Konsolidační balíček
Analýza: Počet fúzí a akvizic firem v ČR se v prvním pololetí zdvojnásobil
26.09.2024 Počet fúzí a akvizic středně velkých firem v hodnotě 50 až 115 milionů Kč se v Česku v prvním pololetí letošního roku proti předchozímu pololetí zdvojnásobil na 90. Vyplývá to z analýzy poradenské společnosti RSM, podle které za růstem stojí nižší úrokové sazby a sílící ekonomika. Situace nahrává dalšímu oživení aktivity na trhu ve druhé polovině roku.
Přes 65 % Čechů vnímá aktuální situaci jako ekonomickou krizi. Masivně přestávají držet peníze pod polštářem
16.09.2024 I přes snižování úrokových sazeb a klesající inflaci označuje 65 % Čechů aktuální situaci jako dobu ekonomické krize. Vyplývá to z průzkumu společnosti Generali Investments. Dopady inflace na svou peněženku pociťuje přes 80 % respondentů. Ve snaze minimalizovat její dopad Češi nejčastěji snižují spotřebu energií a vody, šetří na potravinách a omezují návštěvy restaurací.
Deficit rozpočtu se v srpnu zmírnil na 175,8 mld. CZK
02.09.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního srpna se schodkem 175,8 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 18,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti docházelo v posledních letech v srpnu s výjimkou loňska spíše k mírnému meziměsíčnímu prohlubování schodku. Meziměsíční zmírnění o 16,5 mld. CZK tedy zvyšuje šanci na dosažení schváleného deficitu státního rozpočtu v celoročním objemu 252 mld. CZK. V poměru k HDP byl srpnový deficit státního rozpočtu za prvních osm měsíců ve výši 2,2 % nejnižší od roku 2019.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
02.09.2024 Státní rozpočet letos ke konci srpna hospodařil nejlépe od roku 2019. Srpnový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 175,8 miliardy korun. Ještě nižší než srpnové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Deficit rozpočtu se v červenci mírně prohloubil na 192,3 mld. CZK
01.08.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního července se schodkem 192,3 mld. CZK. Oproti 178,6 mld. CZK v červnu se tedy meziměsíčně prohloubil o 13,7 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 21,8 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Z hlediska sezónnosti v červenci dochází tradičně k meziměsíčnímu snížení nekumulovaných příjmů i výdajů. V posledních čtyřech letech měl v tomto měsíci s výjimkou loňského roku deficit tendenci se mírně prohlubovat a letošní výsledek se tedy nedávné historii nijak zásadně nevymyká. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních sedm měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí jako celku by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Vláda nadále hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
01.08.2024 Státní rozpočet letos ke konci července hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak z hlediska nominálního, tak reálného. Červencový schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 192,3 miliardy korun. Ještě nižší než červencové schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Český Green Deal je tu, Fialova vláda ho chce schválit bez pozornosti médií nyní v čase dovolených. Jen pohonné hmoty kvůli němu mají zdražit o 10 Kč/l
14.07.2024 V příštím týdnu má Fialova vláda na programu projednání opravdové „bomby“, totiž české verze Green Dealu. Ne náhodou během dovolených. Veřejnost má přes léto na starosti jiné, příjemnější věci. Ostatně balíček EU s názvem „Fit for 55“, klíčová složka celounijního Green Dealu, se před třemi lety schvaloval raději také během prázdnin.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
02.07.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. Oproti 210,4 mld. CZK v květnu se tedy meziměsíčně zmírnil o více než 30 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019. Schodek veřejných financí by tak mohl letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek
01.07.2024 Po půl roce hospodaří stát letos se schodkem -178,6 mld. Kč a zlepšuje tak dosavadní vývoj, kdy docházelo k nárůstu schodku ve všech měsících. Opět je schodek nižší i v meziročním srovnání, a to o 36,7 mld. Kč. K tomuto výsledku pomohl zejména vyšší výběr daní, úroveň výdajů zůstala meziročně prakticky nezměněna.
Vláda hospodaří nejlépe od roku 2019, a to přes mimořádnou inflaci uplynulých let. Pomáhá jí makroekonomická stabilizace, pokles cen energií i konsolidační balíček
01.07.2024 Státní rozpočet letos v prvním pololetí hospodařil nejlépe od roku 2019, a to jak nominálně, tak reálně. Pololetní schodek vládního hospodaření je totiž nominálně nižší než v letech 2020 až 2023. Činí 178,6 miliardy korun. Ještě nižší než pololetní schodky uplynulých čtyř let je tedy v reálném vyjádření, protože plně zahrnuje i mimořádně vysokou inflaci let 2021 až 2023 a s ní související inflační znehodnocení koruny, které předchozí pololetní deficity logicky zahrnují jen zčásti nebo vůbec.
Deficit rozpočtu se v červnu zmírnil, MF věří ve splnění celoročního plánu
01.07.2024 Stát hospodařil ke konci letošního června se schodkem 178,6 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 36,7 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Červen bývá tradičně měsícem, kdy se schodek mimo jiné vlivem sezónního inkasa záloh na DPPO příliš nezhoršuje nebo dokonce zlepšuje. V poměru k HDP byl deficit státního rozpočtu za prvních šest měsíců nejnižší od roku 2019 a mohl by tak letos poprvé od té doby skončit v celoročním vyjádření pod 3 % HDP.
Forex: Co čekat od ČNB?
17.06.2024 Česká národní banka (ČNB) je v relativně pohodlné pozici. Úrokové sazby snížila ze 7,00 % již na 5,25 %, měnový pár EUR/CZK se však vrátil pod 25,00 a obchoduje se jen lehce nad úrovněmi z loňského podzimu. Obavy z přehnané reakce koruny se tak prozatím nedostavily.
Řetězce testují, co zákazník snese. Proto ta oživlá inflace
18.05.2024 Výraznější inflace se vrací do Česka. Nákupní náladou spotřebitelů ale zatím příliš neotřásla, dokonce ani ve spojení s dopady konsolidačního balíčku. To ovšem znamená, že obchodní řetězce se svojí habaďůrou na zákazníka jen tak neskončí. Přitom právě je ta představuje klíčovou příčinu opětovného vzedmutí inflace.
Koruna jásá, průmysl trpí
10.05.2024 Česká koruna v dubnu otočila slábnoucí trend a díky pozitivním spotřebitelským statistikám i více jestřábí prognóze ČNB se znovu po 3 měsících obchoduje pod 25 korunami za euro.
Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Mohutně navyšují své útraty třeba i za kosmetiku, konsolidační balíček ani drahé energie je neodrazují
09.05.2024 Spotřebitelé v Česku jsou nečekaně silně při chuti utrácet. Letos v březnu tržby maloobchodu reálně stouply o 6,1 %. Čekal se přitom růst ani ne poloviční.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
Migrační dohoda EU, kterou Česko podepsalo bez zajištění trvalé výjimky, představuje potenciálně výraznou zátěž pro české veřejné finance. Ročně může jít o nemalé desítky miliard korun
19.04.2024 Migrační dohoda EU, k níž se Česko loni připojilo a nyní opět plní média, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR.
V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK
02.04.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Zemědělci čelí mimořádnému kolapsu cen. Potraviny zlevňují nejvíce od roku 2009, půjdou dolů dále
03.03.2024 Čeští zemědělci čelí mimořádnému cenovému kolapsu. Výkupní ceny, za které prodávají do obchodní sítě či k dalšímu zpracování, totiž letos v lednu padaly meziročně o 19,8 procenta. To je nejvýraznější propad minimálně od roku 2010. V celé historii České republiky je takový pokles cen vskutku zcela mimořádný a ojedinělý. Přispívá však zprostředkovaně, přes ceny potravin v obchodech, k propadu celkové inflace. Její pokles oceňují jak ratingové agentury, tak řadoví občané. A jistě také politici. Hlavně tedy ti vládní.
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Únorové hospodaření státního rozpočtu skončilo druhým nejhorším výsledkem v historii, hůře bylo už jen loni. Rozpočet letos vykáže schodek 230 miliard, státu pomůže vyšší daně a odvody, nižší inflace i mimořádné zdanění zejména menšinových akcionářů ČEZ
01.03.2024 Hospodaření české vlády vykázalo ke konci letošního února druhý nejhorší výsledek v historie. Schodek totiž činí 102,5 miliardy korun. Výraznější deficit vykázal státní rozpočet za první dva měsíce roku už jen loni, kdy schodek za měsíce leden a únor činil dokonce 119,7 miliardy korun. Zlepšení salda rozpočtu v porovnání s loňskem má na svědomí fakt, že rozpočtové příjmy letos meziročně rostou znatelně výrazněji než výdaje. Zatímco příjmy narůstají o 10,7 procenta, výdaje jen o 2,5 procenta.
Proč se Česku zlepšuje ratingový výhled? Hlavním důvodem není konsolidační balíček, nýbrž to, že stále ve velkém odebírá ruské energie
25.02.2024 Agentura Fitch Ratings v pátek večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení. Ovšem to nejsou fundamentální důvody zlepšení ratingového výhledu, přestože to tak je široce interpretováno.
Fitch upravil výhled úvěrového ratingu ČR na stabilní
25.02.2024 Americká ratingová agentura Fitch Ratings v pátek změnila výhled hlavního úvěrového ratingu České republiky z negativního na stabilní. Agentura to uvedla v tiskové zprávě, podle níž rating Česka zůstává na stupni AA minus. Fitch oceňuje konsolidační balíček a nízké výdaje na energetickou krizi, uvedlo včera na sociální síti X české ministerstvo financí.
Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka
25.02.2024 Fialův kabinet získává mezinárodní „štempl“, že ozdravil české veřejné finance, agentura Fitch totiž zlepšuje ratingový výhled Česka. Ke zlepšení výhledu však Fialově vládě stačilo jen málo, což svědčí o tom, že její předchozí řeči o rozvratu tuzemských veřejných financí byly nadsazené.
Spotřebitelé v Česku jsou nyní nejspokojenější za celou dobu od posledních sněmovních voleb. Jejich náladu se zlepšuje i před dopady konsolidačního balíčku, zejména díky pokles inflace
23.02.2024 Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku letos v únoru stoupla na nejvyšší úroveň od října 2021, tedy shodou okolností od měsíce, kdy proběhly poslední sněmovní volby. Z nich vzešla současná Fialova vláda, pro niž jsou dnešní čísla ke spotřebitelské důvěře pozitivní.
ČMKOS dál odhaduje pro letošek inflaci 5 procent
15.02.2024 Odbory dál pro letošek odhadují míru inflace kolem pěti procent i po nižší lednové hodnotě, než se původně očekávalo. Zdražování podle odborářů neskončilo, a to kvůli nejistotám v mezinárodním prostředí i kvůli oslabení koruny. ČTK to sdělil předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Odbory dál také kritizují vládní konsolidační balíček se změnami DPH, které podle nich k růstu cen přispívají.
Plná nákupní centra klamala, propad útrat Čechů byl loni rekordní, čtyřnásobný oproti covidu či globální finanční krizi
11.02.2024 Nákupní centra či restaurace sice loni mnohdy plné byly, ale z toho nakonec – jak se ukazuje – nelze nic moc usuzovat. Dokládají to nově zveřejněná čísla statistiků za celý loňský rok. Tržby maloobchodu se totiž – v inflačním očištění – propadly o více než čtyři procenta. Že to není mnoho? Pak vězme, že je to nejhlubší propad minimálně v tomto miléniu.
Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
01.02.2024 Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
Životní pojištění versus vládní konsolidační balíček. Přehledný průvodce změnami v roce 2024
23.01.2024 Několikamiliardové úspory i ozdravení státního rozpočtu – to jsou hlavní cíle nového konsolidačního balíčku, který na začátku nového roku vstupuje v platnost. Nová pravidla daňového zvýhodnění či odvodů značně ovlivní život řady Čechů, kteří budou muset prioritizovat své potřeby. Jak by měli lidé v roce 2024 přistupovat k pojištění? Co všechno se mění pro zaměstnance, dohodáře či živnostníky? A jak obstojí životní pojištění na žebříčku jejich potřeb? Na tyto otázky odpovídá následující článek.
Ranní okénko - Spotřebitelská důvěra v eurozóně na vzestupu?
23.01.2024 Začátek tohoto týdne se z ekonomického pohledu rozjíždí pomaleji, když po pondělku ani v úterý nedorazí větší množství ekonomických dat. Patrně nejzajímavějším údajem bude index spotřebitelské důvěry v eurozóně, který by ale patrně neměl ovlivnit čtvrteční zasedání bankovní rady Evropské centrální banky. I nadále by měl mezi spotřebiteli přetrvávat pesimismus, ač jeho míra se v posledních měsících velice pozvolně snižuje. To souvisí s postupným poklesem inflace a vyhlídkami na uvolňování měnové politiky ze strany ECB, což by se mimo jiné projevilo ve vyšší dostupnosti úvěrů.
Pracovní trh 2024: vyšší mzdy, mírný růst nezaměstnanosti, automatizace a zánik pozic
11.01.2024 Rok 2024 na pracovním trhu nabídne mnoho pozitiv. Předpovědi personalistů naznačují stabilní období, mírný růst mezd, boj o vrcholové manažery, změny v oblasti benefitů i nová pracovní místa. V několika málo následujících letech ale pracovní trh zcela promění technologie.
Státní rozpočet skončil loni ve schodku 289 mld. Kč
05.01.2024 Not great, not terrible. I tak by se dal zhodnotit výsledek loňského hospodaření vlády, které skončilo se schodkem 289 mld. Kč. V meziročním srovnání jde o viditelné zlepšení o 72 mld. Kč a mírně příznivější je schodek také vůči schválenému plánu 295 mld. Kč, který se zdál ještě v polovině minulého roku jen těžko dosažitelný. Na druhé straně není rozhodně co slavit, neboť jde stále o čtvrtý nejhorší výsledek hospodaření v historii České republiky. K meziročnímu zlepšení salda přispělo na příjmové straně vyšší inkaso daně z příjmů právnických osob (odraz solidní ziskovosti podnikové sféry), posílené o výnosy z mimořádných daní.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
Vládě se daří stabilizovat veřejné finance, schodek za rok 2023 se vešel do limitu. Ratingové agentury tleskají a zlepšují výhled vývoje českých veřejných financí
04.01.2024 Výsledné hospodaření české vlády za loňský rok je nakonec úspěšné, a to v tom smyslu, že se konečný deficit „vešel“ do vytyčeného rámce, aniž by vláda loni musela přistoupit k novelizaci rozpočtového zákona. Deficit ve výši 288,5 miliardy korun je ještě o 6,5 miliardy nižší, než kolik činila jeho „maximální povolená výše“, odpovídající 295 miliardám korun. Po většinu roku 2023 přitom analytici předpokládali, že výsledný deficit nakonec nejspíše převýší 300 miliard korun. Podobné obavy vyjadřovala také Národní rozpočtová rada.
Naplánovaný rozpočet se podařilo dodržet
04.01.2024 Na rok 2023 byl naplánován rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč, a přestože se zdálo v polovině roku, že jeho dodržení bude velice obtížné, tak vládě se nakonec povedlo na konci roku zmíněnou úroveň nepřekročit, když schodek činí 288,5 mld. Kč.
Ranní okénko - Dnes hlavními tématy státní rozpočet v ČR a inflace v Německu
04.01.2024 Dnes odpoledne zveřejní Ministerstvo financí výsledek hospodaření české vlády za rok 2023. Naplánovaný rozpočet s deficitem ve výši 295 mld. Kč se s vysokou pravděpodobností podaří dodržet, jelikož ke konci listopadu schodek činil 269,1 mld. Kč. Ale jásat není možné, protože veřejné finance se počátkem roku 2020 vymkly kontrole. Proto současná vládní garnitura schválila tzv. konsolidační balíček, pomocí kterého by se měly veřejné finance vrátit na udržitelnější dráhu, ale jedná se pouze o první krok ke konsolidaci veřejných financí. Pro rok 2024 byl schválen schodek státního rozpočtu ve výši 252 mld. Kč a je tak zcela zřejmé, že další kroky budou muset následovat.
Průmyslu se konec roku nevydařil
02.01.2024 Nálada v českém zpracovatelském sektoru se na konci minulého roku opětovně zhoršila. Index podnikatelské nálady PMI poklesl v prosinci z 43,1 na 41,8 bodů a po celý rok 2023 tak setrval hluboko v pásmu indikujícím pokles průmyslové aktivity. Hlavní důvod pokračujícího útlumu se nemění – slabá poptávka, která má za následek pokles výroby a nových zakázek.
Forex: Co přinese rok 2024 v Česku?
02.01.2024 Pojďme na startu nového roku začít optimisticky. V mnoha ohledech čeká tuzemskou ekonomiku příznivější makroekonomické prostředí. Ať již půjde o inflaci nebo hospodářský růst, v obou případech uvidíme odeznívání šoků, kvůli kterým se česká ekonomika v minulém roce propadla do stagflace. Podobný „normalizační“ scénář očekáváme také pro ČNB, která mírně snížila úrokové sazby již v prosinci a v tomto roce šlápne na plyn ještě výrazněji.
Začíná platit konsolidační balíček. Jeho důsledky, vyšší daně a odvody, letos Čechům v průměru „požerou“ navýšení reálné mzdy, dané poklesem inflace, takže domácnosti si nepolepší
01.01.2024 Ve svém vánočním projevu se premiér Petr Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Správně uvedl, že v roce 2024 po letech „reálné mzdy začnou opět růst.“ Už však nedodal, že tento růst zcela požerou vyšší daně a odvody, tedy důsledek konsolidačního balíčku.
Výběr hlavních ekonomických událostí v roce 2023
31.12.2023 Výběr nejdůležitějších ekonomických událostí roku 2023 v ČR:
Premiér slibuje konec zdražování, jenž však nenastane. Ani veřejné finance v příštím roce „zdravé“ nebudou, jak tvrdí
27.12.2023 Ve svém dnešním vánočním projevu se premiér Fiala poměrně výrazně věnoval také ekonomickým tématům. Z nich se zaměřil zejména na inflaci. „Příští rok skončí neustálé zdražování,“ slibuje premiér. To ovšem není pravda. Zdražování bude pokračovat, jen pomalejším tempem než letos nebo loni. A sice – nejpravděpodobněji – tempem zhruba třetinovým v porovnání s letoškem a přibližně pětinovým v porovnání s loňskem.
Obchodní řetězce vládu převezly, naletět jim ale nemusela. Teď by si neměla „chladit žáhu“ hrozbou pokut, to je dětinské a krátkozraké
10.12.2023 Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit.
Obchodní řetězce si z vládních politiků udělaly „dobrý den“. Nejprve jim slíbily, že zlevní potraviny v rozsahu snížené DPH, ale po přijetí konsolidačního balíčku náhle otočily a tvrdí, že místo zlevnění musí dokonce zdražit
04.12.2023 Obchodní řetězce si z vládních politiků, včetně premiéra Fialy, udělaly „dobrý den“. Nejprve, v září, jim naslibovaly, že potraviny zlevní v rozsahu snížené DPH (viz obrázek níže). Pak si nechaly schválit konsolidační balíček. A nyní, když už je podepsaný prezidentem, a vyšší marže řetězců tedy zaručené, vyrukovaly s tím, že nejen nezlevní, ale dokonce zdraží (viz opět obrázek níže).
