Snížení schodku
Politické nepokoje ohrožují francouzskou ekonomiku
05.12.2024 Francie v současné době čelí vážné politické krizi poté, co byla vláda premiéra Michela Barniera svržena hlasováním o nedůvěře, což potvrdilo to, co mnozí považovali za nevyhnutelné. Barnier byl s 331 hlasy proti donucen odstoupit, což uvrhlo zemi do nestability. Toto politické vakuum připomíná chaos, který charakterizoval čtvrtou republiku, a odhaluje zranitelnost systému páté republiky, který je navržen pro silného prezidenta s parlamentní většinou. Současná situace poukazuje na nefunkčnost systému, když je tato rovnováha narušena. V důsledku toho může Francie v červnu 2025 směřovat k parlamentním volbám a potenciálně i k prezidentským volbám, neboť Macronova autorita je oslabena.
Ranní okénko - Demokracie jako odrazový můstek pro hospodářský růst
15.10.2024 Dnes budou v Německu publikovány (11:00) výsledky říjnového průzkumu instituce ZEW. Index vyjadřující hodnocení současné ekonomické situace našeho západního souseda se podle nás nepatrně zlepší z -84,5 na -84,0 bodů. Deprese z největší evropské ekonomiky tak neustupuje, což dokládá i skutečnost, že hodnocení aktuálního stavu ekonomiky je srovnatelné s polovinou roku 2020, kdy platily nejrůznější covidové restrikce. Co se týká indexu očekávání vývoje německé ekonomiky v budoucnu, předpokládáme, že se zastaví trend snižování optimismu mezi finančními analytiky. Index v tomto případě spadl z červnových 47,5 až na 3,6 bodů v září. Trh nyní predikuje návrat na růstovou trajektorii (+10,0 bodů), přičemž naše prognóza je ještě optimističtější (+14,0 bodů).
Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
03.10.2024 Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
Ranní okénko - Pokles inflace v Německu by měl být následován poklesem i v celé eurozóně
02.07.2024 Dnešní den bude zajímavý především díky úvodnímu odhadu červnové inflace v eurozóně. Meziměsíční dynamika by podle trhu měla stejně jako v předchozím měsíci dosáhnout výše 0,2 %. Naše i tržní prognóza předpokládá, že v meziročním vyjádření by po květnovém nárůstu na 2,6 % mělo dojít k poklesu na 2,5 %. Rovněž jádrová inflace by se měla snížit o 0,1 p.b., a to z 2,9 % na 2,8 %. Eurostat ve stejný čas vydá údaj o výši nezaměstnanosti. Ta by měla v květnu podobně jako v dubnu činit 6,4 % a zůstala by tak na historickém minimu.
Riziko překonání plánovaného deficitu rozpočtu ve výši 252 mld. roste
02.05.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního dubna se schodkem 153,1 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 46,9 mld. CZK mělčí, což souvisí s vyššími příjmy. Duben většinou bývá měsícem, kdy se schodek prohlubuje o něco výrazněji, když na příjmové straně nedochází k platbě záloh na DPPO a navíc u DPPO i DPFO probíhá u části poplatníků vyrovnání na základně podaného přiznání. V dubnu byl také přerušen letošní trend meziročního nárůstu měsíčního inkasa DPH, které ve srovnání s rokem 2023 pokleslo o více než 9 %, což naznačuje zmírnění oživování spotřebitelské poptávky.
V březnu se deficit rozpočtu neprohloubil, schodek za Q1 dosáhl 105 mld. CZK
02.04.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního března se schodkem 105 mld. CZK. V meziročním srovnání byl deficit o 61,2 mld. CZK mělčí, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst byl totiž v letošním prvním čtvrtletí patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku. Meziroční pokles výdajů odráží hlavně loňskou vysokou srovnávací základnu danou výplatou mimořádné pomoci domácnostem a firmám v souvislosti s vysokými cenami energií.
Graf dne - JAP225 (21.03.2024)
21.03.2024 Japonský index Nikkei 225 dnes posílil o více než 2,00 % a potvrdil překonání rekordní úrovně 40 000 bodů. Index zaznamenal již sedmou růstovou seanci v řadě, když nashromáždil nárůst o více než 6,00 %. Růst následuje po dobrém týdnu na Wall Street a rozhodnutích japonské centrální banky (BoJ) a včerejšího zasedání Federálního rezervního systému, které investoři přijali pozitivně. Dnes byly rovněž zveřejněny údaje o PMI a obchodní bilance Japonska:
Ranní shrnutí (21.03.2024)
21.03.2024 Indexy na Wall Street po rozhodnutí Fedu a konferenci jeho předsedy Jeroma Powella uzavřely na rekordních úrovních. Index S&P 500 posílil o 0,90 % na 5225 bodů a Nasdaq 100 vzrostl o 1,15 % na 18225 bodů.
