EK zahájila debatu o změnách v eurozóně

Evropská komise (EK) dnes vybídla členské země Evropské unie k diskusi o změnách podoby a fungování eurozóny. Diskusní dokument s konkrétními představami změn do roku 2025 novinářům představili místopředseda komise pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis a eurokomisař pro hospodářské a měnové otázky, daně a cla Pierre Moscovici. Jedním z cílů navrhovaných změn je přitom podle nich snaha zatraktivnit přijetí eura i pro ty státy EU, které společnou evropskou měnou zatím neplatí.

"Rozhodně žádným způsobem netlačíme na budoucí vstup členských zemí (do eurozóny)," upozornil Moscovici. Připomněl ale také, že po odchodu Velké Británie z EU na jaře 2019 zůstane Dánsko jedinou zemí EU s trvalou výjimkou z povinnosti společnou evropskou měnu přijmout. "U ostatních zemí se předpokládá, že euro přijmou, až splní potřebné podmínky," poznamenal eurokomisař.

V České republice se v nedávném průzkumu pro přijetí eura vyslovilo 21 procent dotázaných. Premiér Bohuslav Sobotka v polovině května prohlásil, že o zavedení eura v zemi bude muset rozhodnout příští vláda.

Podle Moscoviciho není cílem Evropské komise dělat povinnost přijmout euro pro země mimo eurozónu nějakým způsobem více závazný. "Naopak, chceme vstup do eurozóny zatraktivnit, protože euro je měnou celé Evropské unie," dodal komisař.

Dokument, který dnes komise nabídla jako začátek diskuse o změnách eurozóny, zdůrazňuje potřebu snižovat rozdíly mezi státy, které eurem platí. "Prohlubování ekonomických rozdílů může vest k politickým rozdílům a pomáhat tak růstu extremismu," upozornil Moscovici.

Evropská komise ve svém dokumentu navrhuje především dokončení skutečné finanční unie tak, aby byla odolná vůči možným dalším krizím. Zmíněno je dokončení bankovní unie a konkrétní kroky ke snižování rizik v bankovním sektoru, ale také dokončení unie kapitálových trhů, která by měla posílit možnosti financování evropské ekonomiky.

Další klíčovou oblastí, kde jsou potřebné změny, je podle komise větší integrace hospodářské a fiskální unie.

Nastíněny jsou i možné změny ve fungování a vzájemném propojení institucí eurozóny a EU. Stálým předsedou jednání ministrů financí zemí eurozony by se tak mohl stát "evropský ministr financí", který by byl členem Evropské komise. Jde o podobný model, jaký nyní platí u diskusí ministrů zahraničí EU, jejichž schůzkám předsedá šéfka unijní diplomacie a místopředsedkyně komise Federica Mogheriniová.

Debatovat by se podle komise mělo také o možném zřízení subjektu pro správu finančních prostředků eurozóny - případně i se samostatným rozpočtem eurozóny - a budoucího Evropského měnového fondu, o nichž by se mohlo uvažovat v pozdější fázi prohlubování hospodářské a měnové unie v rámci EU.

V současnosti eurem platí celých 340 milionů Evropanů v 19 členských státech. Přijalo jej již sedm členských států, které do EU vstoupily v roce 2004. Přitom uplynulo teprve 25 let od podpisu Maastrichtské smlouvy, která vznik jednotné měny umožnila, a jen 15 let od chvíle, kdy začaly obíhat první mince.

Zdroj: Reuters, ČTK, EK

Čtěte více

• EK vyzvala členské země eurozóny k podpoře ekonomiky
  Evropská komise dnes vyzvala vlády členských zemí eurozóny, aby prostřednictvím rozpočtové politiky a strukturálních reforem pomohly Evropské centrální bance (ECB) ve snaze o podporu inflace, hospodářského růstu a tvorby pracovních míst. Informuje o tom agentura Reuters.
• EK vyzvala členské země k práci na prohloubení měnové unie
  Na hlavních rysech budoucího rozpočtového nástroje eurozóny by se podle názoru Evropské komise (EK) měli koncem příštího týdne shodnout premiéři a prezidenti členských zemí EU. Komise dnes před červnovým summitem EU vybídla šéfy států a vlád bloku k několika konkrétním krokům směrem k větší integraci evropské hospodářské a měnové unie (EMU).
• EK vyzvala eurozónu k dalším reformám
  Snaha o konsolidaci veřejných financí v eurozóně podle Evropské komise přináší výsledky. K zajištění...
• EK vyzvala Itálii k vysvětlení rozpočtu
  Evropská komise (EK) vyzvala Itálii, aby vysvětlila, proč návrh jejího rozpočtu na příští rok nesplňuje...
• EK vyzvala Řecko k urychlení reforem
  Silně zadlužené Řecko učinilo pokroky při řešení svých rozpočtových problémů, mělo by však zrychlit...
• EK vyzvala státy, aby peníze z krizového fondu využily ekologicky
  Státy Evropské unie by měly podle Evropské komise využít peníze ze vznikajícího krizového fondu na klimaticky šetrné či digitální projekty. Unijní exekutiva dnes zveřejnila prioritní oblasti, kam by měly peníze z fondu obsahujícího 750 milliard eur (téměř 20 bilionů Kč) zamířit. Státy mají Bruselu své investiční plány, na jejichž základě bude komise o přidělování peněz rozhodovat, posílat od poloviny října do konce dubna. Finance by měly být k dispozici od příštího roku.
• EK vyzvala státy, aby se při podpoře oživení soustředily na klima a investice
  Země eurozóny by měly v příštím roce pokračovat v podpoře hospodářského oživení po covidové krizi, avšak zároveň brát více ohled na to, aby peníze směřovaly do ekologicky udržitelných projektů. Ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie to včera doporučila Evropská komise, která hodlá i v roce 2022 ponechat uvolněná fiskální pravidla. Podle unijní exekutivy v příštím roce pomůže státům v investicích mimořádný fond obnovy, který bude financovat téměř čtvrtinu všech podpůrných opatření.
• EK vyzvala státy k další podpoře ekonomik, návrat k pravidům chce v roce 2023
  Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu dnes vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
• EK vyzvala státy k podpoře konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity
  Evropská komise dnes vyzvala státy, aby přijaly politická opatření na podporu konkurenceschopnosti a zvýšení produktivity. Komise to uvedla ve svém pravidelném hodnocení stavu ekonomik Evropské unie. Podle místopředsedy EK Valdise Dombrovskise se EU poslední dobou zotavuje z různých šoků, jako jsou ruská agrese vůči Ukrajině a s tím související rostoucí ceny energií. Současná sedmadvacítka nicméně prokázala obrovskou míru sociální a ekonomické odolnosti, dodal Dombrovskis s tím, že například pracovní trhy jsou silné a v zemích EU se daří snižovat inflaci i nezaměstnanost.
• EK zablokovala fúzi Deutsche Börse a LSE
  Evropská komise dnes zablokovala plánované spojení německé burzovní společnosti Deutsche Börse s Londýnskou akciovou burzou London Stock Exchange (LSE). Své rozhodnutí zdůvodnila obavami z negativních dopadů na hospodářskou soutěž. Firmy LSE a Deutsche Börse se na fúzi v hodnotě kolem 29 miliard eur (784 miliard Kč) dohodly zhruba před rokem.
• EK zahájila s Maďarskem řízení kvůli právnímu státu, může mu odebrat dotace
