Zní to trochu paradoxně od lídra republikánské strany, která prosazuje vyrovnané rozpočty a nízké státní výdaje, ale pravdou je, že doposud se plány budoucí hospodářské politiky podobají éře Ronalda Reagana, kterého si jako prezidenta pochvalují obě strany politického spektra.
Dnes se podíváme na různé pohledy, kterými se dá na dluh dívat. Není totiž černobíle jasné, co už je za hranou a kde je prostor na další vydávání dluhopisů.
V prvním grafu vidíme vývoj nominálního dolarového dluhu americké vlády. Dluh rostl, ať už byl u kormidla demokrat nebo republikán, válka neválka. Pokud by Američané chtěli, aby se křivka vrátila na dolarovou úroveň začátku 80. let, tj. z dnešních téměř 20 na 1 bilion USD, museli by vytvářet přebytky po několik desetiletí, případně se dostat do tvrdé deflace. V nominálním dluhu zřejmě žádná maximální hranice neexistuje a ekonomové se na této myšlence relativně shodují.
Vývoj nominálního vládního dluhu v USA (v bilionech USD):
Schopnost splácet totiž hraje významnou roli. Pro držitele amerického dluhu je důležité, aby měla vláda v budoucnu čím zaplatit, a proto porovnávají dluh s velikostí produktu, ze kterého vláda generuje příjmy. Pokud se podíváme na relativní poměr dluhu k HDP, tak pořád jde o rostoucí křivku, ale už nevypadá tak hrozivě. Čeká nás však zřejmě další růst. Z pohledu na Reaganova 80. léta vidíme, že tehdy se rostoucí trend akorát nastartoval.
Vývoj poměru amerického vládního dluhu k HDP (v %):
Někteří ekonomové z levicového směru jdou ještě dál a říkají, že není rozhodující velikost samotného dluhu, ale především úrokových nákladů, které držitelé dluhopisů vyžadují. Zdravé firmy se totiž hodnotí také podle vysokého poměru zisku (např. EBITDA) k úrokovým nákladům.
Z pohledu na poslední dva grafy vidíme, že díky poklesu úrokových sazeb už rostou výdaje na úroky v posledních letech velice pozvolna a v poměru k HDP platí americká vláda pouze polovinu toho, co v 80. letech. Od hrozivých prvních grafů motivujících k zastavení utrácení se dostáváme do možnosti, kdy by i dvojnásobný dluh byl relativně v pořádku. Pohled na zadlužování proto záleží především na názoru a žádný nejlepší recept nemáme. Nutno dodat, že v ČR jsme jak ve výši dluhu k HDP, tak i v úrokových nákladech k HDP na 40 % amerických hodnot.
Vývoj úrokových nákladů amerického vládního dluhu (v mld. USD) a jejich poměru k HDP:
Tomáš Raputa
Analytický tým FXstreet.cz
Zdroj: FRED, Bloomberg