Deficit státního rozpočtu v únoru dosáhl 102,5 mld. CZK
01.03.2024 Státní rozpočet hospodařil ke konci letošního února se schodkem 102,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 17,2 mld. CZK mělčí deficit, což souvisí zejména s vyššími daňovými příjmy na začátku letošního roku. Příjmová strana státního rozpočtu podle nás naznačuje pokračující oživení spotřeby domácností. Citelný nárůst je totiž na začátku roku patrný jak u výběru DPH, tak u pojistného na sociální zabezpečení, byť zčásti to může být způsobeno i některými daňovými úpravami v rámci konsolidačního balíčku.
Deficit státního rozpočtu v lednu dosáhl 26 mld. CZK
01.02.2024 Státní rozpočet v lednu 2024 hospodařil se schodkem 26 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 19,2 mld. CZK hlubší deficit. Srovnání s loňským rokem je však tentokrát výrazně ovlivněno výdaji na regionální školství, které letos byly na rozdíl od loňského roku realizovány již v lednu, nikoliv v únoru.
MF: Deficit veřejných financí se letos sníží na 2,2 procenta HDP
25.01.2024 Deficit veřejných financí by se letos měl snížit na 2,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských 3,6 procenta HDP. Zadlužení sektoru státních institucí se zvýší na 45,6 procenta HDP z loňských 43,7 procenta HDP, uvádí prognóza, kterou dnes představilo ministerstvo financí. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) zdůraznil, že Česko letos přestane být jednou z nejrychleji se zadlužujících zemí Evropské unie.
Deficit státního rozpočtu loni dosáhl 288,5 mld. CZK
04.01.2024 Státní rozpočet uzavřel rok 2023 se schodkem 288,5 mld. CZK. V meziročním srovnání se jedná o 71,9 mld. CZK mírnější deficit a oproti schváleným 295 mld. CZK pak o 6,5 mld. CZK lepší výsledek. V samotném prosinci se schodek stejně jako v předchozích dvou měsících prohloubil. Stát sice inkasoval druhou zálohu na tzv. windfall tax (WFT) a závěrečnou splátku DPPO, avšak proti tomu v závěru roku tradičně narůstají běžné i kapitálové výdaje. Část z mimořádných výdajů (ve výši zhruba 14 mld. CZK) související s kompenzacemi firem bude vyplacena ještě začátkem letošního roku.
Deficit státního rozpočtu na konci listopadu dosáhl 269,1 mld. CZK
01.12.2023 V listopadu se schodek stejně jako v říjnu prohloubil. Stát totiž neinkasoval žádné mimořádné příjmy, které v letošním druhém a třetím čtvrtletí hospodaření výrazně zlepšovaly. V září se jednalo zejména o první zálohu na tzv. windfall tax (WFT), v předchozích měsících pak šlo hlavně o příjmy z EU (Národní plán obnovy), nadstandardní dividendu z ČEZu a vysoké příjmy z DPPO. Listopad tradičně nebývá spojen ani s inkasem daní, které jsou placeny čtvrtletně (např. DPPO). Proti tomu naopak zpravidla v tomto měsíci rostou běžné i kapitálové výdaje. V meziročním srovnání byl listopadový deficit v kumulaci od začátku roku menší o 68 mld. CZK.
Na digitalizaci je třeba se dívat jako na investici do budoucnosti
17.10.2023 Česká republika se aktuálně řadí mezi země EU s nejnižším tempem růstu HDP. I proto je Vláda ČR nucena hledat prorůstová opatření, která pomohou českou ekonomiku opět nastartovat. Národní ekonomická rada vlády (NERV) i samotná Vláda ČR mezi tato opatření řadí i rychlejší digitalizaci státní správy, efektivnější práci s daty a využívání nových technologií. Nejen to se diskutovalo na konferenci Institutu pro veřejnou diskusi (IVD) na téma Může být digitalizace státní správy cestou ke snížení schodku rozpočtu?
Dopad navrhovaných změn DPH by měl být mírně protiinflační
26.06.2023 Česká vláda nedávno představila návrh opatření, jejichž cílem je přispět ke zmírnění deficitu veřejných financí. Změny by se měly dotknout i daňového systému. Součástí úsporného balíčku je redukce počtu a úprava výše sazeb DPH. To se pravděpodobně alespoň z části odrazí v cenách dotčeného zboží a služeb, a tedy ve výsledku také v inflaci.
V době „před balíčkem“ ministerstvo financí prognózovalo schodek pro příští rok 235 miliard, „po balíčku“ se hovoří minimálně o 270 miliardách. Kde se ztratila úspora skoro 100 miliard, kterou má balíček zajistit?
