Vklady v řeckých bankách klesly

Vklady v řeckých bankách v únoru klesly o 0,6 procenta na 119,07 miliardy eur (3,2 bilionu Kč). Dostaly se tak nejníže od října 2001, vyplývá z údajů, které dnes zveřejnila řecká centrální banka. K výběrům přispěly obavy z výsledku nejnovější kontroly plnění podmínek záchranného úvěru.

Centrální banka upřesnila, že vklady na účtech domácností se snížily o 637 milionů eur a na firemních účtech o 113 milionů eur. Vklady byly nižší již třetí měsíc za sebou.

Řecké banky zažily mírný příliv vkladů v létě 2015, když si země zajistila třetí záchranný úvěr. Po získání pomoci Atény zmírnily omezení pro pohyb kapitálu. Pokrok v zavádění reforem spojených s pomocí pak zlepšil důvěru v bankovní systém, připomíná agentura Reuters.

Od prosince 2015 do loňského července se vklady v řeckém bankovním sektoru snížily o 42 miliard eur. Omezení pohybu kapitálu zavedená v červnu 2015 pomohla sice zvládnout tok kapitálu, prudce ale zvýšila závislost bank na programu nouzového financování (ELA) od centrální banky.

Guvernér řecké centrální banky Jannis Sturnaras vyzval vládu, aby dokončila poslední kontrolu plnění záchranného programu, která se táhne už několik měsíců, a skoncovala tak s nejistotou, která zneklidňuje investory.

"Už máme první negativní dopady na ekonomiku. Pokud chceme dosáhnout stanovených cílů, musíme dokončit (kontrolu plnění podmínek záchranného programu) co nejrychleji," řekl dnes Sturnaras v rozhovoru s finančním webem Capital.gr.

