Člen Fedu: Velká recese nebyla výjimečná

Poslední ekonomický pokles ve Spojených státech, takzvaná "velká recese", nebyl z historického hlediska nijak výjimečný a už vůbec ne bezprecedentní, jak mnozí komentátoři tvrdí. Řekl to včera člen vedení americké centrální banky (Fed) John Williams. Novinkou jsou podle něj nynější nulové krátkodobé úrokové sazby Fedu, jejichž fungování ještě musí centrální bankéři lépe pochopit.

"Historie nás učí, že velmi hluboké propady jsou nejen možné - jsou pravděpodobné," řekl podle agentury Reuters prezident sanfranciské pobočky Fedu na konferenci pořádané ústavem Brookings Institution. "Hledíme-li na nedávnou recesi očima poválečné zkušenosti, její hloubka a trvání se mohou zdát mimořádné. Širší pohled na ekonomickou historii a události ve světě nás ale poučí, že hluboké a dlouhotrvající propady nejsou tak vzácné," řekl.

Fed od konce roku 2008 v reakci na finanční krizi a nástup recese drží krátkodobé úrokové sazby na takřka nulové úrovni a signalizuje, že je tam nechá ještě dlouho. Navíc od té doby podpořil ekonomiku masivními nákupy dluhopisů v celkové výši tří bilionů dolarů.

Nákupy dluhopisů jsou podle Williamse "tupým nástrojem", který sice funguje, ale sami centrální bankéři mu stále dobře nerozumí. Není jim jasné, zda takové opatření funguje tím, že dává signály investorům, nebo díky nedokonalostem trhů, a není ani jasné, jak velký je vlastně jejich ekonomický dopad.

"Velká recese" let 2007-09 byla v USA nejhlubší od těsně poválečné recese v roce 1945, hloubkou poklesu se ale příliš nelišila od ostatních poválečných recesí, zejména poklesů první poloviny 70. a 80. let. Ty trvaly každá rok a čtyři měsíce, jen o dva měsíce méně než poslední recese.

Za "velké recese" hrubý domácí produkt klesl o 4-5 procent, a pokles tak zůstal bezpečně v jednociferné oblasti. Naproti tomu každá z 11 recesí v první polovině 20. století znamenala dvouciferný pokles HDP. Někteří ekonomové, komentátoři i činitelé vlády Baracka Obamy dramatizovali hloubku poslední recese, aby měli argumenty pro podporu výjimečných vládních zásahů.