23.06.2023 Ministerstvo financí v těchto dnech zalévá studený pot. Resort podle všeho již vyčerpal všechen možný schodek legislativně „povolený“ pro letošní rok – deficit státního rozpočtu tedy překonává hodnotu 295 miliard. Vláda tak bude muset novelizovat rozpočtový zákon pro letošní rok. Nejistota a zmatek však obestírají i rozpočet na rok příští. Chaos už houstne natolik, že jej ministerstvu financí vytýkají političtí spojenci – tedy jak prezident Pavel, tak vládní koaliční partneři.
Odbory si hrají na „zlého muže“, zřizují stávkový výbor. Vláda by se neměla nechat zastrašit, zároveň ale být svolná k jednání
30.05.2023 Odbory nyní hrozí nejen stávkovou pohotovostí, ale také vytvořením stávkového výboru. O něm rozhodl dnešní sněm Českomoravské konfederace odborových svazů, největší odborářské organizace v Česku. Odborářům vadí dopad navrženého vládního konsolidačního balíčku zejména na zaměstnance a jejich rodiny a také na důchodce. Jmenují například zavedení nemocenského pojištění nebo zrušení daňového zvýhodnění benefitů či příspěvku na členství v odborech.
Vláda riskuje, že balíčkem „naštve úplně všechny“. Připomínkové řízení k němu, které dnes končí, tak má podobu „kejhání potrefených hus“
29.05.2023 Dnes s úderem půlnoci končí připomínkové řízení k navržené legislativě konsolidačního balíčku. Scházejí se tak připomínky jednotlivých ministerstev, krajů a dalších úřadů, asociací a organizací. Jednotlivé subjekty ale především bojují za to, aby navržená opatření nedopadla na ně samotné, ale na někoho jiného. Přitom autoři balíčku se snažili až na některé excesy, aby byl jeho dopad rozložen poměrně rovnoměrně napříč společností.
Balíček povede ke snížení rozpočtového schodku na 210 miliard korun v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, uvádí vládní návrh zákona k němu. Působí ale chaoticky a vyvolává otázku, zda „to není málo“
23.05.2023 Vládní konsolidační balíček by měl vést ke snížení schodku státního rozpočtu na 210 miliard v příštím roce a na 160 miliard v roce 2025, předpokládá vláda.
Vláda bude „luxovat drobné“ a chce snížit schodek o další takřka čtyři miliardy korun, vyplývá z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy ke konsolidačnímu balíčku
23.05.2023 Konsolidační balíček vlády má nakonec snížit záporné saldo státního rozpočtu v roce 2024 o 97,8 miliardy korun a za roky 2024 a 2025 pak dohromady o 151 miliard korun. Vyplývá to z dnes zveřejněných důvodové a předkládací zprávy k návrhu zákona k balíčku. Jedná se o takřka čtyři miliardy výraznější snížení schodku, než jaké vláda dosud avizovala. Dosud totiž vyčíslovala redukci schodku na 94,1 miliardy korun v příštím roce a na 147,5 miliardy korun dohromady v letech 2024 a 2025.
Veřejné finance ozdraví hlavně chudnoucí střední třída. Fialova vláda tak ale svůj slib jejich ozdravení splní
22.05.2023 Nová prognóza vývoje českých veřejných financí z pera Evropské komise vyznívá pro Fialovu vládu příznivě. Prognózovaná základní stabilizace veřejných financí ČR ale proběhne z velké části skrze „inflační zdanění“ lidí. Největší tíži inflačního zdanění nese střední vrstva. Tuzemské veřejné finance tak v současnosti neozdravuje ani tak vláda, jako spíše právě střední třída, jež se na rozdíl od nejchudších a nejbohatších musí smířit s opravdu citelným propadem své životní úrovně.
Odbory tvrdí, že dopad balíčku na běžnou rodinu bude přes 100 tisíc korun ročně, ve skutečnosti to bude spíše 15 tisíc korun. Kam by se jinak ty peníze poděly?
16.05.2023 V Česku je podle dat ČSÚ 4,49 milionu domácností. Celkem 32,5 procenta z nich má alespoň jedno dítě. Tedy takových je 1,46 milionu.
Česko už příští rok sníží schodek veřejných financí na úroveň maastrichtského limitu pro přijetí eura, prognózuje Evropská komise. Stalo by se tak poprvé od roku 2019, byl by to úspěch Fialovy vlády
15.05.2023 Česká republika podle Evropské komise už příští rok znatelně pokročí ve stabilizaci svých veřejných financí. Vyplývá to z dnes zveřejněné prognózy Bruselu. Podle ní Česko již v příštím roce stlačí schodek veřejných financí na úroveň rovných tří procent hrubého domácího produktu, a to z letošních předpokládaných 3,6 procenta HDP. Na uzdě, totiž citelně pod průměrem EU tak udrží celkové zadlužení v poměru k HDP a rovněž úrokové platby související s dluhem, které by měly letos i v roce 2024 rovněž zůstat výrazně pod úrovní průměru EU i eurozóny.
Inflace by měla klesnout na více než roční minimum, pro stále více expertů je však stále až příliš vysoká. ČNB z ní viní hlavně vládu, ta ovšem už příští rok stlačí schodek pod limit EU
08.05.2023 Meziroční inflace v dubnu dále zpomalila, a to na 13,3 procenta v meziročním vyjádření. Vyplývá to z odhadů českých i zahraničních analytiků, které oslovila agentura Bloomberg. Údaj zveřejní Český statistický úřad tento čtvrtek.
Česká národní banka viní z inflace vládní deficity, jenže zároveň ve své dnešní prognóze přiznává, že vláda už příští rok stáhne deficit pohodlně pod úroveň maastrichtského kritéria pro přijetí eura. Vládě to může pomoci vyhrát volby
04.05.2023 Guvernér Česká národní banky z přetrvávajících inflačních rizik viní hlavně vládu, resp. její rozpočtovou politiku. Vláda totiž za čtyři měsíce letoška vytvořila historicky rekordní nominální schodek, rovných 200 miliard korun. Jenže sama ČNB ve své dnes zveřejněné prognóze počítá už pro příští rok s tím, že se vládě pohodlně podaří stáhnout schodek veřejných financí pod tříprocentní úroveň odpovídající příslušnému maastrichtskému kritériu pro přijetí eura. Pokud by se tak stalo, půjde nepochybně o politický triumf vládních stran, neboť by tím vlastně splnily svůj klíčový slib. A mohly by dokonce říkat, že se jim alespoň elementárně podařilo veřejné finance ČR stabilizovat. A vlastně budou mít pravdu.
Běžný účet prohloubil svůj schodek
13.01.2023 Běžný účet platební bilance v listopadu prohloubil svůj schodek na -39,30 mld. CZK oproti -34,76 mld. CZK v říjnu. Trhy naopak očekávaly snížení schodku na -26 mld. CZK.
Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
26.12.2022 Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
Státní rozpočet má letos našlápnuto ke druhému nejhoršímu výsledku v historii
01.11.2022 Podle dnes zveřejněných údajů Ministerstva financí stát do konce letošního října hospodařil s deficitem ve výši 286,7 mld. CZK. Oproti loňskému rekordnímu roku je schodek nižší o 48,2 mld. CZK, což je dáno zejména vyššími daňovými příjmy. Deficit státního rozpočtu bude do konce roku dále narůstat, pravděpodobně až ke schváleným 375 mld. CZK.
Schodek maloobchodu se snížil
07.10.2022 Maloobchodní tržby v srpnu snížily svůj schodek na -1,7 % meziročně oproti revidovaným -5,1 % v červenci. Trhy očekávaly snížení schodku -4,1 % meziročně.
Stanjura škrtal v rozpočtu jen opticky, 14miliardovou „úsporu“ hodil na zdravotní pojišťovny. Prezident Zeman mu to nyní vetem „hodil na hlavu“
08.08.2022 Prezident Miloš Zeman dnes vetoval legislativu zmrazující platby na státní zdravotní pojištěnce. Zmrazení prosadila Fialova vláda v rámci zimního „překopávání“ původního rozpočtu ještě Babišovy vlády.
Fialova vláda dnes poprvé začíná připouštět, že by mohla zvýšit daně. Padl by tak stěžejní předvolební slib
22.06.2022 Fialova vláda nyní vůbec poprvé signalizuje, že bude zvyšovat daně. Připouští to opatrně a nepřímo, přes své odborné rádce. I tak jde o významný posun. Jde o doznání, že se jí nedaří nalézt rozpočtové úspory v dostatečném objemu. Stěžejní předvolební slib – ozdravení veřejných financí bez zvyšování daní – se tak nemusí dočkat neplnění.
Schodek státního rozpočtu už letos překonal 100 miliard korun. Podle ratingové agentury Standard & Poor’s české veřejné finance ukrajinskou válku zvládnou
02.05.2022 Za první čtyři měsíce letošního roku hospodařila vláda se schodkem mírně přesahujícím 100 miliard korun. Jedná se o jedno z nejhorších dubnových plnění historie novodobé České republiky, přesto je po katastrofálním loňském roce patrné citelné meziroční snížení schodku, o více než 90 miliard korun. Na relativním zlepšení hospodaření státního rozpočtu má největší podíl popandemické nastartování ekonomiky. Loňské první čtyři měsíce roku vážně poznamenaly covidové uzavírky ekonomiky, které snížily daňové inkaso vlády, zatímco si vynutily dodatečné výdaje, například na programy podpory zaměstnanosti.
