Členové bankovní rady ČNB nepovažují snižování sazeb za ukončený proces
Členové bankovní rady České národní banky (ČNB) nepovažují proces snižování úrokových sazeb za ukončený. Vidí ale proinflační rizika, která v domácí ekonomice přetrvávají a v zahraničí rostou. Vyplývá to ze záznamu z jednání bankovní rady o nastavení úrokových sazeb, který dnes ČNB zveřejnila. Jednání se uskutečnilo minulý týden, bankovní rada se na něm rozhodla ponechat základní úrokovou sazbu beze změny na 3,75 procenta. Na stejné úrovni je sazba od počátku února.
Členové bankovní rady Karina Kubelková a Jan Kubíček upozornili na to, že základní úroková sazba je v současnosti blízko neutrální úrovni. Kubíček tuto neutrální úroveň, kdy měnová politika nebrzdí ani nezrychluje hospodářský růst a zajišťuje stabilní inflaci, vidí v blízkosti 3,5 procenta. Kubíček se proto vyslovil pro pokračování postupu, kdy bude ČNB střídavě snižovat základní úrokovou sazbu a nechávat ji beze změny. S tímto postupem podle něj centrální banka fakticky začala loni v prosinci, kdy si vybrala první přestávku v procesu snižování sazeb.
Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová a člen bankovní rady Jan Procházka nicméně uvedli, že v současnosti považují za adekvátní udržovat měnovou politiku mírně restriktivní. Zamrazilová v té souvislosti upozornila na to, že proces dezinflace nepovažuje za zcela dokončený.
Zamrazilová připomněla, že přetrvává zvýšená inflace ve službách a že se obnovil růst cen potravin. Člen bankovní rady Jakub Seidler upozornil na to, že u potravin jsou spotřebitelé citlivější na růst cen, který by tak mohl vést ke ztrátě ukotvení inflačních očekávání. Očekávání vyšší inflace přitom podle ekonomů může vést k vyšším mzdovým požadavkům, které vyvolávají nové inflační tlaky.
Bankovní rada také upozornila na zvýšení proinflačních rizik v zahraničí. Část z nich souvisí s vývojem v Německu, které kvůli chystanému růstu obranných výdajů rozhodlo o uvolnění rozpočtových pravidel, což může vytvářet inflační tlaky. Dalším zdrojem inflace mohou být podle bankovní rady americká cla. Podle Procházky by působila proinflačně v krátkodobém horizontu, zatímco dlouhodobě povedou ke zpomalení hospodářského růstu. Jednání bankovní rady se uskutečnilo ještě před rozhodnutím americké administrativy o uvalení cel, která v případě Evropské unie budou činit 20 procent.
Celkově hodnotila bankovní rada zahraniční situaci jako velmi nepřehlednou. Viceguvernér Jan Frait, stejně jako Seidler, Kubíček a Procházka proto považovali za vhodné vyčkat a rozhodnout se podle aktuálního vývoje.
Zdroj: Reuters, ČTK
Související články
Čtěte více
-
Člen ECB: Východ EU nedohání západ a může zpochybnit hodnotu EU
Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na včerejší konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Země bývalého komunistického bloku na východním okraji se i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká. -
Člen FDP: Itálie se musí rozhodnout, zda chce euro
Itálie se musí sama rozhodnout, zda zůstane v eurozóně, anebo z ní vystoupí. Řekl to představitel německých... -
Člen Fedu naznačil zvýšení sazeb v září
Americký dolar včera večer výrazně posílila vyjádření jednoho z významných činitelů centrální banky USA... -
Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým... -
Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná
Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska... -
Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová. -
Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je... -
Členka ECB: Snižování úroků v eurozóně by se mohlo blížit ke konci
Snižování úrokových sazeb v eurozóně by se mohlo blížit ke konci. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) to naznačila členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová. Poukázala na vzestup inflačních rizik a na výrazný pokles nákladů na půjčky. -
Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let. -
Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností. -
Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku... -
Členové Fedu chtějí opatrný tapering
Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce... -
Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb... -
Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout. -
Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje. -
Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí. -
Členské státy Mezinárodního měnového fondu schválily rekordní zvýšení rezerv
Členské státy Mezinárodního měnového fondu (MMF) schválily návrh zvýšit objem nouzových rezerv o 650 miliard USD (13,9 bilionu Kč). Padla tak poslední překážka, která tomu dosud stála v cestě. Jde o největší rozšíření nouzových rezerv za 77 let existence měnového fondu, platit začne od 23. srpna. Peníze mají příjmovým zemím pomoci vypořádat se s rostoucím dluhem a s následky pandemie nemoci covid-19, oznámil fond. -
Členské země EU chtějí utratit méně, než navrhla EK
Členské země Evropské unie chtějí, aby EU příští rok vydala 134,8 miliardy eur, tedy asi o miliardu méně, než navrhla... -
Členské země EU se dohodly na obchodních jednáních s USA
Členské země Evropské unie se předběžně dohodly na zahájení oficiálních obchodních rozhovorů se Spojenými státy s cílem urovnat problémy ve vzájemných obchodních vztazích. Agentuře Reuters to dnes sdělily zdroje z EU. -
Členství v EU umožnilo českým firmám expanzi
Členství v Evropské unii umožnilo českým firmám expanzi na evropské trhy i spolupráci se zahraničními partnery. Otevřelo také možnost využívat evropské dotace. Zároveň přineslo větší konkurenci, a to nejen při odbytu produkce, ale i ve snaze získat kvalifikované zaměstnance. Vyplývá to z průzkumu poradenské společnosti Deloitte mezi českými podniky, jehož výsledky má ČTK k dispozici. Od vstupu Česka do EU dnes uplynulo 20 let.
