EK zatím odložila plán na ukončení dovozu ruské energie

Evropská komise měla původně již na konci března předložit "cestovní mapu k ukončení dovozu ruské energie", její zveřejnění ale bylo odloženo. Podle komisaře pro energetiku Dan Jörgensena na dokumentu odborníci dál intenzivně pracují, je potřeba vše ale nastavit tak, aby konec závislosti na ruském plynu nepoškodil občany Evropské unie. Jörgensen to uvedl v rozhovoru s novináři z projektu European Newsroom (ENR), který sdružuje tiskové agentury z celé Evropy a jehož je ČTK členem. Cestovní mapu podle něj zveřejní EK do několika týdnů.

"Nemohu vám říct datum, ale bude to brzy. Tvrdě na tom pracujeme každý den. Musíme vzít v potaz množství faktorů, zejména chceme, aby to nepoškodilo naše občany," uvedl dánský eurokomisař. Spekulace, že k odložení nastalo kvůli současným snahám o vyjednání příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, odmítl.

"Plán byl sice odložen, ale naše úsilí neustále pokračuje. Je to ale komplikované. Kdyby to bylo snadné, udělali bychom to už před třemi lety," řekl Jörgensen. Podle svých slov je v úzkém kontaktu se všemi členskými státy, které budou úplným zastavením dodávek ruského plynu zasaženy. "Nechceme to odložit o měsíce, chceme to udělat co nejrychleji, dejte nám ještě pár týdnů," dodal.

Evropská komise předložila na konci února plán na snížení nákladů na energie pro podniky i občany, dokončení energetické unie, přilákání investic a lepší připravenost na potenciální energetické krize. Cílem plánu je ušetřit Evropanům už v letošním roce 45 miliard eur (1,1 bilionu Kč), do roku 2040 by to pak mělo být 260 miliard eur (6,5 bilionu Kč) ročně.

"Vysoké ceny energií poškozují naši schopnost konkurovat, platíme za energii třikrát, čtyřikrát tolik než naši konkurenti ve Spojených státech. Zároveň naši občané nezvládají platit účty za energie, což je nepřípustné. Ceny za energie musíme zásadně snížit," uvedl tehdy komisař pro energetiku na tiskové konferenci. "Jde ale také o bezpečnost, v Evropské unii stále nakupujeme ruský plyn, čímž nepřímo pomáháme (ruskému prezidentovi Vladimiru) Putinovi financovat válku," dodal.

Zpráva Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, která byla zveřejněna v loňském roce, zmiňuje podle Jörgensena "energii více než 700krát". Snížení cen i závislosti na Rusku je cílem snah od začátku, podotkl komisař. "Na jednu stranu jsme už úspěšní, posunuli jsme se ze 45procentní závislosti na nynějších 13 procent. Na druhou stranu jsme ale v Evropě stále utratili více peněz za ruská fosilní paliva, než kolik jsme poskytli na podporu Ukrajině," dodal v úterním rozhovoru. Za tyto peníze by se podle něj dalo pořídit 2400 nových stíhaček F-35. "Musíme toho tedy dělat více," dodal.

V souvislosti s Akčním plánem pro dostupnou energii se Evropská komise plánuje mimo jiné zabývat všemi složkami účtů za energie. Vydá doporučení členským státům, aby snížily vnitrostátní daně z elektřiny a rovněž umožnily spotřebitelům snazší přechod k levnějším dodavatelům. Dále se zaměří na zrychlení povolovacích řízení v sektoru obnovitelných zdrojů, která dosud trvala dlouhé roky. Pro jednoduché projekty by podle eurokomisaře mělo trvat maximálně šest měsíců získat povolení, pro složitější by to nemělo trvat více než dva roky.

Dánský člen EK rovněž zdůraznil důležitost většího propojení energetických sítí. "Když bychom to přirovnali k dopravě, potřebovali bychom 200 dálnic a máme jich jen 100. Z těch 100 jich ale využíváme jen 50, takže první krokem by mělo být zefektivnění propojení, která již nyní máme," uvedl Jörgensen. V příštích letech budou podle něj potřeba masivní investice do sítí i propojovacích vedení.

Jörgensen nedávno jednal i s novým americkým ministrem energetiky Chrisem Wrightem, který je šéfem firmy těžící fosilní paliva. "Na roli obnovitelných zdrojů a důležitosti mezinárodní spolupráce v boji proti změnám klimatu se neshodujeme, to je jasné si říct," uvedl k tomu eurokomisař.

Spojené státy například již podruhé pod vedením prezidenta Donalda Trumpa odstoupily od pařížské dohody o klimatu. "Na druhou stranu musíme být vděční několika zemím, které nám pomohly v době energetické krize. Nebýt především Norska a USA byli bychom v mnohem vážnějších problémech," dodal.

V současné době se hovoří zejména o nákupech většího množství amerického zkapalněného zemního plynu (LNG), který by mohl nahradit dosud odebíraný ruský LNG. "Největším vývozcem LNG do Evropy jsou USA, takže moc jiných alternativ nemáme. Důležité podle mého je, že v období, kdy jsou vztahy se Spojenými státy, diplomaticky řečeno, trochu napjatější, jsme schopni o těchto tématech spolu mluvit," dodal komisař.

Zdroj: Reuters, ČTK

Čtěte více

• EK vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
  Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• EK vyzvala státy, aby se při podpoře oživení soustředily na klima a investice
  Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
• EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
  Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
• EK vyzvala státy k podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity
  Evropská komise dnes vyzvala státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Komise to uvedla ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie. Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise se EU poslední dobou zotavuje z různých šoků, jako jsou ruská agrese vůči Ukrajině a s tím související rostoucí ceny energií. Současná sedmadvacítka nicméně prokázala obrovskou míru sociální a ekonomické odolnosti, dodal Dombrovskis s tím, že například pracovní trhy jsou silné a v zemích EU se daří snižovat inflaci i nezaměstnanost.
• EK zablokovala fúzi Deutsche Börse a LSE
  Evropská komise dnes zablokovala plánované spojení německé burzovní společnosti Deutsche Börse s Londýnskou akciovou burzou London Stock Exchange (LSE). Své rozhodnutí zdůvodnila obavami z negativních dopadů na hospodářskou soutěž. Firmy LSE a Deutsche Börse se na fúzi v hodnotě kolem 29 miliard eur (784 miliard Kč) dohodly zhruba před rokem.
• EK zahájila debatu o změnách v eurozóně
  Evropská komise (EK) dnes vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Diskusní dokument s konkrétními představami změn do roku 2025 novinářům představili místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Jedním z cílů navrhovaných změn je přitom podle nich snaha zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.
• EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli právnímu státu, může mu odebrat dotace
  Evropská komise dnes formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• EK zachová uvolnění rozpočtových pravidel i v roce 2022
  Evropská unie by měla zachovat současné uvolnění rozpočtových a dluhových pravidel i v příštím roce. S ohledem na současné ekonomické dopady koronavirové pandemie to dnes navrhla Evropská komise (EK). K předkrizovým pravidlům rozpočtové odpovědnosti by se podle dnešních doporučení unijní exekutivy měly země vrátit od roku 2023.
• EK zastaví jednání o volném obchodu s USA
  Evropská komise se rozhodla pozastavit část jednání o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými...
• EK zatím nehodlá s Itálií zahájit řízení kvůli rozpočtu
  Evropská komise (EK) prozatím s Itálií nezahájí disciplinární řízení kvůli rozpočtovým plánům této země na příští rok. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Komise minulý měsíc varovala, že návrh italského rozpočtu na příští rok by mohl být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie.
• EK: Země EU mohou k řešení krize použít 225 miliard eur z fondu obnovy
  Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Uvedl to včera místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
• EK zhodnotí pokrok zemí na cestě do EU, Kyjev by rád zahájil přístupová jednání
  Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Diplomatické zdroje ČTK potvrdily, že se návrhu na zahájení přístupových jednání nejspíš dočká Ukrajina i Moldavsko a k překvapení mnohých rovněž Bosna a Hercegovina. Návrh EK nicméně budou muset ještě na svém prosincovém summitu potvrdit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
• EK zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,9 procenta
  Evropská komise (EK) dnes zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na 0,9 procenta. V předchozí jarní prognóze letošní růst odhadovala na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila rovněž o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
• EK zhoršila odhad propadu hospodářství EU na 8,3 procenta
  Ekonomiku Evropské unie těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise, která o dalších devět desetin procentního bodu zhoršila jarní odhad, při němž již komise počítala se zásadním výpadkem ekonomické aktivity. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta.
• EK zhoršila odhad růstu EU a eurozóny
  Evropská unie i eurozóna letos porostou pomaleji, než se doposud čekalo. Hrubý domácí produkt EU...
• EK zhoršila výhled růstu ekonomiky eurozóny i celé EU
  Evropská komise (EK) zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla dnes komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.
• EK zhorší odhad růstu řecké ekonomiky
  Evropská komise hodlá výrazně snížit odhad letošního růstu řecké ekonomiky. Německému listu...
• EK zkoumá manipulace na forexovém trhu
  Údajnými manipulacemi na forexovém trhu se zabývá rovněž Evropská komise. Uvedl to unijní komisař pro...
• EK zkoumá, zda nová měna Facebooku neovlivní hospodářskou soutěž
  Evropští regulátoři zkoumají, zda plánovaná digitální měna americké internetové společnosti Facebook nebude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž. Oznámila to včera Evropská komise (EK). Facebook, který provozuje největší internetovou sociální síť na světě, představil plán na vytvoření digitální měny s názvem libra letos v červenci.
• EK zlepšila odhad letošního růstu české ekonomiky na 3,2 procenta
  Česká ekonomika po loňském rekordním propadu letos poroste ve srovnání s dřívějšími odhady o něco rychleji. Vyplývá to z dnešní prognózy Evropské komise (EK), která proti listopadové předpovědi zlepšila odhad růstu hrubého domácího produktu (HDP) o desetinu procentního bodu na 3,2 procenta. Na příští rok očekává komise pětiprocentní růst.