Forex: Tuzemští spotřebitelé jsou opatrní kvůli rostoucí inflaci
05.04.2022 Únorové maloobchodní tržby v Česku ukážou na slabou dynamiku ve světle obav, které tuzemským domácnostem přináší rostoucí inflace. Rychlý růst cen v kombinaci s válkou na Ukrajině se podepisuje na poklesu spotřebitelské důvěry napříč Evropou či Amerikou. Finální březnová PMI z Evropy potvrdí pokles i v případě podnikatelské důvěry, ne ale nijak dramatický. Důvěra podnikatelů v amerických službách dokonce za březen vzrostla. Únorová bilance tamního zahraničního obchodu tradičně trhy zajímat nebude.
Příjmy rozpočtu nafoukla inflace, na skutečném osekání výdajů bude muset Fialova vláda ještě zapracovat. Nebo zvýšit daně, jak radí prezident Zeman i Mezinárodní měnový fond
19.02.2022 Po včerejšku máme nový rozpočet. Alespoň tedy jeho základní rámec. Vláda tak učinila první krok ven z provizoria, kompletně by se z něj měla dostat zhruba za měsíc. Oproti rozpočtu Babišovy vlády omezila výdaje o 77 miliard korun. Mnohdy ale jde spíše jen o optické omezení nebo o omezení, které bude obtížně udržitelné pro příští léta.
Prezident Zeman si v kritice rozpočtu sem tam notuje s institucemi typu Mezinárodního měnového fondu. Rušení daňových výjimek má ekonomické opodstatnění, není průchozí sociálně a politicky
18.02.2022 Prezident Miloš Zeman dnes před poslanci hodnotil rozpočet, jejž vláda v rámci běžícího provizoria navrhuje pro letošní rok.
Nový rozpočet: vláda upřednostňuje rychlé škrty, i když si tím může popudit nemalou část veřejnosti a usnadnit tak Babišovi cestu na Hrad
18.02.2022 Poslanecká sněmovna dnes projedná a vzhledem k rozložení sil nejspíše také v prvním čtení schválí základní rámec vládního návrhu rozpočtu na letošní rok, který počítá se schodkem 280 miliard korun. Fialův kabinet tak v porovnání s návrhem ještě Babišovy vlády našel úspory za 76,6 miliardy korun. Zároveň uplatní dodatečné příjmy, celkově odpovídající 62,2 miliardy, které hodlá ze zhruba třetiny, tedy v částce kolem 21 miliard, využít na letošní mimořádné navýšení důchodů, zvýšení příspěvku v souvislosti s růstem cen energií nebo kompenzace pro podnikatele.
Vládě hrozí, že v programovém prohlášení v oblasti veřejných financí „honí příliš zajíců naráz“
07.01.2022 Programové prohlášení vlády v ekonomické oblasti týkající se veřejných financí obsahuje řadu spíše obecnějších formulací. Vláda se například zavazuje k „co nejrychlejšímu splnění maastrichtských kritérií“. Bude tedy usilovat především o snížení schodku veřejných financí alespoň na úroveň tří procent HDP. Otázkou však zůstává, jak rychle zamýšlí tohoto cíle dosáhnout.
Ekonomika: Fialův správný krok do mlhy
08.11.2021 Koaliční smlouva a vládní programové prohlášení vznikající Fialovy garnitury se v ekonomických bodech vydává často správným směrem, ale krokem méně jistým, než jaký by ideálně měl být. To proto, že řada ekonomicky přínosných cílů je formulována až příliš vágně, ba mlhavě, což otevírá prostor spekulaci, do jaké míry na nich bude nová vláda trvat, nesleví z nich a nesejde z cesty nastoupené správným směrem.
Fialova vláda sleví z předvolebních slibů ohledně osekání dluhu, euro rozumně nepřijme
03.11.2021 Uniklé fragmenty programového prohlášení vlády v ekonomické oblasti naznačují, že pravděpodobná Fialova vláda poněkud sleví z razance předvolebních slibů obou koalic, které ji tvoří, a to přímo v klíčové oblasti veřejných financí.
Fialovo snížení schodku pod 300 miliard je málo ambiciózní, snížení by mělo být alespoň na 200 miliard. Provizorium takto může být zbytečným rizikem
17.10.2021 Snížení plánovaného schodku ze stávajících necelých 377 miliard korun na méně než 300 miliard korun, které navrhuje pravděpodobný budoucí premiér Petr Fiala, je stále spíše jen symbolickým gestem. Zůstává tak otázkou, zda kvůli němu riskovat rozpočtové provizorium. Během provizoria by totiž v příštím roce vláda hospodařila každý měsíc s dvanáctinou celkových výdajů schválených pro letošní rok, což odpovídá 157 miliardám korun.
Snížení schodku na příští rok je jen kosmetickou úpravou, nic neřeší
01.09.2021 Snížení plánovaného schodku na příští rok z 390 na 376,6 miliardy korun představuje pouze kosmetickou změnu. Rozhodně jakkoli zásadněji nezlepšuje vyhlídky českých veřejných na dosažení udržitelné dráhy svého dalšího vývoje. Aby bylo možné hovořit o započetí ozdravování veřejných financí, musel by schodek na příští rok činit nejvýše 200 miliard korun.
Související klíčová slova:
FOREX | Partneři | Bitcoin | Intervence | Japonsko | Finance | Peníze | Australský dolar | Fitch | Inflace | EUR/USD | Nasdaq | USA | Nezaměstnanost | Maďarský forint | Koruna | HDP | Německo | Francie | Pražská burza | Polsko | Analytik | Ropa Brent | Dividendy | Poptávka | Ratingové agentury | Recese | Daně | Rizika | Politika | Nikkei | Ekonomové | Akciové trhy | Ekonomika eurozóny | Zahraniční obchod | Maloobchodní tržby | USD/CZK | EUR/CZK | USD/PLN | Míra nezaměstnanosti | Sazby | Akcie | Bank of Japan | Bloomberg | Burza | Centrální banka | Centrální banky | Konsolidace | DAX | Nesoulad | Dividenda | ECB | Ekonomika | Euro | Eurozóna | Fed | Finanční trhy | Fiskální politika | Futures | G10 | Insider | Investice | Investování | Kapitálový trh | Komodity | Korekce | Kurz | MIFID | MMF | Maastrichtská kritéria | Záloha | Měna | Měny | Obchodní bilance | Open | Platební bilance | Průmyslové objednávky | Rating | Reserve Bank of Australia | Riziko | Ropa | S&P 500 | Spread | Trend | Ukazatel | Výkonnost | Výnos | Wall Street | Zlato | ČNB | Česká národní banka | Úrokové sazby | Úrokový diferenciál | Americká měna | Banky | Doporučení | EUR | USD | Dluhopisy | AUD | ČEZ | Obchodování | Goldman Sachs | Finanční krize | Citigroup | Hospodářský růst | Komerční banka | Bank of America | XTB | Indexy | PBOC | Investoři | Fond | EU | Zasedání Fedu | Zasedání ECB | Ekonom | Kurz eura | Deprese | Výsledky | Bohatství | ČSOB | Deloitte | Obchodování s akciemi | CAC 40 | Investovat | Eurostat | Český statistický úřad | Lukáš Kovanda | Burzy | Mezinárodní měnový fond | Praxe | Raiffeisenbank | Index | Investiční strategie | Volatilní | Analýzy | Banka | Běžný účet | Běžný účet platební bilance | Brent | Cena | CZK | Česká ekonomika | Členské země Evropské unie | Dolar | Ekonomický kalendář | Ekonomický růst | Eura | Graf | Guvernér ČNB | Index PMI | Index S&P 500 | Investiční | Investiční doporučení | ISM | Jádrová inflace | Kurz eura k dolaru | Kurzy | Makroekonomické ukazatele | Meziroční inflace | Míra inflace | Nemovitosti | Nikkei 225 | Pro investory | Prognóza | Rakousko | Reuters | Sázky | Signály | Státní rozpočet | Trh | Vývoj inflace | Země EU | Zpracovatelský průmysl | Zpráva | Zprávy | Předpověď | Zisky | ZEW | Ministerstvo financí | Redukce | ROCE | Tovární objednávky | Vláda ČR | Spojené státy | Tržby | Zaměstnanost | Komise | Volby | Know-how | Sentix | David Marek | Thomson Reuters | Průmyslová produkce | Úspěch | Podnikání | Ministr financí | Hospodářské výsledky | Zvyšování úrokových sazeb | Energie | Podnikatelé | Podnikatelská důvěra | Klid | Futures kontrakty | Základní úrokové sazby | Firmy | Japonský index Nikkei | Agentura