Otázky a odpovědi týkající se simulovaného obchodování s investičními nástroji

1. Vyžaduje simulované obchodování s fiktivními peněžními prostředky na demo účtu povolení ČNB?

Obecně platí, že jedná-li se pouze o simulované obchodování, tedy bez skutečného provádění zadaných pokynů a bez jejich následného skutečného vypořádání, nejedná se o poskytování investiční služby ve smyslu § 4 ZPKT a povolení ČNB se nevyžaduje.

Podstatným znakem investičních služeb ve smyslu ZPKT je skutečnost, že se vztahují k některému z výčtu investičních nástrojů vymezených v § 3 ZPKT. Přitom platí, že i tehdy, naplňuje-li určitá činnost formálně znaky některé z investičních služeb upravených v § 4 ZPKT, avšak současně se netýká  některého z investičních nástrojů, nejedná se o investiční službu ve smyslu ZPKT.

Podstatou simulovaného obchodování na demo účtu s virtuálními peněžními prostředky je, zjednodušeně řečeno, možnost vyzkoušet si obchodování ve zkušebním prostředí^[2], které umožňuje pracovat se skutečnými tržními daty, aniž by však docházelo k zadávání a provádění  skutečných obchodních pokynů, tzn. i skutečných transakcí. Již ze samotné povahy této činnosti proto plyne, že nemohou být naplněny znaky poskytování investičních služeb ve smyslu ZPKT, a nejedná se tedy o činnost podléhající povolení ČNB.^[3]

Demo účet poskytovatel investičních služeb zpravidla nabízí jako prostředek k osvojení si funkcí příslušné obchodní aplikace a seznámení se s obchodováním, případně testování obchodních strategií. Ale účelem může být kupříkladu i využití demo účtu ze strany subjektů nabízejících edukační služby v oblasti investování nebo v rámci pořádání investičních soutěží[4], s nimiž může být spojena i případná věcná či peněžitá odměna vyčleněná pro účastníky.

2. Naplní virtuální peněžní prostředky (kredit) připisované uživateli sloužící k simulovanému obchodování s cizími měnami prostřednictvím elektronické obchodní platformy kopírující skutečný forexový trh definiční znaky elektronických peněz ve smyslu § 4 ZPS?

Virtuální peněžní prostředky (kredit) využívané pro účely simulovaného obchodování na demo účtu nenaplňují znaky elektronických peněz ve smyslu ZPS.

Virtuální peněžní prostředky využívané pro účely simulovanému obchodování na demo účtu nenaplňují znaky elektronických peněz ve smyslu § 4 ZPS, neboť nepředstavují pohledávku vůči tomu, kdo je vydal, nejsou vydávány za účelem provádění platebních transakcí (pouze pro účely simulovaného obchodování), ani nejsou přijímány jinou osobou, než tím, kdo je vydal.

3. Může být simulované obchodování s českou korunou nebo jinou měnou s nuceným oběhem být považováno za platební službu dle § 3 odst. 1 písm. c) či d) ZPS nebo za jinou platební službu dle § 3 odst. 1 ZPS? Lze transakce prováděné v rámci tohoto simulovaného obchodování podřadit pod výjimku omezené sítě ve smyslu § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 ZPS?

Pokud zákazník uhradí v podstatě nevratný vstupní poplatek a v určitém časovém horizontu může díky fiktivním obchodům při splnění všech podmínek získat odměnu, nejedná se o poskytování platebních služeb podle § 3 odst. 1 ZPS. Transakce prováděné v rámci simulovaného obchodování rovněž nenaplní definiční znaky bezhotovostního obchodu s cizí měnou ve smyslu § 3 odst. 2 ZPS.

Tyto transakce nelze podřadit pod výjimku pro omezenou síť podle § 3 odst. 3 písm. c) bod 4 ZPS, neboť obchodní platforma není prostředek, který by byl určen k zaplacení zboží nebo služeb. Výše uvedené platí za předpokladu, že se bude jednat o fiktivní obchodování, kde se po zaplacení vstupního poplatku žádné poplatky, zboží ani služby už dále neplatí.

4. Uplatní se na simulované obchodování s českou korunou nebo jinou měnou s nuceným oběhem režim zákona o směnárenské činnosti (ZSČ)?

Na simulované (virtuální) obchodování s českou korunou nebo jinou měnou s nuceným oběhem se neuplatní režim ZSČ.

Na simulované obchodování s českou korunou nebo jinou měnou se neuplatní právní rámec ZSČ, neboť se nejedná o směnárenský obchod. Podle § 2 odst. 1 ZSČ je směnárenským obchodem „obchod spočívající ve směně bankovek, mincí nebo šeků znějících na určitou měnu za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu, nebo bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz znějících na určitou měnu, dal-li plátce platební příkaz k převodu těchto bezhotovostních peněžních prostředků nebo elektronických peněz prostřednictvím příjemce provádějícího směnu, za bankovky, mince nebo šeky znějící na jinou měnu“. V daném případě není splněn znak hmotné podoby předmětu nákupu či prodeje a povolení k činnosti směnárníka tak není třeba.

---------

[1] V tomto směru odkazujeme materiál ESMA „Supervisory Briefing on supervisory expectations in relation to firms offering copy trading services“, který se podrobně zabývá širokou paletou variací copy tradingu, a to včetně jejich právního posouzení a souvisejících požadavků.

[2] Typicky za účelem prověření fungování určité investiční strategie nanečisto v prostředí, které simuluje skutečné tržní podmínky, či získání dovedností potřebné pro užívání příslušné obchodní aplikace. 

[3] Ledaže by se jednalo o zvláštní formu ujednání, na jehož základě by uživateli demo účtu příslušela odměna, jejíž výše je závislá od jím dosažených obchodních výsledků na demo účtu. Za těchto okolností by tuto činnost bylo nezbytné posuzovat v kontextu právní úpravy aplikující se na obchodování s finančními deriváty.

[4] Viz např. Wharton Global High School Investment Competition či Husky Investment Tournament atd.