Česká ekonomika se letos už nevyhne poklesu, shodují se analytici
01.12.2023 Česká ekonomika se za celý letošní rok už nevyhne poklesu, když se hrubý domácí produkt (HDP) sníží zhruba o půl procenta. Shodují se na tom analytici při hodnocení zpřesněných údajů o HDP za třetí čtvrtletí, které dnes zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zároveň snižují své odhady ohledně hospodářského oživení v příštím roce zejména kvůli slábnoucí zahraniční poptávce. ČSÚ zhoršil odhad HDP v letošním 3. čtvrtletí na meziroční pokles o 0,7 procenta a mezičtvrtletní o 0,5 procenta, v prvním odhadu uváděl meziroční pokles o 0,6 procenta a mezičtvrtletní o 0,3 procenta.
Legislativní novinky, které přináší konsolidační balíček
29.11.2023 Konsolidační balíček je novelou šesti desítek zákonů a v důsledcích se tak dotýká téměř každého, kdo v České republice žije, podniká nebo je zaměstnancem. Jaký bude mít konsolidační balíček dopad na zaměstnanecké benefity, jak bude upraveno zdanění pro používání motorových vozidel pro služební i soukromé účely či jak budou nově zdaněny vysokopříjmoví zaměstnanci? A změny nastanou u dohod o provedení práce?
Rozplizlost odborářské stávky dokládá, že Fialova vláda má stále značné šance na úspěch u dalších voleb. Pokud chtějí odbory něco změnit, prostě musí dokázat zaplnit Václavák
28.11.2023 Včerejší stávka dokládá, že i když lidé v hospodě nebo na sociálních sítích zhusta remcají a kritizují vládu, mají-li možnost dát svůj postoj vskutku najevo, příliš tak nečiní. Rozhodně tedy ne v nějaké opravdu zásadnější míře. Vždyť odboráři nedokázali zaplnit ani Malostranské náměstí, mnohem menší, než je Václavské náměstí.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025. Už dnes večer to může potvrdit ratingová agentura Moody’s, česká koruna díky tomu „jede“
24.11.2023 Koruně a českým vládním dluhopisům se dnes daří lépe než zlotému, forintu a polským či maďarským dluhopisům. Vodu na mlýn českým aktivům nahání nová analýza Raiffeisenbanky, podle níž by už dnes večer mohla světové významná ratingová agentura Moody's zlepšit českému vládnímu dluhu ratingový výhled. Pokud ke zlepšení výhledu skutečně dojde, půjde o dosud nejprůkaznější doklad toho, že se Fialově vládě daří ozdravovat veřejné finance.
Index ČSOB: Nálada firem v ČR se proti jaru zhoršila, meziročně je lepší
23.11.2023 Nálada českých firem a podnikatelů se proti jaru zhoršila, v meziročním srovnání je ale lepší. Nálada se zhoršila kvůli rizikům spojeným s energiemi, vývojem ekonomiky a legislativními změnami, nicméně investiční aktivita zůstala vysoká. Vyplývá to z aktuálního průzkumu ČSOB Index očekávání firem. Zástupci banky výsledky představili na dnešní tiskové konferenci. Základem projektu je průzkum agentury Datank, kterého se zúčastnilo přes 400 respondentů z různých oborů.
Zlevní od Nového roku byty?
22.11.2023 Senátem prošel konsolidační balíček, který byl navržen Poslaneckou sněmovnou. Tento návrh počítá pouze se dvěma sazbami DPH, a to se sníženou sazbou 12 % a základní sazbou 21 %. Znamená to tedy, že byty do 120 m2, které postaví a prodává developer, budou nově zatíženy jen 12% daní. To je o 3procentní body méně, než tomu bylo doposud. Aktuální sazba daně, která se uplatňuje, je 15 %. „Tato skutečnost vyvolává diskuse a otázky o tom, jaký vliv by to mohlo mít na ceny nemovitostí v České republice. Zatímco snížení DPH by mohlo mít několik pozitivních dopadů na různá odvětví ekonomiky, není jasné, zda by to automaticky vedlo také ke snížení cen nemovitostí,“ říká Tom Kadeřábek, vedoucí produktového oddělení Swiss Life Select.
ČNB v pasti minulosti
13.11.2023 ČNB ponechala na svém posledním zasedání sazby bez změny. Při vzpomínce na odpor členů Bankovní rady k vyšším sazbám a při pohledu na makroekonomické fundamenty posledních měsíců to mohlo pro leckoho být překvapivé rozhodnutí. Vždyť růst ekonomiky zůstal ve třetím čtvrtletí záporný, poptávka domácností je nadále pod předpandemickou úrovní roku 2019 a nijak rychle neroste, jádrová inflace za třetí čtvrtletí byla stejná (0,5 %) jako v roce 2020, nová prognóza čeká v prvním čtvrtletí sazby o 1,5 p.b. nižší, než jsou teď... Argumentů pro snížení sazeb by nebyl nedostatek.
Bankovní asociace letos čeká pokles HDP o 0,4 procenta, příští rok růst 1,8 pct
09.11.2023 Nová prognóza České bankovní asociace (ČBA) předpokládá letos mírný pokles tuzemské ekonomiky o 0,4 procenta. Pro příští rok přehodnotila růst ke slabším hodnotám a očekává jej 1,8 procenta. Inflace podle ní letos dosáhne téměř 11 procent, v příštím roce klesne na 2,5 procenta. Vyplývá to z makroekonomické prognózy, kterou dnes ČBA představila novinářům.
Fialova vláda si jde pro triumf ve volbách roku 2025, plyne z nové prognózy České národní banky
03.11.2023 Kabinet podle ní výrazně stabilizuje veřejné finance již příští rok, ve volebním roce 2025 má schodek veřejných financí činit dokonce už jen jedno procento HDP.
Deficit státního rozpočtu na konci října dosáhl 210,7 mld. CZK
01.11.2023 V říjnu se přerušil čtyřměsíční trend zmírňování schodku. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v minulých měsících hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak hlavně příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. V meziročním srovnání byl říjnový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 76 mld. CZK.
Analytici: Oživení české ekonomiky nepřišlo, za celý rok HDP poklesne
31.10.2023 Oživení české ekonomiky ve třetím čtvrtletí nepřišlo, zejména kvůli slabé spotřebě domácností zasažených inflací a útlumu průmyslu v důsledku slabé zahraniční poptávky. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK. Hrubý domácí produkt (HDP) podle nich za celý letošní rok vykáže pokles, ekonomika se tak stále nevrátí na předpandemickou úroveň. Podle dnešních údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) HDP ve třetím čtvrtletí meziročně klesl o 0,6 procenta, mezičtvrtletně o 0,3 procenta.
Efekt konsolidačního balíčku mizí jak „pára nad hrncem“, ještě než vůbec začal platit
25.10.2023 Fialova vláda by při schodku 252 miliard, rozpočtovaném na příští rok, za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Babiš.
Habeck: Německo podpoří průmysl a průmyslové firmy 50 miliardami eur
24.10.2023 Německo v příštích čtyřech letech podpoří průmyslové odvětví a průmyslové firmy částkou 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Dnes to na tiskové konferenci prohlásil německý ministr hospodářství Robert Habeck. Pomoc, ze které budou těžit i malé a střední podniky a také zaměstnanci, zdůvodnil nezbytností investic, pokud má Německo zůstat průmyslovou zemí i po přechodu na bezuhlíkové hospodářství. Zároveň varoval před možným zaostáváním Německa v inovacích.
Reuters: Německo se chystá podpořit firmy částkou asi 50 miliard eur
24.10.2023 Německo se chystá v příštích čtyřech letech podpořit své průmyslové a další firmy částkou zhruba 50 miliard eur (1,2 bilionu Kč). Uvedla to dnes agentura Reuters, podle které s tím počítá nová průmyslová strategie. Návrh ministerstva hospodářství mimo jiné počítá i s daňovými úlevami. Z pomoci by měly mít prospěch hlavně malé a střední podniky.
Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje Česká národní banka. Ekonomiku podle ní připraví o 70 miliard korun
13.10.2023 Dnes schválený konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své nejnovější Zprávě o měnové politice.
Hospodaření rozpočtu v září zlepšila záloha na WFT
02.10.2023 Stát do konce září hospodařil s deficitem ve výši 180,7 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu počtvrté v řadě zmírnil. Výraznou měrou se na tom v září podepsala první záloha na tzv. windfall tax (WFT). V předchozích měsících zase hospodaření státu zlepšovaly hlavně příjmy EU. V meziročním srovnání byl zářijový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 90,2 mld. CZK.
Schodek má být příští rok 252 miliard, spíše však bude atakovat 300 miliard – efekt balíčku tak zmizel jak „pára nad hrncem“
28.09.2023 Fialova vláda by ale i při schodku 252 miliard za tři roky svého vládnutí vytvořila větší souhrnný dluh než během osmi let 2014 až 2021 vytvořily vlády, v nichž působil Andrej Babiš jako ministr financí nebo premiér.
Balíček zdraží nájmy zemědělcům, přihraje peníze řetězcům. Aneb jak konsolidační balíček ovlivní ceny potravin
13.09.2023 Připravovaný konsolidační balíček promluví také do cen potravin. Jeho tvůrci se sice zaklínají tím, že povede ke zlevnění potravin, o čemž minulý týden řetězce ujišťovaly i premiéra. Nedávná zkušenost z Finska nebo Německa ale hovoří spíše proti nim. Naopak, balíček může vytvořit tlak na zdražení potravin, neboť zdraží nájem z půdy zemědělcům.