Bloomberg | Nervozita | Dnešní obchodování | Propad | Index Nikkei | S&P | Guvernér | Německý DAX | Ztráty | Zvýšení úrokových sazeb | Nejistota | Stagnace | Daně z příjmů | Ethereum | Odhodlání | Výhled | Investiční výhled | Poplatky | Mzdy | Dnešní zprávy | Predikce | Průzkum | Krize | Inflace v Německu | Inflace v Česku | Výnosy | Česká vláda | Americký index S&P 500 | Příjmy | xStation | ČTK | Japonský Nikkei | Konsenzus | Hlavní ekonom | Dánsko | Očekávání | Daňové změny | Aleš Michl | MiFID II | NEST | Podnikání na kapitálovém trhu | Přijetí eura | Podniky | Schwab | Inflace v eurozóně | Forint | Geopolitika | Pražský PX | Spotřebitelská inflace | Použití finanční páky | Růst úrokových sazeb | Evropská komise | Veřejný dluh | Nejbohatší lidé | Zvýšení sazeb | Rozdílové smlouvy | Statistický úřad | Snížení sazeb | NASDAQ 100 | Bohatí | Kapitálové výdaje | Růst mezd | Deficit rozpočtu | Finanční situace | Nobelova cena za ekonomii | Bilance zahraničního obchodu | Vyšší úrokové sazby | Trinity Bank | Investujte zodpovědně | Digitalizace | Střadatelé | KOSPI | Rozpočet | Rozpočtový schodek | Celkové příjmy | Deficit | Trinity | Objem | Obchod | Trh práce | ČSÚ | Období nejistoty | UnitedHealth | Ceny průmyslových výrobců | Růst cen | Studie | Vysoké riziko | Bilance | Aktuální hodnoty měny | Co bude | Dnešní makroekonomické ukazatele | Úrok | Nejbohatší | Miliardy | Vyhlídky | Politická krize | Legislativa | Helena Horská | Hospodaření státního rozpočtu | EET | Průmysl | ADP | Jan Vejmělek | Poslanecká sněmovna | PLN | Rozvoj | Stavebnictví | Zdražování | Ceny zboží | Rostoucí mzdy | Problémy | Finanční ztráty | Pojišťovny | Prognózy | Nejistoty | Evropský průmysl | Soukromý sektor | Kontrakty | Prohlášení | Míra | SZIF | Úroky | Měnové politiky | Investujte | Naše prognóza | MasterCard | Bydlení | Ztráta | NERV | Miliardy korun | Hodnota HDP | Americký index | Schodek státního rozpočtu | Ziskovost | Hospodaření | Zvýšení inflace | Finální odhad | Budoucnost | Poradenství | Vyšší inflace | Veřejné finance | Analytička | Ukazatele | Nájemné | Ceny energií | Komunikace | Bilance zahraničního obchodu USA | Macron | Čínské indexy | Prezident | Trhy | ASX 200 | S&P/ASX 200 | Evropské ekonomiky | Pražské burzy | Změny cen | Pokles | Situace | Důchody | Meziroční růst | Pandemie | Vstupy | Raiffeisenbank a.s. | Zpomalení růstu | Zlepšení | Dovednosti | Výdaje | Daň z příjmu | Prodeje aut | Marek Mora | Hlavy států | Noviny | Slabá čísla | Vývoj | Martin Gürtler | Restrikce | Deficit státního rozpočtu | Brusel | Kabinet | Vyšší úrok | Viceprezident | Spotřebitelé | Historie | Žádosti o podporu | MF | Přiznání k dani z příjmu | OSVČ | Manufacturing | Demokraté | Návrh zákona | Domácnosti | Asociace | KDU-ČSL | Marian Jurečka | Japonský ministr financí | Zahraniční dluh | Babišova vláda | Zápis z posledního zasedání | Graf dne | Pojišťovací společnosti | Růst | Poslanci | Signál | Žádosti o podporu v nezaměstnanosti | Ekonomiky | Války | EGAP | Jan Procházka | Schodek | Organizace | Deficit veřejných financí | Práce | Údaje | DPH | Únorová bilance zahraničního obchodu | Veřejný sektor | UnitedHealth Group | Národní ekonomická rada vlády | Národní ekonomická rada vlády (NERV) | NÚKIB | Vedení ČEZ | Úspory | Statistiky | Nejvyšší deficit | Malé podniky | Nizozemsko | Zbyněk Stanjura | ODS | Evropské indexy | NY FED | Nové zakázky | Lucembursko | Cestování | Maloobchod | Vývoz | Justice | Zadlužení | Bezpečnost | Členské země | RBI | Účet platební bilance | CL | Návrh dividendy | Klíčové oblasti | Umělé inteligence | JDE | Unie | ČR | Slabá poptávka | Nová prognóza | Národní rozpočtová rada | Nižší DPH | Index Nikkei 225 | Japonský vývoz | Nezaměstnanost v Austrálii | Výplata | Den