Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny

Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.

Zdražování má podle Zemana několik faktorů, mezi které patří i zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. "Protože úroky jsou náklad a náklad se promítá do ceny," uvedl. Doplnil, že kvůli tomu využil své zákonné oprávnění a do bankovní rady České národní banky (ČNB) letos jmenoval guvernéra i členy, kteří byli oponenty zvyšování úrokových sazeb. "Tyto sazby totiž prohlubují hypoteční krizi a snižují dostupnost úvěrů," konstatoval Zeman.

Prezident jmenoval od července dosavadního člena bankovní rady Aleše Michla guvernérem ČNB místo končícího Jiřího Rusnoka. Viceguvernérkou pak jmenoval předsedkyni Národní rozpočtové rady Evu Zamrazilovou a novými členy rady hlavní analytičku Hospodářské komory Karinu Kubelkovou a ředitele sekce finanční stability ČNB Jana Fraita. V únoru do rady nastoupí dosavadní ředitel Exportní a garanční pojišťovací společnosti (EGAP) Jan Procházka a vedoucí úřadu Národní rozpočtové rady Jan Kubíček.

Za další faktor inflace považuje Zeman deficit státního rozpočtu, protože zvyšuje množství peněz v oběhu. Uvedl, že kvůli "šílenému deficitu" v listopadu vetoval novelu letošního rozpočtu, která zvyšovala schválený schodek z původních 280 miliard na 375 miliard korun. Sněmovna Zemana hlasy vládní koalice v polovině listopadu přehlasovala.

Zeman se domnívá, že zejména na příjmové straně bude muset vláda přijmout návrhy ekonomů, které se týkají hlavně daňové oblasti. Premiér Petr Fiala (ODS) označuje snížení schodku za prioritu vlády, na konkrétních návrzích nyní pracují vládní politicko-odborné skupiny. Do konce prvního čtvrtletí příštího roku chce kabinet připravit úpravy, které sníží schodek nejméně o 70 miliard korun.

Soustavu návrhů předložila kabinetu začátkem listopadu Národní ekonomická rada vlády (NERV). Rada navrhla například zvýšit daň z příjmu fyzických osob na úroveň před zrušením superhrubé mzdy, zvýšit spotřební daně nebo poplatky za těžbu nerostných surovin.

Energetická krize podle Zemana začala ještě před ruskou agresí na Ukrajinu. Významně k ní přispěl i "zelený fanatismus", zopakoval prezident. Zmínil unijní opatření vedoucí ke konci vozů se spalovacími motory, odstavování jaderných elektráren, ale i pokusy rozšířit systém emisních povolenek.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• Vklady u kyperských a italských bank klesly
  Vklady spotřebitelů a firem u bank na Kypru a v Itálii v lednu klesly o dvě procenta, což zvyšuje obavy o zdraví...
• Vklady v řeckých bankách klesly
  Vklady v řeckých bankách v únoru klesly o 0,6 procenta na 119,07 miliardy eur (3,2 bilionu Kč). Dostaly se tak nejníže od října 2001, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila řecká centrální banka. K výběrům přispěly obavy z výsledku nejnovější kontroly plnění podmínek záchranného úvěru.
• Vklady v řeckých bankách klesly
  Vklady v řeckých bankách klesly v dubnu na 139,4 miliardy eur, a dosáhly tak nejnižší úrovně za více než....
• Vklady v řeckých bankách výrazně klesly
  Vklady v řeckých bankách klesly v květnu na 135,7 miliardy eur, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za skoro...
• V Kolumbii představili kryptoměnu Coffee, má pomoci pěstitelům kávy
  V Kolumbii o víkendu představili novou kryptoměnu, jmenuje se Coffee a jejím cílem je pomoci pěstitelům kávy. Zatímco totiž za šálek kávy platí v západních zemích spotřebitelé stále více, ceny kávových bobů na světovém trhu klesly letos v květnu na nejnižší úroveň za deset let, napsal server BBC Mundo.
• V Kongresu má vzniknout výbor na kontrolu obří finanční pomoci
  Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ovládaná demokraty vytvoří zvláštní výbor pro kontrolu rozdělování obří finanční pomoci, kterou poslanci nedávno schválili v reakci na dopad pandemie na americkou ekonomiku. Nad rozdělováním 2,3 bilionu dolarů (přes 55 bilionů korun) má podle předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové dohlížet výbor složený z poslanců obou parlamentních stran, tedy demokratů i republikánů.
• V Kuvajtu skončila stávka a WTI klesá
  Cena ropy WTI dnes klesá a to díky ukončené třídenní stávce dělníků těžařských společností na Kuvajtu...
• V květnu vzrostl čínský dovoz i vývoz
  Obchodní přebytek Číny s USA je s 22 miliardami dolarů (514 miliard Kč) vyšší než v dubnu a nejvyšší od listopadu. V květnu nad očekávání vzrostl čínský vývoz i dovoz navzdory klesajícím cenám komodit, rostoucím cenám půjček a ochlazujícímu se trhu s nemovitostmi. Přebytek celkové bilance zahraničního obchodu se zvýšil na 46,32 miliardy dolarů (1,08 bilionu Kč) z dubnových 38,05 miliardy USD. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Vláda bude po jmenování Procházky do ČNB vybírat koordinátora ekonomické rady
  Nového koordinátora bude hledat Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jana Procházku ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman členem bankovní rady České národní banky (ČNB). Procházka je také šéfem Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kde má vedle podpory a diverzifikace českého exportu na starosti mimo jiné zastupování ČR v mezinárodních institucích. Procházka začne v ČNB působit od února. Do té doby vláda samozřejmě vybere nového koordinátora, řekl ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.
• Vláda Hongkongu podpoří ekonomiku zasaženou virem a protesty
  Vláda Hongkongu podpoří ekonomiku částkou 120 miliard hongkongských dolarů (HKD; 357 miliard Kč), aby zmírnila dopady epidemie nového koronaviru a vleklých protivládních protestů. Kvůli těmto mimořádným výdajům ale bude mít Hongkong rekordní fiskální deficit, řekl dnes ministr financí Paul Chan. Opatření předpokládá, že každý obyvatel Hongkongu starší 18 let dostane i 10.000 hongkongských dolarů, v přepočtu asi 29.800 Kč.
• Vláda: Nezaměstnanost ve Francii snížíme do roku 2022 na 7 %
  Míra nezaměstnanosti ve Francii by se podle francouzské ministryně práce mohla do roku 2022 snížit na sedm procent, jak si vytkl současný kabinet při nástupu do funkce. Muriel Pénicaudová to dnes řekla televizní stanici CNews. V roce 2017, kdy současná vláda prezidenta Emmanuela Macrona začínala, činila míra nezaměstnanosti 9,6 procenta.
• Vláda: Počet výdělečně činných v Německu klesne o 370.000
  Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370.000. Hrubý domácí produkt (HDP) se pak sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu dnes v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.
• Vláda projedná návrh nákupu státních dluhopisů centrální bankou
  Vláda dnes dopoledne na mimořádném jednání projedná novelu, na jejímž základě by Česká národní banka (ČNB) nakupovala od jiných bank státní dluhopisy. Kabinet v pondělí schválil kvůli ekonomickým dopadům šíření nového koronaviru zvýšení schodku letošního státního rozpočtu ze 40 na 200 miliard korun. Schodek chce stát financovat především prodejem nových státních dluhopisů.
• Vláda projedná opatření EU kvůli brexitu bez dohody
  Velká Británie by i v případě vystoupení z EU bez smlouvy mohla čerpat peníze z fondů EU i v roce 2020. Zároveň by ale i v příštím roce měla přispívat do rozpočtu EU. Vyplývá to z nařízení Evropské komise, ke kterému ministerstvo financí na úterní jednání vlády vypracovalo materiál. Ten bude po schválení vládou předložen k souhlasu Poslanecké sněmovně i Senátu, následně může vláda s nařízením vyslovit souhlas v Radě EU. Materiál má ČTK k dispozici.
• Vláda projedná regulaci trhu s kryptoaktivy
  Vláda ve středu projedná návrh zákona o digitálních financích, který reguluje trh s kryptoaktivy a stanovuje pravomoci České národní banky (ČNB) při dohledu nad ním. Ministerstvo financí návrh předložilo v souvislosti s očekávaným nabytím účinnosti evropského nařízení označovaného zkratkou MiCA, které by měl český zákon doplňovat. Část opatření zákona by podle návrhu měla nabýt účinnosti už na konci června, zbytek na konci roku.
• Vláda rozšířila možnosti ČNB obchodovat, může to pomoci státu
  Česká národní banka bude do budoucna zřejmě moci podpořit stát při vydávání dluhopisů. Bude totiž moci obchodovat s cennými papíry s delší splatností a s více institucemi na finančním trhu a nakupovat tak například státní dluhopisy. Počítá s tím novela zákona o ČNB, kterou na dnešním mimořádném jednání schválila vláda. Normu by měla na mimořádném zasedání projednat Poslanecká sněmovna.
• Vláda schválila regulaci trhu s kryptoaktivy včetně dohledu ČNB
  Vláda dnes schválila zákon o digitálních financích, který nastavuje regulaci trhu s kryptoaktivy a dává pravomoc dohlížet nad ním České národní bance (ČNB). Po jednání kabinetu to oznámil vicepremiér a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Podle ministerstva financí zákon pomůže k ochraně spotřebitelů v této části finančního trhu. Zákon nyní posoudí Parlament.
• Vláda: Švýcarská ekonomika zažije nejhorší propad za desítky let
  Švýcarská ekonomika zažije kvůli pandemii nejhorší propad za desítky let, oslabí ale méně, než se dosud čekalo. Hrubý domácí produkt (HDP) by se letos vinou poklesu výroby a ztráty pracovních míst mohl snížit o 6,2 procenta, uvedl dnes švýcarský Státní úřad pro hospodářské záležitosti (SECO).
• Vláda termín zavedení eura nestanovila
  Vláda dnes podle očekávání nestanovila termín vstupu Česka do eurozóny ani do mechanismu směnných kurzů ERM II, který členství předchází. Vyzvala Národní ekonomickou radu vlády (NERV) a Legislativní radu vlády, aby do konce října vyhodnotily hospodářské a právní dopady zapojení do ERM II a zavedení eura. K hodnocení připravenosti země na společnou evropskou měnu se kabinet vrátí v prvním čtvrtletí příštího roku, kdy už bude jasné, zda Česko letos splní kritéria pro zavedení eura. Po jednání kabinetu to řekl ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
• Vláda USA bez dohody v Kongresu narazí na dluhový limit
  Pokud se Kongres na poslední chvíli nedohodne na řešení rozpočtové krize, narazí americká federální vláda na konci čtvrtka na "dluhový strop", a přestane tak mít možnost dál si půjčovat pomocí nových dluhopisů. Žádná ekonomická katastrofa v podobě platební neschopnosti však zatím nehrozí, protože vláda bude mít v dalších dnech ještě dostatek peněz na plánované platby. Krize může nastat až v závěru měsíce, kdy vládě podle výpočtů nebudou stačit peníze na splátky úroků z dluhopisů, pokud neodloží jiné platby.