Developeři: Pokud se sníží daň z nového bydlení na 12 pct, zlevní se byty
12.09.2023 V případě, že by se příští rok snížila daň z bydlení, klesla by podle developerů cena nabízených bytů. Návrh na snížení daně ze současných 15 procent na 12 procent je součástí probíraného vládního konsolidačního balíčku, který pokud bude schválený, by měl začít platit od začátku roku 2024. Snížená daň by se měla týkat bytů o méně než 120 metrech čtverečních, průměrně by pak podle developerů oslovených ČTK byty zlevnily přibližně o 250.000 korun. Někteří developeři začali se změnou ceníku již nyní, nižší daň by se ale do cen měla promítnout až po Novém roce.
Pokud vláda ponechá v balíčku zvýhodnění benefitů, sníží své šance na volební úspěch
14.08.2023 Voliči pětikoaličních stran chtějí úspory a i oni těžko vstřebají, proč se má šetřit na důchodcích, a ne na zaměstnancích. Změny daní v balíčku jinak zvýší inflaci, slábnoucí koruna přitom nepomůže.
Konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže, prognózuje Česká národní banka
11.08.2023 Připravovaný konsolidační balíček zvýší lidem inflaci a firmám marže. Konstatuje to Česká národní banka ve své dnes zveřejněné Zprávě o měnové politice.
ČNB: Konsolidační balíček v příštím roce připraví českou ekonomiku o zhruba 70 miliard korun
04.08.2023 Vládní konsolidační balíček, který nyní prochází legislativním procesem, v případě schválení sníží v příštím roce dynamiku růstu české ekonomiky o 0,9 procentního bodu, předpokládá Česká národní banka. Údaj uvedl viceguvernér ČNB Jan Frait na dnešním pravidelném setkání s analytiky. Tuzemská ekonomika by v příštím roce měla podle ČNB růst tempem 2,3 procenta, vyplývá z její nově zveřejněné prognózy.
Příjmy z DPPO i v červenci vylepšily hospodaření státního rozpočtu
01.08.2023 Stát do konce července hospodařil s deficitem ve výši 214,1 mld. CZK. Meziměsíčně se tedy deficit státního rozpočtu podruhé v řadě zmírnil, tentokrát však pouze o 1,2 mld. CZK. To odráželo zejména vyšší výběr daně z příjmu právnických osob (DPPO), kde měla v červenci pozitivní dopad úhrada vyrovnání za zdaňovací období roku 2022.
Česká vláda se na snížení inflace podílí jen ze tří procent, srazí ji o čtyři desetinky, ekonomiku tím přitom ovšem připraví o 82 miliard
31.07.2023 V příštích měsících uslyšíme mnoho o tom, že inflace se snižuje i díky zásahům vlády. Tak si to "i" vyčísleme. Do jaké míry může vláda za snížení inflace?
Bude prezident Pavel vetovat „balíček“?
10.07.2023 Tento týden začíná Sněmovna projednávat takzvaný konsolidační balíček. Prezident Petr Pavel do jednání o něm nehodlá vystupovat, počká si na výsledek. A když by balíček – jenž je zatím spíše balíčkem daňovým než konsolidačním – neozdravoval veřejné finance, pokud by nevedl ke snížení deficitu státního rozpočtu, nebo pokud by ve výrazné míře dopadal na lidi, kteří už dnes mají sociální potíže, prezident by jej vetoval.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
ČNB úrokové sazby nezměnila, Michl vylučuje jejich brzké snížení
21.06.2023 Bankovní rada České národní banky (ČNB) dnes podle očekávání ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Na stejné úrovni je už rok. Pro stabilitu sazeb hlasovalo pět ze sedmi členů rady, dva navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Guvernér ČNB Aleš Michl po jednání rady řekl, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu a že se nenaplní spekulace trhu o jejich brzkém poklesu. Upozornil také, že proinflační riziko do budoucna vytváří fiskální politika. Vládní konsolidační balíček je ale podle Michla krok správným směrem.
ČNB – rozhodnutí bankovní rady, 21. června 2023
21.06.2023 Bankovní rada na svém červnovém zasedání ponechala úrokové sazby beze změny: v souladu s očekáváním finančního trhu.
Migrační dohoda EU může českého daňového poplatníka vyjít dráž než konsolidační balíček. Přesto se o jejích dopadech na veřejné finance vůbec nediskutuje – na rozdíl od balíčku
20.06.2023 Migrační dohoda EU, k níž se Česko připojilo, může mít nečekaně výrazný dopad na peněženky daňových poplatníků v ČR. Česko se totiž zavázalo, že v případě silných nebo rychlých migračních toků, se bude podílet na přijetí buď nejméně 30 tisíc migrantů ročně, nebo na platbě ročně minimálně 600 milionů eur, tedy dle dnešního kursu více než 14 miliard korun.
Až 50 miliard navíc by mohli Češi získat lepší správou svých úspor a kompenzovat tak dopad konsolidačního balíčku na své finance
13.06.2023 České domácnosti by mohly ročně získat až 50 miliard korun navíc. Stačilo by, kdyby měli Češi svoje úspory uložené stejným způsobem jako například sousední Němci. Vyplývá to z údajů společnosti Generali Investments v rámci projektu Index finanční dospělosti. Přesunem větší části financí do investic nebo penzijního spoření by Češi pokryli prostředky, o které přijdou v důsledku vládního konsolidačního balíčku.
Nestrašme, Česko k bankrotu nemíří. Zvedat daně tedy není třeba, postačí výraznější škrty na provozu státu a dotacích
11.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Zatím se letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Den daňové svobody bude letos v Česku 17. června, dřív než loni
09.06.2023 Češi letos budou pracovat na odvody daní 168 dní, den daňové svobody tak připadne na 17. června. Bude o dva dny dřív než v loňském roce, vyplývá z analýzy poradenské společnosti Deloitte, kterou má ČTK k dispozici. V evropském srovnání je Česko zhruba uprostřed, na úrovni Španělska.
Nestrašme, Česko nebankrotuje, zvedat daně netřeba
04.06.2023 Česko stále zápolí s recesí. Nečekaně. Podle zpřesněných údajů ČSÚ se totiž zatím letos nedokázalo zcela vymanit z technické recese, do níž upadlo loni ve druhém pololetí. Mezi prvním letošním čtvrtletím a tím posledním loňským totiž vykazuje stagnaci, nulový růst.
Deník N: MF předložilo návrh rozpočtu na rok 2024 s deficitem 235 miliard
01.06.2023 Ministerstvo financí předložilo vládě návrh státního rozpočtu na rok 2024, plánuje hospodařit se schodkem 235 miliard korun. Dnes to napsal Deník N. Ve veřejné knihovně připravovaných vládních materiálů dokument zatím zveřejněn nebyl. Podle rozpočtových pravidel musí vláda projednat první návrh rozpočtu do 20. června. Pro letošní rok je schválený schodek 295 miliard korun, někteří ekonomové ale předpokládají, že bude vyšší.
Ozvěny trhu: Vládní konsolidační balíček má potenciál snížit inflaci, ale i růst HDP
01.06.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Kromě bezprostředních dopadů pandemie, války na Ukrajině a vysokých cen energií tuzemské veřejné finance zatěžuje vysoký strukturální deficit, který s pozicí ekonomiky v cyklu nesouvisí. Jiné než cyklické vlivy se podle odhadů ministerstva financí většinově podílely na schodku veřejných financí v letech 2021 i 2022. Úroveň veřejného dluhu ČR k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. V rámci EU jsme s dluhem ve výši 44,1 procent HDP osmou nejméně zadluženou zemí a jen lehce nad polovinou úrovně průměru EU.
Konsolidační balíček je ze dvou třetin správný, z jedné třetiny jej lze zlepšovat. Ale například proti balíku opatření jménem Green Deal EU představuje titěrnost
31.05.2023 České veřejné finance jsou sice v mizerném stavu, ale v žádném rozvratu. Ani k bankrotu rozhodně nemíříme. Určitě je ale potřeba ten mizerný stav napravovat. Nemělo by se tak však dít zvyšováním daní nebo odvodů. Možná s výjimkou daní z neřestí, jako je alkohol, tabák a hazard.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
29.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
ČR se dostává do mzdově inflační spirály, míní člen bankovní rady ČNB Holub
28.05.2023 Inflaci v Česku stále přiživují rostoucí mzdy, Česko se tak dostává do mzdově inflační spirály. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl člen bankovní rady České národní banky (ČNB) Tomáš Holub. Centrální banka by proto podle něj měla opět brzy zvýšit úrokové sazby. S tím naopak nesouhlasil ekonom a ředitel centra IDEA CERGE-EI v Praze Jan Švejnar, podle něj je problémem pokles HDP.
Vládní konsolidační balíček sníží inflaci i růst HDP
26.05.2023 Tempo zadlužování českého veřejného sektoru bylo v letech 2020-2022 jedno z vůbec nejvyšších z celé EU. Výše veřejného dluhu k HDP přesto v mezinárodním srovnání zůstává poměrně nízká. Schodky veřejných financí přitom v letech 2021-2022 souvisely ve větší míře se strukturálním deficitem než s ekonomickým cyklem. Pokud by byl vládní konsolidační balíček schválen v navržené podobě, která počítá s deficitem veřejných financí v příštím roce ve výši 1,8 % HDP (oproti 2,9 % HDP bez konsolidace), přispělo by to podle našich propočtů ke snížení průměrné spotřebitelské inflace v roce 2024 až o 0,4 pb a ekonomického růstu až o 0,7 pb.
Forex: Pozitivní signály z jednacího stolu ohledně dluhového stropu v USA
26.05.2023 Americká data by měla potvrdit, že utrácení amerických domácností zůstává silné navzdory přetrvávajícím inflačním tlakům. To by měl potvrdit Fedem preferovaný indikátor cenového růstu – deflátor soukromé spotřeby (PCE). Včerejší data z USA zároveň zvýšila očekávání finančního trhu ohledně červencového zvýšení sazeb. Sága ohledně navýšení amerického dluhového stropu by mohla již brzy vrcholit soudě dle vyjádření amerických představitelů obout stran.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
Česko má stejně jako „eurové“ Slovensko inflaci 14 procent, říká Eurostat. Existují důvody pro přijetí eura v Česku?
20.05.2023 Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti domnívali loni v létě či na podzim. Letos očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či/a vleklejší recesi.
Evropská komise zlepšila odhad růstu české ekonomiky, inflaci čeká výrazně vyšší
15.05.2023 Evropská komise (EK) dnes mírně zvýšila odhad letošního růstu české ekonomiky, který však i přes zlepšené vyhlídky výrazně zaostane za průměrem celé Evropské unie. Hrubý domácí produkt (HDP) by měl vzrůst o 0,2 procenta, uvedla komise v jarní makroekonomické prognóze. V únorové předpovědi odhadovala růst na 0,1 procenta. Výrazněji pak zlepšila očekávání pro příští rok, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta, zatímco dříve odhadovala 1,9 procenta.
Bude ČNB spokojena s úsporným balíkem vlády?
15.05.2023 Vládou představený úsporný balíček může být ve finále jedním z důležitých argumentů, proč na červnovém zasedání bankovní rady nakonec mohou zůstat úrokové sazby stabilní. Z posledního zasedání bankovní rady totiž vyplynulo, že trojice jestřábů hlasujících pro vyšší sazby (shodně s poslední prognózou) nepředpokládala, že se vláda k přijetí výraznějšího úsporného balíčku odhodlá.
Týdenní zpráva z FOREX trhu: Nepatrný růst ekonomiky eurozóny v Q1 následován výraznějším oživením
15.05.2023 Dnes zveřejněná březnová průmyslová produkce v eurozóně by měla potvrdit hluboký pokles o 4,1 % m/m v souladu s již zveřejněnými národními statistikami. V týdnu se dočkáme zpřesněného odhadu HDP v eurozóně, který podle nás nic nezmění na nepatrném růstu o 0,1 % q/q v Q123. Ve stejný den bude zveřejněn výkon regionálních ekonomik v prvním letošním čtvrtletí dle předběžných odhadů HDP. Makroekonomický kalendář na druhé straně Atlantiku nabídne americké maloobchodní tržby a průmyslovou výrobu. V obou zmíněných případech čekáme v dubnu meziměsíční nárůst.
Kdo zaplatí vládní konsolidační balíček?
13.05.2023 Vládní daňový balíček ještě ve spojení s představenými parametrickými změnami důchodového systému – protože o jeho reformu se věru nejedná – zaplatí hlavně „obyčejný člověk“. Nic moc jiného ale vlastně čekat nešlo. Vždyť vláda sama má ke svým výdajům k dispozici peníze z daní a odvodů občanů a firem. A dluh. Dluh, to jsou ale jen budoucí daně a odvody.
Forex: Koruna ztrácela k euru i dolaru ve všech dnech tohoto týdne
12.05.2023 Koruna oslabovala k oběma hlavním světovým měnám ve všech dnech tohoto týdne. Dnes klesla ve srovnání se čtvrtečním závěrem k euru o sedm haléřů na 23,61 EUR/CZK. Vůči dolaru si pak pohoršila o 16 haléřů, v 17:00 se podle serveru Patria Online obchodovala za 21,73 USD/CZK.
Forex: Síla české koruny se dnes opět vytrácela
12.05.2023 Dnes zveřejněný zápis z posledního jednání ČNB ukázal, že se debata uvnitř bankovní rady (BR) stáčela primárně kolem proinflačních rizik. Ty však neodradily současnou holubičí většinu, byť nyní již alespoň dle hlasování méně početnou, od ponechání úrokových sazeb beze změny. Dále ve čtvrtek zveřejněná tuzemská inflace za duben překvapila výrazně směrem dolů, když ceny meziměsíčně klesly o 0,2 %.
Loni a letos zdaňuje lidi inflace, od příštího roku to budou vyšší daně
12.05.2023 Loni a letos řadoví Češi splácí veřejný dluh zastřeně, prostřednictvím rapidní inflace, totiž takzvanou „inflační daní“, zatímco od příštího roku jej budou splácet nezastřeně. A to prostřednictvím celé řady opatření, včetně zvýšení hned několika druhů daní, která vláda včera prezentovala v rámci představení konsolidačního balíčku.
Zápis z posledního zasedání ČNB zmiňuje především proinflační rizika
12.05.2023 Česká národní banka na svém posledním zasedání v minulém týdnu ponechala podle očekávání úrokové sazby beze změny, překvapivý byl však těsný poměr hlasů. Stabilitu úrokových sazeb podpořili pouze čtyři centrální bankéři, zatímco zbylí tři hlasovali pro zvýšení o čtvrt procentního bodu. Dnes zveřejněný zápis z tohoto zasedání ukazuje, že pro stabilitu úrokových sazeb hlasovali guvernér A. Michl, viceguvernéři E. Zamrazilová a J. Frait a člen bankovní rady J. Kubíček. Zvýšení o čtvrt procentního bodu nadále prosazoval T. Holub a nově také K. Kubelková a J. Procházka.
Česká inflace nižší díky potravinám
12.05.2023 Česká inflace zvolnila v dubnu výrazněji, než jsme očekávali, na 12,7 % z březnových 15 %. Meziměsíčně ceny poklesly o 0,2 %, zatímco jak my, tak většina trhu včetně ČNB očekávala meziměsíční nárůst (náš odhad +0,4-0,5 %). Hlavním překvapením však byly těžko predikovatelné ceny potravin, zatímco jádrová inflace zvolňuje “plus mínus” podle našich očekávání, a to zejména díky imputovanému nájemnému. Ceny potravin poměrně překvapivě opět zcela nekorespondovaly s průzkumy mezi vybranými spotřebitelskými výrobky - výrazněji poklesly zejména ceny vajec (-12,9 %) a zeleniny bez brambor (-5 %).
Analytici: Změna daně z nemovitosti zdraží nájemní bydlení
11.05.2023 Vyšší daň z nemovitosti negativně ovlivní ceny nájemného, míní analytici. Uznávají však, že byla dosud oproti zbytku Evropy nebývale nízká, proto se zvýšení daně dalo očekávat. Změnu daně z nemovitosti představila vláda v rámci konsolidačního balíčku, zvýšit by se měla v některých případech až na dvojnásobek. Trh s bydlením ovlivní také snížení daně ze stavebních prací pro bydlení, která klesne o tři procenta na 12 procent.
Související klíčová slova:
Společnost Synot Invest | Vyspělé země | Odhad vývoje ekonomiky | Propad ekonomiky | Realitní trh | Obsluha státního dluhu | Automotodrom | Průmyslově-technologický holding | Ozvěny trhu | Války | Lithium | Vývoj | Jakub Seidler | Češi | Data z trhu práce | Allianz | Dana Drábová | Green Deal EU | Skupina Colt | Česká ekonomika letos | Měnový pár EUR/CZK | DPH | EUR | Patron Go | Úvěrový trh | Paušální daně | Daně z nemovitosti | Snížit úrokové sazby | Společnost GasNet | Garanční systém | Podnikatel | Worldgovernmentbonds | Itálie | Akciové společnosti | Očekávání | Korelace | Evropské centrální banky | Olga Hyklová | Poslanci | Životní pojištění | Swiss Life | Pracovní trh 2024 | Pro investory | Zasedání ČNB | Veřejné finance | Ministerstvo průmyslu a obchodu | Trh práce | Evropská komise | Skupina Creditas | Swiss | Czech Media Invest | Investice | Potenciál | Akvizice | Evropské dluhové krize | Macquarie Asset Management (MAM) | Hluboká recese | Škoda Auto | Vývoj spreadu | Ifo | Nákupní centra | Prognózy | Intervence | Výkon ekonomiky | E.ON | Loterijní společnosti | Experti | Pokles cen energií | Ministr dopravy | Košík | Raiffeisenbank | Zpevňování koruny | Průměrný výnos | Člen bankovní rady ČNB | Oživení ekonomiky | Návrh zákona | Creditas | Zvýšení minimální mzdy | Moody's Investors Service | Vyšší firemní daně | YOUPLUS | Uvolňování měnové politiky | Pokles zisku | Navýšení důchodů | Reálné příjmy domácností | Český statistický úřad | Impuls | EUR/USD | Výkonný ředitel | General Electric | Nálada v průmyslu | Spotřebitelé | Von der Leyenová | Chování | Mediální společnost | Energetický a průmyslový holding (EPH) | Předseda představenstva | Levice | Hospodářské noviny (HN) | Společnost E.ON | Vydavatelství Editis | Průměrné mzdy | Výnos | Automotodrom Brno | Mimořádné daně | Výhled ekonomiky | Goldman Sachs | Dlužník | Vzdělávání | Slabá poptávka | Růst sazeb | IDEA | Zkrocení inflace | Státní dluh | ČEZ | O2 Czech Republic | Zhodnocování peněz | Důvěra v ekonomiku | Kontrakty | Čerpání evropských peněz | Propad cen | Mimořádná inflace | Odhad HDP | Platební neschopnosti | Podnikání v ČR | GP Alliance | Spotřebitelské inflace | Casino | Brent | CEO | ÚOHS | Znehodnocení | Nexen | Peníze | Modelový příklad | Robert Habeck | Strach | Pandemie COVID-19 | Ukazatel | Společnost Kofola | Prognóza | Služby | SZIF | Měny | Dlouhodobý investiční produkt | Tuzemská ekonomika | Výsledek hospodaření | Dividendy | Burza | Bankovní rada ČNB | Viceguvernérka | Developeři | Oživení čínské ekonomiky | Společnost NJJ | Agora | Valná hromada | Burzy | Německý ministr hospodářství | Ceny elektřiny | Hello Bank | PPF Telecom Group | Čokolády | Zastropování cen | Česká pošta | Výstavba gigafactory | Většinový podíl | Komárek | Výroční zprávy | EUR/CZK | Vládní opatření | Energetická společnost | Vyšší dividenda | InterGen | Škoda | ProSiebenSat.1 | Společnost Emirates | Fialova vláda | Regulace | Zavedení eura | Kofola | Noviny | Nezávislé měnové politiky | Partneři | Růst daní | Hospodářské výsledky | Litva | Složení portfolia | Fitch Ratings | Kapitálový trh | P.A. | Zvýšení sazeb | Emirates | Oživení trhu | Média | UniCredit Bank | Finanční trh | Inflační cíl | Pracovní místa | Ruské ropy | CO2 | Investoři | Malta | Spořicí produkty | Americké ekonomiky | Petr Pavel | Nejistoty | Regulační úřady | Inflační čísla | Karina Kubelková | Kapitál | Petr Motáček | Ministr hospodářství | Inflace v lednu | Reálné ekonomiky | Posílení | Skupina EPH | USD | Růst výrobních cen | Kč/USD | Počet fúzí a akvizic | Pivovar | Zápis z posledního zasedání | Posilování koruny | Migrační dohoda | Nižší poptávka | Kč/EUR | Viceguvernér ČNB | České předsednictví | KDU-ČSL | Trh s nemovitostmi | Zisk | Daniel Křetínský | Pavel Prokop | Zemědělský svaz | Největší ekonomika | Německý DAX | Automobilka Toyota | Patria | Chřipka | Analýzy | Konopí | Emma Capital | Spotřebitelský sentiment | Aktuální prognózy | Podpůrné programy | Mnoho peněz | O2 | Cenové tlaky | CZK | Jan Kubíček | Výhled ratingu | Akcionáři | Automobilka Škoda | Wienerberger | Kabinet | Prodávající | Skupina PPF | Investovat | Vít Hradil | Patria Online | Demokraté | Aktuální výhled | S&P | Den daňové svobody | Úroková sazba | Porovnání vývoje | Zvýšení daní | Baterie do elektroaut | Obrovský potenciál | Dovoz | Unie | České firmy | Uhelné elektrárny | Index spotřebitelské důvěry | Petr Fiala | Zahraniční investoři | Pozitivní zprávy | Cílování inflace | TIM | Skupina KKCG | Penzijní fondy | Pokles tuzemské ekonomiky | České hospodářství | Praha | Prezident | Piráti | Czechoslovak Group (CSG) | Petr Novotný | Kevin Tran Nguyen | Dnešní data | Daňový poplatník | Financial Times (FT) | Výsledky | Fenomén | Ministerstvo životního prostředí | Inflační tlaky | Průzkum | Portfolio | Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) | Zadlužování | Zvyšování daní | Americký index | ProCent | Eurostat | Fialův kabinet | Energie | Odhad inflace | NKÚ | Boom | Makroekonomický výhled | Kapitálové rezervy | Rozhodnutí soudu | Pesimismus | Objem | Snížení DPH | Klima | Colt CZ | RWE Gas | Vývoj měnového páru | Petr Hykel | BDO | Hypoteční trh | METROSTAV | Zemědělské půdy | S&P Global | Firmy | Investiční aktivita | Energetický a průmyslový holding | Slavomír Pavlíček | Důchod | RWE | Studie | Znehodnocení koruny | MPO | Škoda Group | Nástroj | Zpráva | Reálné spotřeby domácností | Kolínská automobilka | Dění na finančních trzích | Válka | Polsko | Prémie | Ratingová agentura | Rozpočtová politika | Deník N | Zvyšování mezd | Inflace v Česku | Měna | Rok 2024 | EPH | Hrubý domácí produkt (HDP) | Hypotéky | Firemní daně | Státní rozpočet | Nasdaq | Aktuální hodnoty měny | Nájmy | tradingeconomics.com | JOLTS | Přijetí | Deficit | Lukáš Kovanda | Zasedání Fedu | Bydlení | Česká spořitelna | USD/PLN | Bloomberg | Lednový efekt | Nová prognóza | Rezervy na ochranu úvěrového trhu | Johnson & Johnson | Udržitelnost | Nabídka | Ptačí chřipka | Inflace v květnu | Maloobchod | Centrální banky | Řetězec Casino | Vývoj měnového páru EUR/CZK | Zpomalení inflace | STV | Tom Kadeřábek | Zprávy | Sazba proticyklické kapitálové rezervy | Vliv na ceny | Spořící účet | Nálada firem v ČR | Reálné mzdy | Investiční skupina KKCG | Stavebnictví | Události ve světě | Společnost Czech Media Invest | Maspex | Byty | Asie | Dnešní makroekonomické ukazatele | Instituce | Dopady inflace | Pardubický pivovar | Ropa Brent | Vyhlídky | CZ | Ratingové hodnocení | Rutina | Listopadová inflace | Vysoké ceny energií | Deficit rozpočtu | EDF | Menšinový podíl | Trh | Divize | Současný trend | Komise | Války na Ukrajině | České koruny | Zpřesněný odhad | Sazby daně | Ministr dopravy Kupka | Výrazný pokles | Hnutí ANO | AA | Pražské burzy | Míra zadlužení | Průzkumy | Česká bankovní asociace | Energetická společnost ČEZ | Francie | Konkurenceschopnost | Pokles HDP | Investiční skupina Penta | Oživení české ekonomiky | Propad | Marka | Sazby ČNB | HDP eurozóny | Rating | Borgis | Příležitosti | Sellier & Bellot | Pokles úrokových sazeb | Výsledky průzkumu | Spotřebitelská inflace | CVC Capital | ANO | Hospodaření státního rozpočtu | Hrubý domácí produkt | Letiště Václava Havla | Podnikatelé | Toyota Motor | Sázka | Obnovitelné zdroje energie | Drahé energie | Důvěra | Macquarie Asset Management | Pravděpodobnost | Data z USA | Představenstvo | Pojišťovny | Výsledky společnosti | Intervence ČNB | NJJ Presse | Graf | Carlyle | Gazprom | Centrální banka | Životní prostředí | Plyn | Spotřebitelská nálada | Čistý zisk | Jádrová inflace | FinGO | Hospodaření | Zveřejněná data | Fed | Emise CO2 | Růst spotřebitelských cen | Výrobce munice | Andrej Babiš | Spoluzakladatel | Největší kontrakt | Spolková vláda | Jan Čermák | ČNB Aleš Michl | Reuters | CERGE-EI | Investment | Guvernér Michl | Obchody | Utahování měnové politiky | Deficit veřejných financí | Pozornost | Osvobození | Firma | Portugalsko | Česká měna | S&P 500 | JenPráce.cz | CEPS | SAZKAmobil | Dokončení transakce | Zvýšení úrokových sazeb | Obchodování | Rychlý růst | Zemní plyn | Empresa Media | Předseda | Americký dolar | Zvýšení základní úrokové sazby | TOP 09 | Snížení sazeb | Čeští spotřebitelé | Pokles české ekonomiky | Kakaové boby | Investment management | Události roku | Plynové elektrárny | Aleš Michl | Řecko | Úřad pro regulaci finančního trhu | Majitel | Rostoucí náklady | Green Deal | Míra | Hospodaření státu | Veřejný dluh ČR | Úroky | MT4 | Ipsos | Inflace se vrací | Očekávání analytiků | Vývoj české ekonomiky | Investice do akcií | ERÚ | Objem peněz | Růst ekonomiky eurozóny | Skupiny PPF | Indikace | TABAK | Ladoga | ECB | Pokles úroků | Ceny | Technologie | Energetická krize | Médea | ČNB | Rumunsko | Evropská unie | Investiční produkt | Jiří Rusnok | Pokles | Prognóza ČNB | Czech Media Invest (CMI) | Věřitelé Arca | Analytický tým | Finanční sektor v ČR | ex | Makroekonomická situace | Země EU | Jan Vejmělek | Theones | Poplatek | NET4GAS | Americká ekonomika | Společnost Automotodrom Brno | Nejistota | Podpora | Čepro | Portfolio manažer | Televizní studio | Invest | Americká společnost | COVID-19 | Finanční krize | Česká republika | Hello bank | Sberbank | Tempo poklesu | Očekávání firem | Index PX | Daně | Společnost Automotodrom | Investment Management | OECD | Sport | České HDP | Český stát | Životní úroveň | Marek Španěl | Konsorcium | Centrum | Zisky | Ekonom UniCredit Bank | Skupina Colt CZ Group | BNP Paribas | Oslabení koruny | Bankovní rada České národní banky | Americká data | Vývoj HDP | Jestřábí hlasy | Toyota | Ratingové agentury | Stravenky | Mero | Trinity Bank | Přecenění | Vice | F-35 | Drahota | Silky | Růst cen | Rating vyšší | Skupina Colt CZ Group SE | Momentum | Rozpočtový balíček | Premiér Petr Fiala | Asset management | Sazby beze změny | Repo sazby | Německá vláda | Index nákupních manažerů (PMI) | Financování | ČSÚ | Finanční společnosti | Česká firma | Finance | JDE | Makroekonomické ukazatele | Generali Investments | Index nákupních manažerů | PRAŽSKÁ PLYNÁRENSKÁ | Hotovost | Babišova vláda | Pokles ekonomiky | Editis | Celkový deficit | Czechoslovak Group | Společnosti | Maďarský forint | Rozhodnutí ČNB | Line | EGAP | FT | Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) | Průměrná mzda | Cena | NÚKIB | Dnešní čísla | České dráhy | Spotřebitelská důvěra v eurozóně | Vedení ČEZ | Spotřebitel | Malina | Colt CZ Group | Hospodářský růst | BAT | Celková inflace | Automobilka Škoda Auto | Bod | Miliardy korun | Zemědělci | Polský zlotý | Next | Bankéři | Spekulace | BNP | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | OCI | Domácnosti | Nexen Tire u Žatce | e& | Nižší výdaje | Zkapalněný zemní plyn (LNG) | Inflace | Kellnerová | SEV.EN GLOBAL INVESTMENTS | Markéta Šichtařová | Tržby | Marže | Situace | Cenotvorba | Vládní koaliční partneři | ProSiebenSat.1 Media SE | Snížení schodku | Daně z příjmů | Ředitel firemního bankovnictví | Struktura | Skanska | Orná půda | Borealis | Ursula von der Leyenová | Nové zakázky | Spotřební daně | Telecom | Paroplynové elektrárny | USD/CZK | Liberty Ostrava | Rafinérie | Statistiky | FXstreet | Pivovary | SAP | Arbitráž | Vládní pomoc | Růst mezd | Sdružení automobilového průmyslu | Kurz | Vodafone | IFO index | Automobilka Toyota Motor | Rudolf Špoták | Unicredit | Stagnace | Mattoni | Koncern | Vládní koalice | Aktivum | Jan Švejnar | Majitel firmy | Vyšší úrok | Greensill | Ekonomové | Deficit státního rozpočtu | Prezident Pavel | Úspory | Conseq | Proinflační | Konsensus | Ruský plyn | Řetězec | Vrchol indexu | Analytik | Odpor | Těžba lithia | Šmejc | Ranní okénko | Výše úrokových sazeb | Insolvenční návrh | Chorvatsko | Predikce | Analytici | Elektromobily | Právo | Prima | Kurz koruny | Důvěra v eurozóně | Vysoká inflace | Hospodářství | Tuzemská inflace | Vyšší sazby | Snižování úrokových sazeb | Trh Prime | Odvody | Gigafactory | Nižší ceny | Cenové stability | Zasedání ECB | Debata | Portfolia | Převis | Conseq Investment Management | Poptávka | Expert | Vývoz | Světové finanční krize | Týdenní zpráva | Moody's | První odhad | Ziskovost | Miliardy eur | Recese | Rafinérie v Litvínově | Makro | Poptávka a nabídka | TŽ | Záloha | Capital Partners | Nálada spotřebitelů | Nižší DPH | Signály | Příjmy a výdaje | Prime | Kofola ČeskoSlovensko | Instinkt | GasNet | Ministři | Kapitálové výdaje | Výhled české ekonomiky | Pivovary CZ Group | Dieselgate | Ceny energií | Ceny potravin | Pšenice | Fitch | Rychlý růst mezd | Základní sazby | Rizika | Analytik Komerční banky | Americké banky | Silná poptávka | Rostoucí inflace | Soud | Energetická skupina ČEZ | Společnost ČEZ | Agentura Fitch | Makroekonomické prostředí | Předpovědi | Finanční prostředky | Mince | Výrobce pálených cihel | Růst HDP | Channel | Trend | Živnostníci | Automobil | Rozšíření podnikání | RBI | Míra inflace | Swiss Life Select | Windfall tax | Energetika | Manufacturing | Spotřebitelská důvěra | MMF | Nařízení | Prezident Petr Pavel | Indexy | Zvyšování sazeb | Odborníci | Hospodářské krize | Zpřísnění měnové politiky | Akciová společnost | Průmysl | Bulharsko | Podnikání | Tempo růstu | Snížení daně | Bankovnictví | Ministerstvo dopravy | Gamble | Akciové trhy | Úrokové sazby | Huť Liberty Ostrava | Redukce | Zhoršení výhledu | Varování | Spotřebitelské ceny v Česku | Průmyslové firmy | Hospodářské soutěže | Temelín | Spojení | Ministr zdravotnictví | EdF | Bankovní rada | Pojišťovna | DAX | Výrazný propad | ČT Jan Souček | Členství v EU | Co bude | Aktiva | Osobní příjmy | Pražský městský soud | Pokles inflace | Časopis Forbes | Střední podniky | Růst zaměstnanosti | GEVORKYAN | Fiskální politika | Věřitelé Arca Investments | Nezaměstnanost v Německu | Indikátor | Sev.en Global | Vrcholy | Schodek | Pokles cen | Manažerka | TikTok | Euro | Investments | Toyota Motor Manufacturing | ROCE | Veřejný dluh | Daňové zatížení | Vysoké inflace | Raiffeisenbank a.s. | ČBA | Cena benzínu | NEST | Fiskální politiky | Průmyslový sektor | Zdravotnictví | Paradox | Snížení cen | Sklizeň obilovin | Deutsche Bank | Materiály | Reálné příjmy | Trinity | Nájemní bydlení | FOREX | Kupón | Majetek | Holding Czechoslovak Group | Týdenní zpráva z FOREX trhu | Načasování | Řetězce | Automatizace | Americký index S&P 500 | Sentiment | Jan Procházka | NJJ | Růst úrokových sazeb | Ekonomika | Politika | Hlubší deficit | Konkurence | PLN | Míra nezaměstnanosti | Konjukturální průzkum | Komunikace | Německá ekonomika | Spoření na důchod | Fnac Darty | MAM | Novinky.cz | Poplatky | Forint | Karel Komárek | Ekonom | Optimismus | Hospodářské noviny | Real Estate | Členové bankovní rady | Garanční systém finančního trhu | Renáta Kellnerová s rodinou | Očekávání trhu | Měnové politiky | Výrazná inflace | Huť Liberty | Vnímání | Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost | Koncern Volkswagen | Tomáš Holub | Vasky | Byznys | Elektřina | Poskytování hypoték | Invaze | Proticyklické kapitálové rezervy | Zhodnocení | Nákup nemovitostí | Dolar | Poradenské společnosti | Vysoké zhodnocení | Výhled | PPF Renáta Kellnerová | Zdanění | Dividenda | Auta | Komerční banky | Rada ČNB | Hodnoty měny | Colt CZ Group SE | Economist | Zlevnění potravin | Počasí | Propouštění | Zaměstnanci | Meopta | Jaromír Gec | Finanční trhy | Statistický úřad | Jestřábí přístup | Vyšší daně | Vládní konsolidační balíček | Cyrrus | Jiří Šmejc | Insider | Fondy | OSVČ | Cenové hladiny | Stagflace | Německé ekonomiky | Financial Times | Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) | Nejvyšší kontrolní úřad | Pracovní trh | Rekordní propad | Jaderné elektrárny | Návrh rozpočtu | Emisní povolenky | Místní rozvoj | ProSieben | Optimalizace | Realitní transakce | Zvýšení úroků | Reakce koruny | Výdaje | Daňové zvýhodnění | EU | Synot | Problémy | Společnost GEVORKYAN | Zkrachovalé společnosti | YIT Stavo | Vratislav Zámiš | Základní úrokové sazby | Nezaměstnanost | Státní fond | Inflace v Německu | ODS | Sekyra Group | Ropa | Turistické sezóny | HN | České vlády | Holding Agrofert | Skupina Colt CZ | Investiční skupiny | Rozvoj | Správa železnic | Baterie | Transakce | Výrobní závody | Premiér Fiala | M2 | Snížení úrokových sazeb | Růst cen potravin | Růst nezaměstnanosti | Oslabení české koruny | Hello bank! | Irsko | Cenový vývoj | Energiewende | Bankovní sektor | Spotřeba domácností | Další posilování | Vývoj koruny | Krajský soud | Aplikace TikTok | Meziroční růst spotřebitelských cen | Index ČSOB | Údaje o HDP | Finanční sektor | Rada ČTK | Renáta Kellnerová | Index podnikatelské nálady | Verizon Communications | Instant Research | Kypr | Thomson Reuters | Souhrnný čistý zisk | 3М | Obchod | Central Group | Oslabení | Patria.cz | Zemní plyn (LNG) | Aktuální nálada | Podíl Daniela Křetínského | Pohonné hmoty | Globální finanční krize | Sberbank CZ | Zhoršení ratingu | Ceny výrobců | Úsilí | Žádosti o podporu | Veřejné zadlužení | Poradce | Vicepremiér | Vlna inflace | Reálné úrokové sazby | Spojené státy | Zkušenost | Hodnota indexu | Očekávání úrokové sazby | Signál | Zdražování | Ekonomické krize | Sev.en | Pozemky | Energetické krize | Development | Člen bankovní rady | Ředitelka | Komerční banka | CV90 | ADP | Přijetí eura | Kupní síla | Trhy | Ropy | Singapur | Podmínky půjčky | Výnosnost | Sociální demokraté | Rafinerie | Společnost | Petr Dufek | CBC | Úspěch | Důchody | Plynárenské společnosti | Jednání ČNB | Sázky | Forbes | Akcez | Nové prognózy | Dynamika mezd | ČSOB Pavel Prokop | Radomír Jáč | Negativní výhled | Pobřeží slonoviny | Generální ředitel | Úvěrový rating | BMW | BNP Paribas Personal Finance | Výkon německé ekonomiky | Slovensko | Rozšíření | Riziková aktiva | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | D1 | Nálada | Aktuální nálada ve firmách | Umělé inteligence | Tisková konference | Eura | Výsledek HDP | Plán obnovy | Vysoké