nezávislosti | Johnson & Johnson | Ocenění | Ceny | DPFO | Spotřební daně | Společnost XTB | Životní úroveň | Nižší poptávka | Bohatí lidé | Důvěra | Růst vývozu | Vládní koalice | Snížení DPH | Zvýšení daní | Zrušení superhrubé mzdy | Vládní koaliční partneři | Koaliční partneři | Odborníci | Zdanění | Prognóza Ministerstva financí | Politici | Investiční prostředí | Pracovní místa | Ranní okénko | Česká republika | Zápis z posledního zasedání Fedu | Měnový fond | Nobelova cena | Množství peněz | Nařízení | Veřejné finance ČR | Omezování ekonomiky | Výdělky | TABAK | Zadlužování | Paralýza | Zdravotní péče | Zhoršení ratingu | Indexy na Wall Street | Pandemie covidu-19 | xStation 5 | AA | Objednávky | Ministr práce | Nárůst objemů | JAP225 | Goldman Sachs Group | Výrazná inflace | Meziměsíční inflace | Plán obnovy | Riziko ztráty | Navýšení důchodů | KOL | Spotřeba domácností | Cíle | Příležitosti | Prodej | Zvyšování daní | Paradox | Prodejci automobilů | Nominální dluh | Technologie | Nové zákony | Rekordní schodek | Hlubší deficit | AI | Odvětví | HICP | Projekce | Základní sazby | Rozpočtové příjmy | Funkční období | ASX | Společnosti | Opatření | Rychlý růst | Covidové restrikce | Konfederace | Kompenzace | Sociální demokraté | Energetická krize | Zvýšení základní úrokové sazby | Nová vláda | Minulá výkonnost | Češi | Energetické krize | Rychlý růst cen | Vysoké ceny | Zdravotnictví | Rozpočtové schodky | Fialova vláda | Společnost | TIM | Zveřejnění zprávy | 3М | Rostoucí inflace | Spotřebitelské inflace | Jaromír Gec | Základní sazba | Hodnoty měny | Ministr práce a sociálních věcí | Válka na Ukrajině | Instituce | Digitální ekonomiky | Nový týden | Základní úrok | Invaze na Ukrajinu | Ruské invaze na Ukrajinu | Invaze | Pokles inflace | Úrokové platby | Cizoměnový dluh | Verbální intervence | Vysoké ceny energií | Nárůst výdajů | Petr Fiala | Le Penová | Vlastnictví | Vzestupný trend | ZEN | Přijetí | Snížení inflace | Marketingová komunikace | Centrum | Prognóza vývoje | Současná situace | Mobilní aplikace | Premiér Petr Fiala | Premiér Fiala | Německé ekonomiky | Windfall tax | Vyspělé země | Náměstek ministra financí | Akcie technologických společností | Pokles nezaměstnanosti | Nový premiér | Právní řád | Komise v přenesené pravomoci | Komise v přenesené pravomoci (EU) | Vysoké inflace | CZ | Mimořádné daně | Schodek veřejných financí | Střední třída | Jan Kubíček | Bankovní rady ČNB | Český kapitálový trh | Reálné spotřeby domácností | Prezident Pavel | Nejvyšší inflace | Obnovitelné zdroje | Ženy | Pevné nervy | ČNB Aleš Michl | JOLTS | Rychlost | Silná poptávka | Místní rozvoj | Poptávka v Číně | Vysoké příjmy | Daně z nemovitosti | Vládní konsolidační balíček | Konsolidační balíček | Vice | Mimořádná inflace | Úsporný balíček | Obsluha státního dluhu | Odvody | Zdroje energie | Investiční podmínky | Obnovitelné zdroje energie | Ivan Bartoš | Aleš Rod | Jakub Holub | IBM Consulting | NCEE IBM Consulting | Lukáš Kintr | Katarina Kakalíková | Bývalý premiér | Services | ProCent | Rok 2024 | Japonský index | Spojené státy americké | Valorizace | 1D | Výkon | Politické nepokoje | Australský dolar (AUD) | Dolar (AUD) | Výnosy pro investory | Financial | Vlády | Pozitivní výhled | Francouzské společnosti | 256/2004 | Materiály | Odpovědnost | Stárnutí populace | Důchodový věk | PNČ | Směrnice | Počet stavebních povolení | Levicová koalice | Investování je rizikové | Rovnováha | Chaos | Kolonizace | Daron Acemoglu | Simon Johnson | Ekonomické nejistoty | Kandidáti | Rok 2024
Nejčastější klíčová slova:
USD | EUR | Pozice | USA | Index | Výhled | Trh | Rezistence | Reuters | Banka | Banky | ČTK | Obchodování | Růst | Indikátor | Trading | Pokles | Cena | FOREX | Pivot
