosti | Reálné úrokové sazby | Průmyslový sektor | Nepřízeň počasí | Dopady inflace | Regulační úřady | TIM | Pozemky | Změny klimatu | Očekávání úrokové sazby | 3М | Investiční produkt | Výhled české ekonomiky | Nejvýraznější propad | Zlotý | Daňové zatížení | Rozšíření | Rostoucí inflace | Developeři | Zemědělci | Spotřebitelské inflace | Jaromír Gec | Sekyra Group | Základní sazba | Vliv na ceny | Hodnoty měny | Skupina Creditas | Ruský plyn | Automobilka Toyota Motor | Uhelné elektrárny | Real Estate | Válka na Ukrajině | Instituce | Snížení daně | Orná půda | Zemědělské půdy | Sev.en | Škoda Transportation | Green Deal | Energiewende | Sberbank CZ | Pojišťovna EGAP | Garanční systém | Garanční systém finančního trhu | Ministr dopravy | MWh | Emise CO2 | Zkapalněný zemní plyn | Prima | Dana Drábová | Invaze | Pokles inflace | Řetězec | Řetězce | Zemědělský svaz | Sellier & Bellot | Výrobce munice | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Dopady války na Ukrajině | Potravinářská společnost | Skupiny PPF | Vysoké ceny energií | Nárůst výdajů | Společnost E.ON | Studie poradenské společnosti | Růst cen energií | Petr Fiala | Colt CZ Group SE | Colt CZ Group | Colt CZ | Správa | Vlastnictví | NET4GAS | Šmejc | Ratingový výhled | Výhled České republiky | Petr Novotný | GEVORKYAN | Realitní sektor | Index ČSOB | Borealis | Jan Frait | Karina Kubelková | Finanční sektor v ČR | Škoda Group | Přijetí | PPF Jiří Šmejc | Snížení inflace | EdF | Energetická situace | Znehodnocení | Turistické sezóny | Zkrocení inflace | Zvýšení úroků | Pokles zisku | Centrum | Cenotvorba | Kevin Tran Nguyen | Akcez | Prime | Daň z mimořádných zisků | Udržitelnost | České předsednictví | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Německé ekonomiky | Makroekonomické prostředí | Reálné příjmy domácností | Společnost GEVORKYAN | Pražský městský soud | Zastropování cen | Nejvyšší kontrolní úřad | NKÚ | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Výsledek HDP | Společnost S&P Global | Windfall tax | Holding Agrofert | Fenomén | Zastropování cen energií | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Vyspělé země | Marka | Růst důchodů | Ruské ropy | Zvýšení daně | Vyšší daň | Paroplynové elektrárny | Meopta | Český statistický úřad (ČSÚ) | Výstavba gigafactory | Baterie do elektroaut | Rating Česka | Vlna inflace | Těžba lithia | Mero | Jozef Síkela | Ministr průmyslu a obchodu | Síkela | F-35 | Daně z neočekávaných zisků | Novinky | Novinky.cz | Války na Ukrajině | Vysoké inflace | Průmyslové firmy | Obchodní řetězce | CZ | Rafinerie | Cyrrus Vít Hradil | ERÚ | Příliv migrantů | Line | Server HN.cz | Světlo na konci tunelu | Sazba ČNB | Varování | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | IDEA Cerge-EI | Český kapitálový trh | ZTP | General Plastic | GP Alliance | Carlyle | Borgis | Právo | Silky | Silky Zdeňka Porybného | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | CV90 | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Skupina Colt CZ | Skupina Colt | Skupina Colt CZ Group SE | Skupina Colt CZ Group | Další posilování | Next | Guvernér Michl | Energetický regulační úřad | Snížení spotřeby | Petr Pavel | Ekologové | Reálné spotřeby domácností | Nezávislé měnové politiky | OCI | Prezident Pavel | Prezident Petr Pavel | Aktuální výhled | Invest | Tatra Trucks | Pokles cen energií | Nexen | Nexen Tire u Žatce | Finanční výsledky společnosti | Tom Kadeřábek | Nákup nemovitosti | Dodávky energií | Plynové elektrárny | Obnovitelné zdroje | ProSiebenSat.1 Media SE | ProSieben | Fnac Darty | Menšinový podíl | Pivovary | Média | Pivovary CZ Group | Viceguvernérka | Optimalizace | Daňoví poplatníci | Vklady | Sport | Greensill | Válka | Skupina EPH | ČNB Aleš Michl | Spojení | Veřejné zadlužení | Podnikání v ČR | Asie | Renáta Kellnerová s rodinou | CSG | Platba | JOLTS | Nespokojenost | Ministerstvo financí dnes | Celková investice | Data společnosti | Baterie | Zdeněk Nekula | Ministr zemědělství | Piráti | Výrobní závody | Rychlost | Společnost Czech Media Invest | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Silná poptávka | Místní rozvoj | Podíl obnovitelných zdrojů | Vysoké příjmy | Litva | DIESEL | Změna daně z nemovitosti | Daně z nemovitosti | FinGO | Petr Motáček | Vládní konsolidační balíček | Realitní transakce | Tomáš Jícha | Zvýšení daně z nemovitosti | Patron Go | Jiří Paták | Vládní daňový balíček | Pavel Prokop | Ředitel firemního bankovnictví | ČSOB Pavel Prokop | Datank | Development | Vice | Regulace trhů | Mimořádná inflace | Zhoršení výhledu | Navýšení dluhového stropu | Levice | Ředitel skupiny PPF | Green Deal EU | Automatizace | Košík | Firma Wienerberger | Výrobce pálených cihel | Synot Invest | Společnost Synot Invest | Slavomír Pavlíček | Synot | Czech Media Invest (CMI) | Parlamentní listy | Our Media | Kodiaq | GasNet | Společnost GasNet | Macquarie Asset Management (MAM) | Dokončení transakce | Evropské dluhové krize | Úrokové sazby České národní banky | Obsluha státního dluhu | Reálné příjmy | Odvody | Migrační dohoda EU | Migrační dohoda | Dohoda EU | Insolvenční návrh | Packeta | Zdroje energie | Komárek | Nižší ceny | Worldgovernmentbonds | Věřitelé Arca Investments | Řetězec Casino | Čokoláda | BNP Paribas Personal Finance | Hello bank | Hello bank! | Nejhorší výsledek | Nákup nemovitostí | Větrná energetika | Systém emisních povolenek | Fit for 55 | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Obnovitelné zdroje energie | NJJ Presse | NJJ | Společnost NJJ | Podíl Daniela Křetínského | PPF Renáta Kellnerová | Přirážka | Vista Outdoor | Czechoslovak Group (CSG) | Průmyslově-technologický holding | Technologický holding | Sporting Products | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | Společnost Kofola | STV Group | STV | Zvýšení firemní daně | David Poes | YOUPLUS | Životní pojištění | Malina | Struktura | Lesnictví | tradingeconomics.com | Services | Přecenění | Baterie do elektromobilů | Investor Jan Čermák | TOP 09 | Sev.en Global | Dlouhodobý investiční produkt | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | METROSTAV | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | SYNTHESIA | Pivovary CZ | Nálada firem v ČR | Nálada firem | Aktuální nálada ve firmách | Nálada ve firmách | Index sledující rizika | Vrchol indexu | Index očekávání firem | Očekávání firem | ČSOB Index očekávání firem | Michelin | Snížení cen | Reálná mzda | Peníze z EU | Holding Czechoslovak Group | ProCent | Emma Capital | Rok 2024 | Maspex | SAZKAmobil | Rudolf Špoták | Ladoga | Investiční skupina Penta | Zemědělský svaz ČR | Zlínská obuvnická firma Vasky | Rada ČTK | Lex Babiš | InterGen | Pardubický pivovar | Investiční skupina KKCG | Skupina KKCG | Jan Souček | ČT Jan Souček | Ministr dopravy Kupka | Věřitelé Arca | Zkrachovalé společnosti | e& | Automotodrom Brno | Automotodrom | Společnost Automotodrom | Společnost Automotodrom Brno | Trh Prime | Rafinérie v Litvínově | Rafinérie | Huť Liberty Ostrava | Krajský soud v Ostravě | Krajský soud | Tameh Czech | Společnost Tameh Czech | Liberty Ostrava (LO) | Proinflační rizika | Pracovní trh 2024 | Gabriela Hanslíková | Advantage Consulting | Marcela Vyskoková | Petr Hykel | Theones | Olga Hyklová | Investments | Valorizace | D1 | Pobřeží slonoviny | Konec zdražování | Prodeje | Fialův kabinet | Politické fráze | Štempl | Daně z příjmů fyzických osob | Vlády | Pozitivní výhled | Kakaové boby | Čokolády | Materiály | Služby | Inflace se vrací | Nárůst tržeb | Nerovnováha | Nižší náklady | RSM | Léto | Úspěšné firmy | Osvobození | Navýšení | Útraty
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