Zdroj: Reuters, ČTK, Fed

Čtěte více

• Čistý zisk Monety Money Bank loni činil 5,2 mld. Kč, meziročně nepatrně stoupl
  Čistý zisk Monety Money Bank loni činil 5,2 miliardy korun a meziročně stoupl o 0,3 procenta. Vedení banky navrhuje dividendu devět korun za akcii, což představuje 88 procent konsolidovaného čistého zisku za loňský rok. Banka to uvedla v tiskové zprávě. Moneta Money Bank je jednou z největších firem obchodovaných na pražské burze. Největším akcionářem Monety je finanční skupina PPF.
• Člen ČNB vidí prostor pro zvýšení sazeb
  Česká národní banky má stále prostor pro zvýšení sazeb. Vyplývá to z rozhovoru člena bankovní rady ČNB Vojtěcha Bendy pro agenturu Bloomberg. Upozornila na něj agentura Reuters. Benda uvedl, že na zasedání centrální banky 26. června zváží hlasování pro zvýšení sazeb.
• Člen ECB: Jednání o brexitu musí být rychlá
  Jednání o odchodu Británie z Evropské unie musejí být rychlá, aby se co nejvíce omezila nejistota. Francouzské rozhlasové stanici France Inter to včera řekl člen Rady guvernérů Evropské centrální banky (ECB) François Villeroy de Galhau. Podle něj brexit představuje velké riziko pro londýnské finanční středisko City, protože může kvůli ztrátě přístupu na evropský trh přijít o tamní sídla světových bank.
• Člen ECB: Situace v eurozóně se zlepšuje
  Situace v eurozóně se začala zlepšovat a vývoj z poslední doby ukazuje na další zotavení. Řekl to člen...
• Člen ECB upozorňuje na stagnaci eurozóny
  Dlouhodobě slabý hospodářský růst eurozóny může vést k rozpadu sociálně tržní ekonomiky a podemletí...
• Člen ECB volá po systému řešení problémů bank
  V Evropské unii je nutné zřídit instituci, která by restrukturalizovala a uzavírala krachující banky...
• Člen ECB: Východ EU nedohání západ a může zpochybnit hodnotu EU
  Hospodářské sbližování východní a západní Evropy se prakticky zastavilo, což může být potenciální hrozbou pro Evropskou unii. Na včerejší konferenci o evropské hospodářské integraci (CEEI) to uvedl člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Benoit Coeuré. Země bývalého komunistického bloku na východním okraji se i tři desetiletí po pádu železné opony stále snaží dohnat bohatší země a některé populistické strany se stávají více nepřátelské vůči unii, i když podpora EU zůstává široká.
• Člen FDP: Itálie se musí rozhodnout, zda chce euro
  Itálie se musí sama rozhodnout, zda zůstane v eurozóně, anebo z ní vystoupí. Řekl to představitel německých...
• Člen Fedu naznačil zvýšení sazeb v září
  Americký dolar včera večer výrazně posílila vyjádření jednoho z významných činitelů centrální banky USA...
• Člen Fedu pochybuje o kvantitativním uvolňování
  Současná uvolněná měnová politika americké centrální banky (Fed) podpořila ceny akcií a pomohla bohatým...
• Členka ECB čeká více fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny
  Fúzí a akvizic v bankovním sektoru eurozóny pravděpodobně přibude, vzhledem k silnému ekonomickému růstu a poklesu objemu špatných úvěrů. V rozhovoru s portugalským listem Público to řekla předsedkyně Rady dohledu ECB Daniele Nouyová.
• Členka ECB kritizuje plán nákupů dluhopisů
  Zvažovaný záměr evropské centrální banky (ECB) nakoupit vládní dluhopisy v objemu až 500 miliard eur je...
• Členka NERV: Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje mnoho států EU
  Ke zvyšování věku odchodu do důchodu přistupuje většina států Evropské unie. ČTK to řekla analytička Raiffeisenbank a členka Národní ekonomické rady vlády (NERV) Helena Horská. Reagovala tak na koaliční pozměňovací návrh, podle kterého by lidé odcházeli v budoucnu do starobní penze nejpozději v 67 letech. Opozice ale trvá na zachování nynějších 65 let.
• Členka Výkonné rady ECB se vyslovila proti rychlému snižování úroků
  Členka Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Isabel Schnabelová se vyslovila proti rychlému snižování úrokových sazeb v eurozóně. V rozhovoru s listem Financial Times (FT) uvedla, že ECB by při zpřísňování měnové politiky měla postupovat s trpělivostí a opatrností.
• Členové EK chtějí pokuty pro Španělsko a Portugalsko
  Evropský komisař pro digitální ekonomiku a společnost Günther Oettinger požaduje, aby EK dala Španělsku a Portugalsku...
• Členové Fedu chtějí opatrný tapering
  Členové měnového výboru americké centrální banky (Fed) na svém posledním zasedání v loňském roce...
• Členové Fedu se neshodli, zda by sazby měly brzy růst
  Hospodářské podmínky ve Spojených státech by si podle některých činitelů tamní centrální banky (Fed) mohly brzy vyžádat zvýšení úrokových sazeb...
• Člen rady ECB: Boj s inflací si možná vyžádá mírnou recesi ekonomiky
  Evropská centrální banka (ECB) bude v rámci boje proti inflaci možná nucena strpět mírnou recesi ekonomiky eurozóny. V rozhovoru s rakouskou televizní a rozhlasovou společností ORF to řekl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň i členem Rady guvernérů ECB. Vyjádřil ale naději, že se takovému vývoji podaří vyhnout.
• Člen rady ECB: Regulátoři by měli ke kryptoměnám přistupovat jako k hazardu
  Loňský rok znamenal pro odvětví kryptoměn zvrat. Investoři přešli od strachu z toho, že jim uteče silný růst, ke strachu z toho, že se jim nepodaří kryptoměn se včas zbavit. Myslí si to člen Výkonné rady Evropské centrální banky (ECB) Fabio Panetta. Regulační orgány by podle něj měly k nezajištěným digitálním aktivům přistupovat jako k hazardu, napsal dnes na blogu nazvaném Prodej bez záruky se na kryptoměny nevztahuje.
• Členské státy Evropské unie schválily další balík sankcí proti Rusku
  Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily čtrnáctý balík sankcí proti Rusku. Informovalo o tom české zastoupení při EU. Sankční seznam se rozrůstá o 116 fyzických i právnických osob, které se podle unijní diplomacie podílejí na agresi proti Ukrajině, a rovněž o některé sektorové oblasti. Nové sankce mimo jiné obsahují zákaz překládky ruského zkapalněného zemního plynu (LNG). Sankce definitivně odsouhlasili na dnešním jednání v Lucemburku unijní ministři zahraničí.