Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU

Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.

Do roku 2030 se bude podle ní důchodový věk pro muže zvyšovat v 19 ze 27 států EU, tedy ve dvou třetinách. Pro ženy to bude dokonce ve 23 státech. Mnohé státy jako například Dánsko plánují ambiciózně zvyšovat věk odchodu do důchodu nad 68 let po roce 2030. "ČR se nepokouší o žádný antisociální experiment," dodala.

Stárnutí populace je trend přítomný a nezvratitelný ve všech vyspělých ekonomikách světa, upozornila Horská. Podle čerstvě zveřejněných údajů ČSÚ naděje dožití při narození meziročně výrazně vzrostla, u mužů na 76,9 roku, tedy o 0,7 roku, a u žen na 82,8 roku. To je o 0,8 roku.

Zafixování věku odchodu do penze na 67 let, jak ve středu navrhl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), je podle analytiků spíše gestem, které reálně nemění chystané změny v penzijním systému. Změna věkové hranice starobních důchodů nebude nijak dramatická, nicméně je nezbytnou součástí důchodové reformy spolu s pomalejším růstem penzí a omezením předčasných důchodů, řekl ČTK analytik Deloitte David Marek.

"Podle projekce, ne predikce, jak se často zaměňuje, bude do roku 2060 každý třetí obyvatel Česka senior," připomněla Horská. Výdaje na důchody porostou z osmi procent HDP na více než 11 procent do roku 2050. Náklady na zdravotní péči vzrostou ze sedmi až osmi procent na deset procent HDP a s nimi i výdaje na dlouhodobou péči se zdvojnásobí na 2,5 až tři procenta HDP do roku 2060. Dopad to bude mít i na trh práce. Práceschopná populace se podle demografické projekce sníží o desítky tisíc ročně.

"Experimentovat s populačním vývojem a spoléhat se na populační zázrak během několika let je bláhové, riskantní a nezodpovědné. Žádná země EU se na obrat v populačním vývoji nespoléhá," uvedla Horská. Veřejné výdaje do zdravotnictví jsou podle ní už nyní nad úrovní EU a do systému přispívají Češi šestými nejvyššími odvody, tzv. pojištěním. Naopak podíl soukromých výdajů, výdajů jednotlivců a firem ve zdravotnictví je jeden z nejnižších EU, podotkla.

Sněmovní sociální výbor doporučil dolní komoře začátkem září schválit vládní reformu penzí s pomalejším zvyšováním důchodového věku nad nyní hraničních 65 let, a to o měsíc ročně místo původně navrhovaných nejvýše dvou měsíců. Posouvání důchodového věku je jedním z nástrojů, který má podle vlády přispět k udržitelnosti a snížení schodků důchodového systému. Novela předpokládá také například snižování výpočtu nových důchodů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Raiffeisenbank, Deloitte

Čtěte více

• Člen ECB upozorňuje na stagnaci eurozóny
  Dlouhodobě slabý hospodářský růst eurozóny může vést k rozpadu sociálně tržní ekonomiky a podemletí...
• Člen ECB volá po systému řešení problémů bank
  V Evropské unii je nutné zřídit instituci, která by restrukturalizovala a uzavírala krachující banky...
• Člen ECB: Východ EU nedohání západ a může zpochybnit hodnotu EU
  Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na včerejší konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Země bývalého komunistického bloku na východním okraji se i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká.
• Člen FDP: Itálie se musí rozhodnout, zda chce euro
  Itálie se musí sama rozhodnout, zda zůstane v eurozóně, anebo z ní vystoupí. Řekl to představitel německých...
• Člen Fedu naznačil zvýšení sazeb v září
  Americký dolar včera večer výrazně posílila vyjádření jednoho z významných činitelů centrální banky USA...
• Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
  Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým...
• Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná
  Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska...
• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka ECB: Snižování úroků v eurozóně by se mohlo blížit ke konci
  Snižování úrokových sazeb v eurozóně by se mohlo blížit ke konci. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to naznačila členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová. Poukázala na vzestup inflačních rizik a na výrazný pokles nákladů na půjčky.
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové bankovní rady ČNB nepovažují snižování sazeb za ukončený proces
  Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Jednání se uskutečnilo minulý týden, bankovní rada se na něm rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Na stejné úrovni je sazba od počátku února.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...
• Členové Fedu chtějí opatrný tapering
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce...
• Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
  Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb...
• Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
  Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje.
• Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.
• Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
  Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond.
• Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
  Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla...