Ne každá příležitost je investice
Slovo „investice“ záměrně dávám do uvozovek, protože je všem asi jasné, že u Ponziho schéma se o žádnou investici nejedná, byť tak může být prezentována.
Co je Ponziho schéma
Základní Ponziho schéma je založené na jednoduchém modelu:
- zakladatel založí zpravidla fond nebo jinou „investiční“ příležitost, kam láká investory na velmi výhodné, často nadprůměrné zhodnocení, může se jednat i o desítky procent ročně, kvartálně nebo dokonce i měsíčně.
- peníze investorů se velmi často vůbec neinvestují, ale používají se na výplatu průběžných zisků těm investorům, kteří naskočili do systému dříve.
- díky výplatám zisků systém získává na popularitě a ti „investoři“, kteří inkasují zisky, často navyšují své vklady a doporučují „investici“ dalším lidem.
- dokud do fondu přitékají čerstvé peníze a je na výplatu nadprůměrných zisků, vše vypadá dobře. Dříve či později čerstvé peníze dojdou a celý systém se jednoduše zhroutí.
Ponziho schéma vynalezl na počátku 20. let 20. století Charles Ponzi, podvodník italského původu, který vybral od tehdejších „investorů“ asi 20 milionů tehdejších dolarů. Ponzimu za podvody hrozilo doživotí, protože však spolupracoval s policií, soud ho odsoudil jen k pětiletému trestu.
Proč se to děje stále znovu a znovu?
Je zajímavé, kolik lidí od té doby Charles Ponzi „inspiroval“ a jeho model úspěšně opakují. Přemýšlela jsem také, proč tolik lidí znovu a znovu naletí a nechají se obrat o peníze. A napadají mě tyto možné důvody.
1. Neznalost
Někteří lidé naletí na Ponziho schéma pouze z neznalosti. Řada lidí vůbec nezná Ponziho schéma nebo o něm už někdy slyšeli, ale vlastně nevědí, jak v praxi vypadá. Takže „investici“ založenou na Ponziho schématu nepoznají a nechají se obyčejně napálit.
2. Chamtivost
Dalším důvodem je jeden ze starých známých fenoménů psychologie investování: chamtivost. Chamtivost při investování vede k neuváženým krokům, ignorování nebo podcenění rizika nebo k přehnaným očekáváním zisků. Chamtivost dovede vypojit zdravý selský rozum a intuici i velmi inteligentním a vzdělaným lidem.
3. Důvěra v autority
Někdy je těžké Ponziho schéma poznat. Zejména v situacích, kdy za investicí stojí nebo je s ní spojován někdo, kdo má velkou veřejnou nebo odbornou autoritu. To byl případ Bernarda Madoffa, což byl ve své době investiční guru na Wall Street. Jeho firma na Ponziho schématu fungovala dlouhé roky a nikdo dlouho neměl sebemenší tušení, že se děje něco, co nemá. Tohle je velmi těžké prokouknout, zejména ve spojení s body, kterým se budu věnovat dále.
4. Nedůvěra ve vlastní úsudek
Svět investic je obestřený zvláštní aurou a budí dojem, že aby člověk mohl investovat, musí mít obrovské vzdělání a zkušenosti. To rozhodně platí, pokud se chcete pustit do aktivního investování, kdy si chcete své portfolio poskládat a spravovat sami nebo si přejete mít nadprůměrné výsledky.
Pro pasivní investování, a tedy průměrný výnos, ale diplom z financí nepotřebujete. Domnívám se, že někteří lidé naletí na „investice“ založené na Ponziho schématu z důvodu, že dané příležitosti přesně nerozumí, nerozumí, co je její podstata a do čeho se mají investované peníze dát. Ale protože se cítí hloupě za to, že tomu nerozumí, nechají se přesvědčit, protože ti druzí, tedy zakladatel nebo finanční poradce tomu přeci určitě rozumí lépe. Toto je nebezpečný fenomén zejména ve spojení s předchozím bodem – důvěrou v autority. Zde musím zmínit zlaté pravidlo investování:
Nikdy nepodceňujte váš selský rozum a zdravý úsudek. A hlavně, pokud nějaké investici nerozumíte, buďte velmi opatrní! Já osobně do investic, kterým nerozumím, peníze nedávám, i kdyby byly sebevýhodnější. Tečka.
Dá se Ponziho schéma včas poznat?
Věřím, že ve většině případů ano. Jaké jsou znaky „investice“ podle Ponziho schématu? Zde je seznam varovných znamení, podrobněji je popisuji dále.
Důležité je zmínit, že v žádném případě netvrdím, že každý bod znamená, že se jedná o Ponziho schéma, aneb jak říká známé přísloví, jedna vlaštovka jaro nedělá.
Pokud vám ale někdo nabízí „investici“, která splňuje hned několik znaků, velmi zpozorněte a poděkujte vesmíru za varování.
Pojďme si varovná znamení popsat podrobněji.
1. Slibují vám nadprůměrný výnos
Slib nadprůměrného výnosu je podle mého názoru první a největší varovné znamení. Na trhu je velmi složité dosáhnout nadprůměrných výnosů, můžete porazit trh jeden rok, možná dva, když jsou trhy ve vynikající kondici. Ale dosahovat nadprůměrných výnosů stabilně a dlouhodobě je téměř nemožné. Naopak je velmi běžné, že někdy je dobrý rok, někdy se trhu nedaří a investice mají špatný, klidně i minusový rok.
Takže pokud nějaká „investice“ slibuje zhodnocení:
- v desítkách procent ročně,
- pravidelně a dlouhodobě,
- a není to investiční ikona typu Warren Buffet nebo Ray Dalio,
berte to jako velké varování. Mimochodem investiční ikony současné doby Warren Buffet či Ray Dalio by nikdy nadprůměrný výnos neslíbili, protože moc dobře vědí, že když máte jednou skvělý rok, vůbec to neznamená, že i další rok bude dobrý.
Pokud potřebujete porovnání, co je průměrný a co nadprůměrný roční výnos, pomůžeme si s výnosem amerického akciového indexu S&P 500:
- historický průměrný roční výnos za období od roku 1928 do 2021 je necelých 8 %
- průměrný roční výnos za posledních 10 let od roku 2012 do 2021 je necelých 15 %
- průměrný roční výnos za posledních 20 let od roku 2002 do 2021 je necelých 9 %.
Asi tušíte, že když vám někdo nabízí výnos 25 % měsíčně, je to zcela mimo realitu.
2. Netušíte, co je podstata „investice“
Každý fond musí mít ze zákona prospekt, ve kterém musí fond uvést, jakou má investiční strategii, jaká aktiva bude nakupovat, jaká je výše poplatků atd. Třeba: že strategie fondu je kopírovat výkon amerického indexu S&P 500, pouze long pozice (fond tedy bude akcie pouze nakupovat, nikoli shortovat), takže investování bude bez použití páky.
Prospekt fondu vždy schvaluje orgán dohledu (v Čechách je to Česká národní banka) a prospekt musí být snadno přístupný investorům, třeba na webu. Pokud vám někdo prospekt nechce dát nebo vám nechce říci, do jakých aktiv vaše peníze půjdou, je to další varovné znamení.
3. Slabá nebo žádná historie minulých výsledků
Výkonnost fondu je snadné si ověřit podle jeho výkonů v minulých letech. Každý fond by vám měl ukázat své minulé výsledky, podle toho snadno odhadnete, jestli to, co vám slibuje, je vůbec reálné nebo ne. Nenechte se oklamat, že výsledky za minulé roky nejsou, protože je fond nový. Nemám nic proti novým fondům, ale v kombinaci s dalšími body to berte jako další varovné znamení.
4. Příliš lehká právní struktura
V západním světě fondy podléhají velmi přísné právní regulaci. V Čechách, ale i jiných zemích, existují i fondy, které mají právní regulaci mírnější, tyto fondy jsou ale určené pouze pro úzký okruh osob a rozhodně nesmí být nabízené veřejnosti. V Čechách fungují tyto „malé“ fondy podle § 15 zákona o investičních společnostech a investičních fondech. Vždy se zeptejte na právní formu a pokud uvidíte fond podle § 15, zpozorněte, zejména – v kombinaci s dalšími body.
Čímž se dostáváme k dalšímu varovnému znamení:
5. Investice je prezentována jako „exkluzivní“, skoro podpultovka
Veřejné nabízení investic má svá přísná pravidla. Pokud vám někdo nabízí „investici“, kterou vám prezentuje jako exkluzivní, skoro jako podpultovku, berte to jako další jasné varovné znamení, zejména jak jinak než ve spojení s ostatními body.
6. Systém pyramidy a odměna za získání nových „investorů“
Pokud vám finanční poradce nebo někdo jiný, kdo vám nabízí „investici“, zároveň nabízí, že pokud získáte nebo doporučíte nové „investory“, dostanete provizi, berte to jako další varovné znamení. Takto funguje systém pyramidy, a to v investičním světě nebývá dobré znamení.
7. Osobnost a způsob veřejné prezentace zakladatele
Stává se, že projekt nebo „investice“ je silně spojena s otcem zakladatelem, který se v médiích či na sociálních sítích prezentuje bohužel ne svoji expertní znalostí a zkušeností, ale nákladným životním stylem. I náš český rybníček zažil, a to poměrně nedávno, jak vypadá takový otec zakladatel, který se fotí se svým luxusním vozovým parkem, v soukromých letadlech a na různých luxusních místech. Hádejte, kdo to financuje? Ano, „investoři“ z jejich peněz.
Závěrem - jak se ochránit a nenaletět?
Dá se před podobnými „investicemi“ ochránit a nenaletět? Věřím, že z velké části ano. Co tedy dělat? To se dozvíte v příštím blogu.
Doufám, že vám dnešní blog pomohl zorientovat se v tom, jak poznat „investici“, která může být založená na Ponziho schématu.
A mimochodem, kdo má rád silné vizuální příběhy, pak rozhodně doporučuji film Čaroděj ze země lží, který popisuje snad největší Ponziho schéma v historii, kterého se dopustil Bernard Madoff.
Přeji všem dobré rozhodování a úspěšné obchody.
Marika Čupa
