Státní rozpočet k polovině roku snižuje prozatímní schodek

Čtěte více

• Státní majetek? Nikoliv. Lithium na Cínovci vytěží Australané.
  Pokud si myslíte, že nalezené Lithium by mělo být státním majetkem a z výnosu bychom měli těžit všichni, asi tomu tak nebude. Výtěžek na rozvoj naší české republiky nepůjde. Ministerstvo průmyslu a obchodu nyní připravuje zásadní dokument týkající se budoucí těžby lithia na Cínovci. Memorandum je připravované s australskými těžaři a tamní vládou, a má zajistit, že lithium z Cínovce se bude zpracovávat v České republice. Moc lidí ale práci nezíská. Austrálie je největším producentem lithia na světě. Loni se vytěžilo 36 000 tun a z toho v Austrálii 14 300 tun. Dalším významným těžařem je Chile s 12 000 tun.
• Státním Lesům ČR za první čtvrtletí klesl zisk o 21 procent na 1,95 miliardy Kč
  Státnímu podniku Lesy České republiky (LČR) za letošní první čtvrtletí klesl hrubý zisk o 21 procent na 1,95 miliardy korun z 2,48 miliardy ve stejném období loni. Hlavními důvody snížení zisku byly nižší prodejní ceny dřeva a vyšší zásoby dřeva na konci prvního čtvrtletí. ČTK to dnes řekla mluvčí podniku Eva Jouklová. Lesy ČR spravují téměř polovinu lesů v Česku.
• Státní orgány dál pokračují ve snaze regulovat krypto projekty. Poslední příklad je z Velké Británie
  V poslední době můžeme pozorovat poměrně silné snahy vlád a regulačních orgánů o omezení resp. regulaci odvětví kryptoměn a blockchainu obecně. Zatím je těžké říci, zda jde o snahu odstranit "konkurenci" pro vládou zaváděné CBDC (Central Bank Digital Currencies - ekvivalent bezhotovostní společnosti a sociálního úvěru), nebo jen o boj proti konkurenci pro standardní fiat měny.
• Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS
  Státní podnik ČEPS dokončil nákup a převzetí společnosti NET4GAS Holdings, která v Česku provozuje rozsáhlý systém plynovodů a předávacích stanic. Obchod potvrdily tuzemské i evropské regulační úřady, dnes obě strany podepsaly převodní listiny. ČTK o tom informovala společnost ČEPS. Za zadluženou společnost zaplatí maximálně pět miliard korun, konečná suma však bude záviset na hospodaření podniku a splnění nastavených ekonomických parametrů.
• Státní pojišťovna EGAP zastavila pojišťování vývozu do Ruska a Běloruska
  Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) zastavila pojišťování vývozu českých firem do Ruska a Běloruska. Důvodem je vpád vojsk těchto zemí na Ukrajinu a související sankce Západu. Export EGAP nepojišťuje ani na Ukrajinu kvůli bezpečnostní situaci, s exportéry je v kontaktu a pojišťování obnoví hned, jakmile to bude možné. Společnost to dnes uvedla v tiskové zprávě.
• Státní protiinflační dluhopisy jsou výhodné
  V současné době se zdá, že státní protiinflační dluhopisy nemají žádnou konkurenci. Jsou totiž mnohem výhodnější než spořící účty nebo termínované vklady. Na rozdíl od 90. let jsou navíc dnes dluhopisy elektronicky evidované u depozitáře.
• Státní rozpočet bude pod tlakem války na Ukrajině
  Od 21. března se státní kasa dostala ze zajetí rozpočtového provizoria a nová vláda tak má volné ruce. Na saldo ovšem nově bude dopadat válka na Ukrajině. Za první tři měsíce roku 2022 dosáhl deficit 59,1 mld. Kč. Výsledek je lepší než byl ve stejném období během předchozího roku, ale o něco horší než během první vlny pandemie.
• Státní rozpočet hospodaří nejhůře v historii
  „Vzhledem k blížícím se volbám jsme svědky nesčetného množství slibů, které budou zhoršovat hospodaření státního rozpočtu. Naopak snahu hledat úsporná opatření vykazuje jen minimum politiků. Odpovědného hospodaření se tak pravděpodobně v následujících letech nedočkáme,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet je po 35 měsících v plusu. Ovšem pouze z důvodu provizoria, jde tak spíše jen o symbolické rozloučení se s Babišovou érou
  Vláda v rámci státního rozpočtu hospodařila letos v lednu poprvé po 35 měsících přebytkově. Vyplývá to z údajů k plnění rozpočtu, jež dnes zveřejnilo ministerstvo financí. Jde však zatím spíše jen o symbolický výsledek, neboť nová Fialova vláda právě alespoň symbolicky přetíná éru kontinuálně schodkových plnění, jež se táhne od začátku roku 2019. Fialova vláda se tak symbolicky loučí se schodky éry vlády Babišovy.
• Státní rozpočet ke konci listopadu skončil se schodkem 337,1 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního listopadu hospodařil s deficitem ve výši 337,1 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 64,4 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu by na konci roku mohl zamířit až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet loni skončil se schodkem 360,4 mld. CZK
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát loni hospodařil s deficitem ve výši 360,4 mld. CZK. Oproti rekordnímu roku 2021 byl schodek nižší o 59,3 mld. CZK, což je dáno vyššími daňovými příjmy. Letos by se hospodaření státu mělo zlepšit.
• Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
  Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
• Státní rozpočet má nejhorší za sebou, druhá polovina roku přinese vyšší příjmy a nižší výdaje
  Stát hospodařil za prvních pět měsíců letošního roku s deficitem 255 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 3,3 % a výdaje naopak vzrostly o 10,8 %. Meziměsíční zhoršení je jen lehce nižší, než jsme viděli v dubnu. To přitom bylo nejhlubší v letošním roce. Za prohloubením deficitu státního rozpočtu stojí na příjmové straně i nadále zejména nepřímé daně. Společně na DPH a spotřebních daních chybí státu oproti plánu téměř 30 mld. Kč. Naopak příjmové daně celkově zaostávají pouze o 9 mld. Kč. Zejména však u daně z příjmu právnických osob do hry vstupují čtvrtletní zálohy na dani, které v květnu výrazně negativně zkreslují obrázek inkasa. V červnu by totiž podle našich odhadů mělo z toho titulu přitéct do rozpočtu kolem 35 mld. Kč. Na druhou stranu pojistné na sociální zabezpečení a nedaňové příjmy přispívají k nižšímu deficitu dodatečným příjmem ve výši 11,5 mld. Kč. Celkově tak příjmová strana zaostává za plánem Ministerstva financí o 25,9 mld. Kč.
• Státní rozpočet na cestě k 375mld. deficitu
  V listopadu tradičně dochází k razantnějšímu prohloubení deficitu, kdy zaostává příjmová strana, a naopak výdajová získává na tempu, a jinak tomu nebylo ani letos. Deficit se tak prohloubil na 337,1 miliardy Kč, což je zhruba o 50 mld. navíc (v záporu) proti konci října. Vzhledem k tomu, že v roce 2020 dosáhl finální deficit 367 mld. Kč, nabízí se na první pohled srovnání s ním.
• Státní rozpočet na rok 2020
  „Politici si myslí, že dokáží o penězích lidí rozhodovat lépe než lidé samotní. V tom se však zásadně pletou. Nelze proto považovat za správné, že v příštím roce opět dojde k růstu složené daňové kvóty,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
• Státní rozpočet pokračuje v rekordech
  Nikoliv překvapivě přinesl další pandemický měsíc i další historicky největší „sekeru“ státního rozpočtu, která za uplynulé dva měsíce roku činí již 86,1 mld. Kč. Neškodně tak ve srovnání působí ta loňská ve výši 27,4 mld. Kč a jedná se i o citelný nárůst oproti letošnímu lednu, kdy šlo „jen“ o 31,5 mld. Kč.
• Státní rozpočet po první třetině roku vykazuje deficit 192 mld. Kč
  Stát hospodařil za první čtyři měsíce letošního roku s deficitem 192 mld. Kč. Celkové příjmy poklesly meziročně o 5,6 % a výdaje naopak vzrostly o 12,8 %. S nárůstem deficitu o 66,8 mld. Kč se tak jedná o nejvýraznější meziměsíční zhoršení v tomto roce. Na příjmové straně nejvíce zaujme vývoj nepřímých daní. V případě DPH ve státní kase chybí oproti plánu Ministerstva financí 8 mld. Kč a v případě spotřební daně 15 mld. Kč. Slabší inkaso těchto daní bylo patrné již v předchozích měsících. Očekáváme však, že druhá polovina roku by díky otevření ekonomiky a nárůstu spotřeby domácností měla přinést i nárůst inkasa těchto daní. Naopak pozitivní zprávou jsou i nadále přímé daně, které přibližně odpovídají schválenému rozpočtu. V tomto kontextu je překvapením zejména inkaso daně z příjmu právnických osob, které i přes svůj čtvrtletní charakter placení záloh v dubnu nepřispělo k vyššímu deficitu státního rozpočtu. Celkově však příjmová strana ztrácí za první čtyři měsíce 21,3 mld. Kč oproti plánům ministerstva.
• Státní rozpočet prohloubil deficit, dopad koronaviru uvidíme ale až v dalších měsících
  Státní rozpočet hospodařil za první tři měsíce tohoto roku s deficitem 44,7 mld. Kč. Oproti stejnému období minulého roku je tak výsledek horší o 35,5 mld. Kč. Větší deficit jsme mohli vidět pouze v roce 2010 jako dozvuk globální hospodářské krize.
• Státní rozpočet se dále propadá
  Srpen přinesl další prohloubení deficitu státního rozpočtu, který narostl z červencových 205,1 až na 230,3 mld. Kč a opět překonal dosavadní tuzemský rekord. Před rokem touto dobou činil z dnešního pohledu „pouhých“ 15 mld. Kč. Vzhledem k jarnímu rozsáhlému ekonomickému útlumu se ovšem jedná o očekávatelný vývoj, jelikož si záchranná ekonomická opatření logicky vyžádala navýšení výdajů, zatímco daňové příjmy utrpěly výpadek. Dosavadní plnění rozpočtu pak naznačuje, že pokud nedojde k opětovnému zavádění plošných restriktivních opatření, pak by schválený deficit ve výši 500 mld. Kč nakonec neměl být zapotřebí.
• Státní rozpočet se vydal na cestu k rekordnímu schodku
  „Restriktivní opatření proti šíření koronaviru výrazně sníží příjmy státního rozpočtu. Kompenzační opatření na podporu ekonomiky zas výrazně zvýší státní výdaje. V následujících měsících se proto budeme propadat do stále hlubšího schodku,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.