Zdroj: Reuters, ČTK, Capital.gr

Čtěte více

• V Japonsku začíná dvoudenní summit G7
  V japonském turistickém středisku Ise-Šima se dnes ke dvoudennímu jednání sejdou představitelé sedmi velkých...
• V Japonsku začíná summit G20, předznamenají ho schůzky státníků
  V Ósace dnes začíná summit velkých světových ekonomik G20. Zástupci členských zemí budou kromě světového obchodu, změn klimatu a ekologie jednat rovněž o konfliktu na Blízkém východě. Na okraj summitu se také setká britská premiérka Theresa Mayová s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, schůzku Kreml oznámil i s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
• V JAR začíná summit zemí BRICS, budou jednat o rozšíření bloku
  V jihoafrickém Johannesburgu dnes začíná třídenní summit hospodářského uskupení BRICS, jehož členy jsou Čína, Rusko, Indie, Brazílie a JAR. Zástupci pětice zemí, které představují zhruba 40 procent světové populace a čtvrtinu globální ekonomiky, budou mimo jiné jednat o možném rozšíření bloku. Zájem o členství má podle agentur až 40 zemí, z nichž polovina podala oficiální přihlášku.
• V jednání mezi Řeckem a věřiteli přetrvávají rozpory
  V pracovních jednáních mezi zástupci Řecka a mezinárodních věřitelů zůstávají nadále značné rozpory v řadě oblastí. Podle agentury Reuters to dnes řekl nejmenovaný vysoký činitel eurozóny. Dohoda na uzavření opožděné prověrky záchranného programu pro Řecko tak zřejmě do pondělního zasedání euroskupiny podle něj asi hotova nebude.
• V Jižní Koreji obvinili spoluzakladatele kryptoměnové firmy Terrraform Labs
  Jihokorejská prokuratura obvinila spoluzakladatele kryptoměnové společnosti Terrraform Labs Daniela Sina z podvodu a dalších trestných činů. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Někdejší šéf Terrraform Labs To Kwon byl obviněn už loni, minulý měsíc ho zatkla policie v Černé Hoře a o jeho vydání usilují Jižní Korea a Spojené státy.
• V Kanadě podlehlo epidemii 66 lidí, Trudeau slíbil podporu firmám
  Epidemie koronaviru má v Kanadě 66 obětí, o tři více než v neděli. Oznámili to dnes místní zdravotníci. Počet nakažených stoupl z nedělních 6258 na 6671. Premiér Justin Trudeau ohlásil masivní finanční injekci firmám, která má zabránit hromadnému propouštění.
• V Kanadě vrcholí pracovní spory na železnici, hrozí dopady na ekonomiku
  V Kanadě se příští týden může zastavit železniční doprava. Vyvrcholily by tak vleklé spory o pracovní podmínky s odboráři, kteří hrozí stávkou. Do akce se 22. srpna chystají podle regionálního webu Okotoks Online železniční společnosti Canadian National (CN), Canadian Pacific a Kansas City Southern (CKPC).
• V kauze Xixoio stíhá policie dva lidi a firmu za podvedení 2931 klientů
  V kauze investiční společnosti Xixoio zahájila policie stíhání dvou lidí a jedné firmy za podvod. Škodu způsobenou klientům vyčíslila na nejméně 353 milionů korun, poškozených zákazníků eviduje 2931. Obviněným lidem hrozí až deset let vězení. ČTK to dnes v tiskové zprávě sdělil mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) Jaroslav Ibehej. Jména stíhaných neuvedl, podle médií ale policie při loňské razii zadržela zakladatele a majitele Xixoio Richarda Watzkeho a šéfa představenstva Henryho Ertnera.
• Vklady u kyperských a italských bank klesly
  Vklady spotřebitelů a firem u bank na Kypru a v Itálii v lednu klesly o dvě procenta, což zvyšuje obavy o zdraví...
• Vklady v řeckých bankách klesly
  Vklady v řeckých bankách klesly v dubnu na 139,4 miliardy eur, a dosáhly tak nejnižší úrovně za více než....
• Vklady v řeckých bankách výrazně klesly
  Vklady v řeckých bankách klesly v květnu na 135,7 miliardy eur, a dostaly se tak na nejnižší úroveň za skoro...
• V Kolumbii představili kryptoměnu Coffee, má pomoci pěstitelům kávy
  V Kolumbii o víkendu představili novou kryptoměnu, jmenuje se Coffee a jejím cílem je pomoci pěstitelům kávy. Zatímco totiž za šálek kávy platí v západních zemích spotřebitelé stále více, ceny kávových bobů na světovém trhu klesly letos v květnu na nejnižší úroveň za deset let, napsal server BBC Mundo.
• V Kongresu má vzniknout výbor na kontrolu obří finanční pomoci
  Sněmovna reprezentantů amerického Kongresu ovládaná demokraty vytvoří zvláštní výbor pro kontrolu rozdělování obří finanční pomoci, kterou poslanci nedávno schválili v reakci na dopad pandemie na americkou ekonomiku. Nad rozdělováním 2,3 bilionu dolarů (přes 55 bilionů korun) má podle předsedkyně sněmovny Nancy Pelosiové dohlížet výbor složený z poslanců obou parlamentních stran, tedy demokratů i republikánů.
• V Kuvajtu skončila stávka a WTI klesá
  Cena ropy WTI dnes klesá a to díky ukončené třídenní stávce dělníků těžařských společností na Kuvajtu...
• V květnu vzrostl čínský dovoz i vývoz
  Obchodní přebytek Číny s USA je s 22 miliardami dolarů (514 miliard Kč) vyšší než v dubnu a nejvyšší od listopadu. V květnu nad očekávání vzrostl čínský vývoz i dovoz navzdory klesajícím cenám komodit, rostoucím cenám půjček a ochlazujícímu se trhu s nemovitostmi. Přebytek celkové bilance zahraničního obchodu se zvýšil na 46,32 miliardy dolarů (1,08 bilionu Kč) z dubnových 38,05 miliardy USD. Vyplývá to z údajů, které dnes zveřejnil čínský celní úřad.
• Vláda bude po jmenování Procházky do ČNB vybírat koordinátora ekonomické rady
  Nového koordinátora bude hledat Národní ekonomická rada vlády (NERV). Jana Procházku ve středu jmenoval prezident Miloš Zeman členem bankovní rady České národní banky (ČNB). Procházka je také šéfem Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), kde má vedle podpory a diverzifikace českého exportu na starosti mimo jiné zastupování ČR v mezinárodních institucích. Procházka začne v ČNB působit od února. Do té doby vláda samozřejmě vybere nového koordinátora, řekl ČTK mluvčí kabinetu Václav Smolka.
• Vláda Hongkongu podpoří ekonomiku zasaženou virem a protesty
  Vláda Hongkongu podpoří ekonomiku částkou 120 miliard hongkongských dolarů (HKD; 357 miliard Kč), aby zmírnila dopady epidemie nového koronaviru a vleklých protivládních protestů. Kvůli těmto mimořádným výdajům ale bude mít Hongkong rekordní fiskální deficit, řekl dnes ministr financí Paul Chan. Opatření předpokládá, že každý obyvatel Hongkongu starší 18 let dostane i 10.000 hongkongských dolarů, v přepočtu asi 29.800 Kč.
• Vláda musí podle Zemana přijmout návrhy ekonomů na daňové změny
  Vláda podle prezidenta Miloše Zemana musí přijmout některé daňové návrhy ekonomů, které se týkají příjmů státního rozpočtu. Deficit státních financí je jedním ze zdrojů inflace, uvedl Zeman ve svém dnešním vánočním poselství ze zámku v Lánech. Inflaci zařadil vedle ruské invaze na Ukrajinu a energetické krize mezi nejvážnější problémy končícího roku 2022.
• Vláda: Nezaměstnanost ve Francii snížíme do roku 2022 na 7 %
  Míra nezaměstnanosti ve Francii by se podle francouzské ministryně práce mohla do roku 2022 snížit na sedm procent, jak si vytkl současný kabinet při nástupu do funkce. Muriel Pénicaudová to dnes řekla televizní stanici CNews. V roce 2017, kdy současná vláda prezidenta Emmanuela Macrona začínala, činila míra nezaměstnanosti 9,6 procenta.
• Vláda: Počet výdělečně činných v Německu klesne o 370.000
  Kvůli dopadům koronaviru na německou ekonomiku letos podle místní vlády klesne počet výdělečně činných osob o 370.000. Hrubý domácí produkt (HDP) se pak sníží o 6,3 procenta, což bude nejvíce za dobu spolkové republiky. Vládní prognózu dnes v Berlíně představil ministr hospodářství Peter Altmaier.