ceny | Nizozemsko | Organizace | Obilí | Our Media | Celkové příjmy | Toyota Motor Manufacturing Czech Republic | Ratingová agentura Fitch | Services | Růst | Banka Creditas | Michelin | Polská centrální banka | Pojišťovací společnosti | Nákup nemovitosti | Příjmy | Průmyslová produkce v eurozóně | Finanční situace | Zajištění | Dohoda EU | Snížení inflace | Colt | Pandemie | Index | Český státní rozpočet | Přirážka | Martin Gürtler | Migrační dohoda EU | Nálada ve firmách | Bohatství | Meziroční růst | Průmyslová produkce | Jiří Paták | Ceny nemovitostí | Vista Outdoor | Zlevňování hypoték | Nová sazba | Arca | Přístup ČNB | Politici | Volby | Vyšší úroveň | Penta | CSG | Historie | Zvýšení daně | Čokoláda | ZTP | Index finanční | Cíle | Změny daní | Bezpečnost | ASEAN | Odhad letošního růstu | Mazars | Fit for 55 | Zrušení superhrubé mzdy | Bloky | Zlotý | Růst důchodů | Novinky | Výhled České republiky | Zadlužení České republiky | Úrokové sazby České národní banky | Osobní výdaje | Retail | Schodek státního rozpočtu | Dluh eurozóny | Banky | Ředitel skupiny PPF | Penta Real Estate | Společnost Kofola ČeskoSlovensko | DPFO | Základní sazba | Český statistický úřad (ČSÚ) | Prodeje | Dílčí indexy | RSM | STV Group | TradingEconomics | SYNTHESIA | Odhady HDP | Uzdravování | Americké firmy | Dušan Kunovský | Ministr vnitra | Česká inflace | Úvěr | Výhled úvěrového ratingu | Šance | Bankovní rady ČNB | Česká bankovní asociace (ČBA) | Léto | Turów | Zastropování cen energií | Dopady války na Ukrajině | Rychlost | Společnost S&P Global | CMI | Ekologové | Seznam.cz | Viceguvernéři | Covid | Zbyněk Stanjura | Odvětví | Šok | Lesnictví | Hlavní trh | Report ADP | Úrokové sazby ČNB | Rakousko | Analytický tým FXstreet.cz | Dna | Investiční společnosti | Maďarsko | Nepřízeň počasí | Tatra Trucks | Next Finance Markéta Šichtařová | Mzda | Inflace v České republice | Poradenství | Měnový pár | Očekávaný růst | Daně z příjmů fyzických osob | Daně z příjmů právnických osob | Dánsko | Firma Wienerberger | Prodeje aut | Bankrot | Banka | Zvýšení úrokových sazeb ČNB | Agentura Reuters | PX Pražské burzy | ProSiebenSat.1 Media | Obchodování s akciemi | Ekonomické aktivity | Inflace v USA | Arca Investments | ČSOB | MF | Snižování úroků | Dopady pandemie | Úrok | David Marek | Středoevropské měny | Potravinářská společnost | Ekonomiky | Měnová politika | Sazby hypoték | Next Finance | Tesla | Finanční výsledky společnosti | Agrofert | Posilování amerického dolaru | Vklady | Metalurgie | Prohlášení | Kodiaq | Regulační úřad | Prognózy ČNB | Expanzivní fiskální politika | Synot Invest | Bilance zahraničního obchodu | Proinflační rizika | Finanční výsledky | Evropská komise (EK) | Vládní daňový balíček | Výdaje státního rozpočtu | Škoda Transportation | Daňový balíček | Ekonomický růst | Datank | Krize | Automobilka | Asociace | Výplaty dividendy | Management | KKCG | PPF | Pandemie COVID | Pivovary CZ | Pražská burza | Křetínský | Hospodaření vlády | Ekonomická teorie | Reálná mzda | Zvýšení firemní daně | NATO | Údaje | Rozpočtový schodek | Investor Jan Čermák | Vyšší mzdy | Zhodnocení situace | Prognóza Ministerstva financí | Společnost Tameh Czech | Zkapalněný zemní plyn | Ceny v zemědělství | Energetická skupina | Zemědělský svaz ČR | Finep | Konec roku | Ekonomiky eurozóny | Tendr | Rostoucí mzdy | CVC Capital Partners | PPF Telecom | Podíl nezaměstnaných | Snižování sazeb | Důvěra spotřebitelů | Ministr průmyslu a obchodu | Macquarie | Packeta | Nemovitosti | Vlastnictví | Práce | Národní rozpočtová rada | Zdroje energie | Procter & Gamble | Automobilka BMW | Spoření | Koaliční partneři | Podniky | Konsolidace | Změna daně z nemovitosti | Nárůst výdajů | Parlamentní listy | Zvýšení mezd | Krajský soud v Ostravě | Sporting Products | Nižší náklady | Ministr financí | Ceny v Česku | Ztráta | Rozpočet | Index sledující rizika | Propouštění zaměstnanců | Schodek rozpočtu | Výkonná ředitelka | Tomáš Jícha | Švédsko | Lex Babiš | Pracovní síly | ČSOB Index očekávání firem | Volkswagen | Guvernér ČNB | Domácí průmysl | Úročené vklady | Hazard | Německo | Daň z mimořádných zisků | List Financial Times | Světlo na konci tunelu | UniCredit Bank Pavel Sobíšek | Celková investice | Seat | Nerovnováha | Růst české ekonomiky | Zrychlení růstu | Ztráty | Zvýšení daně z nemovitosti | FXstreet.cz | Bilance | Nexen Tire | Dubnová inflace | Vivendi | Valorizace | MWh | EK | Levnější půjčky | Investování | Server HN.cz | Mediální společnosti | Oslabování koruny | Navýšení dluhového stropu | Státní podpora | Mzdy | HDP v eurozóně | Zadlužení | Obchodníci | PPF Jiří Šmejc | Ukazatele | Pozice | Společnost Czech Media Invest (CMI) | Dluhopisy | Platební bilance | Peníze z EU | Příliv migrantů | Inflace zpomaluje | Makroekonomický kalendář | Chudoba | Agentura Moody's | Daňoví poplatníci | Finanční možnosti | Koruna | Nárůst nezaměstnanosti | Nejvýraznější propad | Generali Investments CEE | ČR | Hlavní ekonom | Nastavení měnové politiky | Zasedání bankovní rady | Kompenzace | Studie poradenské společnosti | Ministerstvo financí | Rating Česka | Změny klimatu | Guvernér | Jan Souček | DSTI | USA | Zemědělství | Riziko | Pozitivní zpráva | Sazby | Netflix | Schodek veřejných financí | EET | Konec zdražování | Dluhové krize | Kontrakt | Miliardy dolarů | Jan Frait | Bankovní asociace | Deloitte | Vývoj mezd | Ministerstvo financí dnes | Meziroční inflace | Státní veterinární správa | Česká vláda | Zásobníky | Zlínská obuvnická firma Vasky | Investiční fond | Denní graf | Sněmovní volby | Štempl | Tým FXstreet.cz | Martin Pohl | Poměrové ukazatele | Energetická situace | Platba | Deficit hospodaření státu | Emise | ČNB úrokové sazby | LNG | Index očekávání firem | Válka na Ukrajině | Liberty Ostrava (LO) | Nejbohatší | Pražský PX | Více peněz | Prodej | Nervozita | Japonská centrální banka | Vyšší daň | Člen bankovní rady České národní banky | Zdeněk Nekula | Investiční | Spekulovat | Pojišťovna EGAP | Daně z neočekávaných zisků | CVC | Baterie do elektromobilů | Berlín | Schválená dividenda | Advantage Consulting | HICP | Výkonnost | Česká ekonomika | Výroba aut | Nesoulad | Gabriela Hanslíková | HeadHunter | Technologický holding | Hospodářské oživení | Tempo růstu spotřebitelských cen | Snížení spotřeby | Partners | Rozhodování | Opatření | Skupina ČEZ | Index S&P 500 | Ekonomická situace | Závislost | Česká koruna | Tameh Czech | Obnovitelné zdroje | Výše nájemného | Pavel Sobíšek | Zlato | HDP | Obchodní řetězce | Jozef Síkela | Maloobchodní tržby | Rozhodnutí bankovní rady | Větrná energetika | Politické fráze | Vysoké příjmy | Obchodní partner | Fond | Podnik | Vývoj na světových trzích | Sazba ČNB | Český kapitálový trh | Verizon | Voda | Spekulanti | CETIN | Realitní sektor | Stavební výroba | General Plastic | YIT | David Poes | Podíl obnovitelných zdrojů | IDEA Cerge-EI | Regulace trhů | DIESEL | Uhlí | Fundamenty | Nejhorší výsledek | Růst ekonomiky | Průměrná cena | Komodity | Analýza | Vyšší inflace | Data společnosti | Správa | Síkela | Cyrrus Vít Hradil | Systém emisních povolenek | Daňové změny | Důchodový systém | Rozpočtové příjmy | Miliardy | Výnosy | Nespokojenost | Česká národní banka (ČNB) | Tomáš Raputa | Pozitivní výhled | Blahobyt | Vlády | Návrh dividendy | Dodávky energií | Bulharská měna | Ratingový výhled | Centrální bankéři | Energetický regulační úřad | Investiční skupina | Belgie | Konfederace | Investor | Zlepšení | Stravenkový paušál | Solidní růst | ČTK | Nižší úrokové sazby | Počet volných míst | Měnové podmínky | Americká vláda | Španělsko | Výběr daní | CEE | Česká národní banka | Nálada firem | Silky Zdeňka Porybného | Průmysl v březnu | ONE | Příjmy domácností | Ministr zemědělství | Základní úroková sazba | Marcela Vyskoková | Manažeři | Spotřebitelské ceny
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banky | ČTK | Banka | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | FOREX | Cena | Pivot