  Evropská komise dnes formálně zahájila s Maďarskem řízení, v jehož rámci mu může také odebrat část dotací z rozpočtu Evropské unie kvůli porušování principů právního státu. Oznámila to místopředsedkyně komise Věra Jourová. Unijní exekutiva totiž v Maďarsku zjistila prohřešky, které mohou ohrozit řádné rozdělování společných peněz. Komise tak poprvé sáhla k využití nového mechanismu chránícího unijní rozpočet před korupcí, střety zájmů či podvody.
• EK zachová uvolnění rozpočtových pravidel i v roce 2022
  Evropská unie by měla zachovat současné uvolnění rozpočtových a dluhových pravidel i v příštím roce. S ohledem na současné ekonomické dopady koronavirové pandemie to dnes navrhla Evropská komise (EK). K předkrizovým pravidlům rozpočtové odpovědnosti by se podle dnešních doporučení unijní exekutivy měly země vrátit od roku 2023.
• EK zastaví jednání o volném obchodu s USA
  Evropská komise se rozhodla pozastavit část jednání o vytvoření zóny volného obchodu se Spojenými...
• EK zatím nehodlá s Itálií zahájit řízení kvůli rozpočtu
  Evropská komise (EK) prozatím s Itálií nezahájí disciplinární řízení kvůli rozpočtovým plánům této země na příští rok. Uvedl to dnes eurokomisař pro hospodářské a finanční záležitosti Pierre Moscovici. Komise minulý měsíc varovala, že návrh italského rozpočtu na příští rok by mohl být v rozporu s fiskálními pravidly Evropské unie.
• EK: Země EU mohou k řešení krize použít 225 miliard eur z fondu obnovy
  Členské země Evropské unie mohou k řešení energetických problémů i dalších potíží souvisejících s válkou na Ukrajině využít 225 miliard eur (zhruba 5,5 bilionu Kč) z dosud nevyčerpaných půjček z unijního fondu obnovy po pandemii covidu-19. Uvedl to včera místopředseda Evropské komise Valdis Dombrovskis.
• EK zhodnotí pokrok zemí na cestě do EU, Kyjev by rád zahájil přístupová jednání
  Evropská komise dnes zveřejní svou pravidelnou hodnotící zprávu o pokroku jednotlivých kandidátů na členství v Evropské unii. Jsou jimi Ukrajina, Moldavsko, Gruzie, Srbsko, Černá Hora, Albánie, Severní Makedonie, Bosna a Hercegovina, Kosovo a Turecko. Diplomatické zdroje ČTK potvrdily, že se návrhu na zahájení přístupových jednání nejspíš dočká Ukrajina i Moldavsko a k překvapení mnohých rovněž Bosna a Hercegovina. Návrh EK nicméně budou muset ještě na svém prosincovém summitu potvrdit prezidenti a premiéři všech zemí EU.
• EK zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky EU na 0,9 procenta
  Evropská komise (EK) dnes zhoršila odhad letošního růstu ekonomiky Evropské unie na 0,9 procenta. V předchozí jarní prognóze letošní růst odhadovala na jedno procento. Odhad hospodářského růstu na příští rok EK snížila rovněž o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta. Komise to dnes uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
• EK zhoršila odhad propadu hospodářství EU na 8,3 procenta
  Ekonomiku Evropské unie těžce zasaženou koronavirovými omezeními čeká letos propad o rekordních 8,3 procenta, což výrazně překonává dřívější negativní očekávání. Ve své letní makroekonomické předpovědi to dnes uvedla Evropská komise, která o dalších devět desetin procentního bodu zhoršila jarní odhad, při němž již komise počítala se zásadním výpadkem ekonomické aktivity. Pro země používající euro předpovídá unijní exekutiva pokles o 8,7 procenta.
• EK zhoršila odhad růstu EU a eurozóny
  Evropská unie i eurozóna letos porostou pomaleji, než se doposud čekalo. Hrubý domácí produkt EU...
• EK zhoršila výhled růstu ekonomiky eurozóny i celé EU
  Evropská komise (EK) zhoršila výhled letošního růstu ekonomiky eurozóny i celé Evropské unie. Celkově ale tempo zůstane relativně silné, letošní růst má v eurozóně i v EU činit 2,1 procenta, uvedla dnes komise ve své letní prognóze. V jarním výhledu ještě předpovídala v obou případech růst o 2